PODCAST 55: Efektivní školská rada: Jak zajistit transparentnost, spolupráci a úspěch

Transparentní volby do školské rady: Jak zvolit nejlepší zástupce a zajistit spravedlivý proces

Volby do školské rady se konají podle volebního řádu stanoveného zřizovatelem a jejich organizaci má na starosti ředitelka nebo ředitel školy. Zástupkyně a zástupci pro každou ze tří skupin školské rady jsou voleni či jmenováni samostatně. První skupinu tvoří zákonní zástupci dětí. Druhá skupina zahrnuje pedagogické pracovnice a pracovníky, tedy nejen učitelky a učitele, ale i vychovatelky a vychovatele, školní psycholožky a psychology a další. Zřizovatel školy vypracuje volební řád a předá jej vedení školy, aby podle něj organizovali volby. V tomto řádu zřizovatel určuje, zda kandidátky a kandidáti budou mít možnost se prezentovat, jaký bude formát kandidátní listiny a zda volby mohou probíhat online. Kandidátní listina je dokument, který obsahuje seznam kandidátek a kandidátů ucházejících se o členství ve školské radě.

Třetí skupina je složena ze zástupkyň a zástupců zřizovatele, kteří jsou jmenováni přímo zřizovatelem. U základních škol je nejčastěji zřizovatelem obec. V takovém případě jmenuje své zástupce do školské rady obecní rada (u měst s 15 a více zastupitelkami a zastupiteli) nebo starostka či starosta (u obcí s méně než 15 zastupitelkami a zastupiteli). Tito zástupci dostanou jmenovací dekret a zastupují obec ve školské radě po dobu tří let.

V otázce volebního práva zákonných zástupců panuje nejednotný výklad. Dítě ve škole má obvykle dva zákonné zástupce, což vyvolává otázku, zda má každý z nich volební právo nebo zda rodiče dostanou jeden společný hlas za své dítě. Praxe ve volbách do školské rady se v tomto ohledu různí. Podle Nikoly Křístka je volební právo občanským právem každého zákonného zástupce, což je jasně vysvětleno v komentářích ke školskému zákonu. Proto by oba rodiče měli mít volební právo, protože každý z nich se stará o své dítě a má právo vybrat zástupkyni či zástupce, kteří budou hájit zájmy jejich dítěte a reprezentovat jejich vlastní představy o vzdělávání v dialogu s vedením školy.

Mandát členek a členů školské rady trvá tři roky a může se opakovat několikrát za sebou. V praxi dochází k postupné obměně tak, že se některé členky a členové rozhodnou nekandidovat na další období, čímž se otevře prostor pro nové kandidátky a kandidáty. Ostatní členky a členové mohou kandidovat znovu a být opět zvoleni. Anebo dojde k situaci, kdy některá členka či člen předčasně svůj mandát ukončí. V takových případech se nová členka nebo člen po doplňovacích volbách připojí k již fungujícímu kolektivu s existujícími vazbami a kulturou, do kterého se postupně zapojuje a přizpůsobuje se mu.

Na historicky prvním zasedání školské rady se volí předsedkyně či předseda a také se schvaluje jednací řád. Tento řád zůstává platný, dokud ho nezmění alespoň polovina členek a členů školské rady. Nová členka či člen má tedy vždy možnost navrhnout změnu jednacího řádu.

Podle Nikoly Křístka by měl každý, komu záleží na kvalitě školy, rozumět fungování volebního řádu a snažit se o to, aby tento řád obsahoval mechanismy, které zajišťují maximální svobodu voleb a ochranu před manipulací. To zahrnuje například volební komisi, která přepočítává hlasy. Křístek uvádí jako odstrašující příklad volby do školské rady v nejmenované základní škole, kde ředitel u vchodu školy zaznamenával, kdo z rodičů volil a koho volil.

