Obecný popis intervence
Zlepšení diagnostických metod používaných ve školských poradenských zařízeních je nezbytné pro zajištění diferenciální diagnostiky. Ta umožňuje diagnostikujícím pracovníkům a pracovnicím odlišit dopady sociálního znevýhodnění nebo specifika vyplývající z kulturního a jazykového zázemí žáka či žákyně od symptomů zdravotního postižení, zejména poruch vývoje intelektu, poruch chování, specifických poruch učení a některých logopedických diagnóz. Intervence ke zlepšení diagnostiky u ŠPZ (pedagogicko-psychologických poraden a speciálně pedagogických center) by měly zahrnovat především:
- A) zvýšený důraz na získávání a vyhodnocování informací o sociálním znevýhodnění a o specifikách vyplývajících z kulturního a jazykového zázemí žáka nebo žákyně, včetně zajištění výsledků identifikace sociálního znevýhodnění ve škole (realizuje škola podle metodiky NPI) a zohlednění těchto výsledků při diagnostice speciálních vzdělávacích potřeb žáka či žákyně;
- B) aktualizaci diagnostických nástrojů využívaných ve školských poradenských zařízeních, s důrazem na využití moderních a kulturně co nejméně zatížených testových materiálů zejména v oblasti diagnostiky intelektových dovedností a adaptivního chování žáků a žákyň.
Jak může nástroj pomoci při kompenzaci projevů sociálního znevýhodnění ve vzdělávání?
Ve srovnání s celkovou populací žactva základních škol se v populaci žáků a žákyň se sociálním znevýhodněním významně častěji objevují diagnózy některých druhů zdravotního postižení (například poruch vývoje intelektu, poruch chování nebo vad řeči). Zdokonalení diagnostiky se zaměřením na odlišení dopadů sociálního znevýhodnění od symptomů zdravotního postižení má potenciál přecházet chybnému označování žáků a žákyň se sociálním znevýhodněním nálepkami zdravotního postižení.
Jak může nástroj pomoci při podpoře vzdělávání romských dětí (v rámci etnicky citlivého přístupu)?
V ČR je možné dlouhodobě sledovat výrazně nadměrné diagnostikování romských žáků nebo žákyň v některých kategoriích zdravotního postižení, zejména v kategorii mírné poruchy vývoje intelektu (dříve označované jako lehké mentální postižení). V důsledku toho jsou tito žáci či žákyně nesprávně zařazováni do speciálního školství, tedy do škol nebo tříd zřizovaných podle § 16 odst. 9 školského zákona. Jednou z klíčových příčin tohoto jevu je nedostatečná diferenciální diagnostika, která nedokáže spolehlivě rozlišit mezi dopady sociálního znevýhodnění (mezi které patří i nedostatečná znalost vyučovacího jazyka) a symptomy skutečného zdravotního postižení. Zdokonalení diagnostických metod a postupů tak má potenciál podpořit správnou identifikaci vzdělávacích potřeb a následně i správné nastavení podpůrných opatření pro romské žáky a žákyně. Zároveň by měla zabránit jejich nadměrnému zařazování do speciálních školství. Sama o sobě však změna diagnostiky nestačí. Pro zlepšení vzdělávacích příležitostí romských dětí, žáků a žákyň je nezbytné realizovat i další systémová opatření, která jsou popsána v části Kraj (politik/politička, úředník/úřednice), zaměřené na téma segregace do speciálního školství. Významnou roli hrají také další intervence, jako je spolupráce škol a školských poradenských zařízení, rušení speciálních škol či tříd a další opatření.
Jak může nástroj pomoci při podpoře vzdělávání dětí s různorodým etnickým a jazykovým zázemím a/nebo zkušeností s migrací?
Využívání kulturně co nejméně zatížených testů (s vědomím, že každý standardizovaný diagnostický nástroj nese určitou míru kulturního zatížení) je obecně přínosné pro všechny žáky a žákyně s různorodým etnickým a kulturním zázemím. Při samotné diagnostice je nutné věnovat těmto žákům a žákyním zvláštní pozornost, aby nebyli bezdůvodně zařazováni do speciálního školství, ale aby jim byla nastavena odpovídající podpůrná opatření podporující jejich vzdělávací úspěch. Oblasti diagnostiky žáků a žákyň s odlišným jazykovým zázemím by pomohlo také zdokonalení diagnostických metod, zejména důslednější zohledňování kulturních a jazykových odlišností, a rozvoj procesů mapujících úroveň jazykových kompetencí těchto žáků a žákyň.
Na co si dát pozor při implementaci?
Při zavádění nových testových materiálů do praxe školských poradenských zařízení je potřeba zdůrazňovat, že všechny (i ty nové) testové materiály mají vždy určitou míru kulturní zatíženosti a že pokud daný materiál nebyl standardizován na některé specifické populaci, nemůže mít pro děti, žáky a žákyně z dané cílové populace zcela spolehlivou výpovědní hodnotu.
Výsledky testů tak musí pracovníci a pracovnice školských poradenských zařízení posuzovat vždy v kontextu informací poskytnutých školou, anamnestických údajů a dalších důležitých údajů o žákovi či žákyni. Transformace diagnostické praxe je náročný a dlouhodobý proces, který se neobejde bez problémů a překážek. Zde jde o zásadní změnu myšlení a přístupu mnoha poradenských pracovníků a pracovnic, která se může setkávat s profesním i osobním odporem či zpochybňováním. Je proto nezbytné vést soustavný dialog a vysvětlovat přínosy změn pro lepší naplňování vzdělávacího potenciálu dětí z různých marginalizovaných skupin.
