Jak portugalský program TEIP mění školy v sociálně znevýhodněných oblastech: Inspirace a zkušenosti z Lisabonu – část 2.

Díky autonomii a flexibilitě kurikula, kterou poskytuje portugalský školský systém, mají učitelé možnost přizpůsobit výuku potřebám svých žáků a podporovat jejich individuální rozvoj. | FOTO: Pixabay.

Portugalský vzdělávací systém

Školy jsou organizovány v klastrech (portugalsky agrupamentos de escolas). Z údajů portugalského Generálního ředitelství pro vzdělávání (portugalsky Direção-Geral da Educação) vyplývá, že v Portugalsku v současnosti existuje 809 klastrů státních škol (cca 5 540 škol) a také je evidováno cca 2 659 soukromých škol. [1] (Generální ředitelství pro vzdělávání je jedna z klíčových institucí pod Ministerstvem školství, která se zabývá implementací vzdělávacích politik na národní úrovni).

Autonomní oblasti Portugalska, Azory a Madeira, mají vlastní vzdělávací systém. Na Azorech je v současnosti 38 státních škol a 56 soukromých škol, zatímco na Madeiře je přibližně 75 státních škol a 59 soukromých škol. Celkový počet žáků v portugalském vzdělávacím systému, včetně těchto dvou autonomních regionů, činí 2 025 082. Tento údaj zahrnuje všechny žáky v Portugalsku, ať už z pevninské části nebo z autonomních oblastí. [1]

Následující orgány se podílejí na správě a řízení klastru škol (agrupamentos de escolas):

Řídící orgány klastru: 

• Všeobecná rada klastru
• Ředitel (hlavní učitel)
• Pedagogická rada
• Správní rada

Koordinace vzdělávání a pedagogický dohled

• Odborová rada
• Rada učitelů
• Třídní rada

Každý klastr státních škol zahrnuje:

• Minimálně jednu anebo více mateřských škol (portugalsky jardim de infância): V Portugalsku je předškolní vzdělávánídobrovolné. Je určeno pro děti ve věku od 3 let do nástupu na základní školu, což je kolem 6 let. Vláda se snaží zajistit, aby byla nabídka předškolního vzdělávání dostupná pro všechny děti, které o ni mají zájem, a zajišťuje, že vzdělávací komponenta je poskytována zdarma, pokud je dostupná kapacita. [2]
• V Portugalsku se předškolní vzdělávání odvíjí se od rozhodnutí rodičů, ale přesto se většina dětí tohoto vzdělávání účastní. Účast dětí starších než 3 roky na předškolním vzdělávání je v rámci EU vysoká a Portugalsko není výjimkou – předškolní vzdělávání je považováno za důležitou přípravu na základní školu. [3]

• Minimálně jednu anebo více škol prvního stupně základního vzdělávání: První stupeň základního vzdělávání v Portugalsku zahrnuje 1. až 4. ročník, tedy děti ve věku přibližně 6 až 10 let. První cyklus (1.– 4. ročník) bývá v samostatných školách nazývaných escolas básicas do 1.º ciclo.

• Minimálně jednu anebo více škol druhého a třetího stupně základního vzdělávání: Tento stupeň zahrnuje 5. až 9. ročník, tedy děti ve věku přibližně 10 až 15 let. V rámci tohoto stupně se žáci připravují na přechod k dalšímu vzdělávacímu stupni s důrazem na základní všeobecné znalosti. Druhý (5. – 6. ročník) a třetí cyklus (7.– 9. ročník) jsou často sloučeny do jedné školy, která se nazývá escola básica dos 2.º e 3.º ciclos. V některých případech mohou být všechny tři cykly sloučeny do jednoho vzdělávacího klastru, zvláště ve venkovských oblastech.

• Jednu střední školu (portugalsky escola secundária): Tato úroveň vzdělávání pokrývá 10. až 12. ročník, je tedy určena pro žáky ve věku 15 až 18 let. Střední školy v Portugalsku připravují studenty buď na vstup na univerzitu, nebo na trh práce, a mohou mít všeobecné zaměření (příprava na studium na vysoké škole) nebo technické či jiné odborné zaměření.

