Podcast Zapojme všechny
Každé dítě je jiné. A každé potřebuje vědět, že v něčem vyniká. Jak děti vzdělávat, aby všechny našly své místo na slunci? V podcastech Zapojme všechny zazní hlasy odborníků na vzdělávání i výchovu, ale také rodičů a dětí. Poslechněte si jejich příběhy a využijte jejich zkušenosti.
Nové díly publikujeme vždy jednou za 14 dní (mimo období letních prázdnin). Podcastem provází moderátorky Marta Kozdas nebo Adéla Pospíchalová.
V 1. dílu podcastu Zapojme všechny.cz si Adéla Pospíchalová povídala s Radkou Schillerovou, lektorkou komunikačních dovedností Školy bez poražených, o komunikaci s předškolními dětmi, o chybách, které dospělí často dělají, a o možnostech, které rodiče a učitelé mají v případě, že nastane emočně vypjatý okamžik. V 2. díle podcastu se Radka Schillerová zaměří na dětský vztek, jeho projevy a zvládání. Co nejlépe funguje a čeho by se měli rodiče a pedagogové za všech okolností vyvarovat?
Hostem podcastu Zapojme všechny Adély Pospíchalové je Radka Schillerová, lektorka komunikačních dovedností Školy bez poražených, která se zaměřuje na práci a komunikaci s předškolními dětmi a zvládání emočně vypjatých situací. V 1. díle podcastu se rodiče i pedagogové dozví praktické tipy, jak mluvit s předškolními dětmi. Lektorka také přináší informace, na jakém principu funguje lidský mozek, a jak vhodně reagovat na projevy vzteku u dětí.
Jak moc se liší ukrajinské školství od českého a jak se změnilo po nedávných reformách? Jak probíhá společné vzdělávání ve školách v rámci programu Nová ukrajinská škola? V podcastu Zapojme všechny Marta Kozdas se svým hostem Valentynou Ljulja, projektovou asistentkou transformačních projektů AMO (Asociace pro mezinárodní otázky), přibližuje v reakci na aktuální dění a příchod ukrajinských dětí do českých škol posluchačům některá specifika ukrajinských škol.
05.04.2022Praktické příklady
Pedagog
Supervize ve školách není kontrola, jak se mnozí mylně domnívají. Je to cílené sdílení vedené odborníkem, zaměřené nikoliv na metodiku či odbornost, ale spíše na vztahové otázky. Na školách může pomáhat řešit konkrétní kauzy jednotlivých žáků, ale také vztahy mezi vedením a zaměstnanci, vztahy v kolektivu i třeba pomáhat jednotlivcům, např. v případě profesního vyhoření. Supervizor funguje jako jakýsi průvodce, který účastníkům umožňuje nahlédnout na jejich práci z jiného úhlu.
V prvním díle podcastu Zapojme všechny s Kristýnou Titěrovou se zájemci mohli dozvědět o fungování obecně prospěšné společnosti META. V návazném dílu podcastu si metodička projektu Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi NPI ČR Rumyana Georgieva povídá s Kristýnou Titěrovou o roli dvojjazyčných asistentů pedagoga při začleňování žáků s OMJ, o učitelích češtiny jako druhého jazyka a adaptačních koordinátorech začleňování žáků s OMJ.
Jaké konkrétní služby nabízí organizace META pro žáky s odlišným mateřským jazykem? Jaká jsou úskalí při učení se češtině jako druhému jazyku a jak to dětem s OMJ co nejvíce usnadnit? Na tyto otázky i mnoho dalších odpovídá v podcastu Zapojme všechny Rumyaně Georgievě programová ředitelka a vedoucí služeb pro pedagogy obecně prospěšné společnosti META Kristýna Titěrová.
Co čeká děti z odlišného jazykového prostředí, když nastoupí do české školy? Jaké bývají nejčastější problémy a jaké možnosti mají učitelé i žáci, aby integrace proběhla co nejlépe? Hostem tohoto podcastu je Jan Heinrich ze společnosti META o.p.s., zabývající se integrací dětí s odlišným mateřským jazykem.
Ve 2. dílu podcastu o vývojové dysfázii s logopedkou Martinou Křivkovou přinášíme nejen konkrétní tipy o možnostech nápravy, ale celou řadu dalších informací o práci s těmito dětmi v předškolních i školních zařízeních.
