Speciální pedagožka Mgr. Markéta Várošová v první části rozhovoru popisuje, jak prostřednictvím alternativní a augmentativní komunikace systematicky podporuje děti s poruchou autistického spektra v rozvoji porozumění, funkční komunikace, samostatnosti a schopnosti vyjadřovat vlastní potřeby. Text se dále zaměřuje na kritéria výběru vhodného komunikačního systému a zdůrazňuje význam mezioborové spolupráce a aktivního zapojení rodiny do komunikační intervence.
Jak alternativní a augmentativní komunikace otevírá dětem cestu k porozumění očima speciální pedagožky – 1. část
Monika Kadrnožková, Tereza Kubešová
06.02.2026
Učitel/učitelka
Ředitel/ředitelka
Školní poradenský pracovník/ce
Asistent/ka pedagoga
Rodiče
Třídní učitel/ka
Vychovatel/ka
Foto zdroj: Freepik
Můžete se krátce představit a popsat, s jakými klienty v oblasti podpory komunikace nejčastěji pracujete?
Jmenuji se Markéta a pracuji jako speciální pedagožka a Snoezelen terapeutka v centru Kouzelen v Kuřimi. Věnuji se převážně dětem s poruchou autistického spektra (dále PAS). V rámci multisenzorického prostředí Snoezelen se zaměřuji na rozvoj jejich komunikace, pozornosti a emoční stability. Zkušenosti jsem získala již během své práce v pobytových službách pro dospělé osoby s PAS a vývojovou poruchou intelektu.
Kouzelen je terapeutické centrum v Kuřimi a ve Svitavách zaměřené na podporu dětí, zejména s poruchou autistického spektra, poruchami chování a emocí, poruchou pozornosti (ADD, ADHD) a specifickými poruchami učení. Pracuje s využitím multisenzorického přístupu a poskytuje odborné intervenční a podpůrné služby.
Metoda Snoezelen je multisenzorický přístup využívající speciálně upravené, podnětně i zklidňujícím způsobem strukturované prostředí (světlo, zvuk, hudba, vůně, hmatové podněty), jehož cílem je cílená stimulace smyslového vnímání a navození psychické pohody. U dětí s PAS, ADHD a dalšími obtížemi slouží ke snížení stresu a přetížení, regulaci chování a pozornosti, podpoře komunikace, motivace a vztahové vazby a k rozvoji vnímání, emocionality i seberegulace prostřednictvím individuálně vedené, nedirektivní práce.
Foto zdroj: Ponechalová, D. (n. d.). Co je Snoezelen – teoretický úvod. 3lobit. https://3lobit.cz/co-je-snoezelen-teoreticky-uvod/
Principy Snoezelen:
- pracuje s individuálně volenou mírou stimulace (zklidňující i aktivizační režim);
- využívá nedirektivní vedení – dítě si volí tempo i typ interakce;
- podporuje seberegulaci a smyslovou integraci;
- snižuje úzkost, napětí a stereotypní projevy chování;
- posiluje motivaci, iniciativu a spontánní aktivitu;
- vytváří bezpečný rámec pro navazování vztahu s pedagogem/pedagožkou či terapeutem/terapeutkou;
- lze využít v terapii, pedagogické podpoře i strukturované relaxaci;
- efekt je založen na pravidelnosti a opakování;
- uplatňují se ve školách, terapeutických centrech i sociálních službách [1].
K těmto metodám jsem se dostala během své praxe a později i práce komunikační specialistky v DOZP Sulická v Praze. Domov Sulická poskytuje celoroční pobytovou sociální službu lidem s mentálním, případně kombinovaným postižením. Nabízí dva druhy sociálních služeb: domov pro osoby se zdravotním postižením a chráněné bydlení. Vznikl zde krásný projekt, který měl za cíl dát hlas lidem, za něž dosud rozhodovali jiní. Postupně jsem zjistila, že právě alternativní a augmentativní komunikace (dále AAK) otevírá prostor pro skutečné porozumění – umožňuje klientům a klientkám vyjádřit, co cítí, co potřebují a kým jsou.
