Druhá část rozhovoru se speciální pedagožkou Markétou Várošovou se zaměřuje na praktické využití alternativní a augmentativní komunikace ve školním prostředí. Text přibližuje zkušenosti se zaváděním této metody do škol a speciálně pedagogických center a poukazuje na význam mezioborové spolupráce při podpoře komunikace dětí s poruchou autistického spektra. Současně se věnuje potřebám vyučujících při práci s komunikačními pomůckami a významu jednotného přístupu napříč prostředími.
Jak AAK pomáhá dětem ve školním prostředí očima speciální pedagožky – 2. díl
Monika Kadrnožková, Tereza Kubešová
23.03.2026
Učitel/učitelka
Ředitel/ředitelka
Školní poradenský pracovník/ce
Asistent/ka pedagoga
Rodiče
Zřizovatelé škol
Třídní učitel/ka
Vychovatel/ka
Škola
Školské zařízení
Foto zdroj: https://www.highhopesdubai.com/wp-content/uploads/2023/10/blog-oct-2023-2.jpg
Jaké příležitosti a překážky vidíte při využití alternativní a augmentativní komunikace (dále AAK) ve školním prostředí?
Ve školním prostředí může AAK dětem velmi pomoci, protože jim umožňuje vyjádřit svá přání, potřeby, pocity. Pomůcky jako obrázky, piktogramy nebo strukturovaná schémata jim usnadňují orientaci ve výuce a porozumění tomu, co se od nich očekává. AAK také podporuje lepší spolupráci s vyučujícími i spolužáky a spolužačkami a pomáhá dítěti cítit se jistěji a bezpečněji.
Někdy ale funguje bohužel jen částečně, pokud učitelé či učitelky nebo tým kolem dítěte nepoužívají metody pravidelně, nebo když není dostatek času či pomůcek pro její správné zavedení. Z mé osobní zkušenosti se ovšem vyučující i asistenti a asistentky pedagoga k využívání AAK ve škole staví velmi zodpovědně. Mnohdy i na úkor svého osobního volna, kdy se věnují této problematice.
Jaké zkušenosti máte se speciálně pedagogickými centry? Kde se podle vás nejvíce daří spolupráce a kde je prostor pro rozvoj?
V praxi se setkávám s tím, že některá speciálně pedagogická centra AAK opravdu aktivně využívají. Děti tak mají možnost komunikovat s podporou vizuálních pomůcek či dalších komunikačních systémů. Zároveň ale vidím, že je stále prostor pro rozvoj, zejména pokud jde o pravidelné a konzistentní používání AAK ve všech prostředích.
Důležitost propojení prostředí při využívání AAK
Úspěšné využívání alternativní a augmentativní komunikace (AAK) je do značné míry podmíněno konzistentním používáním komunikačního systému ve všech prostředích, ve kterých se dítě pohybuje – tedy zejména ve škole, v rodině a při práci s odborníky a odbornicemi (např. ve speciálně pedagogickém centru, u logopeda/logopedky či terapeuta/terapeutky). Pokud je AAK používána pouze v jednom prostředí, dítě si může osvojovat komunikační strategie pomaleji a obtížněji je přenášet do běžných situací [1].
Jak vnímáte význam mezioborové spolupráce při zavádění AAK?
Mezioborová spolupráce je zásadní. Odborníci či odbornice jako speciální pedagog/pedagožka, logoped/logopedka, sociální pracovník/pracovnice, psycholog/psycholožka, psychiatr/psychiatrička, ale také třeba fyzioterapeut/fyzioterapeutka či neurolog/neuroložka přinášejí své zkušenosti a pohled, takže se dají najít řešení přesně na míru dítěti. Bez spolupráce riskujeme, že narazíme na nesoulad a AAK nebude fungovat tak, jak bychom si přáli.
