Střední škola v Děčíně inovuje: Plný úvazek sociálního pedagoga pro lepší podporu žáků a odlehčení poradenskému týmu
Tomáš Daněk, současný ředitel Střední školy řemesel a služeb v Děčíně, se od školního roku 2022/2023 rozhodl zaměstnat sociálního pedagoga s cílem odlehčit agendu zaměstnancům školního poradenského pracoviště, jako je školní metodik prevence nebo výchovný poradce. Potřebné informace ohledně zřízení pozice sociálního pedagoga na škole našel zejména díky pomoci Jiřího Daňka, který je ředitelem Asociace sociálních pedagogů. Jiří Daněk má dlouhodobou zkušenost jako sociální pedagog na základní škole v Přerově a proto mohl Tomáši Daňkovi sdělit své praktické poznatky.
Financování této nové pozice bylo v školním roce 2022/2023 hrazeno ze státního rozpočtu, a to na poloviční úvazek. Od ledna do prosince 2023 byla pozice nově financována z Operačního programu Jan Amos Komenský. Po jednoletém experimentu s fungováním sociálního pedagoga na poloviční úvazek se vedení školy rozhodlo nakonec zaměstnat sociálního pedagoga na plný úvazek. Tomáš Daněk uvádí: „V rámci toho polovičního úvazku některé věci nefungovaly tak, jak jsme si představovali. Například nebyl dostatek času na pravidelná setkání s rodiči, práci s třídami a všemi vyučujícími, což by pomohlo lépe prosadit roli sociálního pedagoga ve škole."
Škola se proto rozhodla, po ukončení čerpání prostředků z Šablon Operačního programu Jan Amos Komenský, využít zapojení do projektu Podpora rovných příležitostí při Národním pedagogickém institutu ČR, který je financován z Národního plánu obnovy. Z těchto prostředků bude financován plný úvazek školního sociálního pedagoga, jak již bylo zmíněno, a zároveň dojde k rozšíření jeho pracovní náplně.
Zápas s nepodnětným prostředím: Jak sociální pedagogové podporují žáky a učitelé čelí výzvám ve vzdělávání
Prvním obtížným krokem k úspěšnému zavedení sociálního pedagoga ve škole může být nejasný legislativní rámec a administrativní zátěž, zejména pokud je tato pozice financována prostřednictvím projektů. Nastavení pracovních povinností a role sociálního pedagoga musí být individuálně řízeno jak vedením školy, tak samotným sociálním pedagogem. Proto je nezbytné, aby ve vedení školy působil jedinec s vizí, jak by mohl sociální pedagog ve škole efektivně fungovat.
Vedení školy se může také potýkat s výzvou, jak představit myšlenku sociální podpory učitelům, aby ji přijali s otevřeností. Veronika Jurišová, která na Střední škole řemesel a služeb od září 2022 na pozici sociální pedagožky působí, vysvětluje, že ačkoli jsou humanitní obory sociální práce a pedagogiky podobné, jejich přístup ke klientovi vnímá jako odlišný. Sociální pracovník se zaměřuje na celkovou situaci klienta a snaží se řešit různé aspekty jeho života. Bere v úvahu, že tito lidé mohou mít za sebou obtížný start v životě nebo nedostatečné podmínky pro svůj vlastní rozvoj. Sociální pracovníci hledají způsoby, jak jim pomoci. Sociální pedagog považuje počáteční bariéry u klienta za výzvu nebo příležitost k dalšímu osobnímu růstu a zaměřuje se na rozvíjení jeho měkkých dovedností.
Pedagogové naopak vidí hlavní smysl své činnosti ve vzdělávání žáků. Věří, že středoškolští žáci by měli být již zralí, motivovaní pro školní docházku a schopní řešit problémy spojené se studiem. Pokud tomu tak není, nejsou připraveni plnit školní docházku na střední škole. Tento přístup bohužel neumožňuje růst u žáků z nepodnětného sociálního prostředí, kteří se potýkají s nedostatečnou sebedůvěrou, problémy překonávat překážky, nedostatečnou samostatností, odpovědností nebo schopností řešit problémy. Někteří učitelé také mohou věřit, že sociální otázky by měly být řešeny samostatně žáky a jejich rodinou, mimo školu, s pomocí neziskových nebo státních organizací.