Na AAK mě nejvíce oslovuje nutnost kreativity. Neexistuje jedno správné řešení, ale vždy hledáme způsob, který dává smysl konkrétnímu člověku. Každý klient či každá klientka mají svůj vlastní způsob, jak se dorozumívají se světem. Někdo gestem, jiný pomocí obrázkových karet, někdo pohledem, zvukem. Vždy se tedy snažím najít takový způsob komunikace, který bude vhodný nejen pro komunikující, ale i jejich okolí. Moje pracovní filosofie je, že AAK není pouze náhradou řeči, ale mostem k porozumění a propojení mezi člověkem a světem.
Alternativní a augmentativní komunikace (AAK) je soubor metod, systémů a nástrojů, které podporují nebo nahrazují mluvenou řeč u osob s omezenou nebo zcela chybějící verbální komunikací. Cílem AAK je umožnit vyjádřit své potřeby, pocity a myšlenky, zlepšit porozumění a podpořit sociální interakci a samostatnost [2].
AAK zahrnuje různé formy podpory komunikace, například:
- gesta a znakové systémy,
- komunikační knihy a piktogramy,
- elektronické komunikační pomůcky a aplikace s hlasovým výstupem.
Implementace AAK vyžaduje pečlivý výběr vhodného systému podle individuálních schopností a potřeb uživatele a úzkou spolupráci s rodinou a dalšími profesionály. U dětí s poruchou autistického spektra, vývojovými nebo neurologickými poruchami AAK významně podporuje rozvoj funkční komunikace, samostatnosti a sociální integrace [3].
Zmiňujete, že pracujete s kombinací různých systémů. Jak v praxi vybíráte vhodný způsob komunikace pro konkrétního klienta?
Výběr vhodného způsobu komunikace vždy vychází z pozorování a pochopení dítěte i jeho zázemí, tedy jeho možností, zájmů, úrovně porozumění i způsobu, jakým přirozeně reaguje na okolí. V praxi to znamená, že si nejdříve všímám, jak dítě spontánně komunikuje. Teprve na základě toho navazuji konkrétní metodou či systémem AAK. Důležité je, aby komunikace mohla fungovat i v běžných situacích doma, ve škole nebo při terapii. Základem výběru je individualizace a spolupráce s týmem odborníků (například s klinickým logopedem / klinickou logopedkou, psychiatrem/psychiatričkou) i rodinou. Protože AAK má smysl jen tehdy, když je součástí každodenního života dítěte.
Klinický psycholog / klinická psycholožka
Posuzuje kognitivní profil dítěte, úroveň porozumění, pozornosti, paměti a emoční prožívání. Pomáhá určit, jaké komunikační nároky jsou pro dítě přiměřené a jaké formy AAK odpovídají jeho schopnostem. Spolupracuje při nastavování cílů a sleduje dopad zvolené komunikace na psychickou pohodu dítěte.
Psychiatr/psychiatrička
Zajišťuje diagnostiku a léčbu případných neurovývojových či psychických obtíží (např. poruchy autistického spektra, ADHD, úzkostné poruchy). Poskytuje důležité informace o celkovém fungování dítěte a o faktorech, které mohou ovlivňovat komunikaci (např. regulace chování, senzorická přecitlivělost, medikace).
Spolupráce v kontextu AAK
Odborníci a odbornice sdílejí poznatky o možnostech a potřebách dítěte, aby byl zvolený komunikační systém srozumitelný, použitelný v každodenních situacích a dlouhodobě udržitelný v rodině, škole i při terapii.
Co podle Vás rozhoduje o tom, aby AAK skutečně podpořila funkční komunikaci?
Jak jsem již zmínila, je důležité AAK vnímat jako prostředek k porozumění danému člověku. Nebrat ji jako překážku mluvené řeči, ale jako nástroj, který komunikaci podpoří. Faktorů, podle kterých stavím funkční komunikaci, je několik. Nejdůležitější je motivace a smysl pro dané dítě. To musí v komunikaci vidět význam, a to přirozeně – požádat o oblíbenou činnost, hračku nebo vyjádřit svůj nesouhlas.
