Pracovník/pracovnice neziskové či komunitní organizace a sociálních služeb

Neziskové organizace, sociální služby i komunitní pracovníci a pracovnice patří mezi klíčové spojence zřizovatelů, škol, rodičů a dětí při snižování vzdělávacích nerovností. Jejich zapojení do procesu desegregace přináší konkrétní know-how i hlubší porozumění situaci rodin, které se potýkají s diskriminací a jazykovou bariérou, ale také chudobou nebo bytovou nouzí. Zkušenosti, vztahy a důvěra v komunitě mohou významně přispět k tomu, aby změny ve vzdělávání byly skutečně spravedlivé, udržitelné a přijímané všemi aktéry.

Je přitom důležité rozlišovat mezi různými typy organizací a služeb, které se do podpory vzdělávání zapojují. Některé působí jako registrované sociální služby – například nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (NZDM), sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi (SASRD) nebo raná péče, jiné jako neziskové organizace s lidskoprávním, komunitním nebo vzdělávacím posláním. Zatímco sociální služby mají zákonem vymezené činnosti a cílové skupiny, jiné neziskovky mohou být flexibilnější a zaměřovat svou pozornost na aktivity, které v nabídce sociálních služeb chybí nebo nejsou jejich primární náplní. V souvislosti se vzděláváním to mohou být například specializované programy na podporu rodičovských kompetencí, mentoringové programy a doučování, advokační činnosti nebo komunitní organizování.

Právě díky této rozmanitosti mohou tyto organizace sehrávat roli mostu mezi školou, rodinou a komunitou – pomáhat budovat důvěru, usnadňovat komunikaci a porozumění různorodým potřebám, a tak zprostředkovávat podporu. Ať už jde o propojení dětí s dobrovolnickými tutory, posílení rodičů v jejich roli, nebo o vytváření bezpečného prostoru pro děti, jejich spolupráce má pro školu i zřizovatele zásadní význam.

Z pohledu neziskových organizací i samotných poskytovatelů sociálních služeb je klíčové, aby jejich zapojení do podpory vzdělávání bylo dobře zacílené, respektovalo jejich poslání a zároveň nezakrývalo systémové nedostatky. Cílem by měla být spolupráce, která posiluje inkluzi a rovnost, nikoli vytváření paralelních struktur mimo školu.

Více o negativních dopadech segregace najdete na stránce Problém segregace – proč je nezákonná, škodlivá a drahá. 

Proč desegregaci řešit z pohledu poskytovatelů sociální práce a neziskových organizací:

Zapojení do procesu desegregace umožňuje neziskovým organizacím, komunitním pracovníkům a pracovnicím i sociálním službám naplňovat své poslání naplno– nejen reagovat na projevy nerovností, ale aktivně se podílet na jejich odstraňování. Desegregace je v souladu s hodnotami rovnosti, důstojnosti a sociální spravedlnosti, které tito aktéři sdílejí. Přináší příležitost zvyšovat dopad jejich práce, rozšiřovat prostor pro spolupráci, získávat důvěru veřejných institucí a posilovat profesní uznání. Zároveň umožňuje přinášet do vzdělávací politiky zkušenosti z terénu a přispívat k systémovým změnám, které zlepšují životní šance dětí a rodin, s nimiž pracují.

Pokud se tito aktéři do desegregace nezapojí, hrozí, že změny ve vzdělávání budou vznikat bez znalosti reality v terénu, bez ohledu na potřeby dětí z marginalizovaných skupin a bez propojení na další oblasti, jako je podpora v oblasti bydlení, péče o děti, duševního zdraví nebo přístupu ke službám. Výsledkem může být to, že se nerovnosti nejen nezmenší, ale naopak prohloubí a organizace, které s jejich důsledky denně pracují, ztratí možnost je ovlivňovat.

• Neziskové organizace

  • Zapojení do procesu desegregace umožňuje těmto organizacím využít své know-how, rozšířit prostor pro etnicky citlivou spolupráci se školami i jejich zřizovateli a posílit dopad svých aktivit – ať už v sociální, kulturní, jazykové nebo vzdělávací oblasti. Desegregace otevírá prostor pro nová partnerství, v nichž lze rozvíjet bezpečné a respektující prostředí pro všechny děti.