Zpočátku může učitelům být obtížné pochopit přístup sociálního pedagoga, který se snaží aktivně pomáhat žákům z nepodnětného sociálního prostředí, aby se ve škole úspěšně vzdělávali. Sociální pedagog se snaží motivovat tyto žáky k pravidelné docházce, podporuje je, aby se nevzdávali při neúspěších, zdůrazňuje důležitost vzdělávání a rozvíjí jejich myšlení, aby si dokázali sami řešit menší problémy. Postupně je vede ke zvýšení jejich samostatnosti. Tímto způsobem sociální pedagog vytváří těmto žákům stejné šance na vzdělávání, jako mají žáci s podnětným a funkčním rodinným zázemím.
Pedagogové mohou mít tendenci přistupovat ke zvládání sociálních problémů žáků jinak, protože jim chybí osobní zkušenost s takovými obtížemi nebo nedostatečnou sociální oporou v mládí. Učitelé se mohou logicky dívat na problémy žáků z jiné perspektivy, protože ve svých 15 letech by tyto problémy hypoteticky zvládli, pravděpodobně s podporou funkčního rodinného zázemí. Ředitel Tomáš Daněk dodává: „Učitelé jsou vysokoškoláci, kteří nemuseli řešit mnoho věcí, jako například nedostatek financí na autobus."
Někteří učitelé mohou mít zájem a motivaci zabývat se tématem sociální pomoci, ale často jim chybí čas a kapacita pro takovou práci. Jejich agendou je také vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří vyžadují stanovená podpůrná opatření ze školského poradenského zařízení. Na Střední škole řemesel a služeb v Děčíně je přibližně 600 žáků, z nichž v minulosti mělo dokonce 90 žáků stanovená podpůrná opatření (v současné době je tento počet o něco nižší). A s ohledem na celkový počet žáků ve třídě, který je kolem 30, je pak pro učitele velmi obtížné důkladně monitorovat sociální obtíže žáků. Zřídka se proto stane, že by učitel sám aktivně spolupracoval s neziskovým sektorem, když zaznamená sociální obtíže u žáka nebo když jej žák sám osloví a požádá o pomoc.
Učitelé, kteří mají vůli a vlastní iniciativu, se někdy mohou věnovat určitým žákům z nepodnětného sociálního prostředí i mimo výuku, ale těchto učitelů je celkově málo.
Harmonogram činností sociálního pedagoga ve školním roce
Sociální pedagog by měl již na konci školního roku komunikovat s rodiči žáků, kteří budou nastupovat do 1. ročníku, a to na třídních schůzkách pro ně určených. Jeho úkolem je předem systematicky zmapovat, kteří žáci a rodiče budou potřebovat pomoc a podporu před začátkem školního roku. Ta může zahrnovat poradenství ohledně nároků na různé formy dávek a příspěvků, které může žák nárok čerpat. Dále sociální pedagog může poskytnout systematickou podporu, aby žáci úspěšně nastoupili do školy a zvládali plnit školní docházku. Například žáci, kteří přecházejí z 8. ročníku základní školy do 1. ročníku střední školy, mohou často čelit různým obtížím spojeným s tímto přechodem na střední školu. Pokud sociální pedagog včas nezjistí, kteří žáci a rodiče potřebují podporu a pomoc, může se stát, že někteří žáci budou mít v září nečekané problémy, jako je nedostatek financí na školní pomůcky nebo učebnice, což může ovlivnit jejich schopnost financovat vybavení pro jejich zvolený studijní obor. Před začátkem školního roku tedy sociální pedagog obvykle navazuje komunikaci s místním úřadem práce nebo různými fondy, aby získal potřebné finanční prostředky pro vybrané žáky. I z tohoto důvodu je měsíc září pro sociálního pedagoga náročným obdobím.
V měsíci září má navíc Veronika Jurišová nově v plánu systematicky navštívit všechny třídy na škole a představit žákům své služby během vyučovacích hodin třídních učitelů.
