PODCAST 54: Školské rady: Nevyužitý potenciál klíčového pilíře českého vzdělávacího systému

Co je školská rada a kdo jsou její členové?

Školská rada je důležitý orgán školy, který musí být zřízen podle zákona u každé základní, střední a vyšší odborné školy. Mateřské školy školské rady nemají, protože tyto rady byly zavedeny zákonem ještě předtím, než se stalo předškolní vzdělávání povinným. Vzhledem k tomu, že povinné předškolní vzdělávání je nyní součástí vzdělávacího systému, bylo by logické mít školské rady i pro mateřské školy.

Do školské rady jsou voleni zástupci tří skupin:

• Zástupkyně a zástupci dětí a jejich zákonných zástupců. Dítě samo může být členem rady po dosažení 18 let.
• Zástupkyně a zástupci pedagogických pracovnic a pracovníků. Ředitelka či ředitel školy nemůže být členem rady, i když je součástí pedagogického týmu, ale je hlavním partnerem školské rady.
• Zástupkyně a zástupci zřizovatele, což je u základních škol většinou obec, u středních škol je to nejčastěji kraj.

Školská rada může být různě velká, ale počet jejích členek a členů musí být dělitelný třemi. Velikost rady určuje zřizovatel, který stanoví volební řád a určí, kolik zástupkyň a zástupců bude voleno z řad pedagogických pracovnic a pracovníků, rodičů apod. Členky a členové rady mají tříletý mandát, který lze jen obtížně zkrátit. Výjimkou je, pokud se někdo rozhodne dobrovolně odstoupit – v takovém případě stačí informovat předsedkyni či předsedu rady bez nutnosti zdůvodnění. Hypoteticky by se také mohlo stát, že se proti některé zástupkyni či zástupci vzbouří jeho kurie, například pokud by se pedagogové vzbouřili proti zástupcům rodičů. Nikola Křístek se s takovým případem zatím nesetkal, pravděpodobně proto, že samotný proces výměny členek a členů některé kurie by byl značně složitý, spíše než že by k tomu nebyl žádný důvod. Působnost rady může být ovlivněna také voliči na dané škole. Pokud polovina počtu voličů potřebných ke zvolení členky či člena školské rady řekne „my bychom chtěli nové volby do školské rady za naši kurii“, jsou ředitelka či ředitel povinni volby vyhlásit. Tehdy mandát členek a členů rady skončí dříve než během tří let.

Školská rada: Diskuse, plánování a zpětná vazba pro lepší budoucnost školy

Členky a členové školské rady by se měli pravidelně setkávat, diskutovat záležitosti školy a plánovat její budoucnost. Jejich hlavní úlohou je vést dialog s vedením školy nebo jím pověřenými osobami. Hlavní funkcí rady je tedy projednávání. Poskytuje zpětnou vazbu a proaktivní podněty, což pomáhá při plánování a strategickém rozhodování vedení školy. V některých situacích mají členky a členové rady dokonce rozhodovací pravomoc na území školy.

Spolupráce školské rady a vedení: Klíč k efektivnímu rozvoji školy

Rozvojová funkce školské rady je zakotvena v zákoně a spočívá v jejím podílení se na tvorbě koncepce školy. Aby však rada mohla tuto roli efektivně plnit, musí ji k tomu přizvat vedení školy. Pokud by rada začala vytvářet vlastní návrhy bez spolupráce s vedením a poté je předkládala, nebylo by to správné a pravděpodobně by tyto návrhy nebyly vedením přijaty. Školská rada by také neměla fungovat pouze reaktivně, tedy že vedení školy sestaví strategii samostatně a poté jen seznámí radu s výsledkem. 

Školský zákon stanoví, že školská rada by se měla aktivně podílet na vytváření koncepčních záměrů pro rozvoj školy a že ředitel má zajistit podmínky pro její činnost. Podle Nikoly Křístka i z pohledu dobré manažerské praxe by měla ředitelka či ředitel zvát školskou radu na klíčová jednání týkající se strategie školy a aktivně se snažit zapojovat její členky a členy.