Důležitou roli hraje mezioborová spolupráce mezi vyučujícími, asistenty/asistentkami pedagoga, speciálními pedagogy/pedagožkami, logopedy/logopedkami a rodiči. Společné nastavení komunikačních pomůcek, symbolů nebo postupů umožňuje dítěti lépe porozumět situacím a zvyšuje jeho schopnost aktivně komunikovat v různých sociálních kontextech.
Pro efektivní využívání AAK je také vhodné:
- sdílet informace o používaných komunikačních systémech mezi školou, rodinou a odborníky,
- sjednotit používané symboly, piktogramy či komunikační knihy,
- pravidelně vyhodnocovat funkčnost zvolených strategií a podle potřeby je upravovat.
Propojení jednotlivých prostředí tak podporuje kontinuitu komunikace, zvyšuje srozumitelnost komunikačního systému pro dítě i jeho okolí a napomáhá rozvoji funkční komunikace v každodenním životě [2].
Jakou podporu podle vás potřebují vyučující na běžných základních školách, aby mohli AAK používat efektivně?
Ideální podpora spočívá především v jasném a praktickém vedení, které ukazuje, jak pomůcky používat v běžné výuce. Učitelé a učitelky potřebují mít jednotný systém komunikačních karet a vizuálních pomůcek, vědět, jak dítěti něco ukázat, jak reagovat na jeho odpovědi a mít možnost konzultovat situace s experty či expertkami. Když vyučující vidí, že AAK funguje a děti se díky ní mohou aktivně zapojovat se do výuky, roste jejich jistota i motivace metodu pravidelně používat.
Co byste doporučila školám, které s AAK teprve začínají?
Pro takové školy je důležité zvolit jednoduchý a jednotný systém, který – jak už jsem zmiňovala – bude dítě používat všude. Pomáhá začít s konkrétními a smysluplnými situacemi, například požádat o pití nebo jít na toaletu. Důležitá je postupné rozšiřování systému, sledování pokroků dítěte a oceňování i malých úspěchů.
Soubory komunikačních karet představují základní nástroj alternativní a augmentativní komunikace (AAK), který dítěti umožňuje vyjadřovat své potřeby, odpovídat na otázky a aktivně se zapojovat do výuky i běžných školních situací. Karty obvykle obsahují jednoduché obrázky, piktogramy nebo fotografie doplněné krátkým slovem či symbolem, aby byly pro dítě srozumitelné a snadno použitelné.
Soubor komunikačních karet by měl být vytvořen tak, aby odpovídal:
- věku dítěte,
- jeho jazykovým schopnostem,
- konkrétním situacím ve škole.
Často zahrnuje karty pro základní potřeby (např. pít, jít na toaletu, přestávka), pro vyjádření odpovědí (ano, ne, nevím), pro komunikaci emocí (radost, smutek, zlobím se) i pro zapojení do výuky (chci odpovědět, potřebuji pomoc, nerozumím). Ve školním prostředí mohou být součástí také karty spojené s organizací práce (psát, číst, počítat, pracovat ve dvojici) [3].
Důležité je, aby s těmito kartami pracovali všichni pedagogové a pedagožky jednotným způsobem. Karty by měly být dítěti snadno dostupné – například v komunikační knize, na lavici, na kroužku na klíče nebo na nástěnce ve třídě. Pravidelné používání pomáhá dítěti postupně rozšiřovat slovní zásobu, posiluje jeho schopnost dorozumění a podporuje větší samostatnost i aktivní účast ve výuce.
Obrázek č. 1: Ukázka vizualizovaných činností
Foto zdroj: https://julinky.estranky.cz/img/mid/34/cinnosti1.jpg
Pro vyučující nyní existuje velká škála možností dalšího vzdělávání, např. stáže v jiných školách, kde komunikační karty, gesta, strukturalizaci dne, strukturované učení a další metody již využívají. Mají k dispozici velkou škálu kurzů a odborné literatury. Mnohdy však záleží na samostatné iniciativě každého pedagoga či pedagožky.
