PODCAST 44: Aktivity Asociace sociálních pedagogů v České republice
Hlavním cílem Asociace je zakotvení pozice sociálního pedagoga v legislativě
V současné době neexistuje jasný legislativní rámec pro pozici sociálního pedagoga ve školách. Chybí tak konkrétní pokyny, které by určily povahu a rozsah práce sociálního pedagoga, potřebnou kvalifikaci a profesní dovednosti. Hlavním záměrem Asociace sociálních pedagogů (dále jen Asociace) je proto jednak usilovat o legislativní ukotvení role sociálního pedagoga ve školách, jednak o vytvoření odborné platformy pro sdílení zkušeností a reflexi.
Podle Jiřího Daňka, ředitele Asociace, se postupně daří usilovat o začlenění pozice sociálního pedagoga do legislativy, ačkoliv tento proces probíhá pomalu. Asociace již navázala spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, a to prostřednictvím veřejných dopisů, které nakonec vedly ke schůzce s ministrem školství. Asociace byla rovněž začleněna do pracovní skupiny ministerstva ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Úkolem této pracovní skupiny je analýza možností začlenění sociálních pedagogů do škol. Členové Asociace tak budou mít příležitost obhájit a vysvětlit, proč je vhodné, žádoucí a dokonce i nezbytné sociální pedagogy považovat za součást pedagogického týmu. Jiří Daněk přináší k tomuto tématu následující argumenty: Sociální pedagogika má své místo v oblasti pedagogických věd a v praxi se sociální pedagogové zaměřují na výchovu a prevenci, podporují pedagogy ve výchovně-vzdělávacím procesu, pracují s žáky a propojují pedagogiku se sociální prací.
Návrh Asociace na zahrnutí pozice sociálního pedagoga do právního rámce:
Zařadit sociálního pedagoga mezi pedagogické pracovníky se stejnými právy a výhodami týkajícími se jejich zaměstnání ve školství: To by zahrnovalo například jasně definovanou náplň práce, možnost čerpat dovolenou v rozsahu odpovídajícím současným standardům pro pedagogické pracovníky, právo na volno na vzdělávání a také stanovení mezd dle platových tabulek pro pedagogické pracovníky.
Definovat klíčové aktivity sociálního pedagoga, jako například: Provádění preventivních a intervenčních programů, výchovná činnost se všemi žáky a celými třídními kolektivy, identifikace a podpora žáků ohrožených sociálním znevýhodněním nebo pocházejících z nepodnětného prostředí, efektivní spolupráce s externími subjekty (jako jsou Orgány sociálně-právní ochrany dětí, střediska výchovné péče, pedagogicko-psychologické poradny a další), poskytování konzultací pedagogům ohledně vzdělávání a výchovy žáků se sociálním znevýhodněním, řešení rizikového chování a kázeňských přestupků u žáků, aktivní budování pozitivního školního klima a vytváření atmosféry bezpečí a spolupráce mezi učiteli a žáky.
Členská základna Asociace
Asociace sociálních pedagogů vznikla v roce 2022. Její členové zahrnují akademické pracovníky z kateder sociální pedagogiky, studenty sociální pedagogiky, odborníky ze školní praxe, pracovníky sociálních služeb a také sociální pedagogy působící ve školách. V současné době má Asociace přibližně 100 členů.
Obr. 1. Interaktivní mapa sítě sociálních pedagogů v ČR přináší jednak celkový přehled o počtu těchto odborníků ve školách, jednak podrobné informace o jejich pracovních působištích. Zdroj: Interaktivní mapa » Sociální pedagog » ASOCP.cz
Kolik sociálních pedagogů pracuje ve školách? Přesný počet není znám
Jak sdělil Jiří Daněk, dle dostupných informací je v současné době v České republice zaměstnáno 105 sociálních pedagogů na základních a středních školách. Dodal nicméně, že neexistují žádné oficiální statistiky, které by určovaly přesný počet těchto profesionálů. Jedním z cílů Asociace je proto získat úplný seznam sociálních pedagogů působících ve školách v České republice. Právě nyní probíhá v rámci Asociace průzkum, který spočívá v analýze aktuální situace týkající se sociálních pedagogů ve školství.
