Význam a role sociálního pedagoga ve škole

Věděli jste, že vedle školního psychologa, výchovného poradce a speciálního pedagoga existuje také sociální pedagog? U nás se dozvíte víc o jeho významu a roli ve škole a náplni jeho práce.

Se sociálními pracovníky jste zvyklí se setkávat na úřadech a různých zařízeních sociální péče. Své místo ale mohou najít i ve školách, a to zejména v těch, které navštěvuje větší počet sociálně slabých žáků. Jedna taková sociální pedagožka působí i na základní škole Grafická v Praze 5.

Jaký význam má pozice školního pedagoga? Jakou roli zastává?

„Školní sociální pedagožku máme letos první rok, platíme ji ze Šablon. Nemuseli jsme ani hledat nikde daleko. Jedna z našich asistentek pedagoga má totiž vystudovanou sociální pedagogiku, takže jsme jí rozšířili úvazek. Máme navoleno půl úvazku a pracovní dobu od 12 do 16 hodin (čtyři hodiny denně). Naše zkušenost je zatím taková, že se to rozhodně vyplatí,“ říká ředitelka školy Radmila Jedličková. 

Základní školu Grafická dříve navštěvovalo až 90 % romských žáků, v dnešní době se jejich zastoupení pohybuje kolem 40 %. V sociálním vyloučení ale nežijí všichni romští žáci a zároveň se problémy nevyhýbají ani rodinám z majoritní společnosti. Aby školní sociální pedagožka mohla s rodinou spolupracovat, je nutný souhlas rodiny – „Může jen tam, kam ji pustí,“ vysvětluje Jedličková. 

V minulém pololetí tedy pedagožka navštěvovala například rodinu ruské národnosti, kde byl žák dlouhodobě nemocný; hráli společenské hry, doučovala ho a pomáhala mu tak udržovat kontakt s češtinou. V romské rodině onemocněl rodič žáka smrtelnou nemocí a rozhodl se dožít své dny v rodinném kruhu. Škola tuto skutečnost respektovala a sociální pedagožka žáka navštěvovala a doučovala. Další neopomenutelná část její práce spočívá v komunikaci s různými institucemi a pomoci žákům i rodičům lépe se vyznat ve světě a v jejich právech.

„Proč se vyplatí mít sociální pedagožku ve škole? Protože hned víme, co se v rodině děje a jak jí můžeme pomoct, což přes různé spolupráce s OSPOD vždy trvá déle. Kontakt se naváže přes školu, a když to rodina umožní, může být pomoc okamžitá a intenzivní, pedagožka si na ně udělá čas třeba třikrát týdně, pokud to situace vyžaduje,“ vysvětluje ředitelka Jedličková. „Navíc rodiny vědí, že u nich neprovádí žádné šetření – je tu od toho, aby jim poskytla podporu a pomoc na základě domluvy.“ Součástí pracovní smlouvy a náplně práce každého zaměstnance, který má přístup k citlivým datům, je mlčenlivost.

Role sociálního pedagoga je jiná než role sociálního pracovníka v OSPOD. Školní sociální pedagožka nabízí rodinám zejména pomoc, podporu a návštěvu v domácím prostředí. Doučování probíhá pouze v mimořádných záležitostech, jako je úraz nebo nemoc v rodině. Co se týče OSPOD, primárně s ním spolupracuje výchovný poradce a sociální pedagožka se účastní některých jednání. 

Jak paní ředitelka uvádí, zatím ze strany sociální pedagožky nebylo potřeba OSPOD kontaktovat.  Finanční situaci rodiny a bytové podmínky škola tedy ani sociální pedagožka neřeší, to není v její kompetenci. Pokud by sociální pedagožka v rodině zjistila něco závažného, má stejnou ohlašovací povinnost jako kdokoli jiný. 

Náplň práce sociálního pedagoga

Jak se vůbec sociální pedagožka dozví, na jaké rodiny se zaměřit? Všichni pedagogičtí pracovníci školy se scházejí každý pátek na poradě, aby si napříč třídami řekli o žácích vše podstatné.

