Novinky v podpoře studujících s odlišným mateřským jazykem – shrnutí konference

Foto zdroj: Freepik

Změny v jazykové přípravě v MŠ a ZŠ

Prvním tématem konference byla podpora dětí, žáků a žákyň s OMJ v mateřských a základních školách. Podle aktuálních dat jejich počet dlouhodobě roste – v mateřských školách tvoří přibližně 5,7 % a na základních školách 7,4 % žactva. Zvyšuje se také počet škol určených pro jazykovou přípravu, kterých je v současnosti 1 122.

Nejdůležitější změnou platnou od začátku letošního školního roku je rozšíření nároku na jazykovou přípravu. Nově ji mohou využívat také děti, žáci a žákyně – občané a občanky ČR, kteří mají obdobné vzdělávací potřeby jako jejich vrstevníci cizinci, například pochází z rodinného bilingvního prostředí nebo dlouhodobě pobývali v zahraničí. Tento nárok vzniká v případě základních škol tehdy, pokud žák či žákyně začne plnit povinnou školní docházku v ČR a trvá nejvýše 24 měsíců. Postup při realizaci bezplatné jazykové přípravy v mateřských školách se nemění.

Jazyková příprava na SŠ ve školním roce 2025/2026

Střední školy se v posledních letech setkávají s výrazným nárůstem žáků a žákyň s OMJ. Jak upozornila PhDr. Marie Černíková z MŠMT, jejich počet se od roku 2020 zdvojnásobil – z přibližně 10 tisíc na více než 20 tisíc. Rostoucí počet přináší i vyšší potřebu kvalitní jazykové podpory, která mladým lidem usnadňuje vstup do studia i sociální začlenění v novém prostředí.

Bezplatná jazyková příprava na středních školách funguje od školního roku 2022/2023 na základě vyhlášky č. 249/2022 Sb. Nárok na ni mají cizinci, kteří se v Česku vzdělávají nejvýše 36 měsíců. Jazyková příprava může trvat až 400 hodin za celé studium. Jejím cílem je posílit porozumění češtině natolik, aby studující zvládali běžnou komunikaci i studijní požadavky.

Skupina pro jazykovou přípravu vzniká tehdy, pokud má škola alespoň pět studujících s tímto nárokem. Výuka se neklasifikuje známkou na vysvědčení. V posledních letech však dochází k mírnému poklesu účasti. Ve školním roce 2022/2023 navštěvovalo jazykovou přípravu 1 059 studujících, o dva roky později 862. V diskuzi zazněla také otázka, jak podporu nastavit tak, aby byla co nejlépe využívaná a zároveň přínosná pro pedagogy, pedagožky i celé žactvo.

Přijímání žáků cizinců na SŠ: změny v roce 2025/2026

Mgr. Barbora Krčmářová (MŠMT) ve svém příspěvku vysvětlila, jak novela školského zákona mění od 1. ledna 2026 podmínky přijímacího řízení pro uchazeče a uchazečky s OMJ, nebo pro ty, kteří část vzdělávání absolvovali v zahraničí. Nově budou moci o úpravu podmínek zkoušky požádat ti, kteří se alespoň dva roky z předchozích čtyř let vzdělávali mimo Českou republiku. V takovém případě může ředitel nebo ředitelka školy na žádost prominout zkoušku z českého jazyka, pokud je součástí školní nebo jednotné přijímací zkoušky. Škola pak ověřuje pouze základní znalost češtiny formou krátkého, srozumitelně vedeného rozhovoru. Jeho cílem je zjistit, zda uchazeč či uchazečka zvládne studovat vybraný obor. Zkoušku z matematiky koná uchazeč stejnou.

Úpravy se dotknou také samotného průběhu přijímacího řízení. Uchazeči a uchazečky mohou využít o 25 % delší čas u písemných částí a mohou používat překladový slovník. Školy navíc nově tvoří tzv. redukované pořadí, založené na výsledcích z matematiky nebo talentové zkoušky. Z něj se pak uchazeč či uchazečka zařazují do výsledného pořadí ostatních. Tento postup pomáhá férově zohlednit situaci žáků a žákyň s OMJ a zároveň zachovat srovnatelnost výsledků.