Dále v novém školním roce hodlá převzít část rozsáhlé pracovní agendy od třídních učitelů. Může poskytnout žákům i jejich rodičům rady v různých životních situacích, kterým pedagogové nemusí vždy okamžitě rozumět. Sociální pedagog, který má vzdělání v oboru sociální práce nebo sociální pedagogiky (podrobnější informace najdete v textu: Význam a role sociálního pedagoga ve škole | Zapojmevšechny.cz (zapojmevsechny.cz)), má obvykle znalosti o státním systému sociální podpory a je schopen poskytnout přehled o tom, jakou pomoc mohou žáci a rodiče získat, pokud řeší konkrétní problémy (například peníze na školní pomůcky pro své dítě). Ti často bohužel nemají přesnou představu o možnostech sociální podpory a snadno se stane, že se k ní nedostanou.
Mezi úkoly sociální pedagožky Veroniky Jurišové bude patřit také kontrola docházky žáků a průběžné rozhovory s žáky a jejich rodiči s cílem prevence předčasných ukončení školní docházky. Součástí těchto preventivních rozhovorů může být také uzavření dohody mezi školou, žákem a rodiči, včetně stanovení společných pravidel. Sociální pedagožka pak bude mít za úkol kontrolovat dodržování této dohody. Převzetím této agendy navíc pomáhá snižovat potenciální nadměrnou pracovní zátěž u zaměstnanců školního poradenského pracoviště. Pokud totiž nejsou řešeny sociální problémy u žáků včas, mohou se postupně zhoršovat, a v takovém případě je celý tým školního poradenského pracoviště zodpovědný za jejich řešení. To zahrnuje organizaci výchovných komisí, setkání s rodiči a kontaktování externích institucí. Kapacity pracovníků školního poradenského pracoviště mohou být nadměrně zatíženy.
Další zátěžové období pro sociálního pedagoga pak přichází v prvním pololetí, kdy je potřeba nastavovat různé formy podpory pro žáky, kteří mají slabý školní prospěch a čelí riziku budoucího předčasného opuštění školy.
Co se týče dalších průběžných aktivit sociálního pedagoga, jednou z důležitých činností je nabízení služeb a informací učitelům, a to například na pedagogických radách nebo prostřednictvím individuálních rozhovorů. Vedení školy také často odkazuje učitele, kteří přijdou s dotazem na nějaký konkrétní problém, na služby sociálního pedagoga.
Je také důležité jednou ročně učitelům prezentovat úspěchy a výsledky činnosti sociálního pedagoga, například nejčastěji řešená témata s žáky a dosažené úspěchy. Díky tomuto hodnocení si učitelé mohou zpřesňovat představu o tom, v jakých problémových situacích s žáky je vhodné kontaktovat sociálního pedagoga.
Další součástí průběžné agendy sociálního pedagoga je poskytování poradenství učitelům, jako například jak si udržet well-being při hledání řešení sociálních obtíží žáků. Problémy žáků, které učitelé řeší nebo se na jejich řešení podílejí, mohou mít vliv na jejich duševní pohodu a dokonce i na výuku. Někteří učitelé se na začátku také mohou potýkat s obavami, zda delegováním úkolů na sociálního pedagoga nevydají signál, že sami nestíhají nebo nejsou dostatečně kompetentní. Dovednost v delegování úkolů může být proto také tématem poradenství učitelům.
Ve školním roce 2023/2024 má sociální pedagožka mj. v plánu také průběžně navštěvovat třídy ve spolupráci s třídními učiteli a provádět depistáž žáků nebo pozorování vybraných žáků, kde učitelé zaznamenali možné problematické oblasti.
Kromě pravidelných činností se sociální pedagog také věnuje poskytování podpory související s aktuální společenskou situací – například pomáhá žákům uprchlíkům a jejich rodičům. Veronika Jurišová se od počátku svého působení na škole, s ohledem na probíhající uprchlickou krizi, aktivně zabývala záležitostmi týkajícími se ukrajinských žáků. Díky jejímu zapojení a intenzivní spolupráci s třídními učiteli ukrajinských žáků mohli výchovní poradci a metodikové prevence zaměřit svou pozornost na jiné aktuálně potřebné záležitosti. A díky tomu většina žáků z Ukrajiny úspěšně pokračuje ve studiu na této škole. Veronika Jurišová také pomáhá se zprostředkováním externích služeb pro školu, jako je tlumočení pro rodiče cizinců.
