Jak odhalit šikanu nadaného žáka

Ostrakizace nebo už rozvinutá šikana nadaného žáka může způsobit nezvratné změny jak u něj, tak u jeho spolužáků. Jak ji odhalit a jak v rámci prevence zapracovat na pozitivním klimatu třídy?

Ilustrační foto. | FOTO: Pixabay

Nadaný žák se od svých spolužáků v mnoha ohledech odlišuje. Rozdíly se výrazně projevují například v oblasti myšlení a komunikace, zájmech, motivaci, hodnotách. Častým znakem nadaných žáků bývá nerovnoměrný vývoj. Tyto a další odlišnosti se promítají do komunikace a vztahů s vrstevníky a představují riziko sociální izolace nadaného žáka ve třídě.

Nadaný žák

Test inteligence měří obecné schopnosti člověka učit se a orientovat se v nové situaci, bez ohledu na předchozí zkušenosti. Součástí je standardní postup hodnocení výsledků převáděných na inteligenční kvocient. [1]

Inteligenční kvocient IQ je číselná úroveň inteligence vyjádřená poměrem mentálního věku dosaženého v testu k věku kalendářnímu. Mentální věk určuje vyspělost člověka nehledě na jeho chronologický věk a stanovuje se na základě testu inteligence nebo jiné zkoušky. Mentální věk se určí podle nejnáročnějších úloh, které byli lidé shodného chronologického věku průměrně schopní vyřešit. Dosáhne-li tedy dítě vyššího mentálního věku, než je jeho věk chronologický, pak je nadprůměrně inteligentní. Naopak když dosáhne horšího výsledku, jeho inteligence se drží pod průměrem. [2]

Průměrná inteligence odpovídá přibližně hodnotě 90 až 109 bodů, podprůměrná 80 až 89, nadprůměrná 110 až 130. Testy různého druhu mohou vykazovat rozdíly v dosažených hodnotách, protože neměří tytéž složky inteligence.

Definice nadání jsou značně různorodé. Nadání je mj. definováno jako soubor vloh coby předpoklad úspěšného rozvíjení schopností. Nejčastěji je používáno ve spojení s lidmi podávajícími nadprůměrné výkony při činnosti tělesné nebo duševní. [1] Nadání je také možné vnímat jako shodné s inteligenčním kvocientem (IQ) nebo s kreativním potenciálem, anebo je možné nadání vnímat jako vysoký stupeň rozvoje speciálních schopností. Ne vždy ale jdou vysoce rozvinuté speciální schopnosti ruku v ruce s vysokým IQ. [3] Nadaný žák v určité oblasti činností (nebo i všeobecně) projevuje nadprůměrné schopnosti, podpořené i výrazným zájmem. Vyžaduje specifickou péči, tak aby se jeho předpoklady optimálně rozvíjely, aby měl široké možnosti aktivity v daných oblastech. [4]

Tip:

Pomocí našeho dotazníku pro prevenci šikany můžete průběžně sledovat projevy chování a náladu žáků ve třídě. Taková diagnostika klimatu třídy bývá cenným vodítkem při řešení šikany.



Důvody rozvoje šikany ve třídě s nadaným žákem

Důvody, proč vrstevníci šikanují nejen své nadané spolužáky, mohou zapříčinit různé faktory. Může se jednat o:

  • touhu po zvýšení prestiže

  • zvědavost, jak se oběť zachová

  • vytržení z běžné rutiny

  • tlak kolektivu

  • vnitřní nejistotu a úzkostnost, maskování vnitřní nejistoty

  • touhu po moci, uspokojení z ovládání druhých

  • žárlivost na úspěchy „lepšího“ spolužáka, závist přízně učitelů

  • následek dlouhodobé frustrace. [5]



Jak může šikaně předcházet škola?

Pro prevenci šikany je podstatné, aby škola dlouhodobě vytvářela pozitivní klima ve třídě i ve škole. Jak na to?

  • Nevytvářet studijní a nestudijní třídy. V běžných školách to zvyšuje rivalitu a vede k posměchu, na který žáci reagují agresí.

  • Neporovnávat žáky mezi sebou.

  • Nepreferovat oblíbené žáky a „nezasedávat si“ na neoblíbené, subjektivně nesympatické žáky.