Jaké jsou fáze vývoje řeči? V kolika letech by dítě mělo plynně mluvit a jaký je rozdíl mezi opožděným vývojem řeči a vývojovou dysfázií? V podcastu s logopedkou Martinou Křivkovou se dozvíte nejen odpovědi na tyto otázky, ale i celou další řadu informací o vývojové dysfázii řeči a o tom, že poruchy řeči neznamenají jen problémy s výslovností, ale že postihují i další jazykové roviny.
21.11.2021Domácí inspirace
Pedagog
Ne vždy je okamžité zapojení odborníků tím nejlepším řešením. Existují situace, kdy se děti nebo dospívající mnohem snáze svěří se svými starostmi vrstevníkům. I taková je zkušenost dvou absolventů střední školy Filipa Špinky a Štěpána Hartla, kteří se nechtěli smířit s mnohdy problematickými mezilidskými vztahy na školách a obecně ve společnosti, založili organizaci Alpateam a pomocí veřejných diskusí, filmu, Instagramu, písniček a rozhovorů se známými osobnostmi se to snaží změnit.
Aspergerův syndrom nepostihuje obvykle intelekt, ale sociální dovednosti daného jedince. Žáci a studenti s touto poruchou proto nemívají problémy s učivem, mnohem spíše s fungováním ve škole jako takové. Obdobnou zkušenost má i studentka Hanka, která si dlouhá léta připadala jako člověk, jemuž při narození neposkytnuli návod, jak život žít. Z tohoto důvodu se jí v životě opakovaně nedaří řešit běžné každodenní situace.
Jak předcházet vzniku poruch řeči a, pokud je to možné, eliminovat případné dopady? Pomoci může logopedická prevence již v mateřské škole. O jejích benefitech, o tom, jak přesně funguje a k čemu slouží tzv. logopedická garance, více v podcastu Marty Kozdas s Vladanou Jančíkovou a Jitkou Hübnerovou ze ZŠ, SŠ a speciálního pedagogického centra Březejc.
Jak uchopit problematiku smrti? Jak pomoci dětem, pokud taková situace nastane u nich doma nebo ve škole? Lze nějak s tímto tématem pracovat v podobě prevence a děti případně na tuto eventualitu připravit dopředu? Více o tomto tématu v podcastu s Terezou Berkovou z Poradny Vigvam.
20.09.2021Domácí inspirace
Pedagog
Jak zvládat nevhodné chování ve třídě? V podcastu Zapojme všechny si Adéla Pospíchalová povídá se speciální pedagožkou a spolupracovnicí Národního pedagogického institutu ČR Martou Kozdas o jejích zkušenostech s problémovým chováním u žáků. Jak je řešit, na koho se případně obrátit a co se jí v takových situacích osvědčilo?
02.09.2021Praktické příklady
Pedagog
Být se žáky kamarád, nebo být naopak přísný a nekompromisní? Začínající učitelé někdy volí mezi jednou z těchto dvou krajních možností. Obě však s sebou nesou rizika. Speciální pedagožka a lektorka Národního pedagogického institutu ČR Marta Kozdas v podcastu Zapojme všechny nedoporučuje začínajícím učitelům ani jeden z těchto přístupů. Spíše by volila zlatou střední cestu a víc než na cokoliv jiného by se zaměřila na otevřenou komunikaci, zpětnou vazbu a nadhled ze strany učitele.
Oproti ostatním žákům se specifickými vzdělávacími potřebami musí žáci se zrakovým postižením při své cestě vzdělávacím systémem čelit překážkám, souvisejícím nejen se specifičností jejich handicapu, ale i s nedostatečnou informovaností okolí a škol. Speciální pedagožka Eva Matoušková v podcastu Zapojme všechny popisuje současnou praxi ve vzdělávání žáků se zrakovým postižením. Pavlína, studentka se zrakovým postižením, následně popisuje svou zkušenost se základním, středním a vysokým školstvím.
Děti se speciálními vzdělávacími potřebami vyžadují individuální přístup už v mateřské škole. Jednou z takových školek je i olomoucká MŠ Zeyerova, kde takových dětí mají hned 17. Marta Kozdas si v podcastu Zapojme všechny povídá s učitelkou a speciální pedagožkou Vladimírou Tomíkovou a ředitelkou MŠ Zeyerova v Olomouci Evou Kroutilovou o tom, jak vzdělávání těchto dětí probíhá v každodenní praxi, jak důležitou roli hraje asistent pedagoga, a také o komunikaci s rodiči.
Maminka rozumově nadaného žáka čtvrté třídy běžné základní školy vypráví o dosavadní cestě svého syna vzdělávacím systémem, o přístupu učitelů i vedení školy a podpoře, jíž se jejímu dítěti dostalo/nedostalo. Rozvoj nadaných žáků v základních školách stále ještě spočívá ve většině případů především na bedrech rodiny.
