Hledáme společná řešení: zvládání duševní krize mezi školáky

Hledáme společná řešení: zvládání duševní krize mezi školáky

04.01.2024
Autorský tým NPI ČR
Učitel/učitelka
Školní poradenský pracovník/ce
Je psychická podpora dětí ve školním prostředí dostatečná? Národní ústav duševního zdraví v ČR odhalil, že více než polovina žáků devátých tříd vykazuje známky sníženého well-beingu. Text poukazuje na význam vzdělávání o duševním zdraví ve školách. Projekt „Tmání“, interaktivní film ve virtuální realitě, je inovativním nástrojem pro podporu vzdělávání v této oblasti. Zaměřuje se na zkušenost s depresí a nabízí rady pro zvládání situace.
Obrázek článku

Dostatečná psychická podpora žáků ve školním prostředí je důležitým tématem… Více než polovina českých žáků 9. tříd vykazuje známky psychické nepohody. | Obrázek vytvořen pomocí AI generátoru DALL-E od OpenAI


Dostávají naše děti a dospívající dostatečnou psychologickou podporu? Zajímáme se dostatečně o duševní zdraví žáků a žákyň ve školách? Jaká je úroveň psychosociální gramotnosti našich studujících? Stále více je patrné, že v současné době se potýkají s různými psychickými obtížemi.

Mezi ně patří například úzkostné poruchy, deprese, poruchy chování, ale také poruchy příjmu potravy, sebepoškozování a problémy spojené s genderovou dysforií. Ignorování duševního zdraví dětí zvyšuje riziko školního neúspěchu, šikany, vyloučení z kolektivu, vztahových konfliktů v rodině, užívání návykových látek a sebevražd.

Národní ústav duševního zdraví se aktivně věnuje shromažďování dat o duševním zdraví dětí prostřednictvím Národního monitoringu duševního zdraví dětí.

Odborníci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) a České školní inspekce provedli nedávno jedinečný pilotní projekt nazvaný Národní monitoring duševního zdraví dětí na základních školách v České republice. Výsledky tohoto projektu, který nemá ve střední a východní Evropě obdobu, jsou alarmující a vyžadují konkrétní opatření, zejména v oblasti prevence.

Podle tohoto průzkumu má více než 50 % žáků a žákyň devátých tříd v ČR známky zhoršeného well-beingu“, což je důležitá informace, protože odráží subjektivní kvalitu života a schopnost zvládat stresové situace. Koordinátor a analytik projektu Matěj Kučera z Národního ústavu duševního zdraví vysvětluje, že náhlé stresové situace, problémy ve škole, práci, v partnerském vztahu nebo ztráta blízké osoby mohou negativně ovlivňovat duševní zdraví.

Výsledky výzkumu dále odhalily alarmující statistiky: 30 % dotázaných deváťáků a deváťaček projevuje známky střední až těžké úzkosti, což znamená vyžadující odbornou péči pro téměř každého třetího studujícího. Zároveň 40 % oslovených žáků a žákyň vykazuje známky středně těžké až těžké deprese. Je klíčové zdůraznit, že úzkost a deprese byly ve výzkumu měřeny jako dvě oddělené kategorie, což umožnilo zvýraznit jejich specifickou povahu a rozdíly. Avšak důležité je také poznamenat, že někteří studující mohou trpět oběma těmito stavy současně. V průměrné třídě s 20 studujícími to znamená, že přibližně 6 z nich trpí úzkostí, 8 se potýká se středně těžkou až těžkou depresí a dalších 5 vykazuje mírné příznaky deprese. Tyto statistiky poukazují na potřebu zvýšené pozornosti k oběma duševním stavům, které mohou postihovat jednotlivce jak odděleně, tak současně. Nutno ještě poznamenat, že ve všech oblastech duševního zdraví jsou dívky postiženy více než chlapci, jelikož ve srovnání s nimi trpí více než dvojnásobkem příznaků deprese a úzkostí. [1]

Vzdělávání o duševním zdraví: klíč k pozornosti, prevenci a celkové odolnosti ve školním prostředí

Vzdělávání o duševním zdraví, které studující získávají, podněcuje jejich schopnost být pozorní k vlastním emocím, projevovat ohled na potřeby druhých a aktivně se starat o své vlastní duševní zdraví. Tato forma vzdělávání přispívá k osobní pohodě a může tak působit preventivně ještě před vznikem problémů, zvyšuje celkovou odolnost vůči psychickým obtížím a snižuje pravděpodobnost výskytu rizikového chování.

