Foto zdroj: Freepik
O dokumentu, který si níže můžete stáhnout, jsme si povídali s dvěma členy autorského týmu – s Olgou Havlátovou, která na NPI působí jako garantka pro oblast sociální intervence, a Zbyňkem Němcem, který učí na Pedagogické fakultě UK a s NPI spolupracuje jako expert v oblasti sociálního znevýhodnění žáků a žákyní.
Olgo, Zbyňku, jak a proč vůbec v NPI vznikl dokument charakterizující sociální roli školy?
Zbyněk: Dokument vznikl v rámci projektu Podpora rovných příležitostí, ve kterém se ve spolupráci se základními a středními školami už více než tři roky věnujeme podpoře žáků a žákyní se sociálním znevýhodněním. V dialogu se školami se často bavíme o sociální roli školy, uvědomili jsme si ale, že vlastně nikde nemáme tuto sociální roli školy popsanou. V týmu interních i externích spolupracovníků a spolupracovnic jsme se proto pokusili vytvořit jednoduchý a stručný dokument, který by charakterizoval, co to vlastně je sociální role školy a co by měla nebo mohla škola při plnění této role vykonávat. Část dokumentu je zamýšlena trochu jako takový ‚checklist‘ – vedení škol nebo třeba pracovníci/pracovnice školního poradenského pracoviště si můžou dokument vzít a u každé položky si říct, co z toho už ve škole dělají, co třeba ještě nedělají, a rádi by s tím začali, a co nedělají a dělat nebudou, protože to u nich ve škole není potřeba.
Dokument vznikl v projektu zaměřeném na podporu žáků a žákyní se sociálním znevýhodněním. Znamená to, že i sociální role školy má být zaměřena hlavně na tyto žáky?
Olga: Sociální roli plní škola ve vztahu ke všem žákům a žákyním. Není to něco nového a netýká se to jen určité skupiny. Patří k ní vytváření bezpečného prostředí a podpora vztahů a klimatu, které jsou pro duševní zdraví dětí zásadní. U žáků/žákyní se sociálním znevýhodněním je navíc potřeba myslet na konkrétní opatření, která jim pomáhají překonávat překážky v účasti na vzdělávání, v zapojení do kolektivu. Neznamená to ale, že by byla tato role důležitá jen pro ně. Naopak, je to základní funkce školy pro všechny děti.
Když jsem ten dokument pročítala, představovala jsem si, jak by svou sociální roli měla plnit základní škola. Počítá se i se sociální rolí mateřských nebo středních škol?
Zbyněk: Rozhodně. V našem projektu jsme sice pracovali hlavně se základními školami, měli jsme ale zapojené i některé školy střední, a některé naše základní školy zas měly přidruženou pod společným vedením i školu mateřskou. Při tvorbě dokumentu, který charakterizuje sociální roli školy, jsme se tedy snažili myslet na všechny školy, od MŠ až po SŠ, a většina rolí popsaných v dokumentu také pro všechny školy platí.
Olga: Sociální role školy je přítomna na každém stupni vzdělávání, jen může mít různou podobu. V mateřských školách se propojuje např. se zajištěním pravidelné docházky dětí, budováním základních návyků a podporou rodin. Na základních školách se více promítá do klimatu třídy, vztahů a podpory učení, aby se žáci a žákyně cítily bezpečně a mohly se rozvíjet. U středních škol se přidává důraz na profesní orientaci, samostatnost a odpovědnost. Vždy je to tedy o potřebách konkrétní věkové skupiny a o tom, jak škola dokáže děti provázet nejen vzděláváním, ale i v jejich celkovém vývoji a s ohledem na rodinné zázemí a podmínky, ve kterých žijí.
Jak konkrétně by mělo vypadat plnění sociální role školy v praxi?
Olga: V praxi se sociální role školy naplňuje na dvou úrovních. Jednak jako celek, kdy je škola prostředím, kde se děti cítí bezpečně, přijímané a kde se podporují dobré vztahy. A zároveň prostřednictvím každodenní práce svých pracovníků a pracovnic, vyučujících, vychovatelů a vychovatelek, poradenských pracovníků nebo asistentů, kteří ve své činnosti zohledňují i tuto dimenzi a je zahrnuta do náplně jejich práce. Sociální role se tak stává přirozenou součástí běžného chodu školy, nikoli něčím navíc.
Zbyněk: Společně s kolegyněmi a kolegy ze škol i z NPI také doufáme, že rozvoji sociální role školy by mohla do budoucna pomoci stabilizace profesí školních psychologů/psycholožek a speciálních pedagogů/pedagožek ve školách a také letošní uzákonění profese sociálních pedagogů/pedagožek, kteří se mohou na různých činnostech naplňujících sociální roli významně podílet.
Stáhněte si dokument Sociální role školy.pdf a zjistěte, jak ji můžete ve své škole naplňovat!
Přinášíme příklad dobré praxe ze ZŠ Písečná v Chomutově: Kariérová poradkyně podporuje žáky v samostatném a zodpovědném rozhodování o kariérní dráze. V páté části seriálu představujeme „Den povolání“ – praktický workshop, kde žáci 9. ročníků připravují aktivity pro mladší spolužáky z 3.–5. tříd. Akce umožňuje žákům získat praktické zkušenosti s různými profesemi, lépe poznat své schopnosti a ujasnit si budoucí směřování.
Přinášíme příklad dobré praxe ze ZŠ Písečná v Chomutově: Kariérová poradkyně na základní škole pomáhá žákům k samostatnému a zodpovědnému rozhodování v oblasti kariérních voleb. Nejde jen o výběr střední školy, ale o komplexní práci s jedincem prostřednictvím aktivizujících metod. Ve čtvrté části seriálu představujeme „Blok aktivit“ – praktický návod na aktivity pro žáky 8. ročníků, které rozvíjejí sebepoznání, podporují jedinečnost a usnadňují volbu další vzdělávací či profesní dráhy.
Představujeme příklad dobré praxe ze ZŠ Písečná v Chomutově, kde kariérová poradkyně Barbora Mikulka pomáhá žákům rozvíjet sebepoznání, orientaci na trhu práce a dovednosti sebeprezentace. Třetí díl pětidílného seriálu se zaměřuje na systematickou práci s žáky na druhém stupni během celého školního roku a nabízí osvědčené postupy pro kariérové poradce, které lze snadno přenést do praxe na jakékoliv základní škole.