Předsedkyně či předseda školské rady: Klíčová role a její zajištění pro plynulé fungování rady

Předsedkyně/předseda slouží jako reprezentantka/reprezentant školské rady, protože jde o kolektivní orgán, který potřebuje veřejně vystupovat a mít zvolenou zástupkyni či zástupce. Předsedkyně nebo předseda obvykle řídí jednání rady, což je běžná praxe, ale není to nezbytné. Role předsedkyně/předsedy by měla vycházet jak z cílů a záměrů rady, tak z osobnostních a profesních kompetencí předsedkyně/předsedy. Po částečné nebo úplné obměně členek a členů školské rady je podle Nikoly Křístka důležité diskutovat o tom, kdo bude nejlepší reprezentantkou nebo reprezentantem pro témata, která chce rada řešit. Je klíčové, aby se členky a členové rady shodli na společných cílech – zda chtějí být proaktivní, stimulovat školu nebo se zaměřit na monitoring. Předsedkyní/předsedou by měl být někdo, kdo má dostatek času na tuto funkci a zároveň je schopný ji vykonávat. Ideální je, pokud má obě tyto vlastnosti a je jedno, zda jde o zástupkyni či zástupce rodičů, učitelek a učitelů nebo zřizovatele.

Pro hladký chod školské rady je důležité, aby jednací řád obsahoval ustanovení nejen o tom, jak se volí předsedkyně/předseda, ale také o tom, jak se tato osoba zastupuje, když její mandát skončí. Předsedkyně/předseda se může například odstěhovat nebo onemocnět, což může způsobit situaci, kdy nikdo nemůže svolat schůzi rady. Proto je vhodné, aby jednací řád obsahoval ustanovení, že pokud předsedkyně/předseda ve své funkci skončí, automaticky ho nahradí členka či člen s určitým atributem, například ten, kdo má nejdelší nepřerušený mandát mezi členkami a členy rady.

Školní dokumenty jako jízdní a přepravní řády: Jak školní řád a vzdělávací programy řídí chod školy

Nikola Křístek přirovnává zásadní školní dokumenty k přepravním podmínkám (řádu), které jasně určují, jak by se lidé měli chovat v dopravním prostředku. Ve škole tuto funkci plní školní řád, který stanovuje pravidla chování ve škole a na školních akcích. Školní řád pokrývá širokou škálu věcí, například kdy začíná výuka nebo zda mohou žákyně a žáci během přestávek či hodin používat mobilní telefony. Tyto významné záležitosti neschvaluje pouze ředitelka/ředitel, ale školská rada složená ze zástupkyň a zástupců z řad rodičů, pedagogických pracovnic a pracovníků a zřizovatele.

Návrh školního řádu obvykle připravuje ředitelka či ředitel (často za pomoci zástupkyně nebo zástupce ředitele), někdy i na základě podnětů od učitelek a učitelů, žákyň, žáků nebo rodičů. Tento návrh je nejprve projednán s pedagogickou radou a poté předložen školské radě ke schválení. Celý proces je poměrně dlouhý a školská rada může návrh buď schválit, nebo navrhnout změny, pokud má konkrétní připomínky.

Nikola Křístek přirovnává školní vzdělávací program (ŠVP) k jízdnímu řádu, který poskytuje informace o tom, kam a odkud se jede, jak dlouho to trvá a jak často se cestuje. Jinými slovy ŠVP popisuje strategii školy zahrnující nejen pedagogické aspekty, ale i aspekty vztahové. V tomto kontextu vztahová koncepce znamená, jak škola přistupuje k budování vztahů mezi učitelkami, učiteli, žákyněmi, žáky a rodiči a jak podporuje pozitivní školní klima a spolupráci.

ŠVP by měl být živým dokumentem, který se pravidelně aktualizuje, i když to není vždy běžná praxe. Školská rada má povinnost vyjadřovat se k případným změnám ŠVP a především sledovat, zda škola tento program dodržuje. Rada tedy ŠVP neschvaluje, zato však monitoruje jeho naplňování.

