Metody použití alternativní a augmentativní komunikace. – 2. díl

Základní rozdělení metod

Metody AAK lze dělit podle několika kritérií, nejčastěji však podle toho, zda vyžadují využití komunikační pomůcky či nikoli. V praxi rozlišujeme dvě základní skupiny:

1. Systémy bez pomůcek

Tyto metody nevyžadují žádné externí vybavení – komunikátor používá vlastní tělo, především ruce, gesta, výraz obličeje, pohled či polohu těla. K nejznámějším formám patří:  

•     gesta a mimika (např. ukazování, kývání hlavou),    

•     manuální znaky – jednoduché znaky srozumitelné v konkrétním kulturním prostředí,    

•     znakový jazyk (např. český znakový jazyk – ČZJ),    

•     prstová abeceda, která umožňuje hláskování slov pomocí specifických tvarů prstů.

Systémy bez pomůcek jsou výhodné pro svou okamžitou dostupnost, ale vyžadují motorické dovednosti a vizuální kontakt mezi komunikujícími. [1]

2. Systémy s pomůckami

Tyto metody vyžadují externí pomůcky – od jednoduchých papírových kartiček až po složitá digitální zařízení. Dále je lze rozdělit do dvou podskupin:

a) Netechnické systémy (low-tech/no-tech)

Nezahrnují elektroniku a jsou často využívány jako první forma AAK. Patří sem:    

•     komunikační tabulky (kartičky s obrázky, slovy nebo piktogramy uspořádané do tematických celků),    

•     komunikační knihy (vícestránkové verze tabulek),    

•     obrázkové symboly (např. PCS, Widgit, METACOM, VOKS),    

•     fotografie reálných předmětů, situací nebo osob,    

•     světelná a zvuková ukazovátka, která pomáhají při výběru symbolů u osob s těžkým pohybovým omezením.

b) Technické systémy (high-tech)

Zahrnují elektronická zařízení, která umožňují hlasový nebo vizuální výstup. Mezi nejčastěji používané patří:    

•     tablety nebo počítače s komunikačními aplikacemi (např. Grid, GoTalk NOW, Proloquo2Go)    

•     elektronické komunikátory s předem nahranými frázemi,    

•     zařízení s výstupem pomocí syntetizovaného hlasu (speech-generating devices – SGD),    

•     oční ovládání (eye-tracking), které umožňuje výběr pomocí pohledu, zejména u osob s těžkým tělesným postižením.

Technické systémy rozšiřují možnosti sdělení, umožňují větší nezávislost a zapojení do výuky, vyžadují však zpravidla nácvik a technickou podporu [2].

Ucelené systémy AAK využívané v českém prostředí

MAKATON

Systém obsahuje více než 350 základních znaků a symbolů, které jsou rozděleny do osmi výukových stupňů podle náročnosti. Výuka probíhá postupně – dítě začíná se znaky a slovy, která se vztahují k jeho bezprostředním potřebám a běžným denním situacím (např. jídlo, pití, potřeba pomoci) a teprve postupně přechází ke složitějším strukturám [3].

Využití v praxi

Makaton je určen především pro děti (i dospělé) s výrazným omezením komunikačních schopností – typicky se využívá u osob s:    

•     poruchou autistického spektra (PAS),    

•     mentálním postižením,    

•     vývojovou dysfázií,    

•     případně u osob s kombinovaným postižením.

          

Přínosy systému Makaton:  

•     podporuje porozumění jazyku skrze vizuální a motorické podněty,    

•     usnadňuje rozvoj řečových dovedností, protože znaky jsou vždy doprovázeny mluveným slovem,    

•     umožňuje aktivní zapojení dítěte do komunikace i tehdy, když ještě neovládá verbální řeč,    

•     posiluje sebevědomí a sociální interakci.

          

Z hlediska pedagogické praxe je systém výhodný také v tom, že lze znaky a symboly snadno integrovat do běžného školního dne – při výuce, v režimových činnostech, během hry i v kontaktu s rodinou [4].

Zdroj: https://images.squarespace-cdn.com/content/v1/5ad89d7b3917ee74d7b52326/1605611226329-B223ITGGZHQZXV0WXIYZ/Makaton+actions.JPG?format=1000w

VOKS

VOKS je česká adaptace původního amerického systému PECS (Picture Exchange Communication System), kterou pro domácí praxi upravila Margarita Knapcová [5]. Tento systém je založen na principu výměny obrázků mezi dítětem a komunikačním partnerem. Dítě si zvolí obrázek, který reprezentuje jeho přání, potřebu nebo sdělení, a předá jej dospělé osobě, čímž dochází k navázání komunikace. Hlavní předností tohoto přístupu je jeho srozumitelnost a možnost využití i u velmi malých dětí, případně u osob s omezenou schopností koncentrace či motoriky. VOKS se dá dobře zavádět v různých kontextech – doma, ve školce, ve škole i v terapii. Jeho používání nevyžaduje předchozí znalost symbolů či písmen.

