Student s Aspergerovým syndromem: fyzicky mě bolí, když se musím přetvařovat – část 2.

foto: zdroj Freepik

Když paměť a pozornost kladou překážky

V prvním díle jste se mohli dočíst, že se Honza potýká s obtížemi v oblasti paměti. Tyto potíže se projevují například neschopností zapamatovat si jména spolužáků a spolužaček či vybavit si názvy měsíců v roce. Tyto kognitivní obtíže mohou vést k nedorozuměním a sociálnímu vyloučení, zejména pokud okolí nerozumí souvislostem v jeho chování [1]. Honzova sestra Jana podotýká: „Na střední se Honzíkovi smáli, protože nechápali, že nezná jejich jména. Pamatuje si jen lidi, s nimiž má nějaký vztah – a protože kamarády nemá, nepotřebuje vědět, jak se ostatní jmenují.“

Komunikační obtíže nejsou jediným projevem, který může studující s poruchou autistického spektra (PAS) provázet. Významnou roli hrají také poruchy pozornosti a oslabená schopnost operativní paměti, které mohou zásadním způsobem narušovat vzdělávací proces [2]. Honza k tomuto doplňuje: „Řekl bych, že velký problém je prokrastinace nebo krátkodobá paměť. Mám něco na mysli, udělám pár kroků a zapomenu, co jsem plánoval udělat. Což ve škole představovalo problém, pokud jsme si měli něco poznamenat. Řekl jsem si, že si to zapíšu – ale po chvíli jsem na to zapomněl. Takové výpadky mám často, proto potřebuji asistentku, která za mě tento druh informací zapisuje.“

Studující s PAS se často kromě potíží v oblasti sociální interakce a komunikace potýkají také s narušením pozornosti a oslabením krátkodobé paměti. Tyto kognitivní obtíže mohou výrazně ovlivňovat jejich schopnost pracovat s informacemi v reálném čase a plnit školní požadavky. „Dalším z projevů jsou poruchy pozornosti, kdy Honzíkovi unikají důležité informace. Proto jsem s ním seděla v lavici a zapisovala termíny testů nebo co je potřeba k maturitě,“ popisuje jeho sestra Jana.

Při psaní testů se u Honzy objevují obtíže spojené s pozorností, které se projevují například zapomínáním běžných náležitostí, jako je uvedení data či podpis. Jak sám uvádí, jedná se o součást jeho potíží s udržením koncentrace. U osob s Aspergerovým syndromem může být míra poruch pozornosti velmi individuální – zatímco někteří jedinci dokážou soustředění udržet poměrně dobře, jiní v této oblasti potřebují výraznější podporu. V Honzově případě je pozornost oslabena, a proto mu během testování pomáhá asistentka. Ta mu vysvětluje zejména zadání úloh, pokud je jejich formulace pro něj nesrozumitelná. Zároveň může dočasně suplovat roli vyučujících, když nemají kapacitu na individuální vysvětlení. Asistentka rovněž představuje významnou psychickou oporu – průběžně ověřuje, zda Honza úkolům rozumí a zprostředkovává mu kontakt s okolním prostředím.

Učení představuje pro Honzu významnou kognitivní i psychickou zátěž, zejména v situacích, kdy se má soustředit na témata, která pro něj nejsou zajímavá nebo postrádají osobní význam. „Je pro mě extrémně náročné věnovat pozornost něčemu, co mě nebaví. Lidé říkají, že to má každý, ale já to mám mnohem intenzivnější,“ vysvětluje Honza. Zatímco u témat, která ho zaujmou, dochází k rychlému a efektivnímu zapamatování informací – často již na základě jednorázového poslechu – u méně atraktivních oblastí je třeba vynaložit výrazně větší úsilí. „Když mě něco zaujme, informace si zapamatuji snadno – stačí si to ve škole poslechnout a na test jsem připraven. Ale u látky, která mě neláká, musím vynaložit mnohem víc úsilí.“ Zcela zásadní roli sehrává také způsob vedení výuky. Pokud vyučující dokáže téma prezentovat poutavě a současně vytváří bezpečné, klidné a vstřícné prostředí, zvyšuje se Honzova schopnost koncentrace i retence učiva. „Když mě něco opravdu zajímá, jde to samo,“ potvrzuje Honza.