V rámci třetí generace (2018 - 2023) Programu prioritní intervence ve vzdělávání (Territórios Educativos de Intervenção Prioritária - TEIP) bylo zapojeno celkem 146 školních klastrů, což představuje 18 % všech školních klastrů v Portugalsku. Tento údaj zdůrazňuje významný podíl škol zapojených do programu TEIP, který se zaměřuje na podporu škol v oblastech s vyšší mírou sociální zranitelnosti. Cílem programu je zlepšit inkluzi, kvalitu vzdělávání a pomoci žákům ze sociálně znevýhodněných prostředí. [1]

Klíčová politická opatření, která formují současný portugalský vzdělávací systém

Portugalská vzdělávací politika klade důraz na inkluzivní vzdělávání, autonomii škol a flexibilitu kurikula. Postupně si je představíme ve dvou kapitolách.

Zákonné nařízení č. 55/2018 (portugalsky Decreto-Lei n.º 55/2018) a Vyhláška č. 181/2019 (portugalsky Portaria n.º 181/2019 de 11 de junho) se společně zaměřují na podporu flexibility kurikula v portugalském vzdělávacím systému, ale mají různé role a cíle.

• Zákonné nařízení č. 55/2018 stanoví základní principy pro autonomii a flexibilitu školního kurikula na základních a středních školách. Toto nařízení umožňuje školám spravovat až 25 % svého kurikula podle jejich specifických potřeb a vzdělávacích projektů. Dává školám větší volnost při rozhodování, jak přizpůsobit učební plány a výukové metody svým žákům a jejich kontextu.

Mezi hlavní opatření patří:

• Poskytnutí flexibilního času na výuku a možnost průřezových přístupů napříč předměty, což podporuje interdisciplinární učení.
• Podpora projektově zaměřených metodologií, které kladou důraz na aktivní zapojení žáků a praktické aplikace znalostí.
• Řešení přetížení kurikula tím, že se stanoví klíčové kompetence a zásadní cíle učení pro každý předmět a ročník, aby se zajistilo zaměření na podstatné znalosti a dovednosti.
• Poskytování podpory jak na národní, tak na regionální úrovni, včetně vytvoření národního koordinačního týmu, poradní rady a regionálních týmů, které školám pomáhají při implementaci flexibility kurikula. [1]

• Vyhláška č. 181/2019 je regulačním nástrojem, který vychází z tohoto zákonného nařízení. Umožňuje školám jít ještě dál, pokud jde o inovaci, a umožňuje jim spravovat více než 25 % kurikula v případě, že školy zavádějí plány inovačního rozvoje, které jsou schváleny Ministerstvem školství. Tato vyhláška tedy poskytuje dodatečné podmínky pro školy, které chtějí ještě více přizpůsobit a inovovat své výukové plány nad rámec základních flexibilit daných zákonným nařízením. [4], [5], [6]

Další zásadní iniciativou je Národní strategie pro občanské vzdělávání (2017), jejímž cílem je rozvoj občanských a demokratických hodnot mezi žáky. Toto vzdělávací opatření bylo zakotveno v Zákonném nařízení č. 55/2018 a stalo se klíčovou součástí reformy portugalského školství, která si klade za cíl přizpůsobit vzdělávací systém potřebám moderní společnosti.

Hlavním nástrojem pro naplňování tohoto cíle je předmět Občanství a rozvoj, který se vyučuje na všech úrovních vzdělávání.

Program klade důraz na angažované občany, kteří se nejen stanou součástí své komunity, ale také ji aktivně zlepšují, respektují diverzitu a přispívají k udržitelnosti demokratických hodnot. Tento rámec je také v souladu s tzv. Profilem žáků na konci povinné školní docházky (portugalsky Perfil dos Alunos à Saída da Escolaridade Obrigatória). [1]

Právní rámec pro inkluzi v portugalských školách

Vzdělávání pro inkluzi, definované Zákonným nařízením č. 54/2018 (portugalsky Decreto-Lei n.º 54/2018), klade důraz na podporu inkluzivního školního prostředí v celém portugalském vzdělávacím systému. Toto nařízení stanovuje základní principy a normy, které mají zajistit, že všichni žáci, včetně těch se speciálními vzdělávacími potřebami, mají přístup ke kvalitnímu a spravedlivému vzdělání bez ohledu na jejich zázemí či osobní okolnosti.

Zákon o inkluzi má za cíl přispět ke spravedlivému vzdělávacímu systému, který aktivně bojuje proti vyloučení a diskriminaci a zajišťuje, že žádný žák či žákyně není znevýhodněn/a.

Nařízení zavádí různé typy opatření na podporu inkluze na všech úrovních vzdělávání.

Každý typ opatření je navržen tak, aby postupně poskytoval stále větší úroveň podpory v závislosti na potřebách jednotlivých žáků.