Dalším faktorem – a zde bych chtěla apelovat na rodiče především těch dětí, které systémy do každodenního života teprve zavádí, je to, aby ji používali všichni. AAK nebude nikdy funkční v momentě, kdy bude probíhat pouze jednou týdně u speciálního pedagoga / speciální pedagožky či jiného odborníka/odbornice. Musí ji používat všichni, kteří jsou s dítětem v kontaktu, vždy a všude – doma, ve škole, při terapiích.
To, že by systém měl být v souladu se schopnostmi a dovednostmi dítěte, beru jako samozřejmost. Pokud by byl komunikační systém pro dítě příliš složitý, mohl by jej odradit od komunikace. Důležitá je také trpělivost. U některého dítěte se AAK povede na první pokus. Během pár návštěv pochopí daný systém a postupně se zavádí více a více „slovíček“ do běžného života. U jiných dětí to trvá měsíce, roky. Ale stojí za to vydržet.
Jaký význam má AAK u dětí, které jsou verbální, ale mají potíže v oblasti pragmatiky či porozumění?
Děti, které mluví, ale jejich řeč není vždy funkční, často nerozumí sociálním situacím, ztrácejí se v kontextu nebo neumí použít řeč k navázání kontaktu. V takových případech může AAK fungovat jako opora a struktura komunikace, nikoli její náhrada. Vizuální podpora pomáhá dětem porozumět průběhu situace, zůstat v kontaktu a lépe se orientovat v očekávání druhých. Zjednodušeně AAK pomáhá dítěti uchopit smysl komunikace, nejen její formu.
Můžete uvést příklad, kdy AAK výrazně pomohla dítěti lépe se zapojit do vzdělávání nebo komunikace?
Napadají mě dva příklady z praxe. První je dívka s chováním náročným na péči, jako byly útoky na pečující osoby nebo sebepoškozování. Díky komunikačním obrázkovým kartám se naučila říct, co potřebuje, například jít na WC. Postupně chování náročné na péči ustoupilo, protože dokázala vyjádřit, co jí vadí nebo co potřebuje. Spolupracovali jsme s rodinou, školou i pobytovou službou a karty sjednotili, aby jim všude rozuměla.
Obrázkové komunikační karty v AAK slouží k vyjádření základních potřeb a pocitů dítěte (např. jít na WC, odmítnutí, nepohoda). Umožňují snížit frustraci a chování náročné na péči tím, že dítě získává srozumitelný a funkční způsob komunikace. Klíčová je jednotnost používání v rodině, škole i dalších institucích.
Foto zdroj: Pinterest_Czech [@Pinterest_Czech] (n.d.), Creative activities for kids, Activities for kids, Pictogram [Pin], Pinterest, https://cz.pinterest.com/pin/289356344804077025/
Druhým příkladem je chlapec, který začal používat kombinaci gest a obrázkových karet. Maminka byla aktivní, vše předávala i ve školce, kde byl podporující pedagogický tým. Díky tomu chlapec postupně začal vyvozovat i funkční verbální komunikaci. Tento příběh krásně ukazuje, že AAK může být i cestou k rozvoji vlastních slov a schopnosti komunikovat verbálně.
Kombinace gest, obrázků a řeči v AAK. AAK nemusí nahrazovat mluvenou řeč, ale může ji cíleně podporovat. Propojení gest, obrázkových karet a verbálního doprovodu vytváří dítěti bezpečný komunikační most, ze kterého se může postupně rozvíjet funkční mluvená řeč. Klíčová je aktivní role rodiny a jednotná podpora v domácím i školním prostředí.
Jakou roli mají rodiče při zavádění AAK a co jim situaci nejčastěji pomáhá, či naopak komplikuje?
Rodiče mají zásadní roli. Dítě nejlépe rozumí kartám, gestům a dalším pomůckám, když je používají doma. Velkou pomocí je spolupráce s učiteli/učitelkami a terapeuty/terapeutkami a trpělivé oceňování i malých pokroků. Naopak komplikace vzniknou, když systém není všude stejný nebo rodiče nemají potřebné informace a podporu.
Proč je Alternativní a augmentativní komunikace (AAK) důležitá pro dítě i jeho okolí?