Strukturované učení je speciálně pedagogický přístup využívaný především při vzdělávání žáků s poruchou autistického spektra (PAS). Vychází z programu TEACCH® (Treatment and Education of Autistic and Communication Handicapped Children) a opírá se o kognitivně-behaviorální principy učení. Základní myšlenkou je, že žák či žákyně mohou samostatně a přiměřeně jednat pouze tehdy, pokud jasně rozumí tomu, co se od nich očekává.
Metoda proto pracuje s jasnou strukturou prostředí, času a činností a využívá vizuální podporu, která pomáhá žákovi nebo žákyni lépe porozumět informacím, orientovat se v průběhu dne a zvládat změny. Strukturované učení odpovídá na základní otázky:
- kde mám být,
- co mám dělat,
- jakým způsobem úkol splnit a jak dlouho bude činnost trvat.
Díky tomu se snižuje nejistota, zvyšuje se samostatnost a dítě se může lépe soustředit na samotné učení [4].
Obrázek č. 2: Ukázka vizualizovaných činností
Foto zdroj: Důležitou součástí je také individualizace podpory – způsob struktury, typ vizuálních pomůcek i forma komunikace se přizpůsobují věku, schopnostem a potřebám konkrétního dítěte. Současně se využívá motivace a systém odměn, které posilují žádoucí chování a podporují pracovní návyky.
Strukturované učení se uplatňuje například prostřednictvím vizuálních rozvrhů dne, pracovních schémat, krabicových úloh, jasně vymezeného prostoru pro jednotlivé činnosti nebo žetonových systémů odměňování. Tyto nástroje pomáhají žákům a žákyním lépe porozumět situaci, pracovat samostatněji a aktivněji se zapojovat do školních aktivit [5].
Obrázek č. 3: Žetonový systém odměňování
Foto zdroj: 
Co vám osobně práce s AAK přináší a co vás na ní stále dokáže překvapit?
Práce s AAK mi přináší velkou radost, protože vidím, jak děti dokáží vyjádřit své potřeby a pocity, a bez ní by to nešlo. Nejvíc mě překvapuje, když dítě poprvé aktivně AAK využije. Tyto okamžiky mi vždy připomenou, že AAK není jen pomůcka, ale pojítko ke skutečnému porozumění a samostatnosti dítěte.
Máte oblíbené pomůcky, přístupy nebo materiály, které byste doporučila?
Ve své práci ráda využívám kombinaci různých pomůcek a přístupů. Velmi mi vyhovuje multismyslové prostředí Snoezelen, kde můžeme smysly stimulovat bezpečně a hravě. Současně je toto prostředí využíváno jako motivační prvek pro začátek komunikace. Dále využívám principy strukturovaného učení, podporu pozitivního chování a ABA (Applied Behavior Analysis).
Podpora pozitivního chování (PBS)
Komplexní rámec zaměřený na porozumění chování náročnému na péči a na podporu kvality života člověka i jeho okolí. Vychází z předpokladu, že chování je smysluplnou formou komunikace, která je vždy ovlivněna individuálním, fyzickým i sociálním kontextem. PBS se proto soustředí především na identifikaci spouštěčů chování, porozumění jeho funkci a na úpravu prostředí tak, aby bylo možné lépe reagovat na potřeby daného člověka [6].
Primárním cílem tohoto přístupu je zvýšení kvality života při zachování důstojnosti, respektu a lidských práv. Snižování četnosti či intenzity náročného chování je až sekundárním výsledkem těchto podpůrných opatření. PBS využívá pozitivní a netrestající strategie, posiluje žádoucí dovednosti a podporuje spolupráci všech osob, které se na podpoře a péči o daného člověka podílejí [7].
ABA (Applied Behavior Analysis – aplikovaná behaviorální analýza)
Vědecky podložený přístup vycházející z behaviorální psychologie, který se zaměřuje na analýzu vztahů mezi chováním a prostředím. Prostřednictvím systematického pozorování a vyhodnocování situací identifikuje funkci chování a navrhuje strategie vedoucí k posilování žádoucích dovedností a k omezení chování, které člověku nebo jeho okolí ztěžuje každodenní fungování. ABA pracuje zejména s principy posilování, strukturovaného učení a postupného nácviku nových dovedností. V praxi se využívá například při podpoře komunikace, rozvoji sociálních dovedností či při práci s lidmi s poruchou autistického spektra [8].