Školská rada a její klíčová role při vyhlašování konkurzu na ředitelku či ředitele školy: Pravomoci, postupy a časové omezení  

Školská rada má významné pravomoci v souvislosti s vyhlášením konkurzu na ředitelku/ředitele školy. Tam, kde nedošlo k automatickému prodloužení funkce (mandát ředitelky/ředitele je šest let), má školská rada právo vyhlásit konkurz na novou ředitelku/ředitele a zřizovatel následně konkurz vyhlásit musí. Tato pravomoc je omezena tím, že návrh na vyhlášení konkurzu může být podán pouze v době do začátku šestého měsíce před uplynutím šesti let funkčního období . To zajišťuje, že konkurz na novou ředitelku/ředitele proběhne před koncem stávajícího mandátu (obvykle trvá přibližně tři měsíce vyhlášení a další tři realizace konkurzu).

To znamená, že je potřeba tento krok projednat na školské radě ještě před začátkem tohoto šestiměsíčního období. Je také férové o tomto záměru informovat ředitelku/ředitele předem a sdělit  důvody tohoto rozhodnutí. Některé ředitelky či ředitelé mohou na tento krok reagovat citlivě, zvláště pokud zaznívají kritické hlasy na jejich práci. Nicméně z pohledu školské rady nebo obce může být konkurz považován za způsob, jak zhodnotit práci ředitelky či ředitele a přimět je k formulaci nové vize pro směřování školy. Tento nástroj školské rady je velmi silný, ale může být využit pouze v omezeném časovém období.

Klíčové předpoklady pro efektivní práci ve školské radě: Čas, porozumění a spolupráce

Prvním nezbytným předpokladem pro smysluplnou práci ve školské radě je dostatek času. Členství by mělo zahrnovat pravidelnou komunikaci, což znamená věnovat školské radě alespoň půlden až jeden den soustředěné pozornosti měsíčně. Různá vytížení členek a členů mohou vést například k situaci, kdy v šestičlenné radě tři členky či členové budou aktivnější a tři pasivnější. Hlavní práci odvedou aktivnější členky a členové, zatímco finální projednávání probíhá v širším plénu.

Druhým předpokladem je porozumění projednávaným tématům a dokumentům. Rozsah toho, co má školská rada sledovat, je mezioborový a široký, jako je tomu v parlamentu nebo na radnici, i když jde o menší objem dokumentů. Členky a členové musí sledovat školní rozpočet, školní řád, školní vzdělávací program a další oblasti vyžadující orientaci ve školské legislativě, moderní pedagogice, managementu změny, projektovém řízení a efektivní komunikaci. Je nepravděpodobné, že všechny zvolené členky a členové rady budou odbornicemi a odborníky na všechny tyto disciplíny.

Proto je důležité, aby členky i členové rady měli základní kompetence, zejména schopnost naslouchat, přemýšlet a klást otázky. Důležité je také, aby měli přístup k pedagožkám pedagogům a dalším odborníkům, se kterými mohou konzultovat specifické oblasti, ať už uvnitř školy nebo mimo ni.

Školská rada jako neutrální komunikační platforma ve vzdělávání

Jednou z nejvýznamnějších funkcí školské rady je podle Nikoly Křístka tvorba společné platformy pro komunikaci mezi jednotlivými školními aktéry [NK1] , která je relativně nestranná. Rodiče mohou školskou radu kontaktovat s konkrétními problémy, například s hodnocením nebo komunikací, které jsou podle nich v rozporu se školním vzdělávacím programem. Školská rada pak zhodnotí, zda je tento podnět oprávněný a iniciuje dialog mezi všemi dotčenými stranami. Rada může také oslovovat jiné orgány, jako je Orgán sociálně-právní ochrany dětí nebo Česká školní inspekce.

Na druhou stranu by školská rada nikdy neměla být soudcem ve sporu mezi školou a rodičem. Může zprostředkovat jejich jednání, ale neměla by být arbitrem. Členové rady nemusí mít dostatečné profesní kompetence a v takové situaci by se stali součástí správy školy, což není jejich role.

Jak podporovat vztahy ