Integrace dětí s odlišným mateřským jazykem

Hostem nového podcastu Adély Pospíchalové je Bc. Jan Heinrich z obecně prospěšné společnosti META o.p.s., zabývající se integrací dětí s odlišným mateřským jazykem. Obecně prospěšná společnost META, o.p.s. pomáhá rodinám zorientovat se v českém vzdělávacím systému, naučit se česky, součástí její činnosti je i poradenství. Také se však s cílenou pomocí obrací na samotné školy, které mnohdy tápou a často dítě raději odmítnou z obavy, jak se k integraci dítěte s odlišným mateřským jazykem (dále OMJ) postavit.

Většina nově příchozích rodin cizinců má nulovou nebo jen velmi mlhavou představu, jak české školství funguje. Každá rodina přichází se svou vlastní zkušeností ze země původu, a ty se často diametrálně liší. Málokdo se tedy vyzná ve svých právech a povinnostech, v tom, co přesně obnáší v České republice povinná školní docházka apod. Nikdy však nelze čekat s nástupem do školy až do doby, kdy se dítě naučí dostatečně česky.

Prvním problémem je samozřejmě jazyk a následně scholarizace. Dítě se obvykle posílá do spádové školy, určitě není vhodné situaci zhoršovat dojížděním mimo bydliště. Navíc není žádoucí, aby se například v nějaké škole (vstřícné vůči integraci cizinců) koncentrovalo více studentů s OMJ. Každé dítě by mělo hned po nástupu obdržet co největší podporu ve formě jazykové přípravy a následně plán pedagogické podpory, a to nejen v českém jazyce, ale i všech ostatních předmětech. Rozhodně se nedoporučuje, aby dítě automaticky šlo o ročník níže jen proto, že neumí dostatečně česky, byť je to na mnoha školách častá praxe.

V každém případě je třeba mít na paměti, že se jedná o velice individuální záležitost, kdy hraje roli celá řada faktorů, včetně osobnosti daného dítěte. Některé děti se díky svému osobnímu nastavení rychle zapojí do kolektivu, což prospívá i následnému učení se češtině, u jiných může odlišné prostředí a logické zhoršení (anebo kolísání) školních výkonů vyvolat silnou frustraci, která může vést k pasivitě a letargii, jindy naopak k „vyrušování“ ve snaze upoutat na sebe pozornost. Vždy je na místě vstřícnost a trpělivost ze strany učitele.

Integrace a adaptace dítěte mnohdy od samého počátku naráží na problém komunikace s rodinou.

Komunikace s rodinou 

Existuje celá řada způsobů, jak s rodinou navázat kontakt a nastavit oboustrannou komunikaci, která je pro integraci žáků s OMJ zcela zásadní. Národní pedagogický institut ČR například nabízí školám bezplatné služby tlumočníků, překlady a celou řadu textů a dokumentů v nejrůznějších jazykových mutacích. Mnohé neziskové organizace a integrační centra, více viz například na https://icpraha.com/, kde lze nalézt aktivity pro klienty, či Koncepce hl. m. Prahy pro oblast integrace cizinců pak nabízejí služby poraden či adaptačních kurzů. Charita ČR také nabízí informační telefonické linky s tlumočením ve třech jazycích: vietnamština, mongolština, ukrajinština.

Rodina by měla být v první řadě obeznámena se svými právy a povinnostmi, s významem povinné školní docházky a s tím, jakým způsobem probíhá na dané škole komunikace se zákonnými zástupci (výstupy v podobě e-mailu, elektronické žákovské knížky – škola online, bakaláři apod.). Některé z těchto aplikací už fungují i v jiných jazycích.

Vietnamská komunita

Pro vietnamské rodiny je typická úcta k autoritám, zároveň však tyto rodiny očekávají, že se o vše potřebné postará škola. Rodiče nejsou mnohdy zvyklí se aktivně zapojovat, komunikovat se školou, psát si o informace nebo kontaktovat pedagogy kvůli úkolům, případně zařizovat potřebné dokumenty. Rodiny často při komunikaci využívají prostředníků, buď někoho ze širší rodiny (starší sourozenec na třídních schůzkách apod.), či institutu „náhradního prarodiče“ z řad českých známých. Tato praxe sice funguje, ale je minimálně z právního hlediska sporná, navíc se tím rodiče vyčleňují ze školního života svých dětí. Škola by měla v každém případě usilovat o to, aby tyto rodiče co nejvíce zapojila.

