Žáci druhé třídy na exkurzi v místní lesní školce. | FOTO: Základní škola Budišov nad Budišovkou, okres Opava, příspěvková organizace.
V prvním dílu jste se mohli dozvědět, k čemu přispělo rozšíření týmu ZŠ Budišov nad Budišovkou o sociální pedagožku, jak zde tuto pozici ukotvili v rámci spolupráce školního poradenského týmu a co je její náplní práce.
V rámci školního poradenského pracoviště se kariérovému poradenství primárně věnuje sociální pedagožka. Žákům představuje toto téma již od 6. ročníku a postupně je s ním seznamuje.
V 8. a 9. ročníku potom mají žáci možnost zúčastnit se exkurzí na středních školách a učilištích, což jim usnadňuje rozhodování o tom, který studijní nebo učební obor je pro ně nejvhodnější. Při výběru střední školy nebo učiliště jsou klíčovými faktory například její umístění a také to, zda se jedná o školu veřejnou nebo soukromou.
Dále mohou žáci každý týden využít konzultačních hodin se sociální pedagožkou (nebo výchovnou poradkyní), kde mohou řešit své aktuální otázky spojené s výběrem střední školy nebo volbou budoucího povolání. Během těchto konzultací poradkyně také zdůrazňují důležitost zapojení rodičů do procesu volby povolání a realizace potřebných kroků.
Sociální pedagožka se věnuje také mapování silných stránek a oblastí, kde mají žáci rezervy a doporučuje jim kontakty na externí odborníky a centra, která mohou poskytnout další podporu jim i jejich rodičům. K odhalení potenciálu a nadání žáků využívá webovou aplikaci Regio Advisor. Tato aplikace pomáhá žákům při rozhodování o volbě budoucího povolání a směřování jejich dalšího studia. Žáci mohou s aplikací pracovat dlouhodobě, až po dobu tří let, a své portfolio v aplikaci průběžně aktualizovat a doplňovat. Díky tomu získávají přehled o svém vývoji a mohou efektivněji rozvíjet své silné stránky, zájmy a talenty.
V rámci kariérového poradenství mohou žáci pracovat s rozvojovými Kartami inteligencí a Kartami pracovních hodnot. Tyto karty je motivují k rozvíjení silných stránek v oblastech, které je zajímají a ve kterých vynikají. Tímto přístupem dochází k přirozenému posílení jejich sebevědomí.
Infobox
Regio Advisor
Regio Advisor je webová aplikace určená pro žáky základních a středních škol, která jim pomáhá objevit silné stránky a lépe se rozhodnout o své budoucnosti. Aplikace je užitečným nástrojem pro psychology, kariérové a výchovné poradce, kteří pracují s žáky 7., 8. a 9. ročníků základních škol a 2., 3. a 4. ročníků středních škol. Žáci vyplňují aplikaci samostatně a během práce odpovídají na různé otázky. Na základě odpovědí aplikace vyhodnotí jejich silné stránky a doporučí jim vhodné oblasti pro další rozvoj.
Práce s aplikací vede žáky k sebehodnocení a k uvědomění si, co je baví a čemu by se chtěli v budoucnosti věnovat. Výsledky je vhodné konzultovat se školním poradcem nebo školní poradkyní, kteří mohou nabídnout další doporučení. Poradci tak získávají přehled o silných stránkách žáků a kariérních preferencích, což jim pomáhá mj. zaměřit výuku na rozvoj potenciálu žáků. Aplikaci lze využívat opakovaně, což umožňuje sledovat změny v myšlení a sebehodnocení žáků v průběhu času.
Rozvojové Karty inteligencí slouží jako úvodní nástroj pro identifikaci nadání žáků a zahájení diskuse o silných stránkách a kariérních možnostech. Práce s deseti kartami je založena na intuitivním výběru "inteligencí" podle obrázků na kartách. Ve spolupráci s odborníkem karty povzbuzují jedince k rozvoji v oblastech, které je zajímají, baví a ve kterých vynikají, čímž přirozeně posilují jejich sebevědomí. Karty jsou určeny pro kariérové poradce, výchovné poradce, psychology, kouče, učitele a další profesionály, kteří pomáhají lidem nalézt vlastní směr. Jsou také vhodné pro všechny, kteří chtějí sami objevovat své zaměření. Karty jsou součástí webové aplikace Regio Advisor.