Podpora, která otevírá nové možnosti

Na vysoké škole dochází k postupnému pozitivnímu posunu v adaptaci studijního prostředí pro Honzu. Významnou oporou je mu pražské Centrum pro studující se specifickými potřebami při Vysoké škole ekonomické, které zajišťuje nezbytné podpůrné služby i studujícím Fakulty managementu v Jindřichově Hradci, kde Honza studuje.

Studium Honzy a jeho asistentky (sestry) Jany podporují vyučující a koordinátor centra Martin Ctibor, se kterým pravidelně konzultují průběh a Hozovy potřeby. Jana uvádí: „Na vysoké škole jsem vyučujícím pomáhala pochopit, co Honza potřebuje – třeba více času u zkoušek, stejně jako to měl u maturity. Centrum nám poskytlo cennou podporu a díky jejich doporučením se podařilo vyjednat potřebné úpravy.“ Ačkoliv některé kroky vyžadují zvýšenou míru komunikace a trpělivosti, Honzův případ ilustruje, že efektivní spolupráce mezi vysokou školou, podpůrným centrem a rodinou může vést k vytvoření inkluzivnějšího, spravedlivějšího a zároveň obohacujícího vzdělávacího prostředí.

Inspirace jinakostí: tipy pro vyučující

Co je nezbytné pro to, aby studium zůstalo pro osoby jako Honza pozitivní zkušeností? Zásadní je, aby vedení základních a středních škol a jejich vyučující respektovali odborná doporučení ze školských poradenských zařízení a v případě vysokých škol doporučení center a poraden pro studující se specifickými vzdělávacími potřebami. „Je důležité, aby vyučující přijali, že studující s poruchami autistického spektra vnímají svět trochu jinak. Když se podaří přistoupit k jejich potřebám s porozuměním, mohou dosáhnout skvělých výsledků,“ uvádí Jana, která na základě vlastní zkušenosti zdůrazňuje zásadní význam vstřícného přístupu školy.

Specifickou oblastí podpory je komunikace. Osoby s PAS často komunikují velmi upřímně a přímo, což může být okolím mylně vnímáno jako necitlivost. V takových situacích je klíčové, aby vyučující chápali, že nejde o projev nezdvořilosti, ale o odlišný způsob vyjadřování. Pokud škola dokáže otevřeně reflektovat tyto odlišnosti a vnímat je jako příležitost k rozvoji empatie a respektu, přináší to prospěch nejen samotným žákům/studujícím s PAS, ale i okolí.

Inspirativní pohled nabízí filozofka Barbara Schmitzová, která zdůrazňuje, že společnost se může od lidí s postižením mnoho naučit: „To, že je člověk s postižením schopen žít uprostřed společenství, je zřejmé… Ale to, že společnost potřebuje lidi, kteří svým postižením nabízejí nový pohled na hodnoty a normy, už tak zřejmé není.“ [6]

Jak to vidí Honza 

V kontextu studujících s Aspergerovým syndromem je pro Honzu důležité především porozumění a vedení komunikace klidným a věcným způsobem. „Chtěl bych vyučujícím vzkázat, aby se zaměřovali na obsah sdělení, ne na jeho emoční tón. Jsme doslovní – když vyjadřuji svůj názor, není to proto, abych někoho urazil, ale abych sdílel, co si opravdu myslím,“ vysvětluje Honza.