Ruskojazyčná komunita

Tato komunita je té české logicky kulturně blíže, i jazykové problémy zde nebývají tak velké jako u neslovanských rodin. Také tyto rodiny obvykle více sledují, co se s jejich dítětem ve škole děje. Problémem bývá spíše odlišná zkušenost se vzdělávacím systémem a s tím souvisejícím očekáváním – rodiny z těchto zemí bývají často konzervativněji založeny, jsou zaměřeny na větší výkon, memorování, a v mnoha případech nejsou zastánci progresivnějších či alternativních metod – mají pak pocit, že se děti nic nenaučí.

Integrace a střední škola

Podpora integrace studenta je možná i po nástupu na střední školu. Legislativně již bohužel není nárok na jazykovou přípravu. I na tyto studenty se ale vztahuje § 16 školského zákona, vyhlášky č. 27/2016 Sb. (jde o žáky odlišného kulturního prostředí s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka). Bohužel ani školská zařízení, ani poradny nejsou zvyklé v takovém případě tyto možnosti podpory implementovat a nevědí to často ani sami žáci. V praxi jsou pro tyto žáky často jedinou úlevou slovníky u maturity a čas navíc. Ostatně problémem bývají už samotné přijímací zkoušky, které jsou nejen u českého jazyka, ale i u matematiky (z níž musejí zkoušku skládat i ti uchazeči, kteří se předtím nevzdělávali v české škole a byli z přijímaček z češtiny uvolněni), založeny do značné míry na pokročilém porozumění textu v ČJ. Z důvodu nedostatečné podpory během samotné docházky na SŠ pak mnoho z těch studentů s OMJ, kteří překonali bariéru přijímacího řízení, středoškolská studia nedokončí (z cizinců ve věku 17 let je až 1/3 mimo vzdělávací systém).

META proto již dlouhá léta bojuje za legislativní změny pro děti s OMJ, především pokud jde o studium na SŠ. I úřad ombudsmana uznal, že děti s OMJ nemají v České republice rovné podmínky a zaštítil například konferenci v Brně věnovanou této tematice. Potřebné změny včetně úpravy přijímacího řízení, rozšíření jazykové přípravy a podpůrných opatření i na SŠ a zavedení speciální jazykové přípravy mezi základní a střední školou jsou popsány v materiálu Strategické cíle pro jazykovou přípravu a rovné příležitosti pro roky 2020–2022.

V tomto ohledu došlo přece jen k jistému posunu, již pět let běží intenzivní roční přípravný kurz, který META pořádá ve spolupráci s organizací Centrum pro integraci cizinců, o.p.s. a jenž je financován ze strany dánské nadace THE VELUX FOUNDATIONS. Záměrem bylo vytvořit úplně nový typ kurzu, který kombinuje jazykovou výuku s výukou obsahu učiva ze základní školy, a to z důvodu snadnější možnosti následného uplatnění při studiu na SŠ. Cílem bylo také samotnou realizací upozornit na chybějící systémovou podporu těmto mladým lidem. Více na: Roční přípravný kurz před SŠ | Inkluzivní škola (inkluzivniskola.cz)

Podpora pro učitele

Učitelé, kteří mají ve třídě dítě s OMJ, které neumí česky, mají různé možnosti. U organizace META a Národního pedagogického institutu lze získat v takovém případě metodickou podporu. Nabízí se také další vzdělávání učitelů, a to prostřednictvím nejrůznějších seminářů. Pomoc lze hledat i u mnoha dalších organizací, které škole zprostředkují komunikaci s rodinou, do hry může vstoupit adaptační koordinátor, podpora může přijít také ze strany vedení školy, obce apod. Pedagogicko-psychologická poradna může dítěti stanovit konkrétní podpůrná opatření. Ta se řídí §16 školského zákona, vyhlášky č. 27/2016 Sb. a metodikou MŠMT  pro poskytování služeb školských poradenských zařízení žákům s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka (a z odlišného kulturního prostředí).

Kazuistika

Jedním z mnoha příběhů se zdárným koncem je integrace rumunského chlapce ve 4. ročníku, který přišel do české základní školy bez jakékoliv předchozí znalosti českého jazyka. Již od počátku s ním byly i kázeňské problémy. Od prvního dne totiž dostával špatné známky, například z diktátů, vyjmenovaných slov apod.! Přes veškerou snahu byla nakonec nutná změna školy. Výsledkem byl obrat o sto osmdesát stupňů, kdy se potvrdilo, že se jedná o velmi nadané dítě, jehož jediným problémem byla jazyková bariéra a které dnes zvládá školu bez větších problémů.

Co je nejdůležitější pro úspěšnou integraci

• dítě se musí ve škole cítit bezpečně a přijímané;
• maximální podpora výuky češtiny, a to nejen v hodinách českého jazyka – nutná reflexe i v dalších předmětech;
• možnost seberealizace – podpora zájmové činnosti;
• fungující oboustranná komunikace.