  • Být vzorem v chování k okolí – k žákům samotným, ale i kolegům.

  • Netrestat žáka, o kterém není jisté, zda nebyl záměrně vyprovokovaný k agresi, nejprve je třeba se přesvědčit. Ne všechny výpady proti spolužákům jsou projevem šikany.


Tip:

Protože jsou vrstevnické vztahy zásadní pro vývoj každého dítěte, ve třídě s nadaným žákem je vhodné průběžně sledovat a vyhodnocovat jeho vztahové vazby pomocí sociometrických technik, které jsou plně v profesní kompetenci každého pedagoga.


Jak šikanu poznat?

  • V případě šikany je zřejmý záměr poškodit. Pokud záměr chybí, jedná se o nedorozumění, za které je agresor ochoten se upřímně omluvit.

  • V případě šikany nefiguruje prvek náhody, ale záměr, je to vždy cílené poškozování. Nebývá to nevinné škádlení, které oběti nevadí, nebo příliš nevadí.

  • Začátkem projevů vůči oběti bývá přehlížení, vylučování z kolektivu.

  • Pro oběť je šikana vždy krajně nepříjemná a agresor není schopen se za své chování jen tak omluvit.

  • Z hlediska času není jednorázovou záležitostí, ale opakuje se a je dlouhodobější (v řádech měsíců).

  • Typická je pro šikanu převaha agresorů – větší počet a větší síla agresivních výpadů. Oběť je vždy v nějaké nevýhodě, nouzi. Agresor může být na první pohled silnější a větší, oběť je oproti agresorovi bezbranná, nemůže anebo se nechce bránit.

  • Pro rozpoznání šikany je důležité zjištění, že se žák škádlení nebo agresi neumí nebo nemůže bránit, cítí se bezradný a bezmocný, a přesto škádlení nebo agrese pokračuje.

Následky šikany na straně oběti mohou být v některých případech fatální. Může dojít k psychickým změnám v oblasti prožívání, uvažování a hodnocení i chování. Mění se emoční prožívání oběti, převažují negativní, tíživé pocity, může se stát přecitlivělá a vztahovačná. Může dojít i k emočnímu znecitlivění, kdy se jeví lhostejně a apaticky.

Potíž při rozpoznání šikany představuje skutečnost, že se většina obětí a jejích svědků snaží situaci udržet co nejdéle v tajnosti, bojí se někomu svěřit. [6] Zeptat se žáků přímo na existenci šikany ve třídě je naprosto neefektivní. Pro zjištění šikany a možnosti hlouběji proniknout do vztahů mezi žáky se lépe hodí diagnostické metody, které umožňují nepřímo zjistit, jaký je stav třídy. K tomuto účelu slouží tzv. projektivní techniky. Žák projektuje svoje pocity a přání do osoby, se kterou se identifikuje.

Tip:

V příloze tohoto článku nabízíme pracovní list a manuál k technice „Dokončování příběhu“.



Důsledky neřešené šikany

Žák se často nedokáže od svého negativního prožitku odpoutat, mění se jeho vztah ke světu i k sobě samému. Může být narušen jeho pocit základní důvěry a jistoty bezpečnosti, důvěry ve spravedlnost a řád. Dochází k narušení sebehodnocení, snížení sebedůvěry. Následkem šikany se mohou projevit také somatické reakce jako pocit slabosti, únavy, bolestí, tíže na hrudi, výkyvy srdečního rytmu, ztráta chuti k jídlu apod. [7] V souvislosti s následky šikany je důležité nezapomínat, že poškozena nebyla pouze oběť, ale i ostatní žáci. [8]

Postup při řešení šikany ve třídě s nadaným žákem

Určení pracovníci školy (zpravidla školní metodik prevence, třídní učitel nebo výchovný poradce) nejprve vyhodnotí závažnost situace. Musí posoudit, jestli je škola schopná šikanu šetřit a řešit sama, nebo jestli je vhodnější požádat o pomoc zvenčí (např. pedagogicko-psychologickou poradnu, středisko výchovné péče, neziskovou organizaci). Škola zpravidla zvládá počáteční šikanu, kdy je možné najít vhodné svědky a žáky ochotné spolupracovat na změně, a šikana není řízena jádrem agresorů. Při vyšetřování a řešení pokročilé šikany je vhodné, aby se škola obrátila s žádostí o pomoc na externí odborníky. [6]

