Jak (a proč) hodnotit děti v mateřské škole

Ilustrační foto | FOTO: APIV B

Hodnocení v mateřské škole se neodvíjí od předmětů, ale od oblastí vývoje dětí. Učitelky děti formálně nezkoušejí, ale zaznamenávají jejich pokroky, chování, projevy při hře a výstupy z tvořivých a jiných činností. 

Záznamy systematicky vedené u každého dítěte umožňují doložit výsledky pedagogického působení. Pokud má dítě vypracovaný individuální vzdělávací plán nebo plán pedagogické podpory, záznamy dokládají jeho posuny vzhledem ke stanoveným cílům. Učitelka tak může například průběžně sledovat a vyhodnocovat individuální pokroky dítěte v jemné motorice, řeči, sociálních dovednostech nebo učení. Dokumentace umožňuje cíleně zaměřit a zaznamenávat i ty nejdrobnější pokroky. 

Dobré vědět: Záznamy v podobě portfolia poskytnou rodičům přehled o vzdělávání jejich dítěte a učitelce poslouží pro sledování a hodnocení vývoje dítěte. 

Záznamy také pomáhají při stanovení prognózy dalšího vývoje dítěte, slouží nové nástupkyni učitelky, aby se zorientovala, nebo učitelce v nové třídě, pokud dítě přestoupí jinam. Pečlivě vedené záznamy pedagogické diagnostiky také dobře poslouží v případě změny učitelky ve třídě či přechodu do jiné třídy v rámci školky.

Co se sleduje v mateřské škole

Záznamy o vývoji dětí se zaměřují na následující oblasti:

• psychický a sociální vývoj dětí (řeč, komunikace, pozornost) 
• sociální vztahy a atmosféra ve třídě
• adaptace dítěte na pobyt v mateřské škole
• pozice dítěte ve skupině a průběh integrace
• úroveň školní připravenosti a školní zralosti 
• participace rodiny na výchově dítěte
• zdravotní stav (v případě pochybností je vhodné kontaktovat rodiče a doporučit návštěvu u lékaře)
• celkový tělesný vývoj (a případné odchylky) [1]

Pracovní listy, cvičení a různé hry pomáhají učitelkám mapovat pokroky v těchto schopnostech a dovednostech dětí: 

• verbální vyjadřování 
• grafomotorika
• logické myšlení a paměť
• všeobecné znalosti
• rozlišování barev, tvarů 
• odhad množství a délky 

Učitelky si ověřují také zrakové a sluchové vnímání dětí, orientaci ve vlastním tělesném schématu, orientaci na ploše, pravolevou a prostorovou orientaci dětí. Dále mapují oblast sociálních dovedností, tedy schopnost komunikovat s cizími lidmi, samostatně a soustředěně pracovat a respektovat pravidla. [2]

Jak sledovat vývoj dětí 

Pro mapování a hodnocení doporučujeme následující metody a nástroje:

• pozorování umožňuje získat údaje za delší časové období, sledovat reakce na odlišné události
• anamnéza shromažďuje údaje o rodině a o vývoji dítěte, které pomáhají k pochopení jeho současného stavu
• rozhovor poskytuje bezprostřední odpovědi, odhaluje aktuální prožívání dítěte či jeho rodičů 
• dotazník obsahuje uzavřené otázky s několika variantami odpovědí nebo hodnotící škálou a otevřené otázky, které poskytují hlubší vhled
• didaktické testy se skládají z různých úkolů, bývají standardizované a obsahují jasný způsob zadávání a vyhodnocování (nestandardizované testy jsou méně náročné na vyhodnocení, ale mohou mít nižší validitu)
• analýza školní dokumentace dítěte zahrnuje práci s individuálním vzdělávacím plánem dítěte, analýzu pravidelných písemných poznámek, záznamových archů týkajících se dítěte apod.
• analýza výsledků činnosti obnáší rozbory výtvorů dítěte (kresby, stavby, koláže apod.)
• učitelka sleduje výběr her, uplatnění fantazie, soustředění, motoriku, úroveň komunikace a sociální kontakty. [3]

Pro různé děti je vhodné volit různé způsoby sledování a záznamů. U každého dítěte má smysl zaměřit se na něco jiného. U některých dětí je třeba vést častější záznamy, u jiných je možné vést stručnější poznámky v delších časových odstupech. 

Doporučené čtení: Prověřenou metodologii pro pozorování a zaznamenávání pokroků dětí nabízí Oregonská metoda, které se věnujeme ve speciálním článku 5 metod hodnocení v programu Začít spolu. 