  • Díky každodenní práci s rodinami mají tyto organizace přehled o celé škále problémů, které ovlivňují vzdělávání – od materiálního nedostatku, přes diskriminaci, až po stres z nejistého bydlení nebo omezený přístup ke zdravotní péči. Právě tato zkušenost jim umožňuje vnímat vzdělávání v širších souvislostech a přinášet do spolupráce se školami vhled, který by jinak mohl zůstat skrytý. Jejich zapojení tak pomáhá hledat řešení, která odpovídají skutečným potřebám dětí a jejich rodin.

  • Mnohé z těchto organizací pomáhají rodinám i s otázkou bydlení. Pokud děti vyrůstají v segregovaných lokalitách s nevyhovujícím a nestabilním zázemím, samotné změny ve školství nestačí. Tyto organizace tak mohou nahlížet na situaci komplexně – nejen podporovat děti ve škole, ale i upozorňovat na strukturální problémy, které vzdělávání brzdí. Vedle přímé podpory rodinám se mohou věnovat i systémovým změnám – například advokacii vůči obcím, úřadům práce nebo poskytovatelům sociálního bydlení. Propojení vzdělávací a bytové politiky je klíčové pro to, aby desegregace nezůstala jen u přesunu dětí na jiné školy, ale přinesla skutečnou změnu jejich životních šancí.

  • Lidskoprávní, romské nebo proromské organizace často přinášejí do spolupráce se školami a zřizovateli pohled Romů a Romek samotných (případně perspektivu vícejazyčných dětí nebo rodin s migrační zkušeností).

  • Zároveň mohou pomáhat školám navazovat spolupráci s inspirativními romskými osobnostmi – spisovateli a spisovatelkami, studentstvem či úspěšnými Romy a Romkami z celé škály profesí. Takové propojení přispívá k proměně obrazu romské menšiny ve společnosti a umožňuje žákům a žákyním zažít pozitivní reprezentaci romské identity. Významná je i jejich role při realizaci mentoringových, tutoringových, volnočasových a stipendijních programů nebo při posilování aktivní účasti romských rodičů na tvorbě vzdělávacích politik a na životě školy.

• Komunitní práce

  • Komunitní pracovníci a pracovnice mají díky své práci blízko k lidem, jejich potřebám i místním vztahům. V procesu desegregace tak mohou pomáhat komunitám prosazovat změny, které považují za důležité, posilovat jejich hlas vůči školám a dalším institucím a vytvářet prostor pro dlouhodobou spolupráci. 

  • Desegregace zároveň přináší nové možnosti pro aktivní zapojení rodičů a dalších obyvatel do plánování vzdělávání a souvisejících rozhodovacích procesů. Komunitní organizace zde hrají klíčovou roli v posilování sebevědomí a dovedností potřebných k tomu, aby lidé mohli mluvit sami za sebe a aktivně se zapojovat do dění v obci.

  • Zapojením do procesu desegregace mohou komunitní organizace posílit svou pozici v území, rozšířit své aktivity a získat větší uznání i důvěru veřejných institucí pro svou odbornou práci.

• Sociální služby 

  • Sociální pracovníci a pracovnice – ať už působí ve veřejné správě, nebo u jiných poskytovatelů sociálních služeb – rovněž hrají v procesu desegregace důležitou roli. Díky každodennímu kontaktu s rodinami dobře znají jejich konkrétní životní podmínky, přispívají k identifikaci bariér ve vzdělávání a podporují jejich překonávání. 

  • Zapojením do desegregačních procesů mohou zvýšit efektivitu své práce, protože ta nebude narážet na strukturální překážky, které segregace spoluvytváří. 

  • Pro sociální služby je klíčové srozumitelně komunikovat svou nabídku jak směrem ke školám a zřizovatelům, tak směrem k dětem a jejich rodičům. I v tomto vám může zasíťování kolem společného cíle pomoci.

