Ilustrační foto | FOTO: PROP
Rozhovor s doc. PhDr. Zbyňkem Němcem, Ph.D., vysokoškolským pedagogem na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy a expertem v projektu Podpora rovných příležitostí při Národním pedagogickém institutu ČR, o nové metodice pro učitele a další pedagogické pracovníky, která pomáhá identifikovat žáky se sociálním znevýhodněním.
V rámci projektu Podpora rovných příležitostí (PROP) při Národním pedagogickém institutu ČR vznikla metodika Identifikace žáků se sociálním znevýhodněním v základní škole. Jejím autorem jste Vy – můžete nám prosím říct, proč vznikla?
Děkuji, že se ptáte, v první řadě bych chtěl ale upřesnit to autorství – hlavním autorem textu jsem sice já, je ale potřeba k tomu dodat, že text v průběhu jeho přípravy připomínkovalo několik desítek učitelů, poradenských pracovníků škol i akademiků, a že bez jejich komentářů a návrhů na doplnění by text nemohl být takový, jako je. Takže díky jim za to.
Tato metodika byla vytvořena s cílem jasně identifikovat žáky na základních školách, kteří se v důsledku sociálních podmínek potýkají s překážkami ve vzdělávání, a zároveň nám umožňuje jednoznačně určit, kteří žáci potřebují vzdělávání s větší podporou.
O co jste se při práci na metodice opíral?
V první řadě o zkušenosti ze škol. V předchozích letech jsem byl intenzivně zapojený do projektové spolupráce se školami, které mají hodně žáků se sociálním znevýhodněním, a s učiteli jsme řešili různé oblasti, ze kterých může sociální znevýhodnění vyplývat – například to, že žáci přichází z domova nepřipravení, že mají jazykové bariéry, že jsou u nich viditelné dopady chudoby, že se u nich kvůli nedostatečné znalosti pravidel objevuje náročné chování a tak dále. Všechny tyto zkušenosti jsme se pokoušeli do metodiky zakomponovat.
Ale vycházel jsem samozřejmě i z různých zahraničních nebo mezinárodních zdrojů a také ze starších materiálů, které vyšly v České republice. Třeba v projektu olomoucké univerzity a Člověka v tísni před lety vznikly velmi zajímavé materiály k podpoře žáků se sociálním znevýhodněním, které bohužel pro praxi mnoha škol byly asi příliš obsáhlé, jako východiska pro nově vycházející metodiku byly ale důležité.
Co je cílem této metodiky?
Cílem této metodiky je dát učitelům a poradenským pracovníkům škol do ruky nástroj, který by jim pomohl v jejich škole jasně určit, kteří žáci jsou sociálně znevýhodnění.
A jaké jsou hlavní cíle této identifikace žáků se sociálním znevýhodněním?
Identifikace žáků se sociálním znevýhodněním má tři hlavní cíle. Prvním cílem je pomoci učitelům v jejich každodenní vzdělávací praxi přesně určit, kteří žáci potřebují nadstandardní podporu. Druhým cílem je poskytnout specifikaci pro projekty zaměřené na podporu žáků se sociálním znevýhodněním, aby bylo jasně stanoveno, na jaké žáky by měly být tyto projekty primárně zaměřeny. Třetím cílem je určit počet žáků se sociálním znevýhodněním ve škole, a tím ukázat státu, kolik nadstandardní podpory by daná škola potřebovala.
Ten poslední zmíněný cíl se týká dlouhodobého záměru zajistit, aby školy s větším počtem žáků se sociálním znevýhodněním obdržely odpovídající finanční prostředky od státu. Je důležité, aby tyto školy měly dostatečné financování, které jim umožní poskytnout veškerou nezbytnou podporu pro všechny tyto žáky.
Komu je metodika především určena?
Hlavní cílovou skupinou metodiky jsou pracovníci školních poradenských pracovišť, tedy školní speciální pedagogové, sociální pedagogové, psychologové, výchovní poradci a metodikové prevence. Hlavní odpovědnost za celý proces identifikace žáků by tedy měla být svěřena primárně některému z poradenských pracovníků ve škole.
Vítáme také zájem učitelů o tuto metodiku, protože jsou to právě oni, kteří musí spolupracovat s poradenskými pracovníky při identifikaci žáků. Stejně tak si vážíme zájmu ředitelů, pro které je toto téma také důležité.
Metodika je zatím určena pro základní školy, do budoucna bychom s kolegyněmi a kolegy ale rádi vytvořili i modifikace pro školy mateřské a střední.
Jak časově náročná je práce s metodikou ve školní praxi?
To je různé, záleží vždy na tom, kolik žáků se sociálním znevýhodněním daná škola má. Od začátku tvorby tohoto materiálu jsme ale usilovali o to, aby text byl co nejstručnější a nejsrozumitelnější.
Pochopitelně si uvědomuji, že jak poradenští pracovníci, tak i učitelé mají již tak náročné pracovní zatížení. Proto jsme se časovou náročnost práce s identifikací žáků se sociálním znevýhodněním snažili minimalizovat. Samotné posuzovací schéma, které je součástí metodiky, se vešlo do čtyř stran. Jedna strana obsahuje tabulku, která slouží k provádění identifikace, a další tři strany obsahují vysvětlující text.
Také jsme provedli pilotní ověření materiálu na čtyřiceti vybraných základních školách a když jsme se zeptali pracovníků těchto škol na časovou náročnost práce s tímto materiálem, většina z nich byla spokojena. To mě samozřejmě velmi potěšilo.
Existuje k metodice i další vzdělávání pro pedagogické pracovníky?
Ano, k procesu identifikace žáků se sociálním znevýhodněním nabízí Národní pedagogický institut webinář, který probíhá asynchronní formou – tedy si ho zájemci mohou projít v jakémkoli svém volném čase – a který shrnuje řadu informací obsažených i metodické příručce. Pro lepší zapamatování je ale jednoznačně ideální kombinace obojího, tedy projít si webinář a zároveň si přečíst metodickou příručku.
Podle pilotního ověřování se významné většině pracovníků škol pracovalo s materiálem dobře a metodický postup jim pomohl přesněji identifikovat, kteří žáci jsou v jejich školách sociálně znevýhodnění, doufám tedy, že i pro další pedagogy a školy bude metodika také užitečná.
Více k metodice najdete na webu edu.cz.
Stáhněte si metodiku Identifikace žáků se sociálním znevýhodněním v základní škole!
Již podruhé se vydáváme na ZŠ Cimburkova na pražském Žižkově, kde se setkáme se žáky, kteří chodí na doučování, a zjistíme, co se jim na něm líbí. Prozkoumáme, jak se díky doučování změnil jejich vztah k výuce a škole, a uvidíme, jak jejich proměnu vnímají samotní doučující. Tentokrát se zaměřujeme na příběhy samotných žáků, kteří často pocházejí ze sociálně znevýhodněného prostředí.