Rozvojové karty pracovních hodnot pomáhají žákům ujasnit si, co je pro ně důležité v budoucí profesi. Pomocí těchto karet si mohou sestavit žebříček hodnot, které by rádi naplňovali ve své kariéře, což jim pomůže při volbě povolání nebo dalšího studia. Sada obsahuje 41 karet, přičemž každá karta představuje konkrétní pracovní hodnotu spolu s vizuálním vyjádřením. S kartami mohou pracovat především kariéroví a výchovní poradci, kteří pomáhají žákům lépe si uvědomit, jaké hodnoty jsou pro ně v budoucím pracovním životě důležité. Žáci s nimi mohou pracovat také individuálně. Karty jsou součástí webové aplikace Regio Advisor, která podporuje dlouhodobý rozvoj jejich kariérního směřování.
V rámci prevence škola pravidelně zařazuje třídnické hodiny, které se konají každé pondělní ráno jako první vyučovací hodina. Během těchto hodin se třídní učitelé, často ve spolupráci s dalšími školními pracovníky, zaměřují na otázky správného chování, řešení vzniklých problémů a podobná témata. Třídnické hodiny jsou součástí rozvrhu žáků od 5. do 9. třídy. V nižších ročnících mají děti na začátku týdne první hodinu tzv. „ranní kruhy“, během kterých si povídají o tom, jak strávily víkend, co je v týdnu čeká a na co se mají připravit. Ranní kruh je plnohodnotnou součástí výuky, takže nezvyšuje počet hodin, které děti ve škole stráví. [1]
Ředitelka školy Natálie Jaššová je přesvědčena, že dlouhodobě a pravidelně zařazované třídnické hodiny významně přispívají k pozitivnímu třídnímu klimatu a k rozvoji hlubších a kvalitnějších vztahů jak mezi žáky, tak mezi žáky a třídní učitelkou či učitelem. Podotýká, že žáci se těchto hodin účastní rádi a pravidelně, a to i přesto, že se konají ještě před začátkem samotné výuky.
Během těchto hodin mají žáci prostor sdílet své zážitky i mimoškolní zkušenosti. Často se svěřují s náročnými rodinnými situacemi a nepříznivými životními podmínkami. Proto se třídnických hodin pravidelně účastní i sociální pedagožka, která může okamžitě nabídnout pomoc a podporu. Kromě toho se v rámci těchto hodin plánují projektové dny, soutěže, spolupráce s dalšími školami v okolí, řeší se týdenní plány nebo omluvenky žáků.
Sociální pedagožka také průběžně připravuje preventivní programy zaměřené na podporu zdravých vzorců chování mezi žáky. Tyto programy zahrnují například exkurze na Policii ČR nebo vrstevnické aktivity, kde si starší žáci připraví přednášku pro mladší spolužáky. Do její agendy patří také programy zaměřené na prevenci drogových závislostí a šikany.