Při vytváření komunikačních karet začínám často u fotek z fotoalba dítěte, jeho hraček, oblíbených motivů z pohádek nebo jiných zájmů. Tyto obrázky slouží jako motivace a dítě se na ně dokáže rychle napojit. Karty můžeme dále zpracovat digitálně tak, aby byly přehledné. Dále využívám různé pomůcky, které podporují alternativní a augmentativní komunikaci, a také komunikační aplikace na tabletu, které děti často velmi motivují a umožňují jim vyjádřit i složitější potřeby a přání. Kombinace fyzických i digitálních pomůcek, spolu s individuálně zvolenými obrázky, podle mě vytváří efektivní a zároveň zábavný způsob, jak děti naučit komunikovat a vyjádřit, co potřebují.
Aplikace na tabletu při podpoře AAK
Tablety dnes často slouží jako nástroj pro augmentativní a alternativní komunikaci. Speciální aplikace umožňují dítěti komunikovat pomocí obrázků, symbolů, textu nebo hlasového výstupu. Dítě vybírá symboly či slova na obrazovce a aplikace následně vytvoří mluvenou zprávu nebo větu. Tyto nástroje tak mohou částečně nahrazovat nebo doplňovat běžnou řeč a umožňují dětem vyjadřovat potřeby, přání i složitější sdělení.
Výhodou aplikací na tabletu je jejich velká variabilita a možnost individualizace – lze vytvářet vlastní komunikační stránky, přidávat fotografie, upravovat slovní zásobu nebo hlasový výstup podle potřeb konkrétního dítěte.
Mezi známé aplikace využívané v AAK patří například Avaz, která vznikla jako elektronická varianta komunikačních obrázkových karet, nebo Spoken – Tap to Talk AAC, která kombinuje symboly, text a hlasový výstup pro podporu komunikace osob s narušenou řečí.
Obrázek č. 4: Ukázka aplikace Avaz ACC
Foto zdroj: https://avazapp.com/wp-content/uploads/2025/03/Avaz-Step-Up-96-1024x704.png
Jak byste na závěr shrnula, co je pro podporu komunikace s využitím AAK nejdůležitější?
Důležité je, aby se rodiče nebo vyučující nebáli mluvit o problémech, říct odborníkům a odbornicím, co se jim daří nebo nedaří. Nesmíme také zapomínat oceňovat i malé pokroky a vždy dítě podporovat a motivovat. Žádoucí je též podpora jednotnosti a spolupráce napříč obory. A trpělivost, spoustu trpělivosti. Zároveň si uvědomuji, jak těžké to občas je, a tak si dovolím, alespoň takto na dálku všem poslat sílu a energii.
