Ilustrační foto/FOTO: Freepik
Rodiče s dětmi se speciální vzdělávacími potřebami (SVP) by se měli ještě teď, před zápisem dítěte do základních škol obrátit na učitelky svých dětí v mateřské škole. Ony s dětmi pracují, znají je jinak než jejich rodiče, znají je nejlépe po té „výkonnostní“ stránce – znají jejich psychiku, jejich vůli, jejich bojovnost, hranici frustrační tolerance, sociabilitu. Obzvlášť, pokud s nimi pracovaly déle než jeden školní rok. A také znají postoje rodičů, což je také důležité: jejich ambice, schopnost věnovat dítěti skutečnou pozornost, i to, jak dítěti věří, že vše zvládne, jak jej dokážou motivovat a stát za ním, zda jsou schopni být trpěliví a dítě podporovat i ve chvílích, kdy se nedaří…
Rodiče by se také měli obrátit na Pedagogicko-psychologickou poradnu (PPP) nebo Speciálně pedagogické centrum (SPC), kde dítěti status dítěte se SVP přiznali, a měli by chtít vědět, co konkrétně doporučí odborník – kterou základní školu, jaký stupeň podpory. Případně je na místě vyšetřit dítě ještě i speciálním pedagogem za účelem zmapování míry školní připravenosti dítěte. Během vyšetření speciálním pedagogem se schopnosti a dovednosti testují podrobněji a pomocí jiných nástrojů, než během testování školní zralosti dítěte.
Většinu informací lze zjistit zejména z těchto 5 zdrojů:
Webové stránky školy.
Při tvorbě indikátorů jsme vycházeli z dokumentu Pyramida kvalitní - inkluzivní školy. [1]
Na místě je také si zjistit, jaká bude naplněnost prvních tříd ve škole, kam dítě nastupuje. Často je ale vše o přístupu konkrétních lidí, proto doporučujeme jít především za dobrým učitelem – laskavým, otevřeným, trpělivým, trochu nad věcí, který je tu pro dítě…..
Leckdy je dobrým řešením i odklad školní docházky. Rok navíc lze dobře využít v přípravné třídě základní školy k postupné adaptaci a motivaci dítěte na roli školáka. Pokud je dítě připravené, zkuste ho v první fázi zařadit do běžné školy, až jako druhou variantu volte speciální školství.
V dalších, návazných textech najdete informace o typech základních škol, jednotlivých třídách, odděleních nebo studijních skupinách s upravenými vzdělávacími programy v rámci základních škol a také o vzdělávání žáků s mentálním postižením na ZŠ.
LÁBUSOVÁ, A., ZEMSKÁ TANNENBERGEROVÁ, M., SVOBODA, Z. (2021). Pyramida kvalitní – inkluzivní školy. [online]. Agentura pro sociální začleňování, MMR ČR. Dostupné z: https://www.socialni-zaclenovani.cz/dokument/pyramida-kvalitni-inkluzivni-skoly/ [dat. cit. 24.3.2022]
„Efektivní podpora žáků a žákyň se speciálními vzdělávacími potřebami nemůže stát na jednotlivci, ale vyžaduje koordinovaný přístup,“ říká Monika Kadrnožková z Národního pedagogického institutu.
Tento článek je součástí tematického seriálu zaměřeného na využití digitálních technologií při podpoře vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Jednotlivé články se postupně věnují možnostem rozvoje digitálních kompetencí a komunikace u různých skupin znevýhodněných žáků, konkrétně u žáků s mentálním postižením, zrakovým postižením, poruchou autistického spektra, specifickými poruchami učení a tělesným postižením. Cílem seriálu je představit příklady vhodných digitálních nástrojů i praktických doporučení využitelných ve školní praxi.
Druhá část rozhovoru se speciální pedagožkou Markétou Várošovou se zaměřuje na praktické využití alternativní a augmentativní komunikace ve školním prostředí. Text přibližuje zkušenosti se zaváděním této metody do škol a speciálně pedagogických center a poukazuje na význam mezioborové spolupráce při podpoře komunikace dětí s poruchou autistického spektra. Současně se věnuje potřebám vyučujících při práci s komunikačními pomůckami a významu jednotného přístupu napříč prostředími.