Zápisy se blíží! Na kterou školu přihlásit své dítě se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP)?

Ilustrační foto/FOTO: Pixabay

Přehled možností vzdělávání pro žáka se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ:

1. Žák se vzdělává na běžné základní škole v běžné třídě bez podpůrných opatření anebo s podpůrnými opatřeními 1. až 5. stupně

Rozsah a délka základního vzdělání

Stupeň základního vzdělání získá žák (se SVP) úspěšným ukončením vzdělávacího programu základního vzdělávání v základní škole, na nižším stupni šestiletého nebo osmiletého gymnázia nebo v odpovídající části osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře (§ 45 školského zákona). Celkem se jedná o devět absolvovaných školních roků. Stupeň základního vzdělání je možné také získat po splnění povinné školní docházky úspěšným ukončením kurzu pro získání základního vzdělání uskutečňovaného v základní nebo střední škole (podrobněji § 55 odst. 3). Pozn.: Stupeň základního vzdělávání proto nezískávají například žáci, kteří odcházeli ze ZŠ v 7. ročníku po ukončení povinné devítileté školní docházky, přičemž jednou opakovali ročník na 1. stupni a jednou na 2. stupni. 

Příklad z praxe 1 – Jak může probíhat vzdělávání žáka se SVP v běžné škole bez podpůrných opatření:

Žák prošel vyšetřením v pedagogicko-psychologické poradně s výsledkem specifické poruchy učení (dyslexie, dysortografie) v lehčí formě. Poradna nevydává v tomto případě Doporučení školského poradenského zařízení pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole. Žák nečerpá během výuky žádná podpůrná opatření, učitelé například jen v určitých případech (nárazově) zohledňují občasné pomalejší pracovní tempo žáka při psaní a čtení.

Příklad z praxe 2 – Jak může probíhat vzdělávání žáka se SVP v běžné škole s podpůrnými opatřeními:

Žák ve 2. ročníku ZŠ prošel vyšetřením v pedagogicko-psychologické poradně s výsledkem specifické poruchy učení (dyslexie, dysortografie, dyslexie) v těžší formě. Žák má rovněž obtíže s pozorností a hyperaktivitou (ADHD). Poradna vydává v tomto případě Doporučení školského poradenského zařízení pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole. Žák čerpá během výuky podpůrná opatření 3. stupně, konkrétně personální podporu (asistent pedagoga), který po dohodě s učitelem během výuky dopomáhá žákovi se zadanou prací, vhodně jej motivuje apod. Školní speciální pedagog provádí s žákem 2x týdně jednu vyučovací hodinu cvičení (v rámci tříčlenné skupiny žáků se SVP s obdobnými obtížemi) zaměřených na zlepšení koncentrace pozornosti, dále nácvik čtení a psaní a také cvičení zaměřená na rozvoj zrakové a sluchové percepce a rozlišování (předmět speciálně pedagogická péče). Třídní učitelka systematicky zohledňuje pomalejší pracovní tempo žáka při psaní a čtení, specifické chyby i výpadky v pozornosti. Žáka hodnotí formativně, dle pokynů v Doporučení. Žák má vypracovaný Individuální vzdělávací plán.

Co jsou podpůrná opatření?

Podpůrná opatření představují podporu pro práci pedagoga se žákem se SVP, kdy je potřeba upravit průběh vzdělávání u takového žáka. Cílem úprav je vyrovnávat podmínky vzdělávání žáka, které mohou být ovlivněny nejrůznějšími mírnými nebo závažnějšími obtížemi. Ty mohou být způsobeny:

• nepřipraveností žáka na školu;

• odlišnými životními podmínkami a odlišným kulturním prostředím žáka;

• nepříznivým aktuálním zdravotním stavem;

• dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, který je příčinou zdravotního znevýhodnění (postižení) žáka.

Podpůrná opatření podrobněji definuje školský zákon, podle rozsahu a obsahu se člení do 1.– 5. stupně. Podpůrná opatření různých stupňů lze kombinovat.