V Národním pedagogickém institutu České republiky se také věnujeme problematice duševního zdraví dětí a dospívajících. Z hlediska plnění potřeb v oblasti duševního zdraví je zásadním faktorem prostředí ve školách a kvalita vztahů mezi jednotlivými aktéry ve školním prostředí. Důležité jsou také kvalitní programy primární prevence a začlenění problematiky zvyšování psychické odolnosti do vzdělávacího obsahu. Podpora duševního zdraví spadá do širšího rámce prevence rizikového chování, kterou školy musí provádět v souladu se strategickými plány a právními předpisy.

Projekt „Tmání“

Projekt pro školy s názvem „Tmání“ představuje zajímavou iniciativu, která má potenciál rozvíjet psychosociální gramotnost u dětí. Zaměřuje se na problematiku deprese a spojuje umělecký přístup s výukovými materiály, které mohou efektivně podporovat duševní zdraví. V rámci Národního pedagogického institutu České republiky jsme se podrobně seznámili s tímto projektem a navázali spolupráci s jeho tvůrci, producenty a realizátory. Rozhodli jsme se tento projekt aktivně propagovat, protože nabízí inovativní a nenásilný způsob, jak otevírat téma duševního zdraví ve školách.

Tento projekt zahrnuje interaktivní film ve virtuální realitě s délkou 25 minut, který je ovládán hlasem a dotykem. Příběh tohoto filmu osobně pojednává o zkušenosti s depresí a zároveň nabízí naději a rady, jak s touto situací pracovat. Režisér Ondřej Moravec vtáhne studující do interaktivního animovaného příběhu, kterého se stanou součástí. Moravec poskytl svůj hlas a osobní zážitky hlavní postavě příběhu. Jeho hlas slouží jako unikátní nástroj, umožňující divákům a divačkám ovlivnit děj, jako třeba zastavit hádku rodičů, nebo prozkoumat hlubší emoce hlavního hrdiny.

Výhody samotného filmu pro studující mohou být shrnuty následovně:

  • Představuje zajímavý a atraktivní způsob, jak se věnovat tématu deprese.
  • Otevřeně a komunikativně se zabývá duševním zdravím a duševními poruchami.
  • Překračuje předsudky a ustálené názory na depresi.
  • Pomáhá snižovat stigmatizaci lidí s duševními problémy.
  • Přináší mnoho užitečných a nových informací.
  • Učí jedince lépe vnímat své vlastní emoce a umožňuje jim lépe pracovat s jejich pocity.
  • Rozvíjí psychosociální dovednosti a zvyšuje všímavost k tématu duševních poruch.
  • Má vliv na postoje.
  • Poskytuje naději, že depresi lze řešit.
  • Ukazuje, kdy a kde hledat profesionální pomoc.


Film také poskytuje cenné poznatky pro vyučující a další pedagogické pracovníky a pracovnice, kteří mohou lépe pochopit, jak podporovat studující v jejich obtížích a pomáhat jim překonávat různé problémy.


Kde můžete film „Tmání“ vidět v roce 2024

  • Muzeum umění a designu v Benešově a Vlastivědné muzeum v Olomouci: Obě místa nabízejí projekci filmu pro dvě skupiny po 15 studujících. Jedna skupina bude sledovat film, zatímco druhá se účastní webináře na téma duševního zdraví. Tento vzdělávací program je zdarma, protože je financován grantem. Pro rezervaci kontaktujte Annu Málkovou na adrese: anna.jarosov@gmail.com.
  • Sladovna v Písku: Zde můžete objednat projekci filmu také pro dvě skupiny po 15 studujících. Galerie organizuje doprovodný workshop a program na své náklady, a proto je vstupné 100,- Kč na osobu. Detaily a rezervace zajišťuje Gabriela Loskotová na adrese: gabriela.sokolova@sladovna.cz.
  • Festival Jeden svět v Praze: Film „Tmání“ bude také součástí programu festivalu Jeden svět v Praze. Pro více informací navštivte oficiální webové stránky festivalu: https://www.jedensvet.cz/filmy/49292-tmani.