Vaše první kroky

• Zvažte, jaká forma zapojení do desegregačních aktivit je pro vaši organizaci nejvhodnější. Každé město i každá škola mají odlišné podmínky, ale ze zkušeností z praxe se ukazuje několik scénářů, které fungují tam, kde je chuť ke spolupráci:

  • Spolupráce se zřizovatelem. Pokud je někdo ze zástupců zřizovatele otevřený řešení nerovností ve vzdělávání (je to jeho zákonný úkol, na který je možné apelovat), může vaše organizace pomoci nastartovat proces například tím, že navrhne společné setkání zástupců škol, města, odborných institucí, sociálních služeb i neziskového sektoru – případně i zástupců rodičů z marginalizovaných skupin. Na základě této spolupráce může vzniknout pracovní skupina a plán konkrétních aktivit, který bude zahrnovat i zapojení neziskových organizací a sociálních služeb do celého procesu a přípravu argumentace směrem k veřejnosti. Více nabízí kapitola Město, obec (politik/politička, úředník/úřednice). 

  • Spolupráce se školami: Pokud není zřizovatel změnám nakloněn, může důležitý impuls vzejít přímo ze škol. Společné setkání ředitelů a ředitelek, které otevře téma nerovnoměrného složení žactva napříč školami, může pomoci formulovat sdílený postoj a podnítit další kroky. Jasný a jednotný hlas ze strany vedení škol má potenciál posílit tlak na zřizovatele a zároveň ukázat, že potřeba změny vychází přímo z praxe. Neziskové organizace a sociální služby mohou být klíčovými partnery škol už v počátcích tohoto procesu – jejich hlas tak bude silnější. Více nabízí kapitoly Ředitel/ředitelka či vedení školy, která vykazuje známky etnické segregace a Ředitel/ředitelka školy s potenciálem pro společné vzdělávání.

  • Spolupráce s odbornými partnery: Pokud se do procesu zapojí instituce jako Národní pedagogický institut (NPI) nebo Agentura pro sociální začleňování (MMR), může to pomoci celý záměr posílit a zviditelnit jej i pro ostatní aktéry. Pro neziskové organizace a sociální služby může taková spolupráce znamenat možnost aktivněji se zapojit do plánování a realizace systémových změn, propojit se s dalšími aktéry a posílit přínosy své činnosti pro celou místní komunitu. 

  • Příprava na změnu u rodičů: Změny ve školním systému mohou u rodičů vyvolat obavy – zvlášť pokud se ve veřejném prostoru šíří zkreslené nebo stigmatizující představy. Vaše organizace nebo služba může sehrát důležitou roli v tom, aby se k rodičům dostávaly srozumitelné a důvěryhodné informace. Můžete podpořit školy v komunikaci například tím, že zprostředkujete klíčová sdělení, pomůžete budovat důvěru nebo přizpůsobíte informace konkrétním potřebám rodin (například překladem do jejich komunikačního jazyka). Důležité je ukázat, že děti budou v novém prostředí v bezpečí, dostanou potřebnou podporu a že změna může přinést výhody všem – například díky většímu důrazu na spolupráci s rodinami, intenzivnější pedagogické podpoře nebo rozvoji nových výukových přístupů. Klíčové je také posilovat důvěru rodičů v to, že mohou být součástí změny – zapojovat je do diskusí, sbírat jejich zpětnou vazbu a podporovat jejich účast na rozhodování.

  • Představte srozumitelně, s čím můžete pomoci: Školy ani zřizovatelé často netuší, co všechno mohou neziskové organizace, sociální služby nebo komunitní pracovníci a pracovnice zajistit. Je proto dobré mít připravený stručný a srozumitelný přehled činností, které můžete nabídnout – ať už směrem k dětem, rodičům, školám, nebo zřizovatelům. Jasná nabídka pomoci usnadňuje domluvu a posiluje důvěru mezi jednotlivými aktéry. Vaše práce pomáhá překlenout jazykové, vztahové i systémové bariéry, které mohou bránit změně. Patří sem:

    • podpora při komunikaci mezi školou a rodinou, včetně účasti na schůzkách nebo vysvětlování změn,

    • doprovod dětí při přechodu na novou školu a další individuální podpora (například doučování, mentoring, volnočasové aktivity),

    • pomoc se zajištěním materiálních potřeb (pomůcky, stravování),

    • podpora při osvojování vyučovacího jazyka nebo jazyková diagnostika,

    • zprostředkování zkušeností komunity – každodenní reality rodin i kulturního a historického kontextu,

    • síťování aktérů a koordinace podpory formou case managementu.

