Zdravé klima ve třídě s nadanými žáky

Zdroj: Autorský tým APIV B

Nadání není jen dar, ale často i zátěž. Mimořádně talentované děti zažívají v důsledku urychleného vývoje svých poznávacích schopností nerovnoměrný vývoj. Často se vyjadřují vyspěleji oproti svým vrstevníkům a může se stát, že se obtížněji začleňují do třídního kolektivu. Dítěti, které se z jakéhokoli důvodu ocitne na okraji, pak hrozí šikana a je na učiteli, aby dokázal takovou situaci rozpoznat v zárodku a účinně jí předejít. Poradíme vám, jak zjistíte kvalitu vztahů mezi žáky a jak můžete aktivně vytvářet pozitivní a vstřícné klima ve třídě.

Dotazník ke stažení: Pod článkem najdete odkazy na dotazník včetně manuálu a návodu k vyhodnocení klimatu ve třídě.

Proč se ocitají na okraji

Extrovertně zaměřené nadané děti, které jsou přátelské, vtipné, solidární a ochotné, mají dobré předpoklady k tomu, aby byly ve třídě oblíbené. Talentovaní introverti, kteří nedisponují tak rozvinutými komunikačními a sociálními dovednostmi, jsou na tom hůř a jejich postavení ve třídě bývá méně příznivé. [1] K obtížím se zařazením do kolektivu může přispívat i obranné nastavení v komunikaci s druhými a nevhodná strategie řešení konfliktů s vrstevníky – ignorace, stáhnutí se do sebe nebo útěk. [2]

K tomu, aby se nadané dítě stalo terčem útoků nebo ponižování, se mohou přidat další důvody jako například vada řeči, víra, styl oblékání nebo příslušnost k jiné národnosti. Také dobře míněná snaha učitele či učitelky ocenit výkony talentovaného žáka může jeho situaci paradoxně zhoršit. Takové dítě se pak může děsit přestávek, kdy se na něj sesypou posměšky ze strany spolužáků, kterým se ve vyučování tolik nedaří. Od posmívání pak není daleko ke slovní či fyzické agresi. 

Talent přichází nazmar

Když si nadané dítě nenajde místo v třídním kolektivu, může pociťovat napětí ve vztazích se spolužáky a zažívat z jejich strany neadekvátní reakce jako ironii, posměch a ponižování. [3] Absence účinné podpory ze strany učitele v něm pak může vyvolat negativní a kritický postoj ke škole, učitelům a vzdělávání jako takovému. 

Výsledkem je demotivace dítěte a možné sociální či školní fobie. [4] Nadaná dívka nebo chlapec může začít pracovat pod výkonem svých možností, projevovat se přecitlivěle, znuděně nebo nejistě. Některé děti s výjimečnými schopnostmi si hledají komunikační partnery mezi dětmi ve vyšších ročnících školy. Starší děti však nemusí takového kamaráda přijmout kvůli jeho emoční nezralosti, a tím posílit jeho pocit, že nikam nezapadá. [5] Jiné nadané děti se rozhodnou své nadání skrývat a jeho projevy potlačovat. Mohou se pak projevovat náladově nebo zádumčivě. [6]

Zjišťujeme klima třídy

Atmosféru ve třídě utvářejí vztahy mezi učitelem a žáky i mezi dětmi navzájem. [7] Přispívá k ní i klima celé školy. To všechno má vliv na spokojenost a úspěšnost žáků i případné riziko šikany. [8]

Definice: 

Třídní klima představuje souhrn subjektivních hodnocení a sebehodnocení vnímání, prožitku, emocí a vzájemného působení všech účastníků, které v nich jako ve spolutvůrcích a konzumentech vyvolávají edukační i jiné činnosti v daném prostředí. [9]

Proto je třeba sledovat projevy a naladění žáků pravidelně a klima třídy diagnostikovat.

Tento článek vám přináší dotazník Naše třída, který můžete použít ve 3.–6. ročníku základních škol. Dotazník zjišťuje následující charakteristiky:

-spokojenost žáků;
-konflikty mezi dětmi;
-soutěživost ve třídě;
-obtížnost učení třídy;
-třídní soudržnost.

O pozitivním klimatu třídy svědčí vysoké hodnoty v oblasti spokojenosti a soudržnosti, a naopak nízké hodnoty u třenic, soutěživosti a obtížnosti učení. Dotazník vám umožní porovnat si výsledky mezi žáky i mezi třídami. [10] Odkaz ke stažení kompletního dotazníku včetně manuálu a vyhodnocení najdete pod článkem.  

