Žáci prvních tříd na exkurzi u městské policie. | FOTO: Základní škola Budišov nad Budišovkou, okres Opava, příspěvková organizace.

Inkluzivní přístup školy a podpora žáků se sociálním znevýhodněním: Spolupráce, prevence a hodnoty

Ve školním roce 2023/2024 školu navštěvovalo 235 žáků rozdělených do 14 heterogenních tříd. Škola klade důraz na inkluzivní vzdělávání a integruje žáky se sociálním znevýhodněním, kteří tvoří přibližně 40 % z celkového počtu. V reakci na tuto situaci ředitelka školy Natálie Jaššová zaměstnala na plný úvazek sociální pedagožku Rozálii Zlámalovou, a to v rámci projektu Podpora rovných příležitostí při Národním pedagogickém institutu ČR. Sociální pedagožka úzce spolupracuje s těmito žáky a jejich rodinami. Mezi nejčastěji řešené problémy ve škole patří vysoká absence, nedostatečné plnění domácích úkolů a vyzvedávání učebních materiálů během nemoci dětí, šikana a nevyhovující rodinné podmínky.

Škola si klade za cíl nejen vzdělávat děti, ale také vytvářet pozitivní sociální prostředí, podporovat harmonické vztahy mezi žáky, rozvíjet u nich pevné hodnoty a úzce spolupracovat s rodiči. [1]

Budování pozice sociální pedagožky: Empatie, důvěra a širší pohled na problémové chování žáků

Když Rozálie Zlámalová nastoupila do školy, pozice sociální pedagožky nebyla ještě pevně ustálená, takže si ji po své předchůdkyni musela sama kompletně vytvořit a nastavit, což zpětně vnímá jako velmi dobrý krok. Jejím prvním úkolem bylo seznámit se se všemi kolegy a žáky, kterým objasnila svou roli a náplň práce. V začátcích jí velmi pomohla její pozitivní a otevřená povaha, díky níž si dokázala vybudovat důvěrné vztahy nejen s kolegy a žáky, ale i s jejich rodiči.

Díky informacím o rodinném zázemí dětí dokáže rozpoznat, co může být příčinou problémového chování, jako je nenošení domácích úkolů, pomůcek nebo záškoláctví. Na základě toho může kolegům nabídnout vhodná řešení, jak se s těmito situacemi co nejlépe vypořádat. Zdůrazňuje, že někdy je nutné opustit čistě pedagogický a didaktický přístup a být flexibilní, přistupovat k dětem s větší empatií a porozuměním jejich individuálním potřebám. Tento vhled jí umožňuje navrhovat řešení, která zohledňují nejen školní, ale i sociální a emoční kontext dítěte. Postupem času se díky tomu ostatní pedagogové naučili vidět problémy z širší perspektivy, například vnímat chování dětí nejen jako projev neposlušnosti, ale také jako reakci na složitou rodinnou situaci nebo jiné sociální faktory.

Jejím přístupem je nehodnotit žáky ani jejich rodiny, ale zaměřit se na pochopení jejich situace a přistupovat k nim konkrétně a věcně. Rozálie Zlámalová zdůrazňuje, že klíčové je vytvoření atmosféry vzájemné důvěry mezi všemi zúčastněnými.

Komplexní týmová spolupráce a preventivní strategie: Jak školní poradenské pracoviště zlepšuje klima a podporuje žáky

Školní poradenské pracoviště (ŠPP) v této škole zahrnuje ředitelku školy, zástupkyni, výchovnou poradkyni, metodika prevence, školní speciální pedagožku a sociální pedagožku. [2] Tým dále doplňují asistentky pedagoga, přičemž některé se speciálně zaměřují na práci se žáky se sociálním znevýhodněním. Členové tohoto týmu spolu neustále komunikují a vzájemně se radí, což je velkým přínosem, protože každý z nich přináší odlišné zkušenosti a pohled na věc.

Hlavními cíli pracoviště jsou zlepšení školního klimatu, podpora žáků ohrožených školním neúspěchem prostřednictvím doučování a spolupráce s externími poradenskými zařízeními v regionu. Členové týmu rovněž poskytují metodickou podporu učitelům při práci se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Pracoviště se pravidelně schází dvakrát měsíčně, přičemž v případě potřeby se těchto schůzek účastní i třídní učitelé. Veškeré informace jsou zaznamenávány ve sdíleném dokumentu, který je průběžně doplňován a aktualizován, což se v praxi osvědčilo.

V dokumentu školy nazvaném Minimální preventivní program jsou jednoznačně stanoveny kompetence všech členů poradenského týmu. Kompetence školního sociálního pedagoga jsou definovány takto:

„Ve spolupráci s výchovným poradcem svolává výchovné komise a případové konference. Vede jednání a provádí zápis, podílí se na hledání řešení dané situace a svolává případové konference. Zajišťuje preventivní programy společně se školním metodikem prevence, komunikuje s rodiči v terénu, dále pak i s orgány činnými v trestním řízení a pracovníky OSPOD. Mimo to komunikuje také s neziskovými organizacemi, které pomáhají žákům. Píše zprávy na potřebné instituce.“ [3]

Tento program je vždy připravován na konkrétní školní rok a je začleněn do výchovně vzdělávacího programu školy. Jeho obsah vychází z aktuálních podmínek školy a zohledňuje specifika regionu i samotné školy. Cílem programu je, aby žáci získali znalosti a dovednosti v oblasti prevence sociálně patologických jevů. Na jeho tvorbě se podílejí školní metodik prevence a sociální pedagožka, kteří vytvářejí preventivní strategii školy jak z krátkodobé, tak i z dlouhodobé perspektivy. [3]

Spolupráce s externími organizacemi a úspěšná konference: Jak sociální pedagožka propojuje komunitu a podporuje vzdělávání

Sociální pedagožka aktivně spolupracuje s několika externími organizacemi, včetně Úřadu práce v Opavě - dislokované pracoviště Vítkov, Dětského domova a Školní jídelny Budišov nad Budišovkou, Orgánu sociálně-právní ochrany dětí při Městském úřadu Města Vítkov, Centra inkluze o.p.s. ve Vítkově a také se Sociálně aktivizační službou pro rodiny s dětmi Tunnel při Středisku volného času Vítkov, p.o. V rámci projektu Podpora rovných příležitostí spolupracuje s Národním pedagogickým institutem ČR, kde poskytuje metodickou podporu. V průběhu školního roku 2022/2023 byla tato podpora zaměřena na sociální pedagogy ze základních škol v Krnově, Vítkově, Karviné Ráj a Ostravě. Rozálie Zlámalová také v rámci projektu působí jako lektorka.

V říjnu 2023 se z iniciativy sociální pedagožky podařilo v prostorách školy zorganizovat úspěšnou jednodenní konferenci pro sociální pedagogy. Na této akci vystoupili zástupci OSPOD, sociální pedagogové z regionálních základních škol a rovněž zástupci Národního pedagogického institutu ČR a Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Tunnel při Středisku volného času Vítkov, p.o.

Formativní a kriteriální hodnocení a podpora žáků s neúspěchy: Spolupráce s externími organizacemi a význam doučování ve škole

Budišovská škola má nastavený formativní i kriteriální systém hodnocení žáků. Hodnocení se zakládá na různorodých podkladech, které učitelé získávají nejen pomocí zkoušení a testů, ale také pozorováním žáků při vyučování, hodnocením jejich přípravy, práce na projektech, spolupráce ve skupině a celkového přístupu ke vzdělávání. Velký důraz je kladen na pedagogický takt – učitelé sdělují žákům předem jasná kritéria hodnocení a umožňují jim i prostor pro případné zakolísání v prospěchu. Podklady k hodnocení žáků se sbírají průběžně, aby výsledné známky reflektovaly celoroční práci žáka či žákyně, a ne pouze výsledek za poslední období.

Kontrolní testy jsou rozvrženy rovnoměrně v čase a žáci mají zajištěno, že píší maximálně jeden test denně, o jehož termínu jsou předem informováni. Při návratu z nemoci trvající více než jeden týden nejsou žáci ihned zkoušeni. Žáci nejsou povinni doplňovat látku do sešitů za dobu své nepřítomnosti, pokud se nejedná o jediný zdroj informací a pokud s tím souhlasí vyučující daného předmětu.

Cílem zkoušení není hledat nedostatky ve znalostech žáků, ale hodnotit to, co ovládají. Žákům je zpětná vazba poskytována okamžitě a pravidelně během výuky.

Učitel či učitelka klasifikuje pouze probrané učivo, přičemž zadávání nové látky k samostudiu pro celou třídu není povoleno. Před zkoušením musí mít žáci dostatek času na naučení, procvičení a osvojení nového učiva. Tím je zajištěno férové hodnocení, které bere v úvahu různé faktory a individuální potřeby žáků. [3]

Navzdory vstřícnému a jednotnému systému hodnocení se někteří žáci potýkají se školními neúspěchy, které jsou úzce spojeny s jejich rodinným zázemím, duševní pohodou a méně podnětným sociálním prostředím. V důsledku těchto faktorů nemají vždy dostatečné podmínky pro plný rozvoj svých kognitivních schopností, volních vlastností, zájmů a talentů. Nedostatek podnětů v domácím prostředí často brání dětem v rozvíjení potenciálu a oslabuje jejich motivaci k učení a dalším činnostem.

Poradenské pracoviště proto spolupracuje s neziskovou organizací Centrum inkluze, o.p.s. ve městě Vítkov, která poskytuje těmto žákům podporu formou doučování. Díky této spolupráci má škola přehled o tom, kteří žáci se pravidelně účastní doučování a jaký je jejich pokrok. Doučování ve škole zajišťuje také sociální pedagožka Rozálie Zlámalová, která nabízí žákům možnost doučování každý školní den v družině. Koordinace této aktivity a doprovod žáků na doučování je nezbytná, protože zejména žáci druhého stupně by bez pravidelné podpory a připomínání často nedorazili.

Doučování ve škole zajišťuje nejen řada učitelů, ale také asistenti pedagoga. Tato podpora významně přispěla k tomu, že ve školním roce 2023/2024 výrazně ubylo žáků, kteří na konci roku neprospěli (tj. byli hodnoceni známkou "nedostatečný" v jednom nebo více povinných předmětech), což by jim neumožnilo postoupit do dalšího ročníku.

Flexibilní podpora pro žáky v nouzi: Správa dotovaných obědů a role sociální pedagožky ve škole

Sociální pedagožka Rozálie Zlámalová říká, že i když si svou práci předem plánuje, často musí své aktivity operativně přizpůsobovat tomu, co se ve škole právě děje. Mezi její úkoly patří i správa dotovaných obědů pro děti, což je administrativně náročná agenda. Tímto však výrazně odlehčuje třídním učitelům, kteří by se jinak museli této problematice věnovat sami. Podle ředitelky školy Natálie Jaššové škola využívá dotace z programu Obědy pro děti, spravovaného nadací Women for Women, již šestým rokem. Aktuálně škola žádala o podporu pro přibližně padesát žáků z celkového počtu kolem 250. [4]

Sociální šatník: Pomoc rodinám v nouzi a podpora školních projektů

Sociální pedagožka také iniciovala projekt Sociální šatník, který poskytuje podporu rodinám v nouzi tím, že zajišťuje oblečení pro děti. Tato akce se koná dvakrát ročně ve školní tělocvičně a výtěžek z ní byl využit například na doplnění školní knihovny nebo na nákup školních pomůcek, jako jsou pastelky, kružítka a pravítka.

Spolupráce se sociálními službami a řešení problémového chování: Role sociální pedagožky ve škole

Sociální pedagožka je také v pravidelném kontaktu s Orgánem sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) ve městě Vítkov, s příslušnými soudy, které mohou zahrnovat například opatrovnické nebo trestní soudy, dále pak s Policií ČR a Pedagogicko-psychologickou poradnou.

