logo

Metody použití alternativní a augmentativní komunikace. – 2. díl

Monika Kadrnožková, Tereza Kubešová
23.07.2025
Učitel/učitelka
Ředitel/ředitelka
Školní poradenský pracovník/ce
Asistent/ka pedagoga
Rodiče
Druhý díl seriálu se věnuje přehledu základních metod alternativní a augmentativní komunikace rozdělených na systémy s pomůckami a bez nich. Podrobně představuje vybrané komunikační systémy využívané v české praxi – Makaton, VOKS a Bliss – včetně jejich přínosů, využití ve vzdělávání a praktických aspektů zavádění do výuky dětí s narušenou komunikační schopností.
Obrázek článku


Základní rozdělení metod

Metody AAK lze dělit podle několika kritérií, nejčastěji však podle toho, zda vyžadují využití komunikační pomůcky či nikoli. V praxi rozlišujeme dvě základní skupiny:

1. Systémy bez pomůcek

Tyto metody nevyžadují žádné externí vybavení – komunikátor používá vlastní tělo, především ruce, gesta, výraz obličeje, pohled či polohu těla. K nejznámějším formám patří:  

  •     gesta a mimika (např. ukazování, kývání hlavou),    

  •     manuální znaky – jednoduché znaky srozumitelné v konkrétním kulturním prostředí,    

  •     znakový jazyk (např. český znakový jazyk – ČZJ),    

  •     prstová abeceda, která umožňuje hláskování slov pomocí specifických tvarů prstů.

Systémy bez pomůcek jsou výhodné pro svou okamžitou dostupnost, ale vyžadují motorické dovednosti a vizuální kontakt mezi komunikujícími. [1]


2. Systémy s pomůckami

Tyto metody vyžadují externí pomůcky – od jednoduchých papírových kartiček až po složitá digitální zařízení. Dále je lze rozdělit do dvou podskupin:

a) Netechnické systémy (low-tech/no-tech)

Nezahrnují elektroniku a jsou často využívány jako první forma AAK. Patří sem:    

  •     komunikační tabulky (kartičky s obrázky, slovy nebo piktogramy uspořádané do tematických celků),    

  •     komunikační knihy (vícestránkové verze tabulek),    

  •     obrázkové symboly (např. PCS, Widgit, METACOM, VOKS),    

  •     fotografie reálných předmětů, situací nebo osob,    

  •     světelná a zvuková ukazovátka, která pomáhají při výběru symbolů u osob s těžkým pohybovým omezením.

b) Technické systémy (high-tech)

Zahrnují elektronická zařízení, která umožňují hlasový nebo vizuální výstup. Mezi nejčastěji používané patří:    

  •     tablety nebo počítače s komunikačními aplikacemi (např. Grid, GoTalk NOW, Proloquo2Go)    

  •     elektronické komunikátory s předem nahranými frázemi,    

  •     zařízení s výstupem pomocí syntetizovaného hlasu (speech-generating devices – SGD),    

  •     oční ovládání (eye-tracking), které umožňuje výběr pomocí pohledu, zejména u osob s těžkým tělesným postižením.

Technické systémy rozšiřují možnosti sdělení, umožňují větší nezávislost a zapojení do výuky, vyžadují však zpravidla nácvik a technickou podporu [2].


Tip: Více o principech, cílech a přínosech AAK naleznete v první části seriálu.


Ucelené systémy AAK využívané v českém prostředí

MAKATON

Systém obsahuje více než 350 základních znaků a symbolů, které jsou rozděleny do osmi výukových stupňů podle náročnosti. Výuka probíhá postupně – dítě začíná se znaky a slovy, která se vztahují k jeho bezprostředním potřebám a běžným denním situacím (např. jídlo, pití, potřeba pomoci) a teprve postupně přechází ke složitějším strukturám [3].