Zájem škol o sociálního pedagoga a současně obavy z možných překážek
Asociace pravidelně disponuje osobními ohlasy ze škol prostřednictvím svých členů, z nichž vyplývá, že existuje významný zájem vedení škol a pedagogických pracovníků o sociální pedagogy. Nicméně se ukazuje, že ředitelé škol čelí problémům jednak v důsledku aktuálně nastavenému systému financování pozic sociálních pedagogů ve školách, jednak v důsledku absence legislativního zakotvení této pracovní pozice ve školství.
Jak financovat sociálního pedagoga ve škole?
Níže přinášíme přehled aktuálních možností, z jakých zdrojů financovat pracovní pozici sociálního pedagoga ve škole:
Financování pozice sociálního pedagoga v rámci Šablon Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK).
Dříve vyhlášená Výzva č. 02_22_002 Šablony pro MŠ a ZŠ I umožňovala čerpat finance na pozici sociálního pedagoga do výše úvazku 1,0, pokud bylo poskytnuto čestné prohlášení, že ve škole jsou přítomni minimálně 3 žáci ohrožení školním neúspěchem (podávání žádostí v této výzvě bylo ukončeno v dubnu 2023).
Příklad z praxe:
Následující rozhovor přináší praktickou zkušenost ze Základní školy Dobříš, Komenského nám. 35, okres Příbram, týkající se financování pozice sociálního pedagoga v rámci Šablon OP JAK, a to po dobu 36 měsíců: Očima žadatele: náš první projekt v šablonách OP JAK! – OP JAK.
Sociální pedagožka Nicole Blábolilová, která se podílela na přípravě žádosti o finanční prostředky pro tuto školu, v rozhovoru prezentuje užitečné rady ohledně vypracování žádosti.
V současné době nejsou vypisovány žádné výzvy, v rámci nichž by bylo možné ve školách financovat pozici sociálního pedagoga. Podrobnější informace o dalších možnostech čerpání financí na pozici sociálního pedagoga si lze vyžádat zde:
Konzultační linka pro šablony OP JAK:
e-mail: dotazyZP@msmt.cz;
tel. 234 814 777 - každý pracovní den od 9 do 15 hodin.
Doporučené webové stránky:
Financování pozice sociálního pedagoga v rámci v rámci podpůrných opatření navržených školským poradenským zařízením.
Příklad z praxe (údaje jsou anonymizovány, redakce má dostupné informace o názvu pedagogicko-psychologické poradny a uvedené praxi): Místní pedagogicko-psychologická poradna může například doporučit „personální podporu ve škole" coby podpůrné opatření pro žáka se sociálním znevýhodněním na základní škole. Tato osobní podpora může být realizována skrze pozici sociálního pedagoga.
Tato úloha sociálního pedagoga je pak specifikována v dokumentu „Doporučení školského poradenského zařízení pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole", který vydává školské poradenské zařízení. V tomto doporučení je sociální pedagog uveden jako „další pracovník v základním vzdělávání" v sekci dokumentu pod názvem „osobní podpora - pedagogická". V tomto konkrétním případě šlo o 3. stupeň opatření a pracovní úvazek sociálního pedagoga byl stanoven na 20 hodin týdně. Financování tohoto opatření je hrazeno z normativně stanovených finančních prostředků.
Co přesně zahrnuje osobní podpora žáka se sociálním znevýhodněním? Sociální pedagog může u žáka podporovat rozvoj sociální komunikace, správné navazování kontaktů v rovnocenné pozici, posílení sebevědomí, formování hodnotového systému, zavedení základů samostatné péče o sebe, vytváření zodpovědnosti za odvedenou práci a další důležité sociální dovednosti.
Pokud rodinné zázemí není schopné žákovi poskytnout dostatečné informace a vybavení k výuce, ať už online nebo fyzicky ve škole, sociální pedagog může intenzivněji spolupracovat s rodiči v této oblasti a podporovat tak proces vzdělávání u žáka.
Financování některých sociálních služeb pro školy prostřednictvím Operačního programu Zaměstnanost plus.
Aktuálně je možné podávat žádosti do projektové výzvy Operačního programu Zaměstnanost plus. Více informací lze nalézt zde: Výzva 029 OPZ+ - www.esfcr.cz - Prevence předčasných odchodů ze vzdělávání (1). Příjem žádostí v této výzvě byl prodloužen do 15. 12. 2023.
