Školní poradci, poradny a SPC
Pedagogicko-psychologické poradny i speciálně pedagogická centra denně řeší speciální vzdělávací potřeby dětí, jejich individuální vzdělávací plány a podpůrná opatření. Podporu žákům poskytují také školní poradenská pracoviště. Podívejte se, jak na depistáže žáků, jejich přechody mezi stupni vzdělávání, práci s Doporučením, metodickou podporu, diagnostiku a intervence.
Po podání žádosti o revizi vyšetření ve školském poradenském pracovišti vás čeká proces, který by neměl trvat déle než 60 dní. Seznamte se se všemi kroky, které na vás a na revizní pracoviště čekají. Jak nakonec naložit s revizní zprávou a jaká práva mají rodiče žáka se speciálními vzdělávacími potřebami?
Co můžete jako rodiče, škola nebo školské zařízení dělat, když nejste spokojení s vyšetřením ve školském poradenském zařízení? S důvěrou se obraťte na revizní pracoviště. Přečtěte si, jak to funguje a co k žádosti o revizi potřebujete.
Nezisková společnost Frontiera Lavoro, poskytující kariérové poradenství a sociální služby, jen podtrhuje atmosféru inkluze, která panuje na italském trhu práce. Jakých úspěchů dosáhli a jak bojují proti ageismu?
Nastoupit do 1. ročníku školy, nebo požádat o tzv. odklad? Toto rozhodování nebylo nikdy snadné, avšak dnes, kdy byla i docházka do posledního ročníku mateřské školy poznamenána koronavirovou pandemií, je to pro rodiče ještě náročnější. Někteří se obávají, že i další školní rok bude probíhat distanční formou, jiní nejsou naopak schopni posoudit, zda je jejich dítě pro nástup do školy skutečně zralé. Odklad je však v konečném důsledku menší zlo než nezralé dítě, které se ve škole trápí.
Blíží se zápisy do 1. ročníku základních škol a stejně jako v loňském roce proběhnou distančně. Hrozí, že tímto nedokonalým „sítem“ proklouznou i děti, které nejsou pro nástup do školy ještě zralé, a naopak že někteří rodiče vyjednají odklad i dětem, které jsou na školní docházku plně připravené. Klíčovou roli při posuzování školní zralosti budoucích prvňáčků proto letos více než kdy jindy hrají mateřské školy.
Mnozí ředitelé a učitelé v těchto dnech řeší, jaké změny v realizaci pedagogických intervencí ve své škole od 1. února nastaví. Od 1. 2. 2021 nově vstoupilo v platnost nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů.
Když u žáka zaznamenáte speciální vzdělávací potřeby, zavedete podpůrná opatření, abyste mu pomohli. Sestavte mu plán pedagogické podpory, který pomůže i vám. V naší sérii čtyř článků se dozvíte, jak na jeho správné vyplnění krok za krokem.
Když u žáka zaznamenáte speciální vzdělávací potřeby, zavedete podpůrná opatření, abyste mu pomohli. Sestavte mu plán pedagogické podpory, který pomůže i vám. V naší sérii čtyř článků se dozvíte, jak na jeho správné vyplnění krok za krokem.
Když u žáka zaznamenáte speciální vzdělávací potřeby, zavedete podpůrná opatření, abyste mu pomohli. Sestavte mu plán pedagogické podpory, který pomůže i vám. V naší sérii čtyř článků se dozvíte, jak na jeho správné vyplnění krok za krokem.
Když u žáka zaznamenáte speciální vzdělávací potřeby, zavedete podpůrná opatření, abyste mu pomohli. Sestavte mu také plán pedagogické podpory, který pomůže i vám. V naší sérii čtyř článků se dozvíte, jak na jeho správné vyplnění krok za krokem.
Sestavení a vyhodnocení plánu pedagogické podpory pro žáka se speciálními vzdělávacími potřebami nemusí být věda. S našimi tipy pro tvorbu PLPP a nastavení spolupráce s rodiči to hravě zvládnete.
Pokud některému ze svých žáků mírně upravujete zadání či metody výuky, tak možná to ani nevíte, ale na základě své intuice tak poskytujete podpůrná opatření prvního stupně žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami. Když si všimnete, že mu to pomáhá, je ten správný čas na sestavení plánu pedagogické podpory.
Přechod z nižšího stupně vzdělávání na vyšší nebývá snadný téměř pro nikoho. Děti se specifickými poruchami učení a chování to ale mají obvykle ještě složitější. Musejí si zvykat na nové nároky, učitele, vyladit si opět své fungování ve škole. Jakým způsobem mohou těmto žákům při přechodu pomoci pedagogicko-psychologické poradny?
Individuální vzdělávací plán (dále jen IVP) má být užitečným rádcem pro učitele a asistenty pedagoga. Ovšem pokud je kvalitně sepsán. Jak při jeho sestavování vyplnit například část o organizaci výuky dotčeného žáka nebo ověřování jeho vědomostí? Nejen to si ukážeme v poslední části třídílné série o IVP.
Povinnost vyplnit individuální vzdělávací plán (dále jen IVP) obvykle připadá na třídního učitele, který zná dotyčného žáka nejlépe. I když se to vzhledem k rozsahu a požadovaným detailům může jevit jako náročný úkol, lze ho zvládnout. V druhé části třídílné série o IVP si ukážeme, jak sestavit první polovinu plánu krok za krokem.
