Adaptace asistenta pedagoga – nástup do školy
Podat pomocnou ruku v začátcích může každý. Ideální je, když to v případě nástupu asistenta pedagoga do vaší školy dobře naplánujete. Jak správně uchopit jeho adaptaci a seznámení se žákem se speciálními vzdělávacími potřebami? Pomoci vám mohou příklady z praxe.
Ilustrační foto / FOTO: Pixabay
Adaptace asistenta pedagoga je dlouhodobý proces začínající při jeho nástupu, případně před ním. Jeho cílem je začlenění nového pracovníka z hlediska organizačního i z hlediska pedagogické činnosti. Přinášíme dva příklady z praxe, které ukazují nevhodný a vhodný proces nástupu asistenta pedagoga do nového prostředí. U nevhodného procesu adaptace jsou popsány možné chyby i jejich příčiny. Příklad vhodného procesu adaptace je navíc doplněn i tipy pro optimální postup.
Praktický příklad nevhodné adaptace asistenta pedagoga
Asistentka pedagoga nastoupila po mateřské dovolené do mateřské školy v průběhu školního roku na místo předchozího asistenta, který náhle odešel. Výchovně vzdělávací proces v této třídě byl už zaběhlý. Předtím pracovala jako úřednice. Do péče dostala dítě s poruchami autistického spektra (PAS), i když s touto diagnózou neměla předchozí zkušenosti.
Průběh prvního dne
Začínající asistentka se seznámila s třídní učitelkou a s dítětem se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) až v den nástupu – ráno při přebírání dětí. Důležité informace ohledně dítěte s PAS neobdržela. Na začátku vyučovací jednotky v tzv. ranním kruhu ji třídní učitelka představila dětem a oznámila jim, že ji budou oslovovat křestním jménem. Asistentka se snažila zapamatovat si jména dětí, které se samy představovaly. Vše narušovalo dítě s PAS. Bylo v nové situaci spojené s příchodem nové asistentky nesvé.
Dopolední činnosti zvládala asistentka spíše ve vleku situace a občas neúplně vhodně zasahovala už samostatným dětem do jejich činnosti. Obtížně zvládala náročnou péči o dítě s PAS, které mělo tendenci všechno dávat do úst. Nestačila si všimnout, že vznikl konflikt, kdy si jedno dítě bránilo svou hračku, kterou mu okusovalo svěřené dítě s PAS.
Třídní učitelka mělav průběhu dne hodně práce s celou třídou a k tomu musela průběžně vysvětlovat asistentce vše ohledně chodu třídy. Informací bylo pro asistentku v daný den příliš. Před vycházkou asistentka zbytečně oblékala děti, které by to zvládly samy. Měla za úkol otevřít okna, aby se třída vyvětrala, než se děti vrátí z pobytu venku. Ale zapomněla na to a okna zůstala zavřená. Při vycházce třídní učitelka sledovala neustále a pozorně po celou dobu dítě s PAS, protože se obávala, že se může rozeběhnout do silnice, dávat do úst kameny anebo zahazovat svršky do košů. Třídní učitelka se obávala, že asistentka nezareaguje na takovou situaci včas.
V poledne se asistentka spolu se třídou přesunula do jídelny a seznamovala se tam se svými povinnostmi při podávání stravy a s dalšími pracovníky mateřské školy. Při tom nestíhala sledovat děti a pomáhat jim při sebeobsluze. V době poledního klidu sdělovala třídní učitelka asistence, jak má postupovat při odchodu dětí hned po obědě a seznamovala ji zároveň s učitelkou, která působila v mateřské škole odpoledne.
Třídní učitelka a asistentka se domluvily na postupu při zítřejším ranním příchodu dětí, následně učitelka odešla. Z důvodu poledního klidu dětí na lůžkách další komunikace asistentky s učitelkou, která pracovala odpoledne, probíhala tiše. Obsahem hovoru byl postup při předávání dětí rodičům s tím, že jim při té příležitosti případně asistentku představí.
Kde se stala při adaptaci chyba?
Profesní cesta asistentky nebyla v tomto případě vůbec lehká. Učila se doslova „za pochodu“, informace dostávala nahodile a průběžně, což se odrazilo na kvalitě vzdělávání, péči i klidu ve třídě. Děti i zaměstnanci školky byli nesví z přítomnosti nové asistentky, která si připadala nejen ve třídě, ale celkově v mateřské škole přebytečná. Třídní učitelka měla složitější práci než v případě, kdy by asistentka už byla s provozem mateřské školy seznámena.