Příklad z praxe:
Jedním z příkladů může být projekt, který byl podán v rámci výzvy č. 029 a momentálně je ve fázi schvalování. Tento projekt byl předložen neziskovou organizací Centrum pro dítě a rodinu Valika, z. s., se sídlem v Horním Slavkově, ve spolupráci s městem Ostrov a jeho Odborem sociálních věcí a zdravotnictví.
Projekt se zaměřuje na podporu prevence a řešení předčasných odchodů žáků základních škol ze vzdělávání a na podporu zvyšování podílu dětí zapojených v předškolním vzdělávání prostřednictvím multidisciplinárního přístupu. Do projektu bude zapojeno 12 škol (základních i mateřských) z obce s rozšířenou působností Ostrov v Karlovarském kraji. Členové multidisciplinárního týmu (zástupci škol, místní samosprávy, dětský psycholog, dětský lékař, zástupce Policie ČR, preventisté, poskytovatelé sociálních služeb a další) se budou pravidelně setkávat za účelem výměny informací, plánování a vyhodnocování úspěšnosti projektových aktivit. Pomohou také pracovníkům škol s identifikací ohroženého dítěte (se specifickým důrazem na děti ze sociálně a ekonomicky znevýhodněného prostředí), vyhodnocením jeho situace a potřeby a zapojením do cílené podpory prostřednictvím tzv. sociálního poradenského střediska.
Je tedy v plánu vytvořit dvě sociální poradenská střediska, jedno pro předškolní děti a jejich rodiče, jedno pro žáky základních škol a jejich rodiče. (V obou centrech bude působit sociální pracovník, který rodičům bude poskytovat poradenství a podporu.) První z center by mělo rodičům pomoci například se zápisem do mateřské školy, se záležitostmi, které mohou brzdit úspěšnou docházku dětí do školky, jako jsou pomůcky, školní obědy, ale také se přechodem dítěte do základní školy. Druhé středisko poskytne poradenství rodičům, například ohledně domácí přípravy dětí, a zprostředkuje kontakty na terénní sociální službu.
Co se týče této sociální terénní služby, která může být rodičům doporučena, její pracovníci (v rámci SAS – sociální aktivizační služby pro rodiny s dětmi) mohou pomoct rodičům například s nácvikem sociálních kompetencí při jednání ve škole, s přípravou dětí do školy (např. pomoc sezajištěním školních pomůcek), s jejich školní docházkou, bude také probíhat podpora a vzdělávání dítěte v souladu s doporučením třídního učitele.
Pokud se budete chtít dozvědět více o podrobnostech projektu, můžete kontaktovat Ing. Kateřinu Matyášovou, která vede zmíněný odbor, nebo Ing. Alenu Čermákovou, která je nejen členkou Asociace sociálních pedagogů, ale také zástupkyní vedoucího tohoto odboru.
Zřizovatel školy poskytuje financování pro sociálního pedagoga na konkrétní škole, alternativou je financování sdílené pozice sociálního pedagoga pro více škol.
K dosažení úspěchu podobných opatření je obvykle nezbytné disponovat konkrétními údaji (což mohou být například statistické údaje za určité období o absencích žáků ve škole, o počtu podpůrných konzultací pro rodiče ve škole či v jejich domově či plošná zpětná vazba od rodičů, žáků, vedení škol a pedagogů ohledně hodnocení nově zavedených služeb), které by například dokládaly, že zavedení pozice sociálního pedagoga má konkrétní dopad – například na snížení počtu opakování 1. ročníku základní školy u žáků nebo na snížení absencí žáků ve škole či ve zvýšení angažovanosti a spolupráce rodičů se školou, co se týče školní docházky jejich dětí.
Proto může být efektivním postupem nejprve realizovat pilotní projekt, buď v rámci Šablon Operačního programu Jan Amos Komenský nebo Operačního programu Zaměstnanost plus, a po vyhodnocení projektu na základě stanovených kritérií poté zahájit jednání se zřizovatelem školy ohledně možností financování pozice sociálního pedagoga.
Financování pozice sociálního pedagoga v rámci projektu Podpora rovných příležitostí při Národním pedagogickém institutu ČR (2022–2026).
„Hlavním cílem projektu je připravit a realizovat řešení vedoucí ke snižování rostoucích nerovností ve vzdělávání. Metodicky bude podporováno nejméně 400 škol po celé České republice.“ [1] Zapojené školy mohou také čerpat personální podporu v podobě pozice sociálního pedagoga.