Z iniciativy sociální pedagožky se v posledních letech podařilo opakovaně uspořádat soutěžní akci s názvem ″Bezpečí především″, do které se aktivně zapojili žáci 6. a 7. ročníků. Společně plnili úkoly zaměřené na bezpečnost, rozpoznávání rizik, komunikaci a týmovou spolupráci. Akce se zúčastňují také žáci z dalších místních škol a různé organizace jako Lesy ČR, Lesy města Budišov, místní Středisko volného času, Městská policie Budišov nad Budišovkou, BESIP při Ministerstvu dopravy ČR a další. [1]
Sociální pedagožka dlouhodobě a pravidelně, několikrát do měsíce, pracuje s třídními kolektivy na zlepšení jejich atmosféry. K tomuto účelu nejčastěji využívá práci s rozvojovými kartami, které pomáhají zlepšovat vztahy mezi žáky a podporovat pozitivní třídní klima. [1]
Sociální pedagožka často provádí i individuální intervence, například během školního roku 2022/2023 proběhlo 68 takových setkání. Nejčastěji řešila konflikty mezi žáky, a to jak ve třídě, tak na celé škole. Ve dvou případech byla nutná krizová intervence kvůli domácímu násilí, v dalších dvou případech šlo o podporu při rodinných tragédiích (úmrtí sourozence a vážná dopravní nehoda spolužáka). Řešila také problematiku sebepoškozování (3 případy) a tři závažné případy šikany, které vyžadovaly podání trestního oznámení. [1]
Propojení rodiny a školy spojuje dvě zásadní oblasti, které významně ovlivňují vývoj dítěte. Klíčovými prvky této spolupráce jsou vzájemný respekt, aktivní komunikace a efektivní spolupráce mezi rodiči, dětmi a školou. Tyto faktory společně vytvářejí harmonické prostředí pro vzdělávání a růst. Dobře nastavená spolupráce nejenže posiluje důvěru mezi všemi zúčastněnými, ale také podporuje radost z učení a vyučování. Když se tento vztah rozvine správným směrem, děti mají mnohem lepší podmínky pro dosažení svého plného potenciálu a položení pevných základů pro budoucnost.
V září proto na budišovské škole pravidelně probíhá úvodní seminář pro rodiče nazvaný „Kulatý stůl“, který vede sociální pedagožka. Během semináře jsou rodiče informováni o školním řádu, používání školního online informačního systému Bakaláři, pravidlech omlouvání absence žáků, možnostech získání obědů zdarma a dalších důležitých tématech. Tento seminář je primárně zaměřen na rodiče žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí. [2]
Rodiče získávají informace o vzdělávání a výchově dětí třikrát ročně během třídních schůzek a mají také možnost využít individuální konzultace prostřednictvím konzultačních hodin jednotlivých pedagogů. Údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáků jsou vždy sdělovány pouze zákonným zástupcům žáků, nikoli veřejně. [3] Ve škole byla nově zřízena místnost s relaxačním vybavením, která je určena pro individuální setkávání s rodiči a zároveň slouží třídním učitelům, sociální pedagožce a speciální pedagožce k provádění individuálních intervencí. [4]
Rodiče jsou, pokud to situace vyžaduje, také písemně zváni na takzvané „hovorové hodiny“. Jedná se o formu výchovných komisí, kde se spolu s rodiči a často i samotným žákem či žákyní řeší náročné situace, které mohly vzniknout například kvůli nevhodnému chování žáka či žákyně nebo v důsledku problémů v rodinném zázemí. Cílem těchto setkání je najít řešení, které by vedlo ke zlepšení situace jak ve škole, tak doma.
Během školního roku se navíc pořádá setkání s názvem "Na kafíčko s paní ředitelkou", které je koncipováno jako neformální a přátelské setkání. Pro rodiče jsou během roku realizovány i další projekty, například projekt "Zahrada", kde se žáci společně s rodiči podílejí na zkrášlování školní zahrady. [2]
Rodiče získávají informace o prospěchu a docházce svých dětí prostřednictvím školního online systému Bakaláři, který zároveň slouží k předávání dalších důležitých sdělení, jako jsou změny v rozvrhu. Potřebné záležitosti mohou rodiče řešit přes e-mailovou schránku nebo telefonicky. O dění ve škole, pořádaných akcích a aktivitách pro děti jsou rodiče informováni prostřednictvím sociálních sítí a na webových stránkách školy. [2]
Pro učitele a školní personál jsou nespolupracující rodiče, jejichž děti mají neomluvenou absenci nebo neplní domácí úkoly, značnou výzvou. Sociální pedagožka doporučuje přistupovat k těmto situacím s trpělivostí, vytrvalostí a vstřícností. Je důležité nenechat se odradit počátečním nezájmem nebo absencí komunikace ze strany rodičů a opakovaně se snažit o navázání kontaktu. Někteří rodiče žáků z budišovské školy jsou dlouhodobě nezaměstnaní, tráví většinu času doma a ven vycházejí pouze v nezbytných případech.
