Školní poradenské pracoviště a žáci se sociálním znevýhodněním

Školní poradenské pracoviště z pohledu legislativy

Činnost školního poradenského pracoviště (ŠPP) upravuje vyhláška č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních ve znění pozdějších předpisů, konkrétně § 7 a příloha č. 3. [1] Vyhláška vymezuje, kdo poradenské služby ve školách poskytuje, komu je poskytuje, co je jejich obsahem i standardní náplň činnosti jednotlivých poradenských pozic.

Vyhláška uvádí: „Ředitel základní, střední a vyšší odborné školy zabezpečuje poskytování poradenských služeb ve škole zpravidla školním poradenským pracovištěm, ve kterém působí výchovný poradce a školní metodik, kteří spolupracují zejména s třídními učiteli, učiteli výchov, případně dalšími pedagogickými pracovníky školy. Poskytování poradenských služeb ve škole může být zajišťováno i školním psychologem nebo školním speciálním pedagogem.“ [2]

Důležité je rozdělení rolí mezi ŠPP a školská poradenská zařízení (ŠPZ). Náplň standardních činností výchovného poradce, metodika prevence, školního psychologa a speciálního pedagoga vymezuje příloha č. 3 vyhlášky. Standardy určují činnosti, které škola musí vykonávat, a vychází z nich při definování pracovní náplně jednotlivých poradenských pracovníků. Spektrum těchto činností je široké. Sahají od kariérového poradenství přes vedení dokumentace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, spolupráce se ŠPZ a metodické vedení učitelů po preventivní činnost, práci s klimatem třídy, koordinaci spolupráce s orgány státní správy až po vyhledávání žáků ohrožených školním neúspěchem. Omezujícím faktorem je výše úvazku a kompetence jednotlivých pracovníků, kteří by dané činnosti měli vykonávat. Podle nařízení vlády 75/2005 Sb. o stanovení přímé vyučovací činnosti [2] je výchovnému poradci snížená přímá pedagogická činnost maximálně o 5 hodin týdně, a to v případě, že ZŠ nebo SŠ, kde činnost vykonává, má více než 800 žáků. U metodiků prevence není jejich činnost v rámci ŠPP časově, a leckdy ani finančně, nijak zohledněna. Zapojení školních psychologů a speciálních pedagogů stále naráží na projektové financování a nedostatek kvalifikovaných uchazečů.

Podoby školních poradenských pracovišť

Složení školního poradenského pracoviště a kvalita jeho činnosti se napříč školami velmi liší. Je výhodou, pokud vedle povinně obsazených pozic výchovného poradce a metodika prevence ve škole působí i speciální pedagog a školní psycholog. Často se na školách objevují i další poradenské pozice jako sociální pedagog, koordinátor inkluze, kariérový poradce, adaptační koordinátor, koordinátor péče o nadané a koordinátor začleňování cizinců.

Tyto pozice nejsou financovány automaticky ze státního rozpočtu a školy na ně získávají finance pomocí projektů, šablon, od zřizovatele nebo z podpůrných opatření na základě doporučení ŠPZ. Vzhledem k tomu, že tyto finance jsou časově omezené, stabilita ŠPP na jednotlivých školách kolísá. Složení ŠPP tedy více než potřeby školy a situace, které škola nejčastěji řeší s ohledem na složení žákovského kolektivu, odráží spíše ochotu vedení školy o finanční prostředky žádat a dostupnost jednotlivých poradenských pracovníků v regionech.

V současné době se připravuje spojení obou systémů financování, tedy národního v rámci poskytování podpůrných opatření druhého až pátého stupně ze státního rozpočtu a z Evropských sociálních fondů prostřednictvím projektových výzev. Takzvaná institucionalizace by měla zajistit, že se do škol dostane co nejvíce školních psychologů a speciálních pedagogů.

Rozvoj školního poradenství v Děčíně a Přerově: Výchovný poradce a metodik prevence nestačí

Letité zkušenosti se vzděláváním žáků se sociálním znevýhodněním mají Základní škola Děčín IV, Máchovo náměstí i Základní škola Přerov, Boženy Němcové. Zatímco škola v Přerově vzdělává v naprosté většině žáky se sociálním znevýhodněním, na škole v Děčíně tato skupina představuje asi 20 procent všech žáků. Obě školy budují svá Školní poradenská pracoviště již řadu let pomocí financí z podpůrných opatření, šablon a projektů a za nezbytné podpory od zřizovatele. Finance na personální pozice čerpají také z Národního plánu obnovy a jsou zapojeny do projektu Podpora rovných příležitostí NPI ČR na základě výzvy MŠMT.