• 1. stupeň podpůrných opatření vždy navrhuje a poskytuje škola.

• 2.–5. stupeň navrhuje a metodicky podporuje jeho naplňování školské poradenské zařízení (pedagogicko-psychologická poradna nebo speciálně pedagogické centrum).
  
  

Mezi podpůrná opatření patří například:

• úprava metod a forem vzdělávání žáka;

• organizace vzdělávání (organizace výuky, volnočasových aktivit, prostorového uspořádání, práce s délkou vyučovací hodiny, délka přestávky, počet žáků ve třídě nebo skupině…);

• personální podpora pro práci pedagoga jako asistent pedagoga, další pedagogický pracovník, školní psycholog / školní speciální pedagog;

• úprava obsahu vzdělávání a případně i úprava výstupů ze vzdělávání;

• tlumočník do českého znakového jazyka, přepisovatel pro neslyšící, průvodce pro orientaci v prostoru, osobní asistent nebo přítomnost další osoby;

• metodická podpora v intenzivní podobě ze strany školského poradenského zařízení po dobu 6 měsíců v případech, kdy škola vzdělává žáka, jehož vzdělávání a nastavení podpůrných opatření vyžaduje těsnou spolupráci s odborníky.

Rámcový vzdělávací program v základní škole

Škola, která poskytuje žákům vzdělání v oboru základní škola, vypracovává Školní vzdělávací program podle Rámcového vzdělávacího plánu pro základní vzdělávání (podrobnější informace lze nalézt v přehledu na konci textu).

2. Žák se vzdělává na běžné základní škole ve třídě zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona bez podpůrných opatření anebo s podpůrnými opatřeními. 

Dle Vyhlášky 27/2016 Sb. (§ 19–21) je možné zařadit žáka se SVP (viz výčet výše) do takové třídy, studijní skupiny nebo oddělení pouze tehdy, shledá-li školské poradenské zařízení, že vzhledem k povaze speciálních vzdělávacích potřeb žáka nebo k průběhu a výsledkům dosavadního poskytování podpůrných opatření by samotná podpůrná opatření nepostačovala k naplňování vzdělávacích možností žáka. Jedná se tedy o upravené prostředí ke vzdělávání, ve kterém se případně ještě realizují i podpůrná opatření.

Jak uvádí Školský zákon v § 16, pro žáky s:

• mentálním postižením,

• tělesným postižením,

• zrakovým postižením,

• sluchovým postižením,

• závažnými vadami řeči,

• závažnými vývojovými poruchami učení,

• závažnými vývojovými poruchami chování,

• souběžným postižením více vadami,

• autismem

lze zřizovat buď školy, nebo ve školách třídy, oddělení a studijní skupiny.

Třídy jsou zřizovány podle druhu znevýhodnění (viz výčet výše), tzn. lze například zřídit třídy pro žáky s lehkým mentálním postižením nebo pro žáky s vývojovými poruchami učení. V odůvodněných případech se v těchto třídách mohou vzdělávat i žáci s jiným znevýhodněním (viz výčet výše), přičemž jejich počet nesmí přesáhnout jednu čtvrtinu nejvyššího počtu žáků vzdělávajících se ve třídě. V těchto třídách mohou být zařazeni žáci dvou i více ročníků, popřípadě i prvního a druhého stupně.

Třída má nejméně 6 a nejvíce 14 žáků s přihlédnutím k věku a speciálním vzdělávacím potřebám žáků. Žák docházející do takové třídy nemusí mít stanovena žádná další individuální podpůrná opatření.

Pokud z doporučení školského poradenského zařízení vyplývá, že by počet žáků se SVP (viz výčet výše) nepostačoval k naplňování jejich vzdělávacích možností a k uplatnění jejich práva na vzdělávání, má třída nejméně 4 a nejvíce 6 žáků.

Žáci, kteří se vzdělávají v těchto třídách, mohou mít na 1. stupni nejvýše 5 vyučovacích hodin v dopoledním vyučování a 5 vyučovacích hodin v odpoledním vyučování; na 2. stupni nejvýše 6 vyučovacích hodin v dopoledním vyučování a 6 vyučovacích hodin v odpoledním vyučování.