Chaos a nervozita nastaly kvůli absenci času na uvedení asistentky do specifik práce, seznámení s dítětem se SVP (charakteristikou postižení, metodami práce), personálem školky a pravidly ve třídě.
Optimální adaptace asistenta pedagoga v nové škole
Role vedení školy
-
Prvotní uvedení. Je vhodné, aby škola měla vypracovaný plán adaptace nových asistentů pedagoga, a to s uvedením všech konkrétních činností, na které je potřeba se soustředit, a odpovědných osob, které je mají na starost.
-
Sdělení očekávání ze strany vedení ohledně pracovního zařazení ve třídě (při osobní schůzce s asistentkou). Dalším účelem schůzky by mělo být informování o potřebách dětí a žáků se SVP a následné doladění obsahu pracovní smlouvy a dalšího odborného vzdělávání (například semináře zaměřené na komunikaci s žákem s PAS).
-
Vyjasnění a specifikace obsahu pracovní smlouvy, náplně práce a také kompetence a povinnosti.
-
Zajištění času pro seznámení nejen s třídní učitelkou, ale i s dalšími pedagogickými i nepedagogickými pracovníky školy, se kterými bude asistentka spolupracovat.
-
Metodické vedení školním poradenským pracovištěm (např. speciálním pedagogem), školním koordinátorem inkluze a zkušenými kolegy. Vedení školy by mělo podpořit nastavení pravidelných schůzek třídní učitelky a asistentky, případně zástupců školního poradenského pracoviště nebo dalších pedagogů, při kterých zhodnotí spolupráci při rozvoji žáků se SVP a aktualizují postupy práce.
-
Zajištění času na seznámení se školou, a to i v případě, že asistentka v průběhu roku náhle odejde a přijde nová.
-
Průběžná podpora asistentce během školního roku: supervize, psychohygiena, možnosti dalšího vzdělávání, předání informací k vedení dokumentace o žácích se SVP. Pokud například některá asistentka odchází (na mateřskou dovolenou apod.), podílí se při odchodu na předávání informací a zkušeností novému asistentovi.
Tip:
Více informací k vedení dokumentace o žácích se SVP se dozvíte v článcích Evidence dokumentů o žákovi – praktické tipy pro asistenta pedagoga I. a II.
-
Nastavení vztahů založených na respektu a vzájemné důvěře. Je příjemnější, když vedení školy nepraktikuje mikromanagement (při tomto stylu řízení bývá nadměrně sledována, kontrolována a připomínkována práce zaměstnanců), a dává tak najevo, že svým zaměstnancům důvěřuje. Asistentky mohou samostatně rozhodovat a řešit různé situace v rámci svých profesních kompetencí a v rámci podřízené úrovně autority.
-
Motivační podpora. Pokud se asistentka může účastnit konzultací, skupinových supervizí, využít podporu psychologa a doplnit si další vzdělání v oboru, platí za plnohodnotného člena pedagogického sboru a také se tak cítí. V takhle nastaveném systému spolupráce se snižuje riziko vzniku syndromu vyhoření i riziko předčasného odchodu ze školy.
Role třídní učitelky
Je důležité zajistit dostatečný čas na seznámení s kolegy, se kterými bude asistentka přímo spolupracovat – zejména s třídní učitelkou. První setkání ve spěchu o přestávce mezi vyučovacími hodinami opravdu nepůsobí dobře.
Jaká by měla být náplň úvodní schůzky s třídní učitelkou?
-
Diskuse nad očekáváními, zkušenostmi a postupy.
-
Příklady, jak řešit krizové situace.
-
Složení třídy, náplň práce a představa o spolupráci.
-
Upřesnění pravidel, rolí, povinností a kompetencí (třídní učitelka může asistentce například navrhnout pravidelné krátké konzultace vždy ráno před vyučováním, kdy se společně připraví na výuku a vyřeší aktuální záležitosti).
-
Seznámení se specifiky žáků se SVP a jejich individuálními vzdělávacími plány.
Seznámení s dětmi a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami
-
Důležité je klidné a nenásilné první setkání, a to ještě před samotným vstupem asistentky do výuky.
-
Vhodné je také nepodcenit vstupní informace o žácích, jejich potřeby, zkušenosti. Ty by měli předat třídní učitelka a členové školního poradenského pracoviště.
-
Osvědčilo se zorganizovat první setkání asistentky s dětmi/žáky se SVP při zábavné aktivitě (hřiště, zahrada) a nenápadně je seznámit při činnosti, která je pro děti/žáky obzvláště příjemná. Mají-li děti/žáci oblíbenou hru, asistentka si s nimi může zahrát. Tak spolu mohou plynuleji navázat komunikaci.