Maturita pro cizinky a cizince podle novely školského zákona

Změny, které ovlivní podmínky maturitní zkoušky pro studenty a studentky s odlišným mateřským jazykem, představila Mgr. Andrea Králová z MŠMT. Novela školského zákona upravuje, kdo je u vykonávání maturit považován za cizince či cizinku. Nově jde o osobu, u které se část vzdělávání odehrála mimo území České republiky, buď celý aktuální školní rok a jeden předchozí z posledních sedmi, nebo nejméně dva školní roky z posledních sedmi. Tuto skutečnost žadatel dokládá kopií zahraničního dokladu o vzdělání.

Důležité je, že nárok na úlevy se posuzuje podle právní úpravy účinné v době konání zkoušky. Pro jarní termín 2026 tedy platí nové znění zákona účinné od 1. ledna 2026. Studenti a studentky nárok uplatní přímo v přihlášce k maturitní zkoušce. Pokud je žádost schválena, může škola upravit podmínky takto:

u didaktického testu z českého jazyka se prodlouží čas o 30 minut a je dovoleno použít překladový slovník;

u písemné práce z českého jazyka se čas prodlužuje o 40 %;

u didaktického testu z matematiky se čas prodlužuje o 10 minut;

u rozšiřující matematiky o 15 minut; opět je možné použít překladový slovník.

Vzdělávání žáků a žákyň s OMJ pohledem České školní inspekce

Mgr. Ivana Reihsová, zástupkyně ředitelky Ústeckého inspektorátu ČŠI, představila výsledky inspekční činnosti za školní rok 2024/2025. Zaměřila se na to, jak školy pracují s heterogenními třídami a zda dokážou reagovat na individuální potřeby žáků a žákyň, včetně těch s OMJ. Na základních školách inspekce častěji zaznamenala kvalitní podporu tam, kde se třídy skládají převážně z žactva bez OMJ. Daří se zapojování celého kolektivu do výuky, podpora nadaných i využívání digitálních technologií. Naopak ve více heterogenních třídách byly tyto oblasti slabší. Na středních školách je situace opačná – tam se podle inspekce více daří právě v prostředí, kde jsou žáci a žákyně s OMJ běžnou součástí kolektivu.

Inspekce hodnotí školy podle šesti oblastí modelu Kvalitní škola (koncepce, vedení, pedagogický sbor, výuka, vzdělávací výsledky a podpora žáků a žákyň při vzdělávání). Sledování ukázalo, že na mnoha školách pedagogové a pedagožky systematicky plánují výuku, využívají různorodé strategie a sledují pokroky žactva. Obtíže ale přetrvávají v individualizaci výuky a v poskytování pravidelné zpětné vazby každému žákovi či každé žákyni.

Mezinárodní pohled na vzdělávání nově příchozích

Sabien Onvlee, inspektorka středního vzdělávání z nizozemské školní inspekce, představila výsledky mezinárodního srovnání, jak evropské státy vzdělávají nově příchozí děti a mladé lidi. Ukázalo se, že všechny země řeší podobné potíže, jako jsou rychle rostoucí počty nově příchozích, nedostatek vyučujících a velmi různorodé jazykové a kulturní potřeby žactva. Jednotlivé státy přistupují k podpoře rozdílně. Některé začleňují nově příchozí přímo do běžných tříd s posílenou jazykovou podporou, jiné pracují se speciálními přípravnými nebo přechodovými třídami. Společné jim je to, že systémy podpory jsou pod velkým tlakem a většina zemí má málo dat o tom, jak se nově příchozím skutečně daří.

Analýza přinesla i doporučení, která mohou být inspirací pro české školy. Patří mezi ně kombinace inkluzivního vzdělávání s cílenou jazykovou podporou, rovnoměrné rozložení nově příchozích mezi školy a větší důraz na přípravu i profesní rozvoj vyučujících. Důležitý je také sběr a vyhodnocování dat.

Navazující setkání a plány na příští rok

V týdnu po konferenci proběhla série online příspěvků, které nabídly praktické ukázky práce s vícejazyčnými třídami, možnosti podpory dětí s migrační zkušeností v mateřských školách, možnosti diagnostiky v mateřštině a také jazykovou diagnostiku v raném věku. Na tato setkání naváže i příští rok další ročník konference pořádaný ve spolupráci s MŠMT, tentokrát v hybridní podobě – živě i online. Podrobnosti zveřejníme včas v průběhu roku 2026.