Veronika Jurišová věří, že v průběhu několika let se podaří ustálit harmonogram činností sociálního pedagoga díky pravidelnému hodnocení poskytovaných služeb.
Problémové situace žáků: Sociální pedagog jako důvěryhodný prostředník
Žáci si potřebují vybudovat se sociálním pedagogem vztah důvěry, což je obtížné, pokud je současně i vyučujícím. Podle Tomáše Daňka je klíčové, aby školní sociální pedagog nebyl zapojen do výuky ani nebyl součástí vedení školy. Místo toho by měl být mimo systém školy, aby mohl žákům pomáhat s jejich obtížemi. Neměl by se také podílet na hodnocení jejich prospěchu nebo chování, protože jedině tak může zůstat v neutrální pozici a nabídnout jim nestranný pohled při řešení nejrůznějších, často i choulostivých problémů. (Například šestnáctiletá dívka může řešit problém, že nemá peníze na menstruační pomůcky a nechce chodit do školy, když má menstruaci.)
Tomáš Daněk uvádí, že třídní učitel by neměl zaměňovat svou profesní roli pedagoga s rolí pomocníka, sociálního pracovníka nebo vlídného rodiče. Příliš blízký vztah, kdy si učitel velmi dobře rozumí s žáky a oni se mu se vším svěřují, může mít negativní dopady. Hlavním úkolem učitele je vzdělávat žáky, hodnotit jejich prospěch a chování, a proto musí zachovávat jisté hranice ve vztahu k nim. To neznamená, že by učitel neměl s žáky vůbec hovořit o jejich osobních obtížích, ale měl by rozpoznat moment, kdy je vhodné navrhnout, aby si žáci své problémy konzultovali s někým jiným. Právě toto si na Střední škole řemesel a služeb aktuálně pedagogové osvojují – včas žáky nasměrovat do školního poradenského pracoviště, například ke školnímu psychologovi nebo sociálnímu pedagogovi.
Podpora sociálního pedagoga: Klíč k prevenci a rychlému řešení žákovských problémů
Čím více podobných služeb škola žákům poskytuje a podporuje jejich používání, tím častěji se objevují případy, které je třeba řešit. Žáci totiž sdílejí své zkušenosti a často se navzájem podpoří, aby včas vyhledali služby sociálního pedagoga. Často se tak jedná o situace, které lze vyřešit v raném stádiu. Tomáš Daněk to vysvětluje slovy: „Je to stejné jako se šikanou. Škola může buď tvrdit, že ve škole žádná šikana není, a pak bude překvapena, když se ukáže, že situace je úplně jiná. Nebo může aktivně řešit případy šikany a tím pádem také menší problémy, které teprve začínají. Tímto způsobem pravděpodobně bude řešit mnohem více případů. Ale zároveň se tím předejde těm nejhorším následkům, které nastanou, když se problém neřeší a nechá se žít svým vlastním životem bez zásahu ze strany školy."
Pokud se žáci naučí za sociálním pedagogem chodit a včas s ním řešit jejich obtíže, může se například předcházet budoucím závažnějším problémům se záškoláctvím anebo dokonce i s předčasným ukončením studia.
Podobně: Pokud ve škole sociální pedagog již delší dobu úspěšně působí, učitelé postupně získávají důvěru v jeho schopnost pomáhat s řešením problémů žáků. Tímto způsobem mohou učitelé začít vyhledávat sociálního pedagoga i v případech, kdy se problémy teprve začínají objevovat.
Vize budoucnosti: Sociální pedagog ve škole jako koordinátor podpory pro žáky a dobrovolníky
Každá nová služba, která se ve škole zavádí, vyžaduje určitý čas na vyhodnocení, jak, v jakém rozsahu a které služby budou nabízeny. Tomáš Daněk očekává, že náplň práce školního sociálního pedagoga bude postupně po roce upravována a měněna, a to alespoň další tři roky po jeho zavedení.
Tomáš Daněk, ředitel školy, má vizi, že sociální pedagog může koordinovat činnost dobrovolníků nebo zaměstnanců, kteří jsou financováni prostřednictvím projektů: Věnují se žákům z nepodnětného rodinného prostředí a doučují je. Dle jeho názoru by se do těchto aktivit mohli zapojit také studenti pedagogických oborů na vysokých školách a univerzitách, což by jim umožnilo získat potřebnou praxi.