Povinná dokumentace

Stejně jako ostatní školy a školská zařízení má mateřská škola zákonnou povinnost vést konkrétní dokumentaci [4], která zahrnuje:

• rozhodnutí o zápisu do školského rejstříku a o jeho změnách
• evidenci dětí (tzv. školní matrika)
• doklady o přijímání dětí ke vzdělávání, o průběhu vzdělávání a jeho ukončování
• školní vzdělávací programy
• třídní knihu
• školní (příp. vnitřní) řád
• záznamy z pedagogických rad
• knihu úrazů a záznamy o úrazech dětí, popřípadě lékařské posudky
• protokoly a záznamy o provedených kontrolách a inspekční zprávy
• personální a mzdovou dokumentaci, hospodářskou dokumentaci a účetní evidenci a další dokumentaci stanovenou zvláštními právními předpisy

Jakou formou vést záznamy a hodnocení

Vedení pedagogické dokumentace pomáhá učitelkám vnímat dítě jako individualitu, která se přirozeně liší od ostatních. A to jak v psychomotorickém tempu, tak ve vzdělávacích potřebách. Dokumentace není a nemůže být jednotná, protože každému pedagogovi, resp. každé mateřské škole, vyhovuje jiná forma a u každého dítěte je jiná potřeba sledování a vedení záznamů. Tyto záznamy by neměly být formální administrativou, ale umožňují včas u dětí rozpoznat, odhalit a identifikovat případné obtíže u dítěte anebo také jeho nadání. Dokumentace pak může posloužit jako podklad pro vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně nebo speciálně pedagogickém centru.

Jak můžete vést záznamy

• Volné poznámkové listy
• Kartotékové lístky
• Záznamové archy individuálního pokroku dítěte ve vybraných oblastech 

V příloze 1 naleznete záznamový arch, který vám usnadní sledování pokroků dítěte ve hře s didaktickým materiálem a ve slovním projevu. [5] 

V příloze 2 naleznete záznamový arch pro sledování rozvoje osobnostních, emočních a vztahových dovedností u dítěte, který je vhodný zejména pro vedení záznamů u dětí s obtížemi v chování, spolupráci a ve vztazích. 

• Osobní portfolio – do portfolia můžete ukládat záznamy z pozorování ve škole nebo od rodičů, informace o zálibách, úzkostech, rodinných událostech, silných a slabých stránkách dítěte, rodinném zázemí, výtvory dítěte, fotodokumentaci a podobně. 

Jak může vypadat portfolio

1. Portfolio sběrné (pracovní, dokumentační) shrnuje práce dítěte za dané období. Slouží ke shromáždění prací, zejména pracovních listů. 
2. Portfolio výběrové (reprezentační) shromažďuje nejlepší práce dítěte za určité období. O výběru prací rozhodují děti a slouží k prezentaci jejich výsledků. 
3. Portfolio hodnotící (diagnostické) dokumentuje pokroky dítěte. Obsahuje užší výběr prací, o němž rozhodují učitelé i děti, popřípadě rodiče. Jeho součástí jsou i další materiály, které vycházejí z diagnostické činnosti učitelky, jako například záznamy z rozhovorů s dětmi, pozorování, dotazníky pro rodiče, sebehodnocení dítěte, poznámky od rodičů a podobně. [6]

Doporučené čtení: Práci s portfolii na 1. stupni základní školy se věnujeme ve speciálním článku Portfolio žáka v praxi – zkušenosti ze Školamyšle. Některé tipy uvedené v textu jsou do určité míry využitelné i pro učitele mateřských škol. 

Důležité: 

Vzhledem k tomu, že dokumentace (povinná i nepovinná) obsahuje citlivé údaje důvěrné povahy, nesmí být bez souhlasu zákonných zástupců předána nikomu mimo mateřskou školu. A to ani základní škole, kam dítě nastoupí do 1. ročníku. Záznamy slouží především učitelkám v mateřské škole, nahlížet do nich mohou rodiče (nebo jiní zákonní zástupci dítěte). Do záznamů může nahlédnout Česká školní inspekce, aby zkontrolovala, zda probíhá hodnocení pokroků dětí a zda je funkční. Konkrétní formu vedení nepovinné dokumentace škol nestanovuje žádný právní předpis. Je na každé mateřské škole, jak záznamy pojme.

Ke stažení:

Příloha 1: Návrh záznamového archu individuálního pokroku dítěte

Příloha 2: Záznamový arch pro sledování a hodnocení rozvoje osobnostních, emočních a vztahových dovedností u dítěte

Zdroje

[1] OPRAVILOVÁ, E. (2016). Předškolní pedagogika. Vydání 1. Praha: Grada.

[2] SWIERKOSZOVÁ, J. (2014). Pedagogická diagnostika dětského vývoje v praxi [online]. (datum citace 27. 8. 2020). Dostupné z https://projekty.osu.cz/svp/opory/38-pdf-Swierkoszova-SO.pdf 

[3] SMOLEJ, M. (Nedatováno). Metodika pro diagnostiku a práci s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami a sociálně znevýhodněnými dětmi v mateřské škole [online]. (datum citace 27. 8. 2020). Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1441/jaro2017/ZS1BK_APB1/um/metodika_pozorovani_predskolni.pdf?studium=231757;lang=en 

[4] Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) [online]. c2004, poslední revize 25. 8. 2020. (datum citace 26. 8. 2020). Dostupné z: https://www.msmt.cz/dokumenty-3/skolsky-zakon 

[5] OPRAVILOVÁ, E. (2007). Jak zaznamenat individuální projev dítěte [online]. 2007. (datum citace 27. 8. 2020). Dostupné z https://clanky.rvp.cz/clanek/s/P/1406/JAK-ZAZNAMENAT-INDIVIDUALNI-PROJEV-DITETE.html/ 

[6] KRATOCHVÍLOVÁ, J. (Nedatováno). Jak vést portfolio s dětmi v mateřské škole? [online]. (datum citace 27. 8. 2020). Dostupné z: http://www.vys edu.cz/assets/File.ashx?id_org=600139&id_dokumenty=5696