„Při výběru škol byla zohledněna tato kritéria:
Sociální znevýhodnění v obci (index sociálního vyloučení Agentury pro sociální začleňování);
Kvalifikovaný odhad ředitelů škol o počtu romských žáků;
Počet žáků s vietnamským, slovenským nebo ukrajinským státním občanstvím;
Kvalifikovaný odhad ředitelů škol o počtu sociálně znevýhodněných žáků;
Počet vykázaných žáků se speciálními vzdělávacími potřebami z důvodu odlišného kulturního prostředí a jiných životních podmínek;
Míra předčasných odchodů ze vzdělávání;
Počet opakování ročníků. (…) [2]
Do pilotního vzorku v rámci první i druhé výzvy projektu jsou v současné době již vybrány všechny školy.
Je na místě doplnit, že jedním z cílů projektu je připravit podklady pro návrh reformy systému podpory škol. Podpora škol po roce 2026 by měla být zajištěna ze státního rozpočtu. Její nastavení by mělo vycházet ze situace jednotlivých škol a měla by obsahovat také ověřené nástroje metodické podpory pro práci se žáky se sociálním znevýhodněním.“ [2]
Tip:
Ředitelé škol, kteří uvažují o zavedení role sociálního pedagoga ve své škole, mohou mít pochybnosti ohledně toho, jak přesně definovat pracovní náplň a kompetence této pozice. Tyto pochybnosti mohou ztížit jejich rozhodnutí o implementaci sociálního pedagoga do školního prostředí.
Asociace sociálních pedagogů nabízí ředitelům škol individuální telefonické, online či osobní konzultace ohledně stanovení obsahu práce sociálních pedagogů tak, aby byli pro školu přínosní. Kontaktní údaje pro Asociaci jsou uvedeny na konci textu.
Začlenění sociálních pedagogů do kolektivu vyučujících
Začlenění sociálních pedagogů do kolektivu škol může mnohdy představovat výzvu. Na některých školách se toto začlenění daří, zatímco na jiných školách to může být složité, jelikož sociální pedagogové nejsou vždy přijímáni. V některých případech učitelé nerespektují sociálního pedagoga, nesdělují mu důležité informace o situaci ve třídě nebo o žácích a mohou se bránit zapojení do preventivních programů, které sociální pedagog plánuje zrealizovat ve školní třídě, i když byly například schváleny ředitelem školy.
Vzniká zde nepochopení ohledně role sociálního pedagoga, jak ji vnímají učitelé, a jakou vizi přináší samotný sociální pedagog. Učitelé mohou mít tendenci vnímat sociálního pedagoga jako někoho, kdo je kontroluje nebo překáží v jejich výuce, zatímco skutečným cílem sociálního pedagoga je působit jako odborník, který podporuje učitele ve vzdělávacích aktivitách a aktivně přispívá k tomu, aby se žáci cítili dobře ve školním prostředí. Jiří Daněk zdůrazňuje, že zvýšená osvěta ohledně role sociálního pedagoga by mohla pomoci, což souvisí i s potřebou legislativního zajištění této pozice.
Sociální pedagog může najít využití na všech typech škol
Ve školách, kde není sociální pedagog k dispozici, se ocitá v nejbližší roli sociálního pedagoga školní metodik prevence nebo výchovný poradce. Nicméně tito pracovníci jsou zároveň učiteli, kteří jsou zaneprázdněni výukou žáků a nemají dostatek času na řešení výchovných otázek, účast na preventivních programech, návštěvy rodin, komunikaci s externími organizacemi a podobně. To je také důvodem, proč je podle Jiřího Daňka přínosné mít sociálního pedagoga i na školách, kde je malý podíl žáků se sociálním znevýhodněním, kde může sociální pedagog věnovat čas prevenci a rozvoji vztahů ve třídách. Může organizovat školní akce, spolupracovat s rodiči, navazovat partnerství s jinými organizacemi a provádět další činnosti, které přispívají k pozitivnímu prostředí na škole.
Asociace připravuje metodický průvodce pro sociální pedagogy
Aktuálně byl schválen projekt nazvaný Rozvoj sociálních pedagogů ve školách (2023–2024), v rámci kterého spolupracuje Asociace s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nadací Sirius, Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně (Ústav pedagogických věd), Cyrilometodějskou teologickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci (Katedra křesťanské výchovy), Pedagogickou fakultou Jihočeské univerzity (Katedra pedagogiky), Pedagogickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci (Ústav pedagogiky a sociálních studií) a Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy (Katedra pedagogiky). V rámci projektu také proběhne spolupráce s odborníky z jiných fakult, kteří jsou současně členy Asociace.