Individuální vzdělávací plán (dále jen IVP) patří mezi důležitá podpůrná opatření. Ideálně by ho měl vyplňovat třídní učitel dotčeného dítěte v úzké spolupráci se školním speciálním pedagogem, případně jiným pracovníkem školy pověřeným koordinací vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP). V první části třídílné série o IVP se zaměříme na to, jak by měla taková kooperace probíhat a jak do tvorby zapojit samotného žáka.
Škola nanečisto dokáže odhalit předškoláky se speciálními vzdělávacími potřebami a včas jim pomoci. Pětidílný přípravný kurz účinně diagnostikuje, pomáhá s adaptací a zvyšuje sebevědomí dětem, které se chystají do první třídy na ZŠ Lyčkovo náměstí.
Speciální pedagog hraje během screeningu předškoláků se SVP při zápisu do 1. třídy důležitou roli. Jaká je dobrá praxe na pražské Základní škole Lyčkovo náměstí?
Sestavit funkční inkluzivní tým nemusí být vždycky snadné, důležitá je vzájemná souhra, komunikace a důvěra mezi jeho členy. Jako příklad dobré praxe v tomto ohledu může sloužit Základní a mateřská škola Lyčkovo náměstí v Praze, jak vysvětlila v rozhovoru Kateřina Bártová, jež zde působí na pozici pedagožky, školní výchovné poradkyně a etopedky. Hlavní výhodu vidí v tom, že se škola začala inkluzi věnovat výrazně dříve než ostatní ústavy.
Přečtěte si, jak probíhají depistáže žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, kdy speciální pedagog testuje čtení a psaní na konci 1. třídy na ZŠ Lyčkovo náměstí.
V Litvě jsou na středních školách v rámci kariérového poradenství nejoblíbenější odborné soutěže, školní exkurze a veletrhy pracovních příležitostí. Přečtěte si víc o tamních kariérových poradcích a jejich náplni práce.
Když se Lada Flachsová před jedenácti lety stala ředitelkou základní školy T. G. Masaryka v Milovicích, dala si za cíl mít v každé třídě asistenta pedagoga. Ten naplnila a kromě toho spustila také školní poradenské pracoviště. Svých rozhodnutí rozhodně nelituje a dnes je díky nim o krok napřed před mnoha jinými vzdělávacími ústavy, které s asistenty pedagoga a inkluzí nemají tak bohaté zkušenosti. Jakým způsobem rozdělila role na škole?
Jako učitelé se dnes běžně ve své praxi setkáváte s individuálními vzdělávacími plány (dále jen IVP). Někdy je sami sestavujete nebo se alespoň podílíte na jejich tvorbě, popřípadě se vám dostanou do rukou jako součást dokumentace vzdělávaného žáka. Možná vás napadla otázka, k čemu plán vlastně slouží, jak se sepisuje a jak případně postupovat, pokud ho žák či jeho zástupci odmítají dodržovat. Na to se pokusí odpovědět tento článek.
Pozice koordinátora inkluze zatím není na školách plošně zakotvená, každá instituce si tak problematiku řeší po svém. Inspirací může být v tomto ohledu například Základní a mateřská škola Děčín IV, Máchovo náměstí. Individuální podporu při vzdělávání zde dostává více než stovka žáků. Dobře funguje i spolupráce školního poradenského pracoviště a pedagogů. Jak se na škole u zavádění inovací postupovalo, vysvětluje ve videu Kamila Kratochvílová.
Se začleňováním dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do škol může učitelům pomoci například koordinátor inkluze. Jakou podporu přesně nabízí, vysvětluje v rozhovoru Vladimír Foist, expert na oblast společného vzdělávání.
Pomoc pedagogicko-psychologické poradny (PPP) dětem se sociálním znevýhodněním je nenahraditelná. Jaká podpůrná opatření aplikuje a co doporučuje při komunikaci s rodiči?
Metody školního psychologa mají ve škole na Lyčkově náměstí v rámci podpory inkluze dobré výsledky. Nahlédněte, jak dětem prospívá individuální terapie a týmová spolupráce s dalšími odborníky.
Související články
Podpora dětí se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP)
24.01.2020
Školní neúspěšnost a nezvládnuté učivo se týká jak znevýhodněných dětí, tak i nadaných dětí. ZŠ Lyčkovo náměstí sází na prevenci formou individualizovaných hodin a budování sebedůvěry místo obyčejného doučování.
VIDEO: Jak zlepšit vztahy ve třídě a vybudovat dobrý kolektiv?
03.03.2020
Vztahy mezi dětmi ve třídě výrazně ovlivňují nejen jejich postoj ke škole, celkovou spokojenost, ale i výsledky učení. Fungující kolektivy ovšem nejsou samozřejmostí, je potřeba je cíleně budovat a podporovat. Ředitel základní školy v pražském Karlíně Jan Korda radí, jak stmelovat vztahy ve třídách na prvním i druhém stupni. A jak případně řešit problémy.
VIDEO: Šikanu i kázeňské problémy je třeba utnout v zárodku. Jak na to?
10.03.2020
Na základní škole v Děčíně se snaží řešit kázeňské problémy dětí už v zárodku – předcházejí tím například šikaně. Základem je otevřené prostředí, kde se učitelé ani žáci nebojí upozornit na potíže a požádat o pomoc. Konkrétní postupy primární prevence ve videu vysvětlí Tereza Skalická, která pracuje ve škole jako metodik prevence.
Zapojmevsechny.cz