Školní zralost je klíčovým faktorem pro úspěšný vstup dítěte do školy. Nejde pouze o dosažení určitého věku, ale především o psychické, sociální a kognitivní dovednosti, které dítě potřebuje k efektivnímu učení a adaptaci na školní prostředí.
Školní zralost zahrnuje schopnosti, které umožňují dítěti reagovat na nároky školního vzdělávání. Mezi tyto schopnosti patří:
1. Kognitivní zralost – schopnost myslet, analyzovat a řešit problémy. Děti by měly mít základní znalosti a dovednosti, jako je rozpoznávání písmen a čísel.
2. Emocionální zralost – schopnost zvládat emoce, projevovat empatii a navazovat vztahy s vrstevníky. Děti by měly umět sdílet, spolupracovat a komunikovat.
3. Sociální zralost – dovednosti potřebné pro interakci s ostatními. To zahrnuje schopnost respektovat autority, dodržovat pravidla a adaptovat se na různé sociální situace.
Podpora dílčích funkcí, jako jsou motorické dovednosti, pozornost, paměť a vizuální percepce, hraje zásadní roli v procesu rozvoje školní zralosti.
1. Motorické dovednosti – Základní motorické dovednosti, jako je psaní, stříhání nebo manipulace s předměty, jsou nezbytné pro školní aktivity. Podpora těchto dovedností může zahrnovat hry, které rozvíjejí jemnou i hrubou motoriku.
2. Pozornost – Schopnost soustředit se na úkoly a udržet pozornost během vyučování je klíčová pro úspěšné učení. Různé aktivity, jako jsou hry zaměřené na pozornost, mohou pomoci zlepšit tuto funkci.
3. Paměť – Krátkodobá a dlouhodobá paměť ovlivňují schopnost dítěte pamatovat si informace a učit se nové dovednosti. Hry a cvičení zaměřené na zapamatování mohou být efektivními nástroji pro rozvoj paměti.
4. Vizuální percepce – Dovednost rozpoznávat a interpretovat vizuální informace je nezbytná pro čtení a psaní. Aktivity jako skládačky nebo hledání podobností pomáhají rozvíjet tuto schopnost.
Podpora školní zralosti a dílčích funkcí by měla být systematická a zahrnovat různé aktivity. Rodiče a vyučující mohou:
1. Motorické dovednosti
- Kreativní činnosti: Malování, modelování z hlíny nebo plastelíny, stříhání a lepení, které podporují jemnou motoriku.
- Hry s míčem: Chytání, házení a kopání míčem, které zlepšují hrubou motoriku.
- Skládání puzzle: Pomáhá rozvíjet koordinaci rukou a očí.
2. Pozornost
- Hry na soustředění: „Šimon říká“ nebo „Hádání zvířat“, kde děti musí sledovat pokyny a reagovat.
- Pohádky s dotazy: Čtení pohádky a následné kladení otázek, které nutí děti soustředit se na detaily příběhu.
- Hlavolamy a logické hry: Například sudoku pro děti nebo jednoduché křížovky.
3. Paměť
- Paměťové hry: Hry s kartami, kde se hledají dvojice, nebo hry typu „Co jsem viděl?“, kdy si děti zapamatují položky a pak je vyjmenují.
- Zpívání a říkanky: Opakování písniček a říkadel pomáhá posílit krátkodobou paměť.
- Příběhy na pokračování: Děti si navzájem vyprávějí příběhy a každé dítě přidává jeden prvek.
4. Vizuální percepce
- Skládání obrazců: Hry s barevnými kostkami nebo stavebnicemi, které podporují rozpoznávání tvarů a barev.
- Hry na hledání rozdílů: Obrazové úkoly, kde děti musí najít rozdíly mezi dvěma obrázky.
- Orientace v prostoru: Aktivity jako „Malování na velký papír“ nebo „Hledání cesty v bludišti“.
Pokud nejsou dílčí funkce dostatečně rozvíjeny, mohou nastat různé problémy, které ovlivňují školní zralost a celkový rozvoj dítěte.