Například při strategických jednáních by měli být přítomni alespoň některé zástupkyně a zástupci školské rady, aby mohli přispět svými názory a zkušenostmi. Ve školské radě mohou být lidé s profesními zkušenostmi z různých oborů, kteří mohou přinést cennou inspiraci pracovnicím a pracovníkům školy. „I když máte spoustu známých a tak dále, tak jako pracovník školy, máte nějaké sociální limity a nějaké limity v představivosti, co všechno je možné. A najednou máte třeba šest lidí ve školské radě, kteří jsou úspěšní ve svých činnostech. Můžete tam mít právníka. Můžete tam mít ajťáka atd.”, vysvětluje Nikola Křístek. Lidé, kteří se podílejí na strategiích ve svých vlastních organizacích, mohou škole přinést nové náměty. Je však důležité mít na paměti, že ředitelka či ředitel má právo návrhy školské rady odmítnout.

Role školské rady v hodnocení a rozvoji školy

Školská rada se vyjadřuje k dokumentům předkládaným školou, zejména k výroční zprávě. Každý rok také připomínkuje a schvaluje návrh rozpočtu školy na následující rok a navrhuje opatření ke zlepšení hospodaření školy. Kromě toho hodnotí naplňování školního vzdělávacího programu. Školský zákon přesně nestanovuje, jak by to mělo probíhat, proto se postup řídí potřebami školy a možnostmi a kapacitou školské rady. Podle zákona je hodnocení práce školy prováděno Českou školní inspekcí, zřizovatelem podle předem stanovených kritérií a samotnou školou prostřednictvím autoevaluace. Často se toto hodnocení provádí pomocí dotazníků nebo rozhovorů, přičemž se zapomíná na roli školské rady, která je také orgánem školy. Hodnocení školy tak může být prováděno v součinnosti vedení školy a školské rady, což poskytuje inteligentní prostor pro spolupráci.

Proč školské strategie potřebují větší odvahu a strukturu: Jak školská rada může pomoci

Nikola Křístek sdílí svou zkušenost, že strategie vytvářené školami jsou často příliš konzervativní a málo progresivní ve srovnání s neziskovými organizacemi nebo firmami. Obvykle jde buď o sadu operativních cílů, nebo o deklarace hodnot typu „chceme úspěch pro každého žáka a bezpečné prostředí ve škole“. Tyto strategie nejsou konkrétní ani měřitelné a nejsou rozloženy v čase. Na rozdíl od firemních strategií jim často chybí struktura. To je oblast, kde by školská rada mohla vedení školy nabídnout pomoc. Když ředitelka či ředitel řekne, že chce, aby se děti cítily ve škole co nejpříjemněji a dosahovaly vynikajících akademických výsledků, může se školská rada ptát: „Jak toho vlastně chcete docílit? Jak to má přesně vypadat? Jak poznáte, že se to skutečně stalo? Jaké jsou předpoklady a kolik může taková změna stát? Kdo se do toho má zapojit?“ Vedení školy se tak může bavit s radou jako s rovnocennými partnery a nemusí pro svou strategii získávat jejich souhlas, zatímco u pedagogického týmu to nutné je. Tím má méně svázané ruce při práci se školskou radou.

Jak efektivní školská rada může zabránit eskalaci problémů ve škole

Školská rada není výkonným orgánem, tedy jejím úkolem není přímo řešit problémy školy. Nicméně může významně přispět k tomu, aby se problémy začaly řešit. Nikola Křístek věří, že funkční školská rada může být efektivním nástrojem pro řešení různých problémů školy. K tomu je však nezbytné, aby rada splňovala následující podmínky:

• Školská rada je nestranný a kompetentní orgán, který pracuje pro dobro školy.
• Rodiče, žákyně, žáci a pedagogický tým mají základní informace o školské radě a vědí, jak ji kontaktovat.
• Školská rada má důvěru všech zainteresovaných stran.
• Vedení školy naslouchá radám a doporučením školské rady.

Podle Nikoly Křístka by mělo vedení školy vždy zveřejnit složení školské rady, včetně začátku a očekávaného konce mandátu jejich členek a členů, a také kontaktní údaje, minimálně na předsedkyni či předsedu rady, případně i na zástupkyně a zástupce jednotlivých skupin (kurie), aby rodiče věděli, na koho se mohou obrátit. Dále by měla být dostupná základní dokumentace školské rady, zejména jednací řád, aby všichni zainteresovaní znali pravidla, podle kterých školská rada funguje, zda jsou některá její zasedání veřejná a jak se na ně mohou přihlásit jako hosté. Je také důležité zveřejnit přehled schvalovacích doložek nebo dokumentaci toho, co školská rada projednala a schválila.