V rámci ŠPP v Přerově v současné době působí výchovná poradkyně a kariérová poradkyně, metodička prevence, dvě speciální pedagožky, školní psycholožka a sociální pedagog. V Děčíně se ŠPP skládá z výchovné poradkyně a koordinátorky inkluze, metodika prevence, školního psychologa, speciálního pedagoga, kariérového poradce, sociálního pedagoga a asistentů pedagoga.

Ředitelka školy Bočinská i vedoucí ŠPP Kratochvílová se shodují na tom, že zastoupení poradenských pozic ve škole pouze výchovným poradcem a metodikem prevence je pro ně zcela nemyslitelné. Za zcela nezbytné považují posílení ŠPP minimálně školním speciálním pedagogem a školním psychologem, kteří mnohdy řeší nejen speciální vzdělávací potřeby žáků společně s účinností nastavení podpůrných opatření při jejich vzdělávání, ale také péči o jejich duševní zdraví, což má na úspěšnost celého vzdělávacího procesu rovněž velký vliv.

Zasazují se také o etablování pozic metodika prevence a koordinátora inkluze. Ředitelka Bočinská s odvoláním na svoji třináctiletou zkušenost poukazuje na nutnost ukotvení pozice sociálního pedagoga ve školách s vysokým počtem žáků se sociálním znevýhodněním. Tato pozice je podle ní nezastupitelná především v terénní práci, provazování školy s rodinami a komunikaci s dalšími úřady a organizacemi mimo školu jako OSPOD nebo Úřad práce.

Bočinská i Kratochvílová shodně uvádějí, že je třeba hledat finanční zdroje, využít takzvané šablony na personální pozice a komunikovat o potřebnosti poradenských pozic se zřizovatelem. Kratochvílová dodává, že nezbytná je podpora vedení školy a kvalitní spolupráce se školskými poradenskými zařízeními. Díky této účinné spolupráci zvládá základní škola v Děčíně zajistit řadu specialistů prostřednictvím podpůrných opatření.

Účinná koordinace a komunikace: Klíč k efektivnímu školnímu poradenství

Bočinská i Kratochvílová se shodují, že pro efektivní fungování ŠPP je vhodné zavést pozici vedoucího ŠPP a nastavit pravidelnou frekvenci setkávání, přenosu informací a vyhodnocování činnosti.

V základní škole v Přerově se pracovníci školního poradenského pracoviště schází jednou týdně, předávají si informace, vyhodnocují situaci a na základě toho plánují aktivity na další období. Ve škole v Děčíně pracovníci ŠPP komunikují pomocí sdílené tabulky, kam zapisují jednotlivé události, aby všichni poradenští pracovníci měli přehled o řešených problémech. Hlavní úkoly jednotlivých pracovníků jsou pak definovány v jejich pracovních povinnostech, ale mohou být operativně upravovány podle potřeb školy a pracovní vytíženosti jednotlivých členů týmu.

Důležitá role poradenských pozic ve školách: podpora žáků, rodičů i učitelů

Bočinská i Kratochvílová poukazují na to, že ŠPP by mělo sloužit nejen k podpoře žáků a rodičů, ale také učitelů a asistentů pedagoga. Shodně uvádí, že při zavádění některých pozic docházelo k nepochopení ze strany učitelů. „Naštěstí tuto fázi máme již za sebou… Někteří učitelé měli pocit, že jim tyto pozice berou práci nebo to, co by oni sami chtěli dělat. Ze začátku jsme museli vysvětlovat, dělat komunitní kruhy… Bylo to velmi náročné,“ uvádí Bočinská. A dodává, že dnes naopak poradenské pracovníky učitelé sami vyhledávají.

Kratochvílová se připojuje s tím, že poradenské pozice poskytují v jejich škole podporu, kterou učitelé oceňují. Pomáhají s administrativními záležitostmi, jsou odbornou oporou učitelů při jednáních s rodiči, kteří se někdy ve vyhrocených situacích projevují i agresivně (např. při výchovné komisi). Školní psycholog a speciální pedagog jsou obrovskou posilou tím, že individuálně pracují se žáky, poskytují kontinuální metodickou podporu a pomáhají ve škole rozvíjet sociální vztahy a podporují bezpečné prostředí.

Zkušenosti ukazují, že funkční školní poradenská pracoviště s odpovídajícím zastoupením různých poradenských pozic, které reagují na potřeby žáků, pedagogů a rodičů, jsou nezbytná pro zvládání náročných situací, které mohou vzniknout v rámci vzdělávání žáků s různými vzdělávacími potřebami.

Další zdroje a inspirace:

Jak podpořit žáky se sociálním znevýhodněním:

Felcmanová, L. a kol. (2015). Metodika ke katalogu podpůrných opatření k dílčí části pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu sociálního znevýhodnění. [online]. Olomouc: Univerzita Palackého. Dostupné z: katalog-szn-metodika.pdf (upol.cz).

Felcmanová, L., Habrová, M. a kol. (2015). Katalog podpůrných opatření dílčí část pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu  sociálního znevýhodnění. [online]. Olomouc: Univerzita Palackého. Dostupné z: katalog-szn.pdf (upol.cz).

Janská, I., Habart T. (eds.). (2011). Pojďte do školy! (Ne)Rovné šance na vzdělávání znevýhodněných dětí. [online]. Praha: Člověk v tísni, o. p. s. Dostupné z: 042-poj-te-do-koly-ne-rovn-ance-na-vzd-l-v-n-znev-hodn-n-ch-d-t-.pdf (clovekvtisni.cz).

Kol. autorů. (2013). Mají na to – Jak podpořit sociálně znevýhodněné děti na ZŠ. [online]. Praha: Člověk s tísni, o.p.s. Dostupné z: majinato_web.pdf.

MŠMT. (2022). Institucionalizace podpůrných pedagogických pozic (školní psycholog, školní speciální pedagog). [online]. Praha: MŠMT. Dostupné z: Změny financování regionálního školství (edu.cz).

MŠMT. (2022). Štítek: Školní poradenské pracoviště. [online]. Praha: MŠMT. Dostupné z: Školní poradenské pracoviště - edu.cz.

Němec, Z. (2019). Systematická podpora sociálně znevýhodněných žáků ve vzdělávání. [online]. Praha: Nová škola o.p.s. Dostupné z: (PDF) Systematická podpora sociálně znevýhodněných žáků ve vzdělávání (researchgate.net).

Základní škola Školamyšl. (2017). Koncepce školního poradenského pracoviště. [online]. Litomyšl: Základní škola ŠKOLAMYŠL Hrnčířská 272, Zahájí, 570 01. Dostupné z: ŠKOLNÍ PORADENSKÉ PRACOVIŠTĚ A JEHO KONCEPCE (edupage.org).

Zíková, T. a kol. (2011). Bedekr sociálním znevýhodněním pro učitele základní školy. [online]. 1. vyd. V Plzni: Západočeská univerzita. Dostupné z: Sestava 1 (ujep.cz).

Spolupráce školy s rodiči

Felcmanová, A. a kol. (2013). Rodiče – nečekaní spojenci: jak rozvíjet partnerský dialog mezi školou a rodinou. Praha: Člověk v tísni, vzdělávací program Varianty.

Doporučené webové stránky:

O projektu | Nová škola, o.p.s (novaskolaops.cz)

Spolupráce školy a Orgánu sociálně – právní ochrany dětí

Centrum Locika. (2017). Multioborová kooperace v případech dětí ohrožených domácím násilím. [online]. Praha: Locika. Dostupné z: 613e51f3c3defc64e62b80da_METODIKA MULTIOBOROVÉ KOOPERACE.docx (live.com).

Kol. autorů. (2019). Metodický pokyn Spolupráce základních škol a orgánů sociálně-právní ochrany dětí Středočeského kraje. [online]. Krajský úřad Středočeského kraje. Odbor sociálních věcí, Oddělení sociálně-právní ochrany dětí. Odbor školství, správní a organizační. Dostupné z: https://www.maprakovnicko.cz/modules/file_storage/download.php?file=e0944ac5%7C38&inline=1.

Kariérové poradenství a prevence předčasných odchodů ze vzdělávání

Šuláková, D., Hůle, D. (nedatováno). Metodika programu Kariérní poradenství. [online]. Praha: Člověk v tísni, o.p.s. Dostupné z: https://www.clovekvtisni.cz/media/publications/239/file/1386674260-kappo-tisk.pdf.

Volfová, K., Svoboda, Z. a kol. (2023). Metodika kariérového poradenství pro prevenci předčasných odchodů ze vzdělávání. [online]. Ústecký kraj / Pedagogická fakulta Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Dostupné z: ResearchGate.

Podpora žáků z Ukrajiny

Cenková, J. (2022). Metodické materiály a další podpora pro školy – informace k Ukrajině. [online]. Otrokovice: Webový portál Zkola. Dostupné z: https://www.zkola.cz/metodicke-materialy-a-letaky-pro-skoly/.

Wernischová, P., Gerhardt, P. a kol. (2017). Metodika integrace žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ). [online]. Kunratice: Základní škola Kunratice, Předškolní 420/5, 148 00 Praha 4 - Kunratice. Dostupné z: https://www.zskunratice.cz/files/posts/6422/files/metodika-integrace-zaku-s-omj-2018-02-16-final-barevna.pdf.