Výhody:    

•     intuitivní forma komunikace,    

•     využitelný napříč věkovými skupinami,    

•     podporuje rozvoj záměrné komunikace a motivaci ke sdělování potřeb,    

•     flexibilní struktura umožňuje individualizaci.

Limity:

•     dítě musí mít vždy u sebe komunikační deník (např. šanon s obrázky), což může být prakticky náročné;    
•     příprava obrázkových materiálů a tematických sad je časově náročná;    
•     při zavádění systému do výuky je ideální spolupráce dvou dospělých osob – komunikačního partnera a asistenta pedagoga –     což nemusí být vždy organizačně možné.
  
  

VOKS je u nás nejčastěji využíván u dětí s poruchou autistického spektra, ale i u dětí s mentálním či kombinovaným postižením, u nichž je obtížné vytvořit a udržet funkční verbální řeč.

Zdroj: https://www.voksknapcova.cz/ 

BLISS

Blissymbolika (někdy označovaná jako Bliss) je grafický komunikační systém, který používá abstraktní symboly k reprezentaci slov a pojmů. Tento systém vytvořil Charles K. Bliss v polovině 20. století s cílem vytvořit univerzální, jazykově neutrální způsob komunikace [6]. Základ systému tvoří přibližně 50 základních grafických prvků (např. čára, kruh, šipka, trojúhelník), které se kombinují do složitějších symbolů vyjadřujících konkrétní i abstraktní pojmy. Například symbol pro „jíst“ může být   znaku pro „ústa“ a znaku pro „akci“ [7].

Charakteristika systému Bliss    

•     Blisssymbolika je logická a strukturovaná, což ji činí velmi přehlednou, avšak současně náročnější na osvojení.    

•    Využívá se zejména u osob, které nemohou používat řeč a potřebují rozsáhlý a přesný komunikační systém – často v kombinaci s dalšími formami podpůrné komunikace.    

•    V praxi je nejčastěji využívána v rehabilitačních nebo vzdělávacích zařízeních, především v zemích, kde je k dispozici systematická výuka Bliss symboliky.

Výhody a limity    

•     Výhodou systému je jeho rozsáhlá vyjadřovací schopnost – je možné pomocí něj vyjadřovat i gramatické vztahy a abstraktní pojmy (např. časové nebo vztahové kategorie).    

•     Limitem v běžné pedagogické praxi je však komplexnost systému – vyžaduje dlouhodobé vedení, trénink a důslednou práci s uživatelem.    

•     V českém prostředí se využívá spíše ojediněle, přesto existují jednotlivé příklady jeho úspěšného zavedení (zejména v kombinaci s technickými pomůckami, např. komunikačními zařízeními s výstupem symbolů).

Zdroj: https://www.omniglot.com/writing/blissymbolics.htm

Výběr vhodné metody AAK závisí na individuálních potřebách dítěte, jeho schopnostech i prostředí, ve kterém se pohybuje. Ať už se jedná o jednoduchá gesta, obrázkové systémy nebo pokročilá technologická zařízení, cílem AAK je vždy zprostředkovat smysluplnou a funkční komunikaci. Pro efektivní zavedení do pedagogické praxe je nezbytná mezioborová spolupráce a citlivý přístup ke každému dítěti.

Použité zdroje:

[1] Beukelman, D., & Light, J. (2020). Augmentative and alternative communication: Supporting children and adults with complex communication needs.

[2] Light, J., Mcnaughton, D., & Caron, J. (2019). New and emerging AAC technology supports for children with complex communication needs and their communication partners: State of the science and future research directions. Augmentative and Alternative Communication, 35, 26 - 41. https://doi.org/10.1080/07434618.2018.1557251.

[3] Larkin, A. (2021).  How effective is Makaton in encouraging communication, the formation of speech, and enhancing positive social interaction in children and young people?. Abstracts. https://doi.org/10.1136/archdischild-2021-rcpch.308.

[4] Bednarski, M. (2016). The Exploring of Implementing Makaton in Multi – Sensory Storytelling for Children with Physical and Intellectual Disabilities Aged Between 5 and 10, 47, 1-61.

[5] Knapcová, K. (2011). Výměnný obrázkový komunikační systém VOKS. Praha: Národní ústav pro vzdělávání.

[6] Sohail, U., & Traum, D. (2019). A Blissymbolics Translation System. , 32-36. https://doi.org/10.18653/v1/W19-1705.

[7] Bliss, C. K. (1949). Semantography: A Non-alphabetical Symbol Writing Readable in All Languages. Institute for Semantography.