Opatření se dělí do tří kategorií:

• Univerzální opatření

Jsou určena pro všechny žáky a mají za cíl zlepšit jejich účast a výsledky ve vzdělávání. Všichni žáci, včetně těch, kteří potřebují selektivní nebo dodatečná opatření, tedy mohou z těchto univerzálních opatření těžit.

Příklady intervencí:

• Diferencovaná výuka – učitelé přizpůsobují své metody výuky tak, aby vyhovovaly různým stylům učení.
• Vytváření podpůrného a inkluzivního prostředí ve třídě.
• Obohacení kurikula (např. projektová výuka, kreativní a umělecké aktivity, aktivity pro nadané žáky, použití technologií, spolupráce s odborníky mimo školu).
• Programy zaměřené na rozvoj sociálních dovedností pro všechny žáky.
• Aktivity na podporu pozitivního školního klimatu, které zahrnují všechny žáky.

• Selektivní opatření

Selektivní opatření se zaměřují na žáky, kteří potřebují větší podporu než běžní žáci, ale ještě nevyžadují specializovanou intenzivní péči – ať už kvůli sociálnímu znevýhodnění, poruchám učení nebo jiným potřebám.

Příklady intervencí:

• V portugalském školství existuje varianta individuálních vzdělávacích plánů pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, které jsou součástí širšího rámce opatření na podporu inkluze podle Zákonného nařízení č. 54/2018. Tento zákon stanoví, že školy mohou vypracovávat individuální vzdělávací plány/intervence, pokud univerzální a selektivní opatření nestačí na zajištění adekvátní podpory pro tyto žáky. Tyto plány jsou vytvořeny v úzké spolupráci s učiteli, rodiči a dalšími odborníky podle potřeb každého žáka nebo žákyně. Plány mohou zahrnovat: specifické úpravy kurikula, pedagogicko-psychologickou podporu, plán přechodu na další vzdělávací úroveň/pracovní trh pro podporu přechodu žáků mezi školními úrovněmi nebo ze školy na trh práce anebo posilování schopnosti sebeřízení a nezávislosti. [7], [8]

• Cílená podpora od sociálních pedagogů, školních psychologů a sociálních pracovníků: Školy mají povinnost zajišťovat multidisciplinární týmy, které zahrnují odborníky z různých oblastí, aby efektivně podporovali žáky s různými potřebami, a to jak na akademické, tak sociální úrovni (např. zajištění obědů a dalších základních potřeb žáků z rodin ze sociálně znevýhodněného prostředí). Tito odborníci spolupracují s učiteli na vytvoření individuálních vzdělávacích plánů a poskytují cílené intervence tam, kde je to potřeba, a to v rámci jak inkluzivního vzdělávacího systému, tak širšího komunitního přístupu. [7]
• Podpora pedagogických asistentů pro žáky, kteří potřebují pomoc při učení nebo integraci do kolektivu. (V portugalském školství fungují pedagogičtí asistenti, kteří podporují inkluzivní vzdělávání. Tito asistenti jsou specifikováni v Zákonném nařízení č. 54/2018, kde jsou označeni jako "assistentes operacionais". Jejich úlohou je pomáhat učitelům a odborníkům při zajišťování inkluzivního prostředí ve třídě, a to zejména pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Tito asistenti procházejí specifickým vzděláváním a jsou součástí širšího týmu, který zahrnuje také speciální pedagogy, školní psychology a další odborníky). [9], [10]

• Dalšími formami podpory jsou individuální vedení, například osobní pomoc učitele, nebo tutoring. (Podle portugalského Zákonného nařízení č. 54/2018 patří tutoring mezi tzv. selektivní opatření, která jsou určena pro žáky vyžadující větší podporu než ostatní. Tento typ podpory zahrnuje například individuální vedení a zvýšenou pozornost učitele nebo jiného odborníka. V praxi to znamená, že tito žáci mohou mít přístup ke speciálním lekcím, kde se zaměřují na posílení oblastí, ve kterých mají slabiny, a mohou dostávat individuální zpětnou vazbu od pedagogů. Tutoring také často zahrnuje spolupráci s rodiči a odborníky, kteří monitorují pokrok žáka či žákyně a pravidelně přizpůsobují výukové strategie jeho/jejím potřebám). [11]

• Poskytnutí doučování pro žáky, kteří jsou ohroženi školním neúspěchem.
• Programy zaměřené na podporu žáků s odlišným mateřským jazykem nebo cizinců.