Při řešení počáteční šikany je vhodný následující postup:

  • odhad závažnosti onemocnění skupiny a stanovení formy šikany

  • rozhovor s informátory a oběťmi

  • nalezení vhodných svědků

  • individuální rozhovory se svědky

  • ochrana oběti

  • předběžná diagnóza a volba ze dvou typů rozhovoru
         a) rozhovor s oběťmi a rozhovor s agresory (směřování k metodě usmíření)
         b) rozhovor s agresory (směřování k metodě vnějšího nátlaku)

  • realizace vhodné metody
         a) metoda usmíření
         b) metoda vnějšího nátlaku (výchovný pohovor nebo výchovná komise)

  • třídní hodina
         a) efekt metody usmíření
         b) Oonámení potrestání agresorů

  • rozhovor s rodiči oběti

  • třídní schůzka

  • práce s celou třídou [9]


Tip:

Seznamte se se základními typy nadaných žáků, kteří jsou ohroženi šikanou, a inspirujte se doporučeními pro jejich adaptaci.


Kazuistika – počínající ostrakizace ve třídě s nadaným žákem

Matěj je žákem 5. ročníku základní školy. V pedagogicko-psychologické poradně absolvoval standardizovaný test inteligence. Jeho inteligenční kvocient měl hodnotu 130 bodů. Matěj je velice houževnatý a vytrvalý. Má také mnoho mimoškolních aktivit, ve kterých dosahuje vysokých výkonů, aniž by ho duševní činnost unavovala. Projevuje se jako cílevědomý žák s vnitřní motivací. Má rozvinutý cit pro spravedlivost a morálku. Vývoj jeho rozumových schopností byl od začátku zrychlený, rád sdílí své zájmy se staršími spolužáky.

Občas bývá přecitlivělý, projevuje se u něho plačtivost. Ve srovnání s vrstevníky jeho věku se jeví jako emocionálně méně vyzrálý. Pro jeho sociální chování je typická určitá naivita, často se chová naprosto bezelstně. Má zvýšenou potřebu emocionální podpory a současně vysoké nároky na sebe i své okolí.

Bývá impulzivní, a když obhajuje svůj názor, nešetří expresivními výrazy. V prezentaci svých myšlenek a argumentů bývá odvážný. V sociální oblasti se nerad podřizuje pravidlům a nerad spolupracuje. Ne vždy se podřizuje autoritě. Často strhává pozornost na svou osobu. Potřebuje mít pocit svobody a aktivity. Má specifický smysl pro humor, který se ne vždy setkává s kladnou odezvou mezi vrstevníky.

Při výchově a vzdělávání Matěje jsou si pedagogové vědomi jeho nerovnoměrného vývoje a zvýšené emocionální a sociální zranitelnosti. Tyto charakteristiky se nežádoucím způsobem negativně promítají do jeho interakce s vrstevníky. Stejně jako u jiných nadaných dětí, i u Matěje hrozí riziko budoucí sociální izolace. [10]

Pro Matěje je důležité jeho přijetí vrstevníky. Chce se více mezi spolužáky začlenit, nevyčnívat. Jeho školní úspěchy jsou totiž často zdrojem závisti a nevraživosti ve třídě. Spolužáci ho buď ignorují, anebo mají posměšné poznámky k některým projevům jeho chování (plačtivost), případně ironicky komentují jeho studijní úspěchy: „Zase jednička, ty šprtoune!“ Matějovi se už několikrát ztratil školní batoh a  další věci, našel je vždy na jiném místě, než kam je původně dal. Proto jako obrannou strategii začal Matěj volit dlouhodobé snížení výkonu. [11] Záměrně získává horší známky, což je v rozporu s možnostmi, které jeho rozumové schopnosti dovolují. Matěj začíná vnímat svoje nadání jako znevýhodňující handicap. Tento obranný mechanismus s sebou nese získávání neadekvátního sebepojetí a sebeobrazu.

Pedagogové začali uplatňovat následující postupy:

  • Třídní učitel absolvoval individuální rozhovor s Matějem a zvlášť s hlavním iniciátorem ostrakizace. Po poradě se školním výchovným poradcem bude následně zvolen další postup.