„Cílem projektu je vytvoření a následná distribuce jednotné české celostátní metodiky pro sociální pedagogy a realizace výjezdního školení, na kterém budou v nové metodice proškoleni sociální pedagogové. Vytvoření jednotné metodiky zvýší povědomí o poslání a obsahu práce sociálního pedagoga, jasně definuje jeho náplň práce a kompetence, což pomůže k rozvoji pozice sociálního pedagoga, přispěje k jejímu většímu využívání a tím i k legislativnímu ukotvení, čímž se zaručí jeho kontinuita. Souběžně s tím budou v projektu ve vybraných lokalitách realizované kazuistické semináře. (…) Cílem je vytvoření dlouhodobě udržitelného modelu kazuistických seminářů, které budou realizovány i po skončení tohoto projektu. Nedílnou součástí projektu je vytvoření návrhu pro zapracování pozice „sociální pedagog“ do zákona o pedagogických pracovnících a další návazné legislativy. [3]
Posilování kompetencí sociálních pedagogů ve školách
Mnoho sociálních pedagogů v současnosti absolvovalo nebo stále absolvuje školení týkající se krizové intervence a práce s agresivním chováním u žáků. Dále se účastní preventivních programů, jako například Hra na hraně zaměřeného na prevenci problémového hraní, nebo využívají edukační materiály jako film Zuřivec, který se zabývá prevencí domácího násilí. Někteří také absolvují různorodé sebezkušenostní a psychoterapeutické výcviky. Přesto je vhodné a potřebné připravit budoucí komplexní dlouhodobý vzdělávací program a definovat kompetenční model pro sociální pedagogy.
Součástí výše zmíněné metodiky, která vznikne v rámci projektu Rozvoj sociálních pedagogů ve školách, bude také analýza studijních programů, které umožňují výkon pozice sociálního pedagoga (např. sociální pedagogika, sociální práce). Tato analýza má za cíl vyhodnotit, zda sociální pedagog s určitým odborným zaměřením disponuje dostatečnými kompetencemi pro svou práci. Pokud by se ukázalo, že některé kompetence chybí, je plánováno připravit další vzdělávání, například specializovaný trénink nebo delší vzdělávací programy.
Hlavní cíle Asociace: Legislativní podpora a odborné vzdělávání pro sociální pedagogy ve školách
Hlavním zaměřením Asociace je tedy nejen usilování o zakotvení sociálního pedagoga ve školní legislativě, ale i vytvoření komplexní metodiky pro jejich práci. Důležitými cíli jsou také trvalá podpora profesionálního růstu sociálních pedagogů, zajištění vzdělávacích programů pro členy Asociace, uspořádání diskusních fór a konferencí a šíření osvěty mezi školami a odbornými a politickými kruhy, aby byla jasně definována role sociálního pedagoga ve školním prostředí.
Asociace se také v širším časovém horizontu plánuje soustředit na vytváření preventivních a intervenčních programů, včetně řešení šikany, na školách v různých regionech, aby tak byly pokryty mezery v současné nabídce.
Inspirativní pohledy: sociální pedagogika v různých kontextech a zemích
Asociace hledá inspiraci na Slovensku, kde je role sociálního pedagoga již zakotvena v legislativě a sociální pedagogové působí nejen v mateřských, základních a středních školách, ale také v tzv. centrech pedagogicko-psychologického poradenství a prevence. Existují zde rovněž stanovené standardy a metodiky pro práci sociálních pedagogů.
Další zdroje inspirace mohou být Polsko, kde má sociální pedagogika své kořeny, a také Ukrajina. Inspirativní je také Německo, kde se sociální pedagogika a sociální práce neoddělují, což představuje zvláštnost v rámci tohoto tématu.
Infobox
ThemPra: spojování teorie a praxe sociální pedagogiky ve Spojeném království
V zahraničí lze také najít asociace sociálních pedagogů, jako příklad uvádíme britskou variantu ThemPra, která působí od roku 2007 na poli sociální pedagogiky a snaží se o její rozvoj a propojování teorie a praxe, což považuje za klíčové pro rozvoj tohoto oboru.