-
Teprve po seznámení by měl následovat vstup asistentky do třídy.
Asistent pedagoga: úvodní pozorování ve třídě
-
Po úvodní společné schůzce přijde poprvé nová asistentka do třídy nejprve jen na pozorování. Při té příležitosti ji vedení školy nebo třídní učitelka představí žákům.
-
Třídní učitelka při zahájení vyučování vysvětlí žákům účel přítomnosti asistentky ve třídě, definuje vhodné chování a pravidla a upřesní, jak ji budou oslovovat.
-
Pokud je asistentka teprve na začátku své praxe a vstup do školního prostředí je pro ni nový, je na vedení, a hlavně na třídní učitelce, aby jí pomohli s adaptací a společně našli a vyladili pracovní postupy, které budou pro obě strany prospěšné a užitečné.
Tip:
Více informací o nastavení komunikace a spolupráce mezi asistentem pedagoga a žákem se SVP najdete v článcích Efektivní komunikace asistenta pedagoga s žákem se speciálními vzdělávacími potřebami a Řešení nefunkční komunikace mezi asistentem pedagoga a žákem.
Praktický příklad vhodného uvedení asistentky do praxe
Asistentka nastoupila do základní školy po absolvování odborného kurzu pro asistenty pedagoga (jednalo se o studium v rozsahu 120 hodin sloužící k získání kvalifikace asistenta pedagoga, který vykonává přímou pedagogickou činnost ve třídě, ve které se vzdělávají děti nebo žáci se SVP, nebo ve škole zajišťující vzdělávání dětí a žáků formou individuální integrace). Asistentka už měla zkušenost s prací s dětmi z dětských táborů.
S prostředím školy, ředitelkou a školní koordinátorkou inkluze (tzn. současně i koordinátorkou všech asistentů pedagoga ve škole) se seznámila už dříve při podpisu smlouvy.
Tehdy si také upřesnily náplň pracovní smlouvy i možnosti dalšího odborného vzdělávání ve vztahu k potřebám žáků se SVP.
Koncem srpna – v přípravném týdnu – se asistentka přišla seznámit s třídní učitelkou.
Průběh přípravného týdne a prvního školního dne
-
Vzájemné seznámení. První den přípravného týdne si asistentka a třídní učitelka sedly ve třídě a probíraly dřívější zkušenosti s prací s dětmi a jaké postupy se jim osvědčily.
-
Asistentka se seznámila s pravidly chodu třídy a s nejdůležitějšími specifiky žáků ve třídě (především žáků se SVP a současně s individuálním vzdělávacím plánem).
-
Asistentka a učitelka si vzájemně vyjasnily profesní role a kompetence:
-
třídní učitelka zdůraznila funkci asistentky jako průvodkyně žáků, která je nablízku, aby zasáhla a zamezila vážnému problému, která ale nedělá vše za žáky;
-
chování, prospěch a celkový posun žáka hodnotí třídní učitelka; asistentka se může v některých případech zapojit do hodnocení celkového posunu žáka, pokud se na tom obě strany společně předem dohodnou;
-
asistentka sděluje rodičům informace o chování a známkách žáků a navrhuje postupy řešení problémů na základě předchozí konzultace s třídní učitelkou;
-
Asistentka se seznámila s technikami komunikace s rodiči a žákem, například s možností využívat informační formulář.
-
Učitelka a asistentka se pustily do plánování činností na další dny přípravného týdne, kdy společně připravují třídu. Dále došlo k plánování přípravných činností pro nový školní rok.
-
Seznámení se s prostory školy. Třídní učitelka s asistentkou prošla školu a ukázala cestu do jídelny a družiny včetně dalších prostor.
-
Došlo k představení asistentky na zahajovací poradě na začátku školního roku. Noví zaměstnanci se také účastnili plánování školního roku.
-
Díky tomu, že si asistentka o žácích povídala s třídní učitelkou, nebudou pro ni žáci, se kterými se potká 1. září, úplně neznámí.
-
Odpoledne si ještě asistentka s třídní učitelkou vyjasňovala konkrétní očekávání, například ohledně uvádění dětí první školní den do třídy, anebo ohledně komunikace s rodiči: pokud rodiče budou něco vzkazovat nebo požadovat po třídní učitelce, asistentka informace předá a na dalším postupu se dohodne s třídní učitelkou.
Mohlo by Vás zajímat