1. Kognitivní problémy
- Obtíže s učením: Nedostatečná pozornost a paměť mohou vést k potížím při osvojování nových znalostí a dovedností. Dítě může mít problémy s porozuměním učivu, což může vést k frustraci a nízkému sebevědomí.
2. Emoční potíže
- Zvládání emocí: Děti, které nemají rozvinutou emocionální zralost, mohou mít problémy se zvládáním frustrace, hněvu nebo zklamání. To může vést k výbuchům emocí nebo k uzavření se do sebe.
3. Sociální problémy
- Neschopnost spolupracovat: Nedostatek sociálních dovedností může ztížit navazování vztahů s vrstevníky, což může vést k izolaci, osamělosti nebo dokonce k šikaně.
4. Motorické obtíže
- Problémy s koordinací: Nezpevněné motorické dovednosti mohou mít vliv na každodenní aktivity, jako je psaní, malování či sport. Dítě se může cítit nešikovně a nevhodně ve skupinových aktivitách.
5. Nízká sebeúcta
- Pocit selhání: Děti, které se potýkají s výše uvedenými obtížemi, mohou začít vnímat sebe sama jako méně schopné než jejich vrstevníci, což může vést k negativnímu sebehodnocení.
Nedostatečný rozvoj dílčích funkcí může mít dalekosáhlé důsledky, které ovlivňují nejen školní výkon, ale i celkovou pohodu dítěte. Je proto klíčové zaměřit se na jejich podporu a rozvoj v raném věku, aby se minimalizovala rizika těchto obtíží.
Jedním z nástrojů projektu Podpora rovných příležitostí, který pracuje s rozdíly v připravenosti žactva na školní vzdělávání, je nástroj B3 Pedagogická intervence se zaměřením na podporu rané adaptace žactva. Základní škola Generála Klapálka v Kralupech nad Vltavou věnuje podpoře rané adaptace v počátku školní docházky velkou pozornost, a proto vám od nich přinášíme příklad inspirativní praxe.
Cílem nástroje je umožnit škole realizaci intervencí zaměřených na ranou adaptaci dětí po nástupu do školního prostředí na prvním stupni základní školy. Tato aktivita zároveň umožňuje škole zajištění intervencí zaměřených na cílený rozvoj funkčních dovedností, ale také pozitivní působení na vztahy mezi dětmi, protože lekce se mohou účastnit i děti, u nichž nejsou patrné obtíže ve školní připravenosti.
Obsah rané intervence reaguje vždy na aktuální potřeby konkrétního žáka či žákyně. Zpravidla se jedná o [1]:
Při realizaci rané podpory je vhodné dodržovat následující pedagogické zásady [3]:
V Základní škole Generála Klapálka v Kralupech nad Vltavou realizují pedagogickou intervenci se zaměřením na podporu rané adaptace žactva již několik let a jak potvrzuje ředitelka školy Ing. Michaela Gleichová, vnímá u dětí zlepšení ve zvládání učiva první třídy. Lekce se účastní děti se sociálním znevýhodněním, ale mohou ji navštěvovat také ostatní děti ze třídy. Při lekci jsou každý týden u dětí posilovány dovednosti důležité pro osvojení nároků vzdělávání. Každá lekce má svou přípravu, o kterou se podělila Mgr. Eva Dvořáková, třídní učitelka první třídy.