Honza je mladý člověk s bohatým spektrem zájmů, originálními nápady a specifickým pohledem na svět. Přestože jsou pro něj některé situace náročnější, má se svými vrstevníky mnoho společného. Velkou oporu pro něj představuje hudba, která napomáhá k psychické relaxaci a zklidnění myšlenek: „Hudba je pro mě způsob, jak vypnout hlavu. Když si pustím melodii, soustředím se na ni a přestanu přemýšlet o věcech, které mě jinak zahlcují,“ uvádí Honza. Preferuje především remixy a zpomalené verze populárních skladeb, což podle něj odráží i jeho melancholickou stránku.

Další oblastí jeho zájmu jsou cizí jazyky. Angličtinu si procvičuje prostřednictvím čtení asijských komiksů a díky svým jazykovým schopnostem úspěšně provedl školou delegaci z Francie, které vše s jistotou odprezentoval v angličtině. Studium v zahraničí by pro něj bylo zajímavou výzvou, i když jeho maminka má obavy: „Má v sobě touhu se prosadit,“ ale přiznává, že některé praktické aspekty, například doprava, představují pro Honzu komplikaci – zejména vzhledem k tomu, že osoby s Aspergerovým syndromem nemohou řídit. Přesto má Honza jasnou motivaci pokračovat ve studiu: „Chci studovat dál – některé předměty mě opravdu baví, rád se dozvídám nové věci a titul beru jako další krok k samostatnosti.“

 Pokud Vás zajímá, jak se Honzovi dařilo na základní a střední škole, přečtěte si také 1. díl.

Zdroje: 

[1] Woodbury-Smith, M., & Volkmar, F. (2019). Asperger syndrome. European Child & Adolescent Psychiatry, 18, 2–11. https://doi.org/10.1007/s00787-008-0701-0

[2] McDougal, E., Riby, D., & Hanley, M. (2020). Profiles of academic achievement and attention in children with and without Autism Spectrum Disorder. Research in developmental disabilities, 106. https://doi.org/10.1016/j.ridd.2020.103749

[3] Sokolova, E., Oerlemans, A., Rommelse, N., Groot, P., Hartman, C., Glennon, J., Claassen, T., Heskes, T., & Buitelaar, J. (2017). A Causal and Mediation Analysis of the Comorbidity Between Attention Deficit Hyperactivity Disorder (ADHD) and Autism Spectrum Disorder (ASD). Journal of Autism and Developmental Disorders, 47, 1595–1604. https://doi.org/10.1007/s10803-017-3083-7

[4] Zhong, Q., & Porter, M. (2024). Autism Spectrum Disorder Symptoms in Individuals with a Primary Diagnosis of Attention-Deficit/Hyperactivity Disorder: A Systematic Review. Review Journal of Autism and Developmental Disorders. https://doi.org/10.1007/s40489-024-00443-4

[5] Scandurra, V., Gialloreti, E., Barbanera, F., Scordo, M., Pierini, A., & Canitano, R. (2019). Neurodevelopmental Disorders and Adaptive Functions: A Study of Children With Autism Spectrum Disorders (ASD) and/or Attention Deficit and Hyperactivity Disorder (ADHD). Frontiers in Psychiatry, 10. https://doi.org/10.3389/fpsyt.2019.00673

[6] Schmitz, B. (2024). Jaký život je hoden žití? Filosofické a biografické přístupy (s. 62). Karolinum.

[7] Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky. (n.d.). F84.5 Aspergerův syndrom. MKN-10. https://mkn10.uzis.cz/prohlizec/F84.5

[8] Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. (n.d.). Mezinárodní klasifikace nemocí – MKN-11. https://www.uzis.cz/index.php?pg=registry-sber-dat--klasifikace--mezinarodni-klasifikace-nemoci-mkn-11

[9] AutismPort. (2024, září 13). Jak vznikl termín Aspergerův syndrom a bude se tato diagnóza i nadále používat? https://autismport.cz/o-autistickem-spektru/detail/jak-vznikl-termin-aspergeruv-syndrom-a-bude-se-tato-diagnoza-i-nadale-udelovat