AAK je v českém školství chápána jako součást podpůrných opatření určených žákům a žákyním s narušenou komunikační schopností, u nichž je porozumění řeči nebo její produkce omezená. Vytváří funkční komunikační systém, který dítěti umožňuje sdílet základní potřeby, přání, pocity i informace v situacích, kdy mluvená řeč není dostatečně dostupná nebo srozumitelná [4].
Zároveň představuje významný nástroj inkluzivního vzdělávání. AAK podporuje aktivní zapojení dítěte do vzdělávacího procesu, zvyšuje jeho porozumění školním i domácím situacím a přispívá ke snížení frustrace a výskytu chování náročného na péči. Pro rodiče, pedagogy/pedagožky i další odborníky/odbornice funguje AAK jako společný komunikační rámec, který umožňuje sjednocení přístupů a lepší porozumění individuálním potřebám dítěte [5].
Další související články
Úvod do alternativní a augmentativní komunikace. Jak pomáhá dětem a vyučujícím?
Metody použití alternativní a augmentativní komunikace
Příručka alternativní a augmentativní komunikace
Tip: Ve druhém díle rozhovoru se budeme věnovat využití AAK ve školním prostředí, spolupráci škol se speciálně pedagogickými centry nebo tomu, jakou podporu by měli mít vyučující.
Zdroje:
[1] Ponechalová, D. M. (n.d.). Co je Snoezelen – Teoretický úvod. 3lobit. https://3lobit.cz/co-je-snoezelen-teoreticky-uvod/
[2] Elsahar, Y., Hu, S., Bouazza-Marouf, K., Kerr, D., & Mansor, A. (2019). Augmentative and Alternative Communication (AAC) Advances: A Review of Configurations for Individuals with a Speech Disability. Sensors, 19(8). https://doi.org/10.3390/s19081911
[3] Yau, S., Choo, K., Tan, J., Monson, O., & Bovell, S. (2024). Comparing and contrasting barriers in augmentative alternative communication use in nonspeaking autism and complex communication needs: multi-stakeholder perspectives. Frontiers in Psychiatry, 15. https://doi.org/10.3389/fpsyt.2024.1385947
[4] MŠMT. (2011). Metodické doporučení pro vzdělávání žáků s narušenou komunikační schopností.[ZS1]
[5] Beukelman, D. R., & Mirenda, P. (2013). Augmentative and Alternative Communication: Supporting Children and Adults with Complex Communication Needs (4th ed.). Paul H. Brookes Publishing.
Mohlo by Vás zajímat
Vzdělávání žáků a žákyň s poruchou autistického spektra v běžné třídě
Začleňování žactva s poruchou autistického spektra (PAS) do běžných tříd podporuje rovné vzdělávací příležitosti, aktivní účast ve školním procesu a budování inkluzivního klimatu. Neurovývojová povaha PAS se projevuje odlišnostmi v sociální komunikaci, behaviorální flexibilitě, senzorickém zpracování a regulaci chování. Inkluze žactva s PAS vyžaduje plánovanou individualizovanou pedagogickou podporu, implementaci strukturovaných postupů a využívání intervenčních metod založených na empirických důkazech.
Student s Aspergerovým syndromem: fyzicky mě bolí, když se musím přetvařovat – část 2.
Text přibližuje zkušenosti studenta Honzy s Aspergerovým syndromem a popisuje, jak se vyrovnává s výzvami v oblastech pozornosti, paměti, komunikace i studia. Zároveň ukazuje, jak důležitou roli představují asistenti pedagoga a zdůrazňuje význam důsledného uplatňování odborných doporučení. Dozvíte se, že při adekvátní míře porozumění, respektu a individualizace vzdělávacího přístupu může být vzdělávání osob s poruchou autistického spektra nejen zvládnutelné, ale i podnětné, rozvíjející a smysluplné.
Metodická podpora k tvorbě PLPP a IVP
S novým školním rokem může vyvstat potřeba nastavit pro některé žáky a žákyně Plán pedagogické podpory (PLPP) nebo Individuální vzdělávací plán (IVP).
Konzultační centrum