Bc. Veronika Jurišová
Veronika Jurišová v nahrávacím studiu Panda v Praze | Foto: PROP, NPI ČR
Od mládí měla jasnou představu, že chce pomáhat lidem. Na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem vystudovala sociální práci. Už během studia se angažovala jako dobrovolník v několika neziskových organizacích. Po získání bakalářského diplomu začala pracovat v Poradně pro integraci v Ústí nad Labem, kde získala cenné zkušenosti při práci s cizinci. Momentálně dokončuje navazující magisterské studium. Během své profesní dráhy pracovala jako sociální pracovník v terénních programech a v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež. Od září 2022 působí na pozici sociálního pedagoga na Střední škole řemesel a služeb v Děčíně. Sociální práce je pro ni nejen povoláním, ale také skutečnou výzvou, která jí poskytuje možnost neustále se vzdělávat a hledat nové cesty.
Mgr. Tomáš Daněk
Tomáš Daněk v nahrávacím studiu Panda v Praze | Foto: PROP, NPI ČR
Mezi roky 2001 a 2008 absolvoval Učitelství pro střední školy, obor Matematika a Základy společenských věd na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Od roku 2008 působil jako pedagog na Střední škole řemesel a služeb, Děčín IV, Ruská 147, příspěvková organizace. Od roku 2009 zastával funkci školního metodika prevence na této škole. 1. srpna 2017 se stal ředitelem školy. Profesně se zaměřuje na organizaci vzdělávacího procesu a na práci s žáky se sociálním znevýhodněním. Soustředí se také na práci s třídními kolektivy a prevenci, a proto v současné době absolvuje akreditovaný Sebezkušenostní výcvik ve vedení tříd a skupin osobnostního rozvoje KVP.
Střední škola řemesel a služeb v Děčíně, umístěná na adrese Ruská 147, má dlouhou historii v oblasti vzdělávání v gastronomii, cestovním ruchu a službách, která sahá až do roku 1906.
Škola nabízí různé tříleté učební obory, jako jsou Mechanik opravář motorových vozidel, Cukrář, Číšník, Kuchař, Kadeřník, Prodavač a Truhlář. Dále poskytuje čtyřleté studijní obory, jako jsou Kosmetické služby a Fotograf, které končí maturitní zkouškou. Pro absolventy tříletých učebních oborů je zde možnost absolvovat nástavbové studium v oboru Podnikání, které umožňuje získání maturitního vysvědčení v rámci dvouletého denního nebo tříletého dálkového studia. Kromě vzdělávání poskytuje škola také ubytování a stravování pro žáky ze vzdálenějších míst v nedalekém domově mládeže. Dále je k dispozici veřejnosti řada služeb jako cukrárna, truhlářská dílna nebo kadeřnictví.
Školní vedení a učitelé kladou důraz na splnění povinností ve výuce, jak teoretické, tak praktické. Snaží se také podporovat společenské vystupování a chování žáků. Odměnou za tento přístup škola poskytuje žákům kvalitní vzdělání, s vysokou mírou uplatnění v praxi. Praktická i teoretická výuka probíhá v rekonstruovaných a plně funkčně vybavených odborných učebnách. Vzdělávacím cílem vedení školy i učitelů jsou úspěšní mladí lidé, kteří naleznou uplatnění ve svém oboru, ať už v praxi, anebo při dalším studiu.
Škola je aktivní v různých projektech, které směřují ke zlepšení úspěšnosti vzdělávání žáků. V rámci školního poradenského pracoviště nabízí služby školní psycholožka a sociální pedagožka. Učitelé se také snaží pomáhat žákům a nabízejí jim individuální konzultace k doplnění a vysvětlení učiva nebo ke kontrole a opravě známek.