• Dodatečná opatření

Tato opatření jsou určena pro žáky s intenzivními a přetrvávajícími problémy, které vyžadují specializované zdroje podpory. Dodatečná opatření se používají tehdy, když selhávají univerzální a selektivní opatření.

Příklady intervencí:

• Významné kurikulární úpravy.
• Intenzivní individuální podpora (pedagogičtí asistenti, individuální kurikulární úpravy).
• Plán přechodu na další vzdělávací úroveň/pracovní trh: V portugalském školství se používá „Osobní plánpodpory přechodu (mezi stupni vzdělávání/na pracovní trh)“ (portugalsky Plano de Transição Pessoal - PTP) pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Tento plán je součástí Zákonného nařízení č. 54/2018, který upravuje inkluzivní vzdělávání. Plán slouží k podpoře žáků při jejich přechodu ze školy do pracovního života nebo do jiných vzdělávacích institucí po dokončení povinné školní docházky.

Plán zahrnuje:

• Identifikaci akademických a profesních cílů žáka.
• Podporu autonomie a rozvoj nezávislosti v každodenním životě.
• Spolupráci s různými partnery, včetně rodičů, učitelů, speciálních pedagogů a pracovníků z oblasti zaměstnanosti.

Plán je vypracován v posledních třech letech povinné školní docházky a zahrnuje konkrétní kroky a cíle, které pomáhají připravit žáky na život po škole. [12], [13], [14] Plán zahrnuje konkrétní kroky a podporu, aby přechod byl co nejhladší.

• Specializované služby a podpora pro žáky s vážnými zdravotními nebo psychickými obtížemi anebo se závažnějšími obtížemi vyplývajícími ze sociálního znevýhodnění.

• Zajištění speciálních technologií a nástrojů pro výuku (např. pomůcky pro žáky se zrakovým postižením).
• Rozvoj autonomie (portugalsky Desenvolvimento da Autonomia): Cílem je, aby žáci postupně získávali větší kontrolu nad svým vzděláváním a životními rozhodnutími. To je obzvláště důležité u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, protože jim to umožňuje zvládat každodenní činnosti a školní povinnosti co nejvíce samostatně. Jedná se o proces, který žákům umožňuje získat nezávislost a sebeřízené učení. [7], [15]

Profil žáků na konci povinné školní docházky 

Kromě výše uvedených legislativních opatření je důležitým bodem vzdělávacího systému dokument z roku 2017 Profil žáků na konci povinné školní docházky (portugalsky Perfil dos Alunos à Saída da Escolaridade Obrigatória), který představuje referenční rámec pro celé základní kurikulum (2018) s důrazem na rozmanitost a inkluzivní vzdělávání.

Tento profil definuje základní kompetence, jež by měli žáci na konci svého vzdělávání dosáhnout. Také vymezuje klíčové vize, hodnoty a oblasti kompetencí, které mají být u žáků rozvíjeny během jejich povinného vzdělávání. Mezi hlavní důsledky pro školy patří zavádění autentického učení, které se zaměřuje na skutečné životní situace, dále důraz na spolupráci a integraci mezi žáky a rozvoj samostatné práce.

Oblasti kompetencí, které jsou v rámci tohoto profilu obsaženy, zahrnují:

• Svobodu, odpovědnost a integritu
• Občanství a participaci
• Excelenci a vysoké standardy
• Zvídavost, reflexi a inovaci

Dále je kladen důraz na konkrétní kompetence, jako jsou: 

• Tělesné uvědomění a zvládnutí pohybových dovedností
• Čtenářská gramotnost
• Informace a komunikace
• Kritické a kreativní myšlení
• Řešení problémů a uvažování
• Vědecké, technologické a technické znalosti
• Mezilidské vztahy
• Autonomie a osobnostní rozvoj
• Well-being, zdraví a životní prostředí
• Vnímání estetiky a umění

Profil žáků na konci povinné školní docházky tak zajišťuje, že studenti získávají nejen akademické znalosti, ale zároveň rozvíjejí své osobní, občanské a sociální kompetence, které je připravují na úspěšné fungování v komplexní a různorodé společnosti. [1]

Zdroje:

[1] Directorate-General for Education, Portugal. (2024). TEIP (Educational Areas of Priority Intervention Program) - Study Visit. (interní materiál organizace – prezentace v PowerPointu). Lisabon (PT): Direção-Geral da Educação.

[2] Ministry of Education and Science. (nedatováno). What are the levels of mandatory education in Portugal? [online]. Lisabon (PT): Governo de Portugal. Dostupné z: www.acm.gov.pt/widget/-/quais-os-niveis-de-educacao-escolar-obrigatoria-em-portugal-. [dat. cit. 22. 10. 2024].