Základní vzdělávání pro žáky uvedené v § 16 odst. 9, kteří se vzdělávají ve třídách s upraveným vzdělávacím programem, může s předchozím souhlasem ministerstva trvat deset ročníků; první stupeň je tvořen prvním až šestým ročníkem a druhý stupeň sedmým až desátým ročníkem (§ 46 školského zákona).

Základním předpokladem pro vzdělávání dítěte ve třídě zřízené pro děti se SVP uvedenými v § 16 odst. 9 školského zákona je žádost zákonného zástupce o přeřazení dítěte do třídy speciální. Tato žádost musí být podložena kladným vyjádřením školního poradenského zařízení na první straně Doporučení školského poradenského zařízení pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole (dále Doporučení).

Toto Doporučení je platné po dobu v něm stanovenou, nejvýše po dobu 2 let, přičemž v odůvodněných případech lze stanovit platnost až 4 roky. V případě doporučení zařazení žáka do školy nebo třídy pro žáky s lehkým mentálním postižením je první doporučení platné nejvýše po dobu 1 roku a dále pak nejvýše po dobu 2 let (§ 20 Vyhl. č. 27/2016 Sb.). 

I přes žádost zákonného zástupce nelze bez tohoto kladného vyjádření školského poradenského zařízení v Doporučení, nebo dokonce i bez existujícího Doporučení s kladným vyjádřením dítě do „speciální“ třídy přeřadit. Stejně tak nelze dítě v takové třídě vzdělávat, pokud dítě ani Doporučení ke vzdělávání nemá – chybí tak kladné vyjádření školského poradenského zařízení a zákonný zástupce nemá o co žádat.

Pokud dítě má platné Doporučení, pak nestačí k zařazení do „speciální“ třídy informovaný souhlas rodiče s poskytováním podpůrných opatření (část VIII. Doporučení), protože vzdělávání ve speciálním školství není podpůrné opatření (viz „seznam“ druhů podpůrných opatření v § 16 odst. 2 školského zákona). Je potřebná ještě i samostatná žádost rodiče o zařazení do „speciální“ třídy.

Pokud dítě má platné Doporučení, ale rodiče si ho od školního poradenského zařízení nepřevzali, není to důvod k nezaslání Doporučení do školy ze strany školského poradenského zařízení. Není přitom rozhodující, jestli má rodič Doporučení k dispozici nebo ne, z hlediska poskytování podpůrných opatření nebo možnosti zařazení/setrvání ve speciální třídě opět platí potřeba mít od rodiče písemný informovaný souhlas s poskytováním podpůrných opatření a ohledně zařazení/setrvání ve „speciální“ třídě žádost o zařazení.

Vzdělávání dítěte ve „speciální“ třídě je tak podmíněno:

1. platným Doporučením s kladným vyjádřením se vzděláváním ve speciálním školství, 

2. žádostí zákonného zástupce se zařazením dítěte do „speciální“ třídy. 

Pokud cokoli chybí, pak škole nezbývá nic jiného, než dítě přeřadit do třídy běžné, protože nejsou splněny podmínky pro vzdělávání ve speciálním školství. Děti bez platného doporučení školského poradenského zařízení tak ani nelze vykazovat jako žáky tříd „speciálních“. Škola sice není povinna rodiče informovat o přeřazení do běžné třídy, informace o přeřazení rodič ale nejspíše obdrží e-mailem anebo písemně.

Rámcový vzdělávací program ve třídách zřízených podle § 16

1. Ve třídách zřízených podle § 16 se žáci mohou vzdělávat podle ŠVP vytvořeného dle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (např. třídy pro žáky s vývojovými poruchami učení, logopedické třídy).