Velkou pozornost bude třeba věnovat kvalitě a profesionalitě vzdělávání a metodické podpory pro pracovníky a pracovnice ŠPZ. Nové metody nemohou být vnímány jako pouhá „novinka“, ale jako nástroj pro reálné zlepšení diagnostické praxe. Důležité bude i průběžné vyhodnocování přínosů a obtíží při implementaci.
Analýza PAQ Research a STEM upozorňuje i na riziko, že nové metody nebudou v praxi skutečně využívány a stanou se jen formální deklarací změny. Proto je třeba nastavit jasné standardy, motivační mechanismy i kontrolní procesy, které zajistí, že kulturně relevantní, dynamická diagnostika bude běžnou realitou v každodenní činnosti poraden a center.
V neposlední řadě bude nezbytné průběžně sledovat a vyhodnocovat, zda zaváděné změny skutečně vedou ke snižování podílu romských dětí ve školách a třídách podle § 16 odst. 9 školského zákona. To vyžaduje zavedení sběru etnicky citlivých dat a indikátorů i v rámci diagnosticky a činnosti ŠPZ, které umožní měřit dopad transformace diagnostiky v čase.
Kde hledat inspiraci?
Velmi cennou inspiraci pro transformaci diagnostiky romských dětí v ČR poskytuje dynamický přístup, který se v posledních desetiletích úspěšně rozvíjí a aplikuje v mnoha zemích jako alternativa či doplněk ke statickému testování inteligence. Příkladem je Feuersteinova metoda LPAD či metody Davida Tzuriela, které prokazatelně zlepšují přesnost diagnostiky u dětí se sociálním znevýhodněním.
V českém prostředí se tématu dynamické diagnostiky věnuje Metodická informace k diagnostice rozumových schopností dětí, žáků a studentů ve školských poradenských zařízeních od NPI ČR. Další užitečné podněty přináší kulturně relevantní nástroje vyvinuté speciálně pro posuzování minoritních dětí. Jde například o Woodcock-Munoz testy jazykových a kognitivních schopností pro děti z hispánských komunit v USA.
Tyto metody ukazují, jak uzpůsobit obsah a formát testových položek, instrukce a interpretaci kulturním specifikům dané komunity. Velkou přidanou hodnotu mají zkušenosti romských psychologů a psycholožek, speciálních pedagogů či pedagožek a dalších odborníků nebo odbornic. Právě jejich vhled a znalost sociokulturního kontextu romských rodin by měl být dalším zdrojem při vývoji nových nástrojů a postupů. Důležitým zdrojem poučení mohou být i úspěšné školy a poradenská zařízení, která již nyní uplatňují komplexní, kulturně citlivou a na silné stránky orientovanou diagnostiku romských žáků a žákyň a dosahují jejich lepšího začleňování do hlavního vzdělávacího proudu. Sdílení a šíření jejich zkušeností v rámci profesní komunity je výrazně potřebné.
Výzkumná verifikace
Analýza PAQ Research a STEM (příloha č. 1) ve shodě s mezinárodními výzkumy dokládá, že kulturně zatížené testy inteligence a další tradiční diagnostické nástroje mohou vést k systematickému znevýhodňování a chybné diagnostice dětí z marginalizovaných menšin, mezi které patří i Romové a Romky.
Studie z různých zemí potvrzují, že romští žáci a žákyně jsou těmito nástroji nezřídka nesprávně identifikováni jako mentálně postižení. Seznam literatury doporučující dynamické hodnocení a kulturně citlivou diagnostiku je přiložen u Metodické informace k diagnostice rozumových schopností dětí, žáků a studentů ve školských poradenských zařízeních.
Výzkumy prokazují pozitivní dopady kulturně relevantních přístupů k diagnostice, které zohledňují jazykové, kognitivní a sociální odlišnosti minoritních dětí. Například studie Peña et al. (2014) ukázala, že dynamické hodnocení (dynamic assessment) provedené v angličtině a španělštině dokázalo s vysokou přesností (80-97 %) rozlišit mezi dvojjazyčnými dětmi s a bez jazykové poruchy. Dynamické hodnocení zahrnovalo pozorování toho, jak děti využívají kognitivní a afektivní strategie při učení se vyprávět příběh, v kombinaci se skóry z výsledného narativního testu. To naznačuje, že pečlivé sledování procesů učení u dítěte při plnění jazykových úkolů může být cenným diagnostickým vodítkem i v případě, že hodnocení probíhá v jazyce, který dítě ovládá slaběji (zde angličtina). Dynamické hodnocení tak může být užitečným doplňkem tradičních jazykových testů a pomoci předcházet chybným závěrům plynoucím z pouhého srovnávání skóre.
Výzkumné důkazy jednoznačně podporují i přínosy dynamické diagnostiky. Studie srovnávající dynamické a statické testování u znevýhodněných žáků a žákyň opakovaně prokazují, že dynamický přístup vede k mnohem přesnější identifikaci skutečných vzdělávacích potřeb i potenciálu dětí.
Celkově lze shrnout, že pro spravedlivé a přesné posouzení jazykových schopností romských dětí je zásadní využívat diagnostické nástroje a postupy, které:
- berou v úvahu jejich specifickou zkušenost s majoritním jazykem a kulturou;
- nestaví jen na jednorázovém výkonu, ale vyhodnocují také schopnost učit se a profitovat z instrukcí;
- používají takové typy úloh a materiálů, které jsou pro tyto děti přiměřené a motivující.
Transformace diagnostiky směrem ke kulturně relevantním a dynamickým metodám se tak jednoznačně jeví jako empiricky podložený a efektivní nástroj pro prevenci a nápravu nadměrné segregace romských žáků a žákyň v ČR. Její dopady však bude nezbytné dále ověřovat výzkumem.