Doporučené webové stránky:

Publikace a produkty | META, o.p.s. (meta-ops.eu)

Klima školní třídy

Felcmanová, L. a kol. (2021). Přístupy k náročnému chování dětí a žáků ve školách a školských zařízeních a možnosti jeho řešení: metodické doporučení. Praha: Česká školní inspekce, [2021], ©2021. 

Hanáková, A. a kol. (2015). Práce s třídním kolektivem ve společném vzdělávání: soubor pracovních listů. Praha: Člověk v tísni, o.p.s. 

Hrouzek, P., Marková, Z. a kol. (2012). Bezpečné klima ve třídě. Jak zjistit, co se ve třídě děje a co udělat, aby se děti cítily ve škole dobře. [online]. Kladno: AISIS. Dostupné z: Bezpecne_Klima_TISK2.pdf (minimalizacesikany.cz).

Rutová, N., Němcová, M., Doležalová, O. (2015). Práce s třídním kolektivem ve společném vzdělávání: soubor pracovních listů II. [online]. Praha: Člověk v tísni, o.p.s. Dostupné z: PRÁCE S TŘÍDNÍM KOLEKTIVEM VE SPOLEČNÉM VZDĚLÁVÁNÍ - Soubor pracovních listů (upol.cz).

Sociální pedagog v základní a střední škole

Kol. autorů. (2020). K čemu je ve škole dobrý sociální pedagog? [online]. Praha: NPI ČR. Dostupné z: K čemu je ve škole dobrý sociální pedagog? | Zapojmevšechny.cz (zapojmevsechny.cz).

Kol. autorů. (2019). Metodika pro školní sociální pedagogy. [online]. Statutární město Ostrava. Dostupné z: metodika_socped_komplet_final.pdf (talentova.cz).

Kol. autorů. (2021). Sociální pedagog. [online]. Praha: NPI ČR. Dostupné z: Sociální pedagog | Zapojmevšechny.cz (zapojmevsechny.cz).

Kol. autorů. (2023). VIDEO: Školní sociální pedagog – investice, která se škole mnohokrát vrátí. [online]. Praha: NPI ČR. Dostupné z: VIDEO: Školní sociální pedagog – investice, která se škole mnohokrát vrátí | Zapojmevšechny.cz (zapojmevsechny.cz).

Kol. autorů. (2022). Školní sociální pedagog je pro žáky a rodiče především partnerem. [online]. Praha: NPI ČR. Dostupné z: Školní sociální pedagog je pro žáky a rodiče především partnerem | Zapojmevšechny.cz (zapojmevsechny.cz).

Kol. autorů. (2023). PODCAST 41: Zkušenost ze Střední školy řemesel a služeb: Sociální pedagog přispívá k lepšímu školnímu klimatu i výkonům žáků. [online]. Praha: NPI ČR. Dostupné z: PODCAST 41: Zkušenost ze Střední školy řemesel a služeb: Sociální pedagog přispívá k lepšímu školnímu klimatu i výkonům žáků | Zapojmevšechny.cz (zapojmevsechny.cz).

Kol. autorů. (2023). PODCAST 42: Sociální pedagog na Střední škole řemesel a služeb v Děčíně: Aktivní monitorování absencí a řešení záškoláctví. [online]. Praha: NPI ČR. Dostupné z: PODCAST 42: Sociální pedagog na Střední škole řemesel a služeb v Děčíně: Aktivní monitorování absencí a řešení záškoláctví | Zapojmevšechny.cz (zapojmevsechny.cz).

Procházka, M., Najmonová, M., Vítečková, M. (2019). Sociální pedagog a jeho uplatnění v týmu školního poradenského pracoviště [online]. Banská Bystrica: Příspěvek na konferenci Socialia. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/343056912_Socialni_pedagog_a_jeho_uplatneni_v_tymu_skolniho_poradenskeho_pracoviste.

Koordinátor inkluze v základní a střední škole

Svoboda, Z., Zilcher, L. a kol. (2020). Koordinátor inkluze ve škole. [online]. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Dostupné z: (PDF) KOORDINÁTOR INKLUZE VE ŠKOLE (researchgate.net).

Zdroje:

[1] MŠMT (2011). Vyhláška 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních ve znění Vyhlášky 116/2011 Sb. Dostupné z: https://www.msmt.cz/file/39021/download/.

[2] MŠMT(2005). Nařízení vlády 75/2005 Sb. o přímé pedagogické činnosti. Dostupné z: https://www.msmt.cz/file/38836/download/.

[3] Němec, Z. (2023). Identifikace žáků se sociálním znevýhodněním v základní škole. Praha: NPI ČR.