[3] Eurostat. (2023). Early childhood education statistics. [online]. Luxembourg (LU): Eurostat. Dostupné z: https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?oldid=650352.
[dat. cit. 22. 10. 2024].

[4] Direção-Geral da Educação. (n.d.). Legislação. [online]. Lisabon, PRT: Direção-Geral da Educação.  Dostupné z: https://afc.dge.mec.pt/pt/legislacao. [dat. cit. 22. 10. 2024].

[5] Diário da República. (2019). Portaria n.º 2019-176123851. ]. [online]. Lisabon, PRT: Imprensa Nacional – Casa da Moeda, S.A. Dostupné z: https://diariodarepublica.pt/dr/legislacao-consolidada/portaria/2019-176123851. [dat. cit. 22. 10. 2024].

[6] Diário da República. (2019). Portaria n.º 181/2019. [online]. Lisabon, PRT: Imprensa Nacional – Casa da Moeda, S.A. Dostupné z: https://diariodarepublica.pt/dr/detalhe/portaria/181-2019-122541299. [dat. cit. 22. 10. 2024].

[7] Diário da República. (2018). Decreto-Lei n.º 54/2018. [online]. Lisabon, PRT: Imprensa Nacional – Casa da Moeda, S.A. Dostupné z: https://diariodarepublica.pt/dr/detalhe/decreto-lei/54-2018-115652961. [dat. cit. 22. 10. 2024].

[8] Diário da República. (2018). Decree-Law no. 54/2018. [online]. Lisabon, PRT: Imprensa Nacional – Casa da Moeda, S.A. Dostupné z: https://diariodarepublica.pt/dr/en/detail/decree-law/54-2018-115652961. [dat. cit. 22. 10. 2024].

[9] Pereira, F. (Ed.) a kol. (2018). Para Uma Educação Inclusiva. Manual De Apoio À Prática. [online]. Lisabon, PRT: Ministério da Educação/Direção-Geral da Educação (DGE). Dostupné z: https://www.dge.mec.pt/sites/default/files/EEspecial/manual_de_apoio_a_pratica.pdf. [dat. cit. 22. 10. 2024].

[10] Escola S/3 Arquitecto Oliveira Ferreira. (nedatováno). Síntese Do Decreto-Lei N.º 54/ 2018, De 6 De Julho. [online]. Arcozelo, Vila Nova de Gaia, PRT: Escola S/3 Arquitecto Oliveira Ferreira.

Dostupné z: https://esaof.edu.pt/images/2020/Educacao_Inclusiva/SINTESE_DL_54-2018.pdf.
[dat. cit. 22. 10. 2024].

[11] Direção-Geral da Educação. (n.d.). Decree-Law no. 54/2018 (English version). [online]. Lisabon, PRT: Direção-Geral da Educação. Dostupné z: https://www.dge.mec.pt/sites/default/files/EEspecial/dl_54_2018_en_version_0.pdf. [dat. cit.
22. 10. 2024].

[12] Governo de Portugal. (n.d.). Guião para a implementação do plano individual de transição. [online]. Dostupné z: https://www.portugal.gov.pt/pt/gc22/comunicacao/documento?i=guiao-para-a-implementacao-do-plano-individual-de-transicao. [dat. cit. 22. 10. 2024].

[13] Escola Secundária de Amarante. (nedatováno). Plano individual de transição. [online]. Amarante, PRT: Escola Secundária de Amarante. Dostupné z: https://www.esamarante.edu.pt/docs_emaei/pit_pi_indiv_trans.pdf. [dat. cit. 22. 10. 2024].

[14] Associação dos Trabalhadores da Educação. (nedatováno). Plano individual de transição. [online]. Porto, PRT: Associação dos Trabalhadores da Educação. Dostupné z: https://www.ate.pt/trabalhadores-da-educacao/educacaoespecial-planoindividualdetransicao/.
[dat. cit. 22. 10. 2024].

[15] Pereira, M.F.R. d. S. (2020). Estudo da Implementação das Medidas Universais do Decreto-Lei n.º 54/2018. [Mestrado Em Educação Especial: Multideficiência E

Problemas De Cognição]. Porto, PRT: Politécnico do Porto, Escola Superior de Educação. Dostupné z: https://recipp.ipp.pt/bitstream/10400.22/19823/1/DM_Marisa%20Pereira_2020.pdf. [dat. cit. 21. 10. 2024].