Nikola Křístek popisuje typický příklad negativního eskalování problémů ve škole, jak to zná ze své praxe s vedením škol. Problém často nejprve identifikují rodiče, kteří se obrátí na pedagogický sbor. Pokud jejich snaha nevede k řešení, kontaktují ředitelku či ředitele. Pokud ani to nepomůže, obrátí se na online diskusní fóra, kde jim uživatelky a uživatelé doporučují, aby psali zřizovateli, médiím nebo České školní inspekci. Tím se z původně drobného problému stane závažnější záležitost. Do řešení se začnou zapojovat externí organizace, které se zabývají záležitostmi, které by měly být řešeny v rámci školy. Návrhy těchto organizací nemusí mít vždy pozitivní dopad. I kdyby Česká školní inspekce vydala ke konkrétní situaci školy své stanovisko, není jisté, že škola toto stanovisko přijme a bude se jím řídit.

Tento trend může vést k tomu, že se škola necítí zodpovědná za řešení problému, protože se nepodílela na diskuzi a návrhu řešení. Zřizovatelé často nemají dostatek kapacit, aby důkladně prošetřili problémovou situaci a porozuměli jejímu kontextu. Jejich snaha je pak často zaměřena na co nejrychlejší ukončení problému. To však nemusí podporovat kvalitu řešení, protože některé problémy nelze rychle vyřešit. Do problému mohou zasáhnout i média, pokud je rodiče kontaktují. Média představují nekontrolovatelný faktor. Když se o škole začne psát v médiích, situace rychle eskaluje a může vést k veřejným setkáním, kde jsou pranýřováni konkrétní pracovnice či pracovníci školy. Taková eskalace nepřispívá k tomu, aby se zde zaměstnaní cítili dobře a bezpečně. Pokud se pracovnice a pracovníci školy nebudou cítit dobře, nebudou schopni vytvářet bezpečné prostředí pro žáky a žákyně.

Pokud je školská rada funkčním orgánem, rodiče se mohou v popsané situaci, místo eskalace kontaktováním externích subjektů, obrátit na školskou radu se žádostí: „Pokoušeli jsme se domluvit s učitelem, zástupcem, ředitelem. Máme pocit, že nás pořád neslyší. Můžete to, prosím, projednat?“

Školská rada má podle školského zákona dohlížet na naplňování školního vzdělávacího programu, takže může takový podnět projednat. Má také právo na přístup k informacím týkajícím se její činnosti, proto může například vyzvat ředitelku, ředitele nebo pověřené osoby, aby přišli situaci vysvětlit a doložit. Tím se problém začne řešit uvnitř školy, probíhá kultivovaná diskuse a účastnění mají pocit, že je situace regulérně řešena v prostředí školy, kde se všichni aktéři cítí bezpečně.

Vyvážení zájmů: Jak školská rada zajišťuje nestrannost při řešení školních problémů

Každá skupina ve školské radě (pedagogický sbor, rodiče a zástupkyně či zástupci zřizovatele) má své vlastní zájmy a očekávání. Rodiče, jejichž děti navštěvují školu, kde jsou členy rady, mohou být ve svých rozhodnutích a názorech opatrnější, aby negativně neovlivnili chování učitelek a učitelů vůči svým dětem. Učitelky a učitelé, kteří jsou mimo školskou radu podřízeni ředitelce/řediteli jako svému zaměstnavateli, mohou váhat při řešení problémů týkajících se chodu školy, protože řeitelka/ředitel má vliv na jejich kariéru, další vzdělávání a rozdělení vyučovacích předmětů. Zřizovatelé mají zájem na dobrém fungování školy a cítí se spoluzodpovědní za jednání ředitelky či ředitele, které sami jmenovali, a chtějí, aby byli pevní ve svých rozhodnutích.

Na druhou stranu, i přes specifické zájmy jednotlivých skupin rady, její složení z třetin zajišťuje nestrannost. Většinou, řeší-li se konkrétní problém, jedna nebo dvě třetiny školské rady jsou relativně svobodné a mohou se k problému postavit objektivně. Když se objeví „rodičovský problém“, „pedagogický problém“ nebo „provozní problém“, vždy jsou přítomny dvě další skupiny, které mohou situaci posoudit s určitou mírou odstupu. Absolutní nezávislost všech členek a členů je sice iluzí, ale v případě školské rady je nezávislost a nestrannost poměrně dobře zajištěna.