Využití v praxi

Makaton je určen především pro děti (i dospělé) s výrazným omezením komunikačních schopností – typicky se využívá u osob s:    

  •     poruchou autistického spektra (PAS),    

  •     mentálním postižením,    

  •     vývojovou dysfázií,    

  •     případně u osob s kombinovaným postižením.

            

Přínosy systému Makaton:  

  •     podporuje porozumění jazyku skrze vizuální a motorické podněty,    

  •     usnadňuje rozvoj řečových dovedností, protože znaky jsou vždy doprovázeny mluveným slovem,    

  •     umožňuje aktivní zapojení dítěte do komunikace i tehdy, když ještě neovládá verbální řeč,    

  •     posiluje sebevědomí a sociální interakci.

            

Z hlediska pedagogické praxe je systém výhodný také v tom, že lze znaky a symboly snadno integrovat do běžného školního dne – při výuce, v režimových činnostech, během hry i v kontaktu s rodinou [4].


Zdroj: https://images.squarespace-cdn.com/content/v1/5ad89d7b3917ee74d7b52326/1605611226329-B223ITGGZHQZXV0WXIYZ/Makaton+actions.JPG?format=1000w


VOKS

VOKS je česká adaptace původního amerického systému PECS (Picture Exchange Communication System), kterou pro domácí praxi upravila Margarita Knapcová [5]. Tento systém je založen na principu výměny obrázků mezi dítětem a komunikačním partnerem. Dítě si zvolí obrázek, který reprezentuje jeho přání, potřebu nebo sdělení, a předá jej dospělé osobě, čímž dochází k navázání komunikace. Hlavní předností tohoto přístupu je jeho srozumitelnost a možnost využití i u velmi malých dětí, případně u osob s omezenou schopností koncentrace či motoriky. VOKS se dá dobře zavádět v různých kontextech – doma, ve školce, ve škole i v terapii. Jeho používání nevyžaduje předchozí znalost symbolů či písmen.

Výhody:    

  •     intuitivní forma komunikace,    

  •     využitelný napříč věkovými skupinami,    

  •     podporuje rozvoj záměrné komunikace a motivaci ke sdělování potřeb,    

  •     flexibilní struktura umožňuje individualizaci.

Limity:

  •     dítě musí mít vždy u sebe komunikační deník (např. šanon s obrázky), což může být prakticky náročné;    
  •     příprava obrázkových materiálů a tematických sad je časově náročná;    
  •     při zavádění systému do výuky je ideální spolupráce dvou dospělých osob – komunikačního partnera a asistenta pedagoga –     což nemusí být vždy organizačně možné.

VOKS je u nás nejčastěji využíván u dětí s poruchou autistického spektra, ale i u dětí s mentálním či kombinovaným postižením, u nichž je obtížné vytvořit a udržet funkční verbální řeč.

Zdroj: https://www.voksknapcova.cz/ 


BLISS

Blissymbolika (někdy označovaná jako Bliss) je grafický komunikační systém, který používá abstraktní symboly k reprezentaci slov a pojmů. Tento systém vytvořil Charles K. Bliss v polovině 20. století s cílem vytvořit univerzální, jazykově neutrální způsob komunikace [6]. Základ systému tvoří přibližně 50 základních grafických prvků (např. čára, kruh, šipka, trojúhelník), které se kombinují do složitějších symbolů vyjadřujících konkrétní i abstraktní pojmy. Například symbol pro „jíst“ může být   znaku pro „ústa“ a znaku pro „akci“ [7].

Charakteristika systému Bliss    

  •     Blisssymbolika je logická a strukturovaná, což ji činí velmi přehlednou, avšak současně náročnější na osvojení.    

  •    Využívá se zejména u osob, které nemohou používat řeč a potřebují rozsáhlý a přesný komunikační systém – často v kombinaci s dalšími formami podpůrné komunikace.    

  •    V praxi je nejčastěji využívána v rehabilitačních nebo vzdělávacích zařízeních, především v zemích, kde je k dispozici systematická výuka Bliss symboliky.

Výhody a limity    

  •     Výhodou systému je jeho rozsáhlá vyjadřovací schopnost – je možné pomocí něj vyjadřovat i gramatické vztahy a abstraktní pojmy (např. časové nebo vztahové kategorie).    

  •     Limitem v běžné pedagogické praxi je však komplexnost systému – vyžaduje dlouhodobé vedení, trénink a důslednou práci s uživatelem.    

  •     V českém prostředí se využívá spíše ojediněle, přesto existují jednotlivé příklady jeho úspěšného zavedení (zejména v kombinaci s technickými pomůckami, např. komunikačními zařízeními s výstupem symbolů).

Zdroj: https://www.omniglot.com/writing/blissymbolics.htm



Výběr vhodné metody AAK závisí na individuálních potřebách dítěte, jeho schopnostech i prostředí, ve kterém se pohybuje. Ať už se jedná o jednoduchá gesta, obrázkové systémy nebo pokročilá technologická zařízení, cílem AAK je vždy zprostředkovat smysluplnou a funkční komunikaci. Pro efektivní zavedení do pedagogické praxe je nezbytná mezioborová spolupráce a citlivý přístup ke každému dítěti.


Použité zdroje:

[1] Beukelman, D., & Light, J. (2020). Augmentative and alternative communication: Supporting children and adults with complex communication needs.

[2] Light, J., Mcnaughton, D., & Caron, J. (2019). New and emerging AAC technology supports for children with complex communication needs and their communication partners: State of the science and future research directions. Augmentative and Alternative Communication, 35, 26 - 41. https://doi.org/10.1080/07434618.2018.1557251.

[3] Larkin, A. (2021).  How effective is Makaton in encouraging communication, the formation of speech, and enhancing positive social interaction in children and young people?. Abstracts. https://doi.org/10.1136/archdischild-2021-rcpch.308.

[4] Bednarski, M. (2016). The Exploring of Implementing Makaton in Multi – Sensory Storytelling for Children with Physical and Intellectual Disabilities Aged Between 5 and 10, 47, 1-61.

[5] Knapcová, K. (2011). Výměnný obrázkový komunikační systém VOKS. Praha: Národní ústav pro vzdělávání.

[6] Sohail, U., & Traum, D. (2019). A Blissymbolics Translation System. , 32-36. https://doi.org/10.18653/v1/W19-1705.

[7Bliss, C. K. (1949). Semantography: A Non-alphabetical Symbol Writing Readable in All Languages. Institute for Semantography.


Mohlo by Vás zajímat

Vhodně nastavená podpora žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se promítá i do celkové kultury školy

„Efektivní podpora žáků a žákyň se speciálními vzdělávacími potřebami nemůže stát na jednotlivci, ale vyžaduje koordinovaný přístup,“ říká Monika Kadrnožková z Národního pedagogického institutu.

Digitální technologie jako podpora rozvoje jazykové komunikace u žáků s mentálním postižením, díl I.

Tento článek je součástí tematického seriálu zaměřeného na využití digitálních technologií při podpoře vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Jednotlivé články se postupně věnují možnostem rozvoje digitálních kompetencí a komunikace u různých skupin znevýhodněných žáků, konkrétně u žáků s mentálním postižením, zrakovým postižením, poruchou autistického spektra, specifickými poruchami učení a tělesným postižením. Cílem seriálu je představit příklady vhodných digitálních nástrojů i praktických doporučení využitelných ve školní praxi.

Jak AAK pomáhá dětem ve školním prostředí očima speciální pedagožky – 2. díl

Druhá část rozhovoru se speciální pedagožkou Markétou Várošovou se zaměřuje na praktické využití alternativní a augmentativní komunikace ve školním prostředí. Text přibližuje zkušenosti se zaváděním této metody do škol a speciálně pedagogických center a poukazuje na význam mezioborové spolupráce při podpoře komunikace dětí s poruchou autistického spektra. Současně se věnuje potřebám vyučujících při práci s komunikačními pomůckami a významu jednotného přístupu napříč prostředími.

Zobrazit další články