Pokud škola nemá delší dobu žádné zprávy o dítěti a rodiče nereagují na pokusy o komunikaci, sociální pedagožka se osobně vydává za rodinou do terénu. V případech, kdy je to nezbytné, spolupracuje také s Orgánem sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), a to včetně účasti na případových konferencích, kterých během školního roku proběhne přibližně 5 až 10. Jejím úkolem je zjistit, proč dítě nechodí do školy nebo proč rodiče během nemoci nevyzvedávají úkoly. [1]
Například ve školním roce 2022/2023 se uskutečnilo celkem 82 pohovorů mezi sociální pedagožkou a rodiči, a to buď formou pozvání rodičů do školy, nebo prostřednictvím návštěv v domácím prostředí. Většina těchto setkání probíhala přímo v rodinách. Důraz byl kladen zejména na dodržování školní docházky a na omezení absence žáků, která byla často podporována samotnými rodiči. Rodičům bylo vysvětleno, jaké důsledky může mít podporované záškoláctví. [1]
Pro většinu rodičů představují takové návštěvy v domácnosti výrazný zásah do soukromí. Aby se jim vyhnuli, snaží se více dohlížet na plnění domácích úkolů, zajistit docházku dětí do školy a včas předkládat omluvenky a další potřebné dokumenty. Díky systematické práci sociální pedagožky přímo v terénu se navíc podařilo snížit míru absence mezi žáky.
Rozálie Zlámalová zdůrazňuje, že základem úspěšné komunikace s rodiči je respekt a jasné, srozumitelné předávání informací. Klíčové je správně posoudit konkrétní situaci a podle toho zvolit vhodný přístup. Sociální pedagog či pedagožka ani jiný pedagogický pracovník nebo pracovnice by neměli rodinu hodnotit či "nálepkovat". I když se Rozálie Zlámalová setkala s velmi náročnými situacemi, jako bylo podání trestního oznámení kvůli záškoláctví nebo odebrání dítěte z rodiny kvůli podezření na týrání, vždy se snažila rodičům objasnit důvody těchto kroků a nabídla možné řešení. Tento přístup přispívá k tomu, že se jí daří navázat spolupráci s rodinami. Škola klade velký důraz na dlouhodobé posilování a prohlubování vztahů s rodiči a širší komunitou, což je díky vytrvalosti a trpělivosti sociální pedagožky úspěšně realizováno.
V minulosti škola čelila problému s častým výskytem parazitů (vší dětských) mezi žáky, který se nedařilo vyřešit ani přes opakovaná doporučení pedagogů směrem k rodičům. Sociální pedagožka proto zaměřila velkou část svých návštěv v rodinách na osvětu ohledně hygienických návyků dětí, což vedlo ke snížení výskytu vší. [1] Kromě toho přímo do rodin doručila šampony proti vším a tím se problém podařilo vyřešit.
Sociální pedagožka poskytuje rodinám žáků konkrétní pomoc v sociálních záležitostech, například při vyřizování dávek hmotné nouze, jako je příspěvek na živobytí nebo mimořádná okamžitá pomoc zaměřená na vzdělávání dětí. V jednom případě se také obrátila na Nadaci Sirius v rámci projektu "Patron dětí" s žádostí o finanční příspěvek na pořízení postelí pro dvě děti. Kromě toho podporuje rodiny při podávání žádostí o přemístění či propuštění členů rodiny z výkonu trestu. [1]
Ředitelka školy Natálie Jaššová zdůrazňuje, že by bylo žádoucí, aby byla pozice sociálních pedagogů legislativně zakotvena, jelikož se sociální problémy stále častěji objevují a vedení škol čelí v této oblasti značnému tlaku. Mít ve škole sociálního pedagoga či pedagožku podle ní představuje velkou podporu pro všechny zaměstnance, a to zejména při řešení konkrétní agendy, jako je zajišťování obědů zdarma, navazování komunikace s nespolupracujícími rodiči, spolupráce s externími organizacemi, jako jsou místní neziskové organizace, volnočasové kluby nebo Orgán sociálně-právní ochrany dětí. Dále jsou sociální pedagogové neocenitelní při depistáži v rodinách, při řešení záškoláctví a dalších problémů.