Řekněte si o podporu, rozšiřte své znalosti, získejte další partnery

• Lidé z Národního pedagogického institutu vám pomohou s koordinací, síťováním aktérů, sdílením osvědčených postupů i konzultací aktivit – ať jste na začátku, nebo už máte první kroky za sebou.

• Agentura pro sociální začleňování (MMR) nabízí obcím spolupráci při řešení desegregace, s důrazem na podporu vzdělávání dětí se sociálním znevýhodněním. Můžete tak získat odborné a analytické zázemí nebo podporu v plánování, koordinaci či hledání zdrojů.

• Úřad vlády ČR zaštiťuje agendu integrace romské národnostní menšiny a metodicky vede síť koordinátorů pro romské záležitosti na krajských úřadech a romských poradců na obcích s rozšířenou působností. Ti mohou mimo jiné poskytnout informace, kontakty, zprostředkovat setkávání. Úřad vlády rovněž monitoruje a vyhodnocuje naplňování Strategie rovnosti, začlenění a participace Romů (Strategie romské integrace) 2021–2030, včetně kapitoly Vzdělávání.

• Kancelář veřejného ochránce práv je od roku 2009 národním orgánem pro rovné zacházení a ochranu před diskriminací, a to i ve školství. Poskytuje pomoc také nevládním neziskovým organizacím a jejich klientům, kteří zažili diskriminaci. 

Zdroje a data, které pomohou popsat situaci ve vašem městě:

• Data o sociálních podmínkách v obcích nabízí Index sociálního vyloučení od Agentury pro sociální začleňování z MMR. 

• Je důležité sledovat rezidenční segregaci a sociální situaci v okolí škol a ve městě. K tomu slouží aplikace Lokality sociálního vyloučení a segregace vyvinutá Karlovou univerzitou.

• Informace o školách ve vašem městě poskytují inspekční zprávy. Tematické zprávy České školní inspekce vám dále pomohou při plánování opatření především v oblasti pedagogické kvality škol a školských zařízení (včetně poraden). Závazná kvalita činností škol je vymezena v kritériích Kvalitní školy.

• Přehled a prostorovou vizualizaci školských spádových obvodů (na základě dostupných vyhlášek) nabízí Mapa spádovosti od NPI ČR. 

Na desegregaci existují finanční zdroje! 

Bez dodatečných financí je podpora škol, dětí i vyučujících obtížná. Existují zdroje a projekty, které lze využít. Cesta k financím nemusí být snadná, ale každý získaný asistent/asistentka, sociální pedagog/pedagožka nebo peníze na doučování či práci s rodinami posunou úspěch skokově vpřed. Zde jsou výzvy a projekty, které lze využít:

• Spolupráce škol, zřizovatele a sociálních služeb

  • Evropské finance z OPZ+: poslední výzva Prevence předčasných odchodů ze vzdělávání zahrnovala aktivity jako multidisciplinární týmy, síťování služeb, koordinátoři spolupráce mezi školou, městem a rodinou. Výzvy jsou pravidelně aktualizovány, a doporučujeme proto sledovat jejich úplný seznam a harmonogram.

  • Evropské peníze z OP Spravedlivá transformace: dílčí výzvy pro takzvané uhelné regiony – Karlovarský kraj, Ústecký kraj a Moravskoslezský kraj cílí i na oblasti prevence a sociální stability, včetně propojení se školami.

• Výuka žáků a žákyň, rozvoj vyučujících, prostředky pro školy:

  • Evropské finance z OP JAK: jednotlivé výzvy jsou určeny především školám. Jsou zaměřeny na personální podporu a pozice, kvalitu výuky a vzdělávání učitelů a učitelek a další aktivity (zejména výzvy tzv. šablon). Seznam výzev a harmonogram jsou pravidelně aktualizovány.

  • Národní finance z MŠMT: pravidelný program typu Výzva na podporu účasti dětí na předškolním vzdělávání v roce 2025 (pravděpodobně bude aktualizována i pro rok 2026). Obsahuje aktivity jako úhrada školního stravování, odstranění dalších finančních bariér nebo individuální komunikace s rodinami.

• Školní stravování 

  • Evropské finance z OPZ+: pravidelná výzva a projekty, které realizují krajské samosprávy. Informace jsou dostupné na stránkách příslušného kraje (například Hlavní město Praha, Ústecký, Karlovarský). Programy se mohou pravidelně obnovovat. Hledejte vždy nejaktuálnější ročník dotačního programu.

  • Národní finance z MŠMT: pravidelné výzvy na podporu školního stravování žáků a žákyň základních škol – MŠMT. O podporu žádají školy, je však důležité je o možnosti informovat, případně zapojit sociální odbor do sběru podkladů.

• Víceúčelové aktivity – podpora zřizovatelů, školské poradenství, speciální výzvy pro romské děti, nestátní neziskové organizace a další

  • Evropské finance z OP JAK: výzva Podpora poradenského systému má za cíl vytvoření celorepublikové struktury mobilních týmů duševního zdraví pro přímou podporu škol a školských zařízení.

  • Evropské finance z OP JAK: již vyhlášená výzva PRO-ROMA:  umožňuje financovat vzdělávací aktivity v neformálním vzdělávání zaměřené na podporu romských dětí a mládeže na území ČR. Cílem je přispět ke snížení vzdělanostní nerovnosti a zvýšení spravedlnosti v přístupu ke vzdělání.

  • Národní finance z Úřadu vlády: 

    • program Prevence sociálního vyloučení a komunitní práce: více informací zde.

    • program Podpora terénní práce pro rok 2026: více informací zde.

  • Národní finance z MŠMT: například Program na podporu integrace romské menšiny v roce 2025 (pravděpodobně bude aktualizován i pro rok 2026). 

• Bydlení, sociální začleňování

  • Evropské finance z OPZ+: výzvy pro oblast bydlení a sociální začleňování jsou pravidelně aktualizovány, proto doporučujeme projít celý jejich seznam a harmonogram. Zaměřují se zejména na sociální práci, která je klíčová pro podporu dětí a rodin mimo školní prostředí.

  • Evropské finance z IROP+: výzvy pro sociální bydlení nabízí i IROP+. I zde je důležité pravidelně sledovat jejich vyhlašování. 

Kromě evropských a národních prostředků je důležité využívat také vlastní rozpočtové zdroje samospráv – právě ty často umožňují financovat konkrétní aktivity směřující k desegregaci a zajištění kvalitního vzdělávání pro všechny děti. Příkladem může být město Ostrava financující podpůrné pozice speciálních, sociálních pedagogů a pedagožek, psychologů a psycholožek ve školách. Praha 7 financuje mentoring a supervize pro své ředitele a ředitelky, klíčové je rovněž celkové odbřemenění vedení škol od nepedagogických činností (příklad Dolních Břežan). 

Finálně se ohlédněte, zda máte základní výbavu pro start desegregace:

• Máte vyjasněno, s jakými aktéry lze ve vašem území spolupracovat a kdo je myšlence desegregace nakloněn (zřizovatel, školy, rodiče, odborní partneři)?

• Jste v kontaktu s klíčovými odborníky a víte, na koho se obrátit v případě potřeby – například při jednání se zřizovatelem, školami nebo rodiči?

• Máte připravené datové podklady, které podpoří vaše argumenty, i přehled o finančních zdrojích, které můžete doporučit školám nebo zřizovateli?

• Víte, do jakých projektů se může zapojit vaše organizace, a máte připravený přehled služeb, které můžete nabídnout?

• Máte promyšlenou strategii komunikace s rodiči a způsob, jak podpořit školu při budování důvěry a překonávání bariér?

• Jste připraveni na spolupráci napříč profesemi a víte, jak koordinovat podporu dítěte i rodiny například formou síťování nebo case managementu, jste připraveni pomoci v procesu participace?