Ve škole se v současné době nejčastěji řeší otázky, jako je kouření, přinášení energetických nápojů, neomluvené absence a šikana mezi žáky. Sociální pedagožka proto týdně zpracovává tři až čtyři hodnotící zprávy o žácích, které následně zasílá odpovědným pracovníkům na OSPOD nebo Policii ČR. Zároveň se snaží tyto problémové situace co nejrychleji řešit.

Školní družina a volnočasové aktivity: Kroužky, knihovna a inspirativní projekty pro žáky

Školní družina se v ranních hodinách nachází v budově 1. stupně, zatímco odpoledne funguje v nově zrekonstruovaných prostorách Střediska volného času v Budišově nad Budišovkou, kde děti mohou využívat větší prostory a venkovní zahradu. Po vyučování mají všechny děti možnost navštěvovat školní knihovnu a účastnit se kroužků organizovaných školou nebo místním střediskem volného času. [1]

Rozálie Zlámalová ve škole vede oblíbený volnočasový kroužek „Čtenář nebo redaktor?“, zaměřený na psaní na počítači. Tímto způsobem se u žáků rozvíjí digitální gramotnost a zároveň se zlepšují jejich dovednosti v českém jazyce. V současnosti kroužek navštěvují převážně žáci třetího a čtvrtého ročníku. V minulosti do něj docházelo více starších žáků a pravidelně se vydával populární školní časopis. Kvůli mladšímu věku současných účastníků je nyní časopis vydáván spíše příležitostně, přesto však zůstává pro všechny inspirativním projektem.

Fotogalerie:

Načítání obrázků...

Materiály k tématu pro vedení škol:

Fialová, I. (2005). Management sociální práce se žáky základní školy II. Agrese a oběti násilí. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita.

Havlíková, J. (2018). Sociální práce na základních školách a ve školských poradenských zařízeních: analýza současného stavu v České republice. 1. vydání. Praha: VÚPSV, v.v.i., výzkumné centrum Brno.

Havlíková, J. a Kubalčíková, K. (2018). Analýza současného stavu výkonu sociální práce ve školách a školských poradenských zařízeních a současného stavu výkonu sociální práce ve zdravotnictví. 1. vydání. Praha: VÚPSV, v.v.i., výzkumné centrum Brno.

Hurychová, E. et al. (2017). Role sociálního pracovníka ve školství. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Hurychová, E. a Ptáčková, B. (2022). Sociální práce ve školství. Vydání 1. Praha: Grada.

Kachlová, J., Poláčková, L. a Niklová, T. (2005). Management sociální práce se žáky základní školy III. Sociálně patologické jevy a sociální práce. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita.

Kolář, M. (2005). Management sociální práce se žáky základní školy II. Školní násilí a šikanování. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita.

Macková, I. (2011). Dítě, škola, právo z pohledu sociální práce. 1. vyd. Praha: Lumen Vitale – Centrum vzdělávání.

Zapojme všechny. (2023). VIDEO: Školní sociální pedagog – investice, která se škole mnohokrát vrátí. Praha: NPI ČR. Dostupné z: https://zapojmevsechny.cz/clanek/550-video-skolni-socialni-pedagog-investice-ktera-se-skole-mnohokrat-vrati. 

Zapojme všechny. (2023). PODCAST 41: Zkušenost ze Střední školy řemesel a služeb: Sociální pedagog přispívá k lepšímu školnímu klimatu i výkonům žáků. Praha: NPI ČR. Dostupné z: https://zapojmevsechny.cz/clanek/593-podcast-41-zkusenost-ze-stredni-skoly-remesel-a-sluzeb-socialni-pedagog-prispiva-k-lepsimu-skolnimu-klimatu-i-vykonum-zaku-

Zapojme všechny. (2023). PODCAST 42: Sociální pedagog na Střední škole řemesel a služeb v Děčíně: Aktivní monitorování absencí a řešení záškoláctví. Praha: NPI ČR. Dostupné z: https://zapojmevsechny.cz/clanek/595-podcast-42-socialni-pedagog-na-stredni-skole-remesel-a-sluzeb-v-decine-aktivni-monitorovani-absenci-a-reseni-zaskolactvi-

Zapojme všechny. (2023). PODCAST 44: Aktivity Asociace sociálních pedagogů v České republice. Praha: NPI ČR. Dostupné z: https://zapojmevsechny.cz/clanek/608-podcast-44-aktivity-asociace-socialnich-pedagogu-v-ceske-republice.