ThemPra přispívá k rozvoji britské sociální pedagogiky prostřednictvím propagace a udržitelné implementace aktivit sociální pedagogiky v organizacích pracujících s dětmi, mladými lidmi, rodinami a ohroženými dospělými.
Od roku 2007 jsou průkopníky sociální pedagogiky se statutárními, dobrovolnickými a nezávislými organizacemi po celém Spojeném království – prostřednictvím vzdělávacích kurzů, programů pro budování strategií a systémových změn. V rámci komunitních zájmových aktivit přispívají do sociální pedagogiky také prostřednictvím publikací, prezentacemi na konferencích a pořádáním workshopů a seminářů. [4]
Objevte Evropu sociální pedagogiky: Inovativní online kurz na Coursera
Sociální pedagogika v Evropě (Social Pedagogy across Europe) je první masivní otevřený online kurz prozkoumávající oblast sociální pedagogiky v Evropě. Kurz, který je součástí vzdělávací platformy Coursera a organizuje ho Universitat Autònoma de Barcelona. Nabízí osm lekcí během čtyř týdnů. Ty zahrnují úvodní lekci, šest lekcí mapujících sociální pedagogiku v různých evropských zemích a prezentaci inovativních praktických přístupů. (Součástí kurzu je také modul zabývající se sociální pedagogikou v České republice, vypracovaný odborníky z Masarykovy univerzity. Kurz je dostupný s anglickými titulky a registrace je nutná pro další informace o registračním poplatku, platbě za certifikát a možnostech stipendia.)
Cíle kurzu jsou:
• Prozkoumat vývoj sociální pedagogiky v Evropě.
• Podtrhnout důležitost uznání každého jednotlivce jako skutečně „bohatého“, jedinečného s potenciálem pro aktivní účast ve společnosti.
• Představit způsoby, jak lze tento koncept integrovat do každodenních interakcí a vztahů, které podporují učení, pohodu a spolupráci.
• Nabídnout přehled o základních principech sociální pedagogiky, které mohou být aplikovány v osobním i profesním životě. [5]
Rozdíl mezi sociálním pracovníkem a sociálním pedagogem: pohled na jejich odlišné role a cíle
Samotné obory sociální práce a sociální pedagogiky se liší v jejich konceptuálním zaměření. Sociální pedagogika je pedagogický obor, soustředí se na školní a rodinné prostředí, výchovu a prevenci. Sociální pedagog se snaží rozvíjet osobnost žáka. Sociální pedagogika tak má výchovný a pedagogický aspekt ve všech svých činnostech.
Sociální pracovník se soustředí primárně na klienty, kteří aktuálně řeší nejrůznější obtíže, a pomáhá tyto jejich obtíže řešit. Jestliže cílem sociální práce je, aby se klient adaptoval na změnu, vyrovnal se s ní (může se jednat např. o jiné životní podmínky či závažné změny v jeho životě), získal některé nové kompetence, aktivně se zapojil do života společnosti, zaujal adekvátní místo ve společnosti, tedy socializoval se v rámci jeho možností, pochopil vlastní situaci, potom sociální pracovník usiluje o dosažení optimálního stupně rovnováhy mezi potřebami a právy a reálnými možnostmi změny u klienta. (Tyto možnosti změny významně ovlivňuje právě sociální prostředí klienta). Sociální pracovník v praxi záměrně využívá také především pedagogické metody při práci s klientem, ale jeho cílem je minimální možný aktuální pokrok a posun u klienta.
Oproti tomu se sociální pedagog snaží svým odborným působením připravit žáka/dítě/studenta na vstup do nejširšího sociálního prostředí, vybavit ho arzenálem požadovaných vědomostí a potřebných schopností tak, aby byl jedinec plně schopný sociální integrace v jejím nejširším smyslu. [6] Přestože oba profesionálové využívají pedagogické metody, jejich cíle a přístupy jsou rozdílné.
Infobox
Vztahy mezi sociální pedagogikou a sociální prací: hledání společných bodů
Vědecké hledání průsečíků a jasně vymezených hranic mezi oblastmi sociální pedagogiky a sociální práce má dlouhou tradici. Existuje několik možných pohledů na vztah těchto dvou disciplín [7]:
a) Ztotožnění obou disciplín (převažující v německy mluvících zemích).
b) Zřetelná diferenciace mezi nimi (typická pro anglicky mluvící země, pokud se o sociální pedagogice mluví).
c) Integrace obou disciplín s respektováním jejich svébytnosti (typická pro Slovensko a částečně i Polsko).
Vzhledem k vývoji těchto disciplín se zdá, že nejoptimálnější je třetí přístup. Situace v České republice je však poněkud jiná a teprve další vývoj ukáže, jakým směrem se bude ubírat. Třetí pojetí lze vysvětlit tím, že obě disciplíny mají v podstatě stejné funkce a podobné odborné paradigma, avšak zachovávají si svoji autonomii, například v objektu svého zájmu a působení.
V České republice se pojetí sociální pedagogiky odlišuje od sociální práce tím, že zahrnuje celou populaci a nejen specifické kategorie populace (jako jsou menšiny). V České republice provedli srovnání činnosti sociálního pedagoga a sociálního pracovníka v prostředí školy Blaštíková, Grecmanová s Dopitou (2021). [8]
Doporučené webové odkazy (vzdělávací instituce a odborné organizace):
Asociace školské sociální práce v ČR
Asociace vzdělavatelů v sociální pedagogice
Katedra sociální pedagogiky MU
Katedra sociální pedagogiky PdF OU
Katedra speciální a sociální pedagogiky – Pedagogická fakulta UJEP
Profesní komora sociálních pracovníků
Ústav pedagogických věd - Fakulta humanitních studií UTB
Doporučená metodická videa a příručky:
Social Pedagogy Professional Association (2021). Série webinářů. Dostupné z https://www.youtube.com/@socialpedagogyprofessional.
Kol. autorů. (2019). Metodika pro školní sociální pedagogy. [online]. Statutární město Ostrava. Dostupné z: metodika_socped_komplet_final.pdf (talentova.cz).
[1] Kermesová, G. (nedatováno). Podpora rovných příležitostí. [online]. Dostupné z: Podpora rovných příležitostí - NPI - Národní pedagogický institut. [dat. cit. 30. 8. 2023].
[2] MŠMT. (2022). Projekt: Podpora rovných příležitostí. [online]. Praha: MŠMT. Dostupné z: Projekt: Podpora rovných příležitostí - edu.cz. [dat. cit. 30. 8. 2023].
[3] Nadace Sirius. (2023). Rozvoj preventivní a sociální práce na školách. [online]. Praha, Nadace Sirius. Dostupné z: Nadace Sirius - Rozvoj preventivní a sociální práce na školách. [dat. cit. 30. 8. 2023].
[4] ThemPra Social Pedagogy CIC, 2. (nedat). Social Pedagogy. [online.]. Mount Pleasant, Allithwaite, Cumbria, LA11 7RE: ThemPra Social Pedagogy. Dostupné z https://www.thempra.org.uk/social-pedagogy/?fbclid=IwAR1fw3FzuIiWRME77GJn513grKEyunjmhKhpGaNgnKPTOHzGT7mGvRmbOhQ. [dat. cit. 30.8.2023].
[5] Kol. autorů. (nedat). Social Pedagogy across Europe. [online]. Barcelona: Universitat Autònoma de Barcelona. Dostupné z https://www.coursera.org/learn/social-pedagogy-europe. [dat. cit. 30. 8. 2023].
[6] Kraus, B., & Hoferková, S. (2016). Ke vztahu sociální pedagogiky a sociální práce. Sociální pedagogika / Social education, 4(1), 57–71.
[7] Ondrejkovič, P. (2000). Príspevok k otázkam vzťahov sociálnej pedagogiky a sociálnej práce. Pedagogika, 50(2), 181–191.
[8] Blaštíková, L., Grecmanová, H., & Dopita, M. (2021). Social pedagogues and social workers in primary school. Sociálni Pedagogika, 9(1), 74–81A.
Mohlo by Vás zajímat
VIDEOREPORTÁŽ: „Když jdu na doučko, tak se těším do školy víc“
Již podruhé se vydáváme na ZŠ Cimburkova na pražském Žižkově, kde se setkáme se žáky, kteří chodí na doučování, a zjistíme, co se jim na něm líbí. Prozkoumáme, jak se díky doučování změnil jejich vztah k výuce a škole, a uvidíme, jak jejich proměnu vnímají samotní doučující. Tentokrát se zaměřujeme na příběhy samotných žáků, kteří často pocházejí ze sociálně znevýhodněného prostředí.