 

Další doporučené webové odkazy

  • Podrobnosti o projektu „Tmání“ najdete na webových stránkách: https://www.darkeningvr.com/cs. Užitečné jsou nejen kontakty na školní projekce, ale také metodika (základní informace pro učitele, manuál k projekci i pracovní list pro žáky), s níž se takto můžete seznámit dopředu a zhodnotit, zda pro Vás a Vaše žáky a žákyně bude projekt přínosný.
  • Příloha č. 23 k Metodickému doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže. Psychická krize / duševní nemocnění žáka. (2023). Autoři: Mgr. Bc. Alena Vrbová a Mgr. Linda Nývltová. Dostupné z: https://www.msmt.cz/file/59682/.
  • Příloha č. 24 Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže Co dělat, když – intervence pedagoga. Sebevražedné chování. (2023). Autoři: Laura Juríková, Alexandr Kasal, Roksana Táborská. Dostupné z: https://www.msmt.cz/file/61094/.
  • Webinář Národního pedagogického institutu ČR o projektu „Tmání“: Ondřej Moravec společně s lektorkou Adélou Vaněčkovou a producentkou Hanou Blaha Šilarovou prezentoval na webináři podrobně tento projekt a jeho využití ve školách. Webináře se také účastnila doc. PhDr. Lenka Morávková Krejčová, Ph.D., odbornice, která poskytla svůj pohled na význam a přínos projektu z pedagogického a psychologického hlediska. Webinář mj. nabízí odpovědi na otázky, zda dětem a dospívajícím poskytujeme dostatečnou psychologickou podporu a zda školy věnují adekvátní pozornost duševnímu zdraví svých studujících. Dále poskytuje informace o úrovni psychosociální gramotnosti našich dětí a o aktuálních obtížích, se kterými se mohou potýkat. Dostupné z: TMANI (youtube.com).



Zdroje:

[1] Národní ústav duševního zdraví. (2023). Národní monitoring duševního zdraví dětí: 40 % vykazuje známky střední až těžké deprese, 30 % úzkosti. Odborníci připravují preventivní opatření. [online]. Praha: NUDZ. Dostupné z: https://www.nudz.cz/pro-media/tiskove-zpravy/narodni-monitoring-dusevniho-zdravi-deti-40-vykazuje-znamky-stredni-az-tezke-deprese-30-uzkosti-odbornici-pripravuji-preventivni-opatreni. [dat. cit. 3. 1. 2024].


Mohlo by Vás zajímat

Kája není kluk, je to holka. Příběh transgender žákyně základní školy

Tento rozhovor nabízí pohled do života jedenáctileté Káji a její rodiny, zdůrazňující význam podpory a akceptace transgender a nebinárních dětí ve školách a doma. Od chvíle, kdy rodina poznala, že Kája je transgender, se ji rodiče snaží vést cestou plnou lásky a pochopení. Jejich cílem je zajistit Káje co nejšťastnější a nejplnější život. Příběh osvětluje, jak důležité je předcházet nejistotě a nedostatku informací ve školním prostředí prostřednictvím předávání informací a pravidelné komunikace rodiny a školy.

Rozšiřovat normalitu: cesta k pochopení transgender a nebinárních studujících

Studující s jinou, než cisgenderovou identitou jsou jednou z vůbec nejohroženějších skupin: nepatří mezi studující se speciálními potřebami, nemohou se opřít o žádnou fungující infrastrukturu, jejich situaci na školách systémově neřeší žádná nezisková organizace. Nadto kolem této skupiny studujících panují nebezpečné mýty a stigmatizace. Jak komunikovat s trans a nebinárními osobami, aby se ve škole necítily vyloučeně?

Porouchaná identita? Jak citlivě mluvit s transgender a nebinárními studujícími

Transgender a nebinární studující patří v rámci českého školství k nejohroženějším skupinám. Jejich potřeby nezastupuje žádná profesní organizace, navíc je provází společenské stigma. Inkluzivní přístup k této skupině přitom začíná zvoleným jazykem. Jak hovořit s trans a nebinárními studujícími?

Zobrazit další články