Dopady mentálního postižení na vzdělávání žáků
Ilustrační foto / FOTO: Freepik
Dopady mentálního postižení na vzdělávání
Mentální postižení se projevuje bariérami v základních akademických i každodenních dovednostech, což je výsledkem omezení pojmové, praktické a sociální inteligence. Mezinárodní zdravotnická klasifikace definuje lehké mentální postižení (LMP) jako „mírnou poruchu vývoje intelektu“, pro kterou jsou charakteristické výrazně podprůměrné úrovně jak v oblasti intelektu, tak i v oblasti adaptivního chování (MKN-11, online, cit. 2023-08-04). Toto postižení zasahuje v celé šíři osobnost jedince s mentálním postižením, jsou narušeny komunikační a sociální dovednosti, aktivity běžného života. Navzdory těmto bariérám jedinci s LMP dosahují velké míry nezávislosti v zaměstnání i v životě. Jedním z důležitých aspektů zlepšení a zkvalitnění života osob s mentálním postižením je správné stanovení vhodné a trvalé podpory.
Samotné motorické, intelektové, kognitivní a řečové schopnosti žáků s LMP určují, že vyučovací proces probíhá specifickým způsobem. Poškození vnímání, myšlení, pozornosti a paměti velmi ovlivňuje proces osvojování znalostí a dovedností. Žáci si poznatky osvojují pomaleji, až po mnohonásobném opakování. Bezprostřední vnímání je u žáků s LMP vždy výběrové, ovlivněné osobní zkušeností žáka. Motorika je lehce opožděna, vyskytují se poruchy pohybové koordinace. Zvláštnosti vykazuje sociální a emoční vývoj žáků s LMP, často závisí na jejich adaptačních schopnostech. Zvýšená unavitelnost žáků s LMP může negativně ovlivnit školní výkon, může ovlivňovat a zasahovat i do navazování vztahů s ostatními spolužáky. Vyskytuje se emoční nestabilita, úzkostnost, změny nálad, rigidita v chování, nerovnováha aspirace a výkonu, snížená přizpůsobivost sociálním a školním požadavkům. Vedle toho jim chybí také dílčí dovednosti, aby úspěšně využívali strategie myšlení, učení a paměti. Nedostatečná motivace a koncentrace jsou příčinou toho, že v oblasti učení často selhávají. Sebepojetí jedinců s mentálním postižením je více závislé na názorech druhých lidí v jejich okolí [1].
Zdroje:
[1] Valenta a kol. (2020). Katalog podpůrných opatření. Dílčí část pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu mentálního postižení nebo oslabení kognitivního výkonu. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
Druhý díl seriálu popisuje ty pedagogické postupy, které u žáka s LMP mohou zvyšovat efektivitu jeho vzdělávání.
Třetí díl seriálu poskytuje výčet specifických požadavků, které se osvědčují při plánování inkluzivního vzdělávání žáků s LMP. Při začleňování těchto žáků ale platí, že by zpravidla neměli pracovat na úkolech zadaných učitelem sami, potřebují podporu např. učitele, asistenta, spolužáka.
Ve čtvrtém díle seriálu je popsána podoba týmové spolupráce všech aktérů na podpoře žáka s lehkým mentálním postižením (LMP). Pozornost je věnována spolupráci se školním poradenským pracovištěm (ŠPP), tandemové výuce a spolupráci se zákonnými zástupci.
Mohlo by Vás zajímat
Další zajímavé odkazy a materiály
V závěrečném díle seriálu vztahujícího se k popisu specifik vzdělávání žákyní a žáků s LMP poskytujeme k dalšímu využití soubor zdrojů, které lze využít k prohloubení znalostí o tématu.