Zdroje
[1] Brittlebank, S., Light, J., & Pope, L. (2024). A scoping review of AAC interventions for children and young adults with simultaneous visual and motor impairments: Clinical and research Implications. Augmentative and Alternative Communication, 40(3), 219–237. https://doi.org/10.1080/07434618.2024.2327044
[2] Berenguer, C., Martínez, E., De Stasio, S., & Baixauli, I. (2022). Parents’ Perceptions and Experiences with Their Children’s Use of Augmentative/Alternative Communication: A Systematic Review and Qualitative Meta-Synthesis. International Journal of Environmental Research and Public Health, 19(13). https://doi.org/10.3390/ijerph19138091
[3] Judge, S., Randall, N., Goldbart, J., Lynch, Y., Moulam, L., Meredith, S., & Murray, J. (2019). The language and communication attributes of graphic symbol communication aids – a systematic review and narrative synthesis. Disability and Rehabilitation: Assistive Technology, 15(6), 652–662. https://doi.org/10.1080/17483107.2019.1604828
[4] AutismPort. (2021, 12. ledna). Strukturované učení. https://autismport.cz/o-autistickem-spektru/detail/strukturovane-uceni
[5] Elliott, M., & Swain, R. (2021). A Special Educator’s How-To Guide to Visual Activity Schedules. Kentucky Teacher Education Journal: The Journal of the Teacher Education Division of the Kentucky Council for Exceptional Children, 8(2). https://doi.org/10.61611/2995-5904.1037
[6] AutismPort. (2024, 29. května). Podpora pozitivního chování jako nástroj pro zvládání chování náročného na péči. AutismPort. https://autismport.cz/o-autistickem-spektru/detail/podpora-pozitivniho-chovani-jako-nastroj-pro-zvladani-chovani-narocneho-na-peci
[7] Gitimoghaddam, M., Chichkine, N., McArthur, L., Sangha, S., & Symington, V. (2022). Applied Behavior Analysis in Children and Youth with Autism Spectrum Disorders: A Scoping Review. Perspectives on Behavior Science, 45, 521–557. https://doi.org/10.1007/s40614-022-00338-x
[8] Da Silva, A., Bezerra, Í., Antunes, T., Cavalcanti, M., & De Abreu, L. (2023). Applied behavioral analysis for the skill performance of children with autism spectrum disorder. Frontiers in Psychiatry, 14. https://doi.org/10.3389/fpsyt.2023.1093252
Další související články
Úvod do alternativní a augmentativní komunikace. Jak pomáhá dětem a vyučujícím? – 1. díl
Úvod do alternativní a augmentativní komunikace. Jak pomáhá dětem a vyučujícím?
Metody použití alternativní a augmentativní komunikace
Využití alternativní a augmentativní komunikace u žáků základní školy speciální
Příručka alternativní a augmentativní komunikace: https://horizontkyjov.cz/wp-content/uploads/2019/08/Prirucka-AAK.pdf
Mohlo by Vás zajímat
Jak alternativní a augmentativní komunikace otevírá dětem cestu k porozumění očima speciální pedagožky – 1. část
Speciální pedagožka Mgr. Markéta Várošová v první části rozhovoru popisuje, jak prostřednictvím alternativní a augmentativní komunikace systematicky podporuje děti s poruchou autistického spektra v rozvoji porozumění, funkční komunikace, samostatnosti a schopnosti vyjadřovat vlastní potřeby. Text se dále zaměřuje na kritéria výběru vhodného komunikačního systému a zdůrazňuje význam mezioborové spolupráce a aktivního zapojení rodiny do komunikační intervence.
Vzdělávání žáků a žákyň s poruchou autistického spektra v běžné třídě
Začleňování žactva s poruchou autistického spektra (PAS) do běžných tříd podporuje rovné vzdělávací příležitosti, aktivní účast ve školním procesu a budování inkluzivního klimatu. Neurovývojová povaha PAS se projevuje odlišnostmi v sociální komunikaci, behaviorální flexibilitě, senzorickém zpracování a regulaci chování. Inkluze žactva s PAS vyžaduje plánovanou individualizovanou pedagogickou podporu, implementaci strukturovaných postupů a využívání intervenčních metod založených na empirických důkazech.
Student s Aspergerovým syndromem: fyzicky mě bolí, když se musím přetvařovat – část 2.
Text přibližuje zkušenosti studenta Honzy s Aspergerovým syndromem a popisuje, jak se vyrovnává s výzvami v oblastech pozornosti, paměti, komunikace i studia. Zároveň ukazuje, jak důležitou roli představují asistenti pedagoga a zdůrazňuje význam důsledného uplatňování odborných doporučení. Dozvíte se, že při adekvátní míře porozumění, respektu a individualizace vzdělávacího přístupu může být vzdělávání osob s poruchou autistického spektra nejen zvládnutelné, ale i podnětné, rozvíjející a smysluplné.
Konzultační centrum