2. Pokud jsou vytvářeny třídy pro žáky s lehkým mentálním postižením, potom škola vytváří Školní vzdělávací program (samostatná příloha pro vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením), a to opět podle již výše uvedeného Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, kde jsou popsány očekávané výstupy učiva na minimální úroveň u žáků s lehkým mentálním postižením (v rámci podpůrných opatření od 3. stupně). Minimální očekávané výstupy by měla mít každá škola zapracovány či zmíněny ve svém školním vzdělávacím programu. Tyto očekávané výstupy jsou pak vždy na vyšší úrovni než očekávané výstupy stanovené v Rámcovém vzdělávacím programu pro obor vzdělání Základní škola speciální. V rámci tohoto ŠVP může být například mj. uzpůsoben obsah výuky pro žáky (může být například zařazeno více vyučovacích hodin pracovních dílen).
   
   

3. Žák se vzdělává na základní škole zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona bez podpůrných opatření anebo s podpůrnými opatřeními. 

Základní školy zřízené podle § 16

V těchto školách se vzdělávají žáci:

• s mentálním postižením,

• se zrakovým postižením,

• se sluchovým postižením,

• se závažnými vadami řeči,

• s tělesným postižením,

• se závažnými vývojovými poruchami učení,

• závažnými vývojovými poruchami chování,

• souběžným postižením více vadami,

• poruchami autistického spektra.

Při těchto základních školách bývají zřizována speciálně pedagogická centra (školská poradenská zařízení), která zajišťují speciálně pedagogické, sociální a psychologické poradenství, diagnostiku a péči žákům se SVP i jejich rodičům.

Speciální základní škola zřízená podle § 16 odst. 9 vypracovává Školní vzdělávací program pro žáky se zdravotním postižením (sluchovým, zrakovým…) podle Rámcového vzdělávacího plánu pro základní vzdělávání. Pro žáky s jiným než mentálním postižením uvedené v § 16 odst. 9 školského zákona (viz výčet výše) je možné ve školním vzdělávacím programu upravit očekávané výstupy nebo nahradit vzdělávací obsah, jehož realizaci objektivně neumožňuje jejich typ znevýhodnění, jiným vzdělávacím obsahem, pokud to vyžadují speciální vzdělávací potřeby žáků, a to pouze tehdy, pokud to vyplývá z doporučení školského poradenského zařízení.

Základní vzdělávání pro žáky uvedené v § 16 odst. 9, kteří se vzdělávají ve školách s upraveným vzdělávacím programem, může s předchozím souhlasem ministerstva trvat deset ročníků; první stupeň je tvořen prvním až šestým ročníkem a druhý stupeň sedmým až desátým ročníkem (§ 46 Školského zákona).

Základní školy speciální

V těchto školách se vzdělávají děti se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, se souběžným postižením více vadami a s autismem. Vzdělávání v základní škole speciální má deset ročníků a člení se na 1. stupeň a 2. stupeň. První stupeň je tvořen prvním až šestým ročníkem, druhý stupeň sedmým až desátým ročníkem. Školní docházka je desetiletá (§ 48 školského zákona). 

Žáci se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, žáci se souběžným postižením více vadami a žáci s autismem mají právo se vzdělávat dle Rámcového programu pro obor Základní škola speciální (tzn. v základní škole speciální), nejsou-li vzděláváni jinak.

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání – informativní přehled:

Rámcové vzdělávací programy (RVP) tvoří obecně závazný rámec pro tvorbu školních vzdělávacích programů škol všech oborů vzdělání v předškolním, základním, základním uměleckém, jazykovém a středním vzdělávání. Do vzdělávání v České republice byly zavedeny zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).

RVP stanoví zejména:

• konkrétní cíle, formy, délku a povinný obsah vzdělávání, a to všeobecného a odborného podle zaměření daného oboru vzdělání, jeho organizační uspořádání, profesní profil, podmínky průběhu a ukončování vzdělávání a zásady pro tvorbu školních vzdělávacích programů;

• podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a nezbytné materiální, personální a organizační podmínky a podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví.

Na základě rámcových vzdělávacích programů a pravidel v nich stanovených si jednotlivé školy vytvářejí své realizační programové dokumenty – školní vzdělávací programy (ŠVP).