  • Ve třídě pedagogové podporují vzájemnou spolupráci všech žáků (například společné zážitky při různých nesoutěžních aktivitách, spolupráce ve skupinách).

  • Ve třídě probíhají programy podporující pozitivní třídní klima, mapování vlastních silných stránek u každého žáka i dobré vztahy ve třídě (v rámci třídnických hodin).

  • Matěj získal možnost zapojit se do školního „buddies programu“, tzn. získal možnost pomáhat několika dětem (ve třídě i mimo třídu) s doučováním matematiky (vysvětlováním látky), přičemž mu byla nabídnuta spolupráce s dětmi, se kterými má buď podobné koníčky (má k nim blízko), anebo se s nimi už někdy potkal při práci na nějakém projektu.

  • Pedagogové Matěje neupřednostňují před ostatními spolužáky, aby se necítili méněcenní. [12]


Ke stažení:

Příloha 1: Technika dokončování příběhu pro žáky od 6 do 12 let.

Příloha 2: Technika Dokončování příběhu pro dívky od 6 do 12 let.

Příloha 3: Technika Dokončování příběhu pro chlapce od 6 do 12 let.



Zdroje

[1] HARTL, P. (2004). Stručný psychologický slovník. Praha: Portál.

[2] HUNT, Morton. (2000). Dějiny psychologie. Praha: Portál.

[3] HŘÍBKOVÁ, L. (2012). Rizikové skupiny, typy a profily nadaných žáků (studentů). Svět nadání. Praha: Národní institut pro další vzdělávání.

[4] KOLÁŘ, Z. a kol. (2012). Výkladový slovník z pedagogiky: 583 vybraných hesel. 1. Praha: Grada.

[5] CENKOVÁ, T., LANGROVÁ, M. (2010). Jak přežít pubertu svých dětí. Praha: Grada.

[6] MŠMT ČR. Metodický pokyn ministryně školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikany ve školách a školských zařízeních. Dostupné z WWW: https://www.msmt.cz/file/38988/ (datum citace 29. 7. 2020).

[7] VÁGNEROVÁ, M. (2012). Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál.

[8] KREJČOVÁ, L., E., MERTIN, V., ED. A BUČILOVÁ KADLECOVÁ, J. (2010). Pedagogická intervence u žáků ZŠ: výklad je zpracován k právnímu stavu ke dni 31. 10. 2010. Praha: Wolters Kluwer Česká republika.

[9] KOLÁŘ, M. (2011). Nová cesta k léčbě šikany. Praha: Portál.

[10] FOŘTÍK, V. a FOŘTÍKOVÁ, J. (2007). Nadané dítě a rozvoj jeho schopností. Praha: Portál.

[11] KONEČNÁ, V. (2010). Sebepojetí a sebehodnocení rozumově nadaných dětí. Brno: Masarykova univerzita.

[12] MARTOCHOVÁ DUDOVÁ, M.; MARTOCH, M.; MARTOCHOVÁ, J. (nedatováno). Nadané dítě a vrstevníci. Dostupné z WWW: https://adoc.tips/nadane-dit-a-vrstevnici-monika-martochova-dudova-michal-mart.html (datum citace 29. 7. 2020).







vytisknout článek

Mohlo by Vás zajímat

Plán pedagogické podpory pro nadaného žáka s nedostatkem odvahy
Máme pro vás plán pedagogické podpory (PLPP). Vzor uplatníte na prvním stupni u nadaného žáka, který s vaší laskavou pomocí zvládne všechny své úzkosti a obavy.
Individuální vzdělávací plán pro nadané dítě
Individuální plán pro nadané žáky s důrazem na oblast matematiky může vypadat třeba takhle. Matematické nadání je potřeba rozvíjet, a proto si zaslouží svůj vlastní IVP. Máme ho pro vás.
Podpora nadaných dětí
Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) v rámci poskytování podpůrných opatření pro děti a žáky se SVP nezapomíná ani na podporu dětí a žáků s nadáním a mimořádným nadáním. Jaké možnosti navrhuje v rámci podpůrných opatření (IVP) pro nadané děti?
Potřebujete konzultaci s odborníkem?
Napište nám.