Jak můžete vytvořit zdravé klima ve třídě

Když víme, na čem jsme, můžeme začít dělat praktické kroky k tomu, aby se nadané děti v naší třídě staly platnými členy kolektivu. Věnujte pozornost těmto tipům: 

• Zdravé a bezpečné prostředí, jak fyzické, tak sociální a sdílená kultura třídy. Jinými slovy, snažte se, aby všechny děti ve vaší třídě sdílely jasnou představu o vhodné slovní zásobě a třídních hodnotách. 
• Poskytujte dětem emoční podporu a dbejte na přiměřeně náročné úkoly pro všechny žáky. 
• Zařazujte výukové aktivity založené na spolupráci, omezíte pozornost věnovanou rozdílům ve schopnostech žáků. 
• Zaměřte výuku na sebezdokonalení každého jednotlivce nebo na týmové úsilí. Takové soutěživé aktivity jsou prospěšnější než systém „vítěz bere vše“. 
• Nedávejte nadané žáky za příklad spolužákům, neprospívá to vztahům. Talentované děti se stávají objektem povyšujícího srovnávání. 
• Pečlivě sledujte práci ve skupinách, abyste měli přehled, že se na ní všichni členové přiměřeně podílejí. 
• Nabídněte doučování jako dobrovolnou aktivitu pro žáky, kteří vyjádří přání pomáhat nebo chtějí, aby jim někdo pomohl. 
• Buďte příkladem chování, jaké očekáváte od žáků. Projevujte respekt k druhým, komunikujte srozumitelně, konflikty řešte nenásilně a dejte všem žákům příležitost dělat totéž. 
• Nastavte společná pravidla komunikace, chování, spolupráce a vzájemné podpory. Zapojte děti, získají větší motivaci pravidla dodržovat. Pravidla je vhodné průběžně připomínat, zejména pokud je některý žák poruší.
• Pravidelně trénujte efektivní sociální dovednosti a poskytování zpětné vazby. Patří sem spolupráce, nahlížení problému z pohledu různých lidí, respekt k názorům druhých a řešení konfliktů. [11]

Ke stažení:

Příloha 1: Dotazník Naše třída

Příloha 2: Manuál k dotazníku Naše třída

Příloha 3: Vyhodnocení dotazníku Naše třída

Zdroje:

[1] VÁGNEROVÁ, M. (2001). Kognitivní a sociální psychologie žáka základní školy. Praha: Karolinum. 

[2] MARTÍNKOVÁ, M. (2015). Nadání dítěte jako rizikový faktor a podnět k šikaně [online]. Disertační práce. Brno: Masarykova univerzita. Fakulta pedagogická [cit. 19. 8. 2020]. Dostupné z https://is.muni.cz/th/sjdeo/

[3] KAŠPÁRKOVÁ, S. (2009). Pedagogická diagnostika třídy a žáka. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. 

[4] STEHLÍKOVÁ, M. (2016). Život s vysokou inteligencí: průvodce pro nadané dospělé a nadané děti. Praha: Grada. 

[5] MARTOCHOVÁ DUDOVÁ, M., MARTOCH, M., MARTOCHOVÁ, J. (2012). Nadané dítě a vrstevníci. [online]. (datum citace 19. 8. 2020). Dostupné z: https://adoc.tips/nadane-dit-a-vrstevnici-monika-martochova-dudova-michal-mart.html 

[6] HAVIGEROVÁ, J. M. (2011). Pět pohledů na nadání. Praha: Grada.

[7] MAREŠ, J. (2013). Pedagogická psychologie. Praha: Portál.

[8] MAREŠ, J. (2007). Sociální klima školy jako teoretický a výzkumný problém [online]. Disertační práce. Brno: Masarykova univerzita. Fakulta sociálních studií [cit. 19. 8. 2020]. Dostupné z http://is.muni.cz/th/22918/fss_d/

[9] ČAPEK, R. (2010). Třídní klima a školní klima. Praha: Grada.

[10] KALHOUS, Z. a kol. (2002). Školní didaktika. Praha: Portál.

[11] AMERICKÁ PSYCHOLOGICKÁ ASOCIACE, CENTRUM PRO PSYCHOLOGII VE ŠKOLSTVÍ. (2017). 20 nejdůležitějších psychologických principů pro vzdělávání tvořivých, talentovaných a nadaných žáků od mateřské po střední školu (česká verze) [online]. Česká verze: Ondřej Straka, Masarykova univerzita, Brno. APA, Washington, DC. [cit. 19. 8. 2020]. Dostupné z: https://www.apa.org/ed/schools/teaching-learning/top-twenty/creative-talented/top-principles-gifted-czech.pdf