Příprava | |
Téma | Pedagogická intervence se zaměřením na podporu rané adaptace žáků |
Obsah | podpora verbálního projevu, zrakové a sluchové percepce, kognitivních funkcí (paměť, pozornost, koncentrace, orientace v prostoru) |
Cíl | vyrovnávání znevýhodnění žáků při nástupu do základního vzdělávání v oblasti verbálního projevu, zrakové a sluchové percepce a kognitivních funkcí pro minimalizaci rizika školní neúspěšnosti |
Pomůcky | karty s abecedou, obrázkové karty, koberec s abecedou, pracovní listy pro rozvoj zrakové percepce, grafomotoriky, psací potřeby, hudební nástroj podle možností |
Průběh | Čas | Aktivita | Obsah | Kde aktivita proběhne |
Úvodní část: | 5 min. | přivítání žáků, seznámení s průběhem hodiny, připomenutí pravidel | podpora sociálních vztahů, pracovních návyků |
koberec |
Hlavní část: | 5 min. | dechové a artikulační cvičení | podpora verbálního projevu |
koberec |
10 min. | skládání slov z jednotlivých hlásek a rozkládání slov na hlásky, rozpoznávání délek samohlásek, přiřazování obrázkových karet k písmenům | podpora sluchové analýzy a syntézy | koberec | |
10 min. | hra „Až pojedu na pustý ostrov” | procvičování paměti a podpora verbálního projevu | koberec | |
10 min. | grafomotorické cvičení, hledání rozdílů | podpora motoriky a zrakové percepce | v lavici | |
Závěr: | 5 min. | sebehodnocení žáků, hodnocení učitelky | podpora sebehodnocení | koberec |
Průběh celé lekce pedagogické intervence se zaměřením na ranou adaptaci žáků se sociálním znevýhodněním ke shlédnutí:
Pedagogickou intervenci se zaměřením na ranou adaptaci žáků můžeme zařadit do samotného vyučovacího obsahu v rámci běžné hodinové dotace nebo prostřednictvím pedagogické intervence. Raná adaptace je také vhodným prostorem pro rozvíjení vzájemných vztahů mezi žáky, prohlubování jejich vzájemného poznávání, respekt a spolupráci mezi všemi.
Více informací naleznete v metodické příručce Pedagogická intervence se zaměřením na podporu rané adaptace žáků se sociálním znevýhodněním – Metodika pro speciální pedagogy a učitele realizující pedagogickou intervenci žáků.
Zdroje a doporučená literatura:
[1] Baslerová, P., (2023). Pedagogická intervence se zaměřením na podporu rané adaptace žáků se sociálním znevýhodněním – Metodika pro speciální pedagogy a učitele realizující pedagogickou intervenci žáků. Praha: NPI ČR.
[2] Michalová, Z., (1998). Shody a rozdíly – pracovní listy pro rozvoj zrakového vnímání. Havlíčkův Brod. Tobiáš.
[3] Švamberk Šauerová, M.; Špačková, K. a Nechlebová, E. (2012). Speciální pedagogika v praxi: [Komplexní péče o děti se SPUCH]. Pedagogika (Grada). Praha: Grada.
[4] Treuová, H., Linhartová, L. (2002). Cvičné texty pro logopedii. Havlíčkův Brod. Tobiáš.
[5] Zelinková, O. (2004). Cvičení sluchové analýzy a syntézy. Praha. DYS.
Zelinková, O. (1999). Rozlišování krátkých a dlouhých samohlásek. Praha. DYS.
Ve druhém díle podcastové série s Jiřím Daňkem zjistíte, jakou roli hrají sociální pedagogové ve školách a jaké výzvy při své práci řeší. Dozvíte se o návštěvách v rodinách, přínosech pro školu i rodinu, nastavení hranic při komunikaci a praktických tipech, jak zapojit nespolupracující rodiče. Součástí je i inspirativní příběh z praxe.
V podcastu s mentorkou Monikou Drahošovou se posluchači ponoří do světa přirozeného mentoringu. Rozhovor přináší praktické vhledy do jeho principů a fungování a volně navazuje na sérii článků o mentoringových a vrstevnických programech pro žáky a žákyně. Podcastem provází metodička projektu Podpora rovných příležitostí při NPI ČR, Olga Havlátová.
Třetí díl seriálu o portugalském programu TEIP přináší přehled klíčových aktivit a výsledků tohoto dlouhodobého projektu, který úspěšně podporuje školy v sociálně znevýhodněných oblastech. Dozvíte se, jak TEIP pomáhá zapojit děti migrantů, zlepšovat školní úspěšnost a posilovat spolupráci s komunitami a rodinami. Nezapomeňte se podívat i na první dva díly, které seriál zasazují do širšího kontextu – odkazy najdete na konci textu.