Materiály k tématu pro členy školního poradenského pracoviště včetně sociálních pedagogů: 

Boudová, J. a kol. (2015). Program Škola podporující zdraví. Vydání první. Praha: Klinika adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze v NLN s.r.o., Nakladatelství Lidové noviny.

Exnerová, M. a kol. (2015). Kočičí zahrada: rozvoj sociálních dovedností dětí v rámci prevence rizikového chování: metodika pro učitele. Dotisk 1. vydání. Praha: Klinika adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze v NLN s.r.o., Nakladatelství Lidové noviny.

Jařabáč, I. (2018). Kontrakt (dohoda) jako předpoklad reedukace žáka s poruchou emocí a chování na základní škole. Vydání první. Ostrava: Montanex.

Miovský, M. a kol. (2015). Kvalita a efektivita v prevenci rizikového chování dětí a dospívajících. První vydání. Praha: Klinika adiktologie 1. LF UK v Praze a VFN v Praze.

Miovský, M. et al. (2015). Návrh doporučené struktury minimálního preventivního programu prevence rizikového chování pro základní školy. Dotisk 1. vydání. Praha: Klinika adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze v NLN s.r.o., Nakladatelství Lidové noviny.

Miovský, M. a kol. (2015). Prevence rizikového chování ve školství. Druhé, přepracované a doplněné vydání. Praha: Klinika adiktologie 1. LF UK v Praze a VFN v Praze.

Miovský, M. a kol. (2015). Programy a intervence školské prevence rizikového chování v praxi. Druhé, přepracované a doplněné vydání. Praha: Klinika adiktologie 1. LF UK v Praze a VFN v Praze.

Nešpor, K., Csémy, L. a Pernicová, H. (1996). Jak předcházet problémům s návykovými látkami na základních a na středních školách: příručka pro pedagogy. Praha: Sportpropag pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.

Titmanová, M. (2019). Prevence rizikového chování: praktická příručka pro práci se třídou. Praha: Univerzita Karlova.

Uhlířová, M. a Pejchalová, M. (2013). Elio pro školy: komplexní a ucelený program v oblasti preventivního a psychologického působení na škole: metodická brožura pro školy. Vyd. 1. Praha: Elio.

Zdroje: 

[1] ZŠ Budišov nad Budišovkou. (2024). Škola dnes. Budišov nad Budišovkou: ZŠ Budišov nad Budišovkou [online]. Dostupné z:  https://www.skolabudisov.cz/o-skole/skola-dnes. [dat. cit. 22. 8. 2024].

[2] ZŠ Budišov nad Budišovkou. (2024). Minimální preventivní program. Budišov nad Budišovkou: ZŠ Budišov nad Budišovkou [online]. Dostupné z: https://www.skolabudisov.cz/images/MPP_Budi%C5%A1ov_2022_2023.pdf. [dat. cit. 22. 8. 2024].

[3] ZŠ Budišov nad Budišovkou. (2024). Dokumenty / formuláře. Budišov nad Budišovkou: ZŠ Budišov nad Budišovkou [online]. Dostupné z: https://www.skolabudisov.cz/o-skole/dokumenty-formulare. [dat. cit. 22. 8. 2024].

[4] Palkovská, J. (2024). Obědy zdarma pomáhají stále více žákům, problém představuje administrativa. [online]. Praha: Idnes. Mafra, a.s. Dostupné z: https://www.idnes.cz/ostrava/zpravy/obedy-do-skol-zdarma-rodiny-v-nouzi-skoly-kraj.A240201_774742_ostrava-zpravy_jog. [dat. cit. 22. 8. 2024].