Učitel třeba přijde s tím, že jeden chlapec byl ve třídě agresivní. A jiný z kolegů mu na to může říct – pokud to bylo v úterý, tak to měl jeho otec soud; mluvil s ním někdo o tom, jak to dopadlo a jak se cítí? Víme, v jaké situaci žáci jsou, proč jsou někdy smutní nebo se zlobí, a v tuto chvíli se otevírá prostor pro sociální práci,“ popisuje realitu školy Radmila Jedličková.

Žáci, kteří to mají v životě těžké, navíc často navazují vztahy selektivně. Pokud se řeší nějaký problém, může se sociální pedagožka schůzky účastnit společně s výchovným poradcem, aby zjistili, na koho z nich žák reaguje lépe, s kým je ochoten navázat vztah. Na to pak může navázat schůzka s třídním učitelem, kdy dospělí společně mohou vytvořit takové nástroje a podmínky, které žákovi pomůžou ve výuce.

„Sociální pedagožka si žáka může všímat i při výuce v roli asistentky pedagoga. Někteří naši žáci vykazují náročné chování, a ne všichni učitelé si s nimi dokážou poradit a pozitivně se na ně navázat. Pokud si sociální pedagožka všimne, že k žákovi nepřichází pozitivní zpětné vazby a ocenění od učitele, může ho oceňovat ona. Může jim tak pomoci najít k sobě navzájem cestu,“ říká Jedličková.

Sociální pedagog a instituce

„Pro lidi zvenku může být těžké si představit podmínky a situace, v nichž se naši žáci někdy ocitají a ze kterých jim může sociální pedagog pomoci,“ popisuje Radmila Jedličková. Co už například sociální pedagožka pomáhala vyřešit?

Případ matky se sníženými kompetencemi, která má šest dětí, ale není schopná vyjít s penězi. Té pomohla vyjednat s farní charitou obědy a družinu zdarma pro děti a další materiální pomoc. Dalším případem byla rodina, která přišla o bydlení, a hrozilo, že skončí buď na ulici, nebo na některé z těch nejhorších ubytoven v okolí. Tady pomohla s vyplňováním různých žádostí a dokumentů, aby bylo možné zachovat rodině alespoň trochu slušné bydlení. Často se navazuje spolupráce s dalšími institucemi, jako jsou právě různé charity atd.

Evidence záznamů sociálního pedagoga

„Sociální pedagožka samozřejmě vykazuje nějakým způsobem činnost, komunikuje s třídním učitelem. O jednotlivých žácích existují záznamy z porad, poznámky u učitele i u sociální pedagožky, aby bylo případně možné je shromáždit pro sepsání nějaké zprávy. Takže poznámky o situaci rodiny a postupu řešení existují, nechceme ale, aby se shromažďovaly na jednom místě, kde by k nim mohli mít přístup všichni,“ vysvětluje ředitelka školy Radmila Jedličková. 

Výhled do budoucnosti

Škola plánuje využít Šablony III a pokračovat v nastavené spolupráci, ovšem z vlastních zdrojů škola není schopna tuto pozici financovat. Některé školy by možná více využily psychologa, jiné speciálního pedagoga, na základní školu Grafická se hodí sociální pedagog. Jeho úlohu je však třeba nezaměňovat se sociálním pracovníkem. 

Ke stažení: Pracovní náplň sociální pedagoga v základní škole Grafická v Praze.

Kdo je sociální pedagog?

Ve školách není výkon funkce sociálního pedagoga legislativně ukotven. Nenajdeme ho totiž v zákoně o pedagogických pracovnících (zákon č. 563/2004 Sb., v aktuálním znění), který definuje pedagogické pracovníky škol a školských zařízení. Není ani uveden ve vyhlášce o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních (č. 72/2005 Sb., v aktuálním znění), ve které jsou specifikovány poradenské profese jako školní psycholog, speciální pedagog, školní metodik prevence a výchovný poradce. Podpora sociálním pedagogem není ani personálním podpůrným opatřením pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných). 

Právě z důvodu neukotvenosti sociálního pedagoga ve školské legislativě je obtížné jeho financování a personální zařazení v základních školách. 