Adéla, studentka Ostravské univerzity, která již několik let trpí panickou a smíšenou úzkostně depresivní poruchou, vypráví o studiu na střední a vysoké škole a o úskalích, jimž musela kvůli své diagnóze čelit.
15.04.2021Praktické příklady
Pedagog
S lektorem Nové školy a učitelem z Pedagogické fakulty UK Zbyňkem Němcem o spolupráci mezi asistentem pedagoga a učitelem a chybách, jichž by se měly obě strany v ideálním případě vyvarovat. Speciální pedagog Zbyněk Němec a někdejší asistent pedagoga dnes na Pedagogické fakultě UK připravuje budoucí učitele a v rámci specializovaných kurzů Nové školy také zájemce o práci asistenta pedagoga. V čem podle něj asistenti pedagoga, učitelé a také ředitelé nejčastěji chybují?
08.04.2021Praktické příklady
Pedagog
Rodinné terapeutky a poradkyně v mateřské a základní škole Tereza Berková a Sylvie Stretti vám představí příručku Až se sejdeme ve škole – krizový plán pro mateřské, základní a střední školy, který se ve školním roce 2020/21 může hodit opravdu všem učitelům. Dozvíte se, jak uspořádat první třídnickou hodinu s dětmi a získáte i další tipy pro adaptaci dětí a žáků ve školách po ukončení platnosti vládních nařízení proti šíření onemocnění covid-19.
S lektorem Nové školy a učitelem z Pedagogické fakulty Zbyňkem Němcem o tom, jak je důležité umět vybrat toho správného asistenta pedagoga a kde takového člověka hledat. Speciální pedagog a bývalý asistent pedagoga Zbyněk Němec dnes jako lektor školí budoucí asistenty a jejich spolupracující učitele. V rámci organizace Nová škola a jejího dceřiného webu asistentpedagoga.cz udílí cenné rady ohledně toho, kdo a jak se může stát asistentem pedagoga.
Ve škole Janě hrozila pětka z matematiky. Dnes se při studiu vysoké školy živí jako datová analytička. Jako dítě si připadala hloupá, přitom má IQ 137. Jana má mimořádný talent na matematiku, zároveň má poruchu učení zvanou dysortografie, takže z diktátů pravidelně dostávala pětky. Poslechněte si, jak se poprala s překážkami na startu, včetně nepříznivé sociální situace své rodiny. Moderuje redaktorka Adéla Pospíchalová.
Filipíny, Island, Finsko…Učitel biologie Daniel Pražák nasbíral zkušenosti po celém světě a teď je uplatňuje na pražské Základní škole Strossmayerovo náměstí. Vyptali jsme se ho na zahraniční zkušenosti i na metody získávání zpětné vazby od dětí. Poslechněte si, jak na to.
Nadání a handicap se nevylučují. Učitel Honza se těší popularitě mezi svými žáky, úspěšně vydává básně, pracuje jako redaktor a přitom od narození téměř neslyší. Díky odhodlání rodičů prošel běžnou základní školou a nakonec vystudoval učitelský obor na vysoké škole. Honza mluví o tom, jak si poradil v kolektivu slyšících dětí, s jakými se potkal předsudky, o „neviditelné práci“, kterou pro něj udělali rodiče. Dozvíte se také, co můžete jako učitelé udělat pro své nedoslýchavé či neslyšící žáky.
Vladislav Günter je expertem na výuku skupin složených z různých národností, jazykových úrovní i věku. Podcast přináší inspiraci z britského Leicesteru i tipy, jak do výuky v českých školách zapojit také děti, které mají v češtině vážné mezery.
Mnozí ředitelé a učitelé v těchto dnech řeší, jaké změny v realizaci pedagogických intervencí ve své škole od 1. února nastaví. Od 1. 2. 2021 nově vstoupilo v platnost nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů.
Pavla je maminka 14letého Samíka, který chodí do speciální školy a potřebuje neustálou péči. Samík se dennodenně vyrovnává s výzvou v podobě vážného kožního onemocnění – ichtyózy. K tomu se přidává porucha ledvin a mentální postižení. S paní Pavlou si povídáme o tom, jaké osobní i materiální nároky klade péče o vážně nemocné dítě na rodiče, jak Samíkovo postižení zasáhlo do jejího manželství a jak se jí podařilo, že Samík začal navštěvovat základní školu a našel si kamarády.
Zapojmevsechny.cz