Motivovaný sociální pedagog či pedagožka s potřebnou kvalifikací rozšiřuje obzory svým kolegům tím, že jim přibližuje sociální zázemí a životní podmínky, ve kterých děti vyrůstají, a poskytuje pohled na reálné možnosti, které tyto děti mají. Tím jsou myšleny například příležitosti, jaké mají v oblasti vzdělávání, volnočasových aktivit či dalšího osobního rozvoje s ohledem na jejich situaci.
Každá škola, v závislosti na své lokalitě a komunitě, do jisté míry čelí různým sociálním problémům žáků a jejich rodin. Je proto důležité se těmito výzvami zabývat co nejrychleji a nejefektivněji, aby se podmínky dětí a jejich vyhlídky do budoucna co nejvíce zlepšily.
Zdroje:
[1] ZŠ Budišov nad Budišovkou. (2024). Výroční zpráva 2022–2023. Budišov nad Budišovkou: ZŠ Budišov nad Budišovkou [online]. Dostupné z: https://www.skolabudisov.cz/o-skole/uredni-deska. [dat. cit. 22. 8. 2024].
[2] ZŠ Budišov nad Budišovkou. (2024). Minimální preventivní program. Budišov nad Budišovkou: ZŠ Budišov nad Budišovkou [online]. Dostupné z: https://www.skolabudisov.cz/images/MPP_Budi%C5%A1ov_2022_2023.pdf. [dat. cit. 22. 8. 2024].
[3] ZŠ Budišov nad Budišovkou. (2024). Dokumenty / formuláře. Klasifikační řád 23–24. Budišov nad Budišovkou: ZŠ Budišov nad Budišovkou [online]. Dostupné z: https://www.skolabudisov.cz/o-skole/dokumenty-formulare. [dat. cit. 22. 8. 2024].
[4] ZŠ Budišov nad Budišovkou. (2024). Škola dnes. Budišov nad Budišovkou: ZŠ Budišov nad Budišovkou [online]. Dostupné z: https://www.skolabudisov.cz/o-skole/skola-dnes. [dat. cit. 22. 8. 2024].
Třetí díl seriálu o portugalském programu TEIP přináší přehled klíčových aktivit a výsledků tohoto dlouhodobého projektu, který úspěšně podporuje školy v sociálně znevýhodněných oblastech. Dozvíte se, jak TEIP pomáhá zapojit děti migrantů, zlepšovat školní úspěšnost a posilovat spolupráci s komunitami a rodinami. Nezapomeňte se podívat i na první dva díly, které seriál zasazují do širšího kontextu – odkazy najdete na konci textu.
Ředitelka ZŠ Budišov nad Budišovkou Natálie Jaššová vede školu s vysokým podílem žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí. Díky projektu Podpora rovných příležitostí Národního pedagogického institutu ČR rozšířila tým o sociální pedagožku, což zlepšilo spolupráci mezi pedagogy a rodinami a přispělo k vytvoření bezpečného prostředí pro žáky. V prvním díle miniseriálu se zaměříme na ukotvení této pozice, spolupráci školního poradenského týmu a náplň práce sociální pedagožky.
Projekt „Spoluprací za lepší školy“ zapojil celkem 500 škol napříč Švédskem, včetně dvou škol z konkrétního regionu, jejichž kazuistiky jsou zde popsány. První školou byla venkovská škola s rodinnou atmosférou, zatímco druhá škola se nacházela v krajském městě. Projekt začal osmiměsíční analytickou fází, která odhalila nedostatky v jejich organizaci a spolupráci. Díky intervencím se podařilo zlepšit výsledky žáků a žákyň a vytvořit udržitelnou organizační strukturu v místním školském úřadu.