Školy mohou výkon jeho funkce zajistit z vlastních zdrojů (např. z prostředků zřizovatele) nebo využít dotačních titulů. Jedním z nich jsou projekty zjednodušeného financování (tzv. Šablony) Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. V rámci těchto projektů je možné využít práce sociálního pedagoga v mateřské, základní i střední škole. 

Charakteristikou náplně práce sociálního pedagoga v rámci Šablon je poskytování větší podpory žákům ohroženým školním neúspěchem, resp. dětem, u kterých je předpoklad, že budou ohroženy školním neúspěchem po jejich nástupu do základní školy, dětem s nízkou motivací ke vzdělávání, s dlouhodobou a opakovanou prospěchovou neúspěšností, nedůsledností ve školní přípravě, s kázeňskými přestupky, s nedůsledným rodičovským vedením, ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. Sociální pedagog také spolupracuje na realizaci příležitostných tematických programů zaměřených na prevenci sociálně patologických jevů (programy primární prevence, projektové dny s tematikou primární prevence apod.).

Jeho další náplní práce je také vytvářet propojení mezi školou a jinými subjekty, např. obcí, policií, státním zástupcem a zdravotnickým zařízením. Součástí práce je poskytování mediace mezi školou, rodiči a uvedenými institucemi a pomoc s právními a sociálními otázkami. Sociální pedagog působí jako prostředník mezi školou a rodinou. Poskytuje pedagogům informace týkající se zázemí dětí a problémů, což následně pedagogům pomůže zvolit vhodný přístup. 

Na sociálního pedagoga je pohlíženo jako na nepedagogického pracovníka. Podmínkou výkonu jeho činnosti je získání odborné kvalifikace vysokoškolským vzděláním v oborech zaměřených na sociální pedagogiku, nebo vysokoškolským vzděláním, nebo vyšším odborným vzděláním v oborech zaměřených na sociální práci, obdobně jako např. sociální pracovník (zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v aktuálním znění).

Je třeba ještě doplnit, že výkon funkce sociálního pedagoga se nevztahuje pouze na školní prostředí. Má totiž širší profesní uplatnění, které může zahrnovat vlastní výchovnou činnost (např. se zaměřením na volný čas),  sociálně výchovnou práci v nejrůznějších výchovných zařízeních (nejen tedy pouze ve školách), činnosti reedukační, resocializační, poradenské, depistážní, organizování různých akcí (např. táborů a kurzů), tvorbu programů a projektů, vzdělávání (např. výchovných a sociálních pracovníků), osvětu (např. rodičovské veřejnosti) a vědeckovýzkumnou činnost (v rámci státních i nestátních organizací). [1]


Zdroje:

[1] PROCHÁZKA, M. (2012). Sociální pedagogika. Vyd. 1. Praha: Grada 

vytisknout článek

Mohlo by Vás zajímat

VIDEO: Pravidla pro třídu vymýšlejte spolu s žáky. Budou je spíš dodržovat.
Konfliktům ve třídě se pravděpodobně nevyhnete. Můžete je ale řešit konstruktivně tak, abyste dosáhli svého cíle vy i žáci. Lektorka Radka Schillerová představí pro tyto účely metodu z kurzu pro pedagogy Škola bez poražených, kterou vytvořil psycholog Thomas Gordon. Jde o první – teoretickou – část dvoudílného videa.
Týmová spolupráce prvňáků a deváťáků
Když se prvňáci a deváťáci poznávají, pomáhají si a budují vztah, prospívá to dobrému klimatu školy. Společně naplánované a strávené školní výlety a další školní akce jsou toho důkazem. V ZŠ Máchovo náměstí vědí, jak na to, a o své tipy se nebojí podělit.
VIDEO: Jak zlepšit vztahy ve třídě a vybudovat dobrý kolektiv?
Vztahy mezi dětmi ve třídě výrazně ovlivňují nejen jejich postoj ke škole, celkovou spokojenost, ale i výsledky učení. Fungující kolektivy ovšem nejsou samozřejmostí, je potřeba je cíleně budovat a podporovat. Ředitel základní školy v pražském Karlíně Jan Korda radí, jak stmelovat vztahy ve třídách na prvním i druhém stupni. A jak případně řešit problémy.
Potřebujete konzultaci s odborníkem?
Napište nám.