Školská rada jako klíčová podpora pro střední článek ve školství

Podle Nikoly Křístka může školská rada značně pomáhat s úkoly, které jsou dnes připisovány tzv. střednímu článku podpory. Střední článek podpory ve školství je systém zavedený ministerstvem školství České republiky, který poskytuje metodickou a administrativní pomoc školám a zřizovatelům, s cílem snížit nepedagogickou zátěž a zlepšit kvalitu vzdělávání. Tento článek funguje jako prostředník mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR a školami, zajišťuje obousměrnou komunikaci a přenos důležitých informací a zpětné vazby. [9], [10], [11]

Jak bude přesně vypadat střední článek podpory zatím není zcela jasné. Existuje několik koncepcí, ale školská rada může částečně zastoupit střední článek tím, že pomáhá rozvíjet a vyhodnocovat individuální strategii školy. Školská rada nemá kapacitu na výraznou podporu exekutivního řízení školy, což zůstává v kompetenci vedení školy, které musí řešit právní, personální a projektové záležitosti. To představuje velkou zátěž, kterou školská rada nemůže zmírnit. Nicméně v otázkách strategického plánování, kurikulárních záležitostech, školního klimatu a pravidel chování může být školská rada významným partnerem a inspirátorem pro vedení školy.

Kdo jsou ideální kandidátky a kandidáti do školské rady a proč by jejich práce neměla být placená?

Podle Nikoly Křístka není ideální, když do školské rady kandidují lidé pouze na základě momentální nespokojenosti s fungováním školy nebo kvůli konkrétním problémům. Takový zápal, poháněný rozčilením, často vydrží jen krátkou dobu. Jakmile členka či člen školské rady buď vyřeší svůj problém, nebo zjistí, že ho vyřešit nedokáže, ztrácí motivaci pokračovat v činnosti rady a může přestat chodit na její schůzky.

Vhodnými budoucími členkami a členy školské rady jsou lidé, kteří chtějí aktivně přispívat k budoucnosti školy a berou tuto činnost jako svůj vážný zájem nebo volnočasovou aktivitu. Další nezbytnou podmínkou pro úspěšné členství je zájem naslouchat ostatním, hledat společný konsensus a formulovat nové myšlenky. Je také důležité počítat s dlouhodobou koncepční prací, kde výsledky vznikají postupně. Pokud má někdo motivaci podílet se na rozvoji a změnách ve školství, může takto začít právě na „své“ škole.

Pokud chce někdo vykonávat práci ve školské radě poctivě, zabere to alespoň osm hodin měsíčně. Tato funkce obvykle není placená, i když zástupkyně či zástupce zřizovatele se může účastnit jednání v rámci svého pracovního úvazku. Vedení školy by však mělo zvážit, jak podpořit členky a členy školské rady a zahrnout tuto podporu do školního rozpočtu. Činnost školské rady může zahrnovat konzultace s právničkou či právníkem nebo další vzdělávání členek a členů rady.

Podle Nikoly Křístka by nebylo vhodné, aby členky a členové školské rady byli automaticky finančně ohodnocováni za své funkce, protože by to mohlo přitáhnout osoby, jejichž hlavní motivací by byl finanční prospěch. To by mohlo vést k tomu, že by se více soustředili na svou volitelnost i v dalších obdobích, což by mohlo negativně ovlivnit kvalitu jejich práce.

Role školské rady a strategie práce s rodiči: Co by mělo být úkolem vedení školy

Školská rada slouží také jako zastupitelský orgán pro rodiče, kteří volí své zástupkyně a zástupce pro účast na kultivovaných strategických diskusích. Podle Nikoly Křístka by školská rada neměla mít proaktivní strategii na zapojování rodičů do kandidatury nebo do různých aktivit kolem školy, protože to není její role. Naopak vedení školy by mělo mít strategii pro práci s rodiči, která odpovídá prioritám školního vzdělávacího programu a principům občanské společnosti. Vedení školy by mělo usilovat o zapojení rodičů do různých činností kolem školy, ať už na úrovni formálních nebo neformálních spolků, sdružení a klubů.