Užitečné webové stránky:
Asociace sociálních pedagogů, z.s. » www.asocp.cz
OP JAK – Webové stránky operačního programu Jan Amos Komenský
Projekt: Podpora rovných příležitostí - edu.cz
Doporučená literatura:
Greger, D., ed., Simonová, J., ed. A Straková, J., ed. (2015). Spravedlivý start?: nerovné šance v předškolním vzdělávání a při přechodu na základní školu. 1. vydání. [online]. V Praze: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta. Dostupné z: https://pages.pedf.cuni.cz/uvrv/spravedlivy-start/
Havlíková, J. (2018). Sociální práce na základních školách a ve školských poradenských zařízeních: analýza současného stavu v České republice. 1. vydání. Praha: VÚPSV, v. v. i., výzkumné centrum Brno.
Horáková, M., Hejná, B. a Bareš, P. (2006). Ochrana a podpora dětí ulice z třetích zemí v členských zemích EU: Berlín, Amsterodam, Madrid, Praha: závěrečná zpráva - překlad. 1. vyd. Praha: VÚPSV.
Hurychová, E. a Ptáčková, B. (2022). Sociální práce ve školství. Vydání 1. Praha: Grada.
Hurychová, E. et al. (2017). Role sociálního pracovníka ve školství. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí. Sešit sociální práce; č. 1/2017.
Janák, D. a kol. (2015). Rozšířit řečiště hlavního vzdělávacího proudu: sociální inkluze žáků a transformace vzdělávacího systému v Krnově a v Sokolově. Vydání první. [online]. Opava: Slezská univerzita v Opavě, Fakulta veřejných politik. Dostupné z: https://www.socialni-zaclenovani.cz/wp-content/uploads/Janak-Stanoev-_Rozsirit_reciste_hlavniho_vzdelavaciho_proudu-Krnov-2015.pdf
Kaleja, M. (2015). (Ne)připravený pedagog a žák z prostředí sociální exkluze. Vydání první. Opava: Slezská univerzita v Opavě, Fakulta veřejných politik.
Kraus, B. (2008). Základy sociální pedagogiky. Vyd. 1. Praha: Portál.
Moncmannová, A. (2013). Desatero sociálního pedagoga. [online]. Bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce doc. Mgr. Radim Šíp, Ph.D. Dostupné z: Závěrečná práce: Andrea Moncmannová: Desatero sociálního pedagoga (muni.cz)
Moravec, Š. Kabelová, K., Hůle, D., Šťastná, A., Soják, P., Kurowski, M., Hulík, V. (2015). Zavedení pozice sociálního pedagoga do škol (Studie proveditelnosti). [online]. Plzeň: Společnost Tady a teď, o.p.s. Demografické informační centrum, o.s. Dostupné z: studie-4.pdf (smocr.cz)
Procházka, M. (2012). Sociální pedagogika. Vyd. 1. Praha: Grada.
Svoradová, R. (2017). Neúspěšní žáci na střední škole. [online]. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Mgr. Roman Švaříček, Ph.D. Dostupné z: Závěrečná práce: Bc. Radka Svoradová: Neúspěšní žáci na střední škole (muni.cz)
Taláčková, H. (2018). Podpora školní úspěšnosti žáků na 2. stupni ZŠ ze strany sociálních pracovníků v NZDM. [online]. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce doc. PhDr. Petr Hlaďo, Ph.D. Dostupné z: Závěrečná práce: Bc. Hana Taláčková: Podpora školní úspěšnosti žáků na 2. stupni ZŠ ze strany sociálních pracovníků v NZDM (muni.cz)
Zíková, T. a kol. (2011). Bedekr sociálním znevýhodněním pro učitele základní školy. 1. vyd. [online]. V Plzni: Západočeská univerzita. Dostupné z: https://www.pf.ujep.cz/wp-content/uploads/2020/03/KOL.-AUT.-Bedekr-socialnim-znevyhodnenim-pro-ucitele-ZS.-Plze%C5%88-Z%C4%8CU-2011._1.pdf
Již podruhé se vydáváme na ZŠ Cimburkova na pražském Žižkově, kde se setkáme se žáky, kteří chodí na doučování, a zjistíme, co se jim na něm líbí. Prozkoumáme, jak se díky doučování změnil jejich vztah k výuce a škole, a uvidíme, jak jejich proměnu vnímají samotní doučující. Tentokrát se zaměřujeme na příběhy samotných žáků, kteří často pocházejí ze sociálně znevýhodněného prostředí.