Školská rada: Využití potenciálu k maximálnímu výkonu

Nikola Křístek uvádí, že školská rada má mezi školními institucemi největší rozdíl mezi potenciálem a skutečným výkonem. Pravomoci a odpovědnosti školské rady jsou rozsáhlé, což je potvrzeno dvěma samostatnými paragrafy ve školském zákoně, ve srovnání s rámcovým vzdělávacím programem, který má paragraf jen jeden. Křístek však upozorňuje: „Když se zeptáte na realitu na konkrétních školách, zjistíte, že lidé většinou nemají představu, co všechno školská rada může dělat. A to se nebavím jen o voličích, ale i o členech těchto rad.“

Achillovou patou školských rad je podle Nikoly Křístka skutečnost, že lidé obecně nemají povědomí o jejich fungování, účelu a kompetencích. Tato neznalost vede k nedůvěře a nízké motivaci se na jejich činnosti podílet. Je proto úkolem dobrých ředitelek a ředitelů a zřizovatelů podporovat školskou radu v prezentaci své činnosti a vysvětlovat společnosti její význam a možnosti pro rozvoj školy. Zároveň by měli lákat motivované a konsensuálně smýšlející lidi, kteří budou ochotni věnovat svůj volný čas zlepšování školy, k účasti ve školské radě.

Prostor pro růst školských rad je značný a je potřeba vytvořit pro jejich činnost vhodné podmínky. Pokud je vedení školy otevřené spolupráci a umožňuje participaci, může školská rada působit jako kompetentní a efektivní partner, poskytující tichou zpětnou vazbu. Není totiž nutné, aby školská rada vždy komunikovala expresivně.

Doporučené webové odkazy:

Školská rada | Zapojmevšechny.cz (zapojmevsechny.cz)

Tipy pro angažované rodiče středoškoláků: Jak postupovat v situaci, kdy má školská rada ve škole jen formální charakter? | Zapojmevšechny.cz (zapojmevsechny.cz)

Jak zapojit rodiče všech žáků do činnosti školské rady? | Zapojmevšechny.cz (zapojmevsechny.cz)

Školské rady.CZ | (skolskerady.cz)

Zdroje:

[1] MŠMT (2024). Školský zákon. Aktuální znění zákona č. 561/2004 Sb. [online]. Dostupné z https://www.msmt.cz/dokumenty-3/skolsky-zakon.  [dat. cit. 21. 5. 2024].

[2] Goldsmith, M. (2008). What got you here won’t get you there: How successful people become even more successful. London: Profile Books.

[3] Tandem HR (2020). Feedforward Vs. Feedback – What’s The Difference? [online]. Dostupné z: https://tandemhr.com/feedforward-vs-feedback/. [dat. cit. 21. 5. 2024].    

[4] Wikipedie, otevřená encyklopedie. (2024). Marshall Goldsmith. [online]. San Francisco: Wikimedia Foundation, Inc. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Marshall_Goldsmith. [dat. cit. 21. 5. 2024].   

[5] Marshall Goldsmith. (nedatováno). Meet Marshall. [online]. Dostupné z https://marshallgoldsmith.com/meet-marshall/. [dat. cit. 21. 5. 2024]. 

[6] Nezvalová, D. (2006). Pedagogická evaluace. [online]. Dostupné z https://clanky.rvp.cz/clanek/c/GS/963/PEDAGOGICKA-EVALUACE.html. [dat. cit. 21. 5. 2024].   

[7] Starý, K. (2013). Autoevaluace školy. [online]. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.  Dostupné z: Autoevaluace_skoly.pdf (nuov.cz). [dat. cit. 21. 5. 2024].

[8] Kol. autorů. (2007). Autoevaluace: výběr příspěvků: metodický portál www.rvp.cz. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2007.

[9] MŠMT. (2022). Pilotáž středního článku podpory. [online]. Dostupné z: https://www.edu.cz/pro-vedeni-skoly/stredni-clanek-podpory/. [dat. cit. 21. 5. 2024].

[10] MŠMT. (2022). IPs Střední článek podpory. [online]. Dostupné z: https://www.edu.cz/pro-vedeni-skoly/ips-stredni-clanek-podpory/. [dat. cit. 21. 5. 2024].

[11] Wikipedie, otevřená encyklopedie. (2024). Střední článek podpory. [online]. San Francisco: Wikimedia Foundation, Inc. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C5%99edn%C3%AD_%C4%8Dl%C3%A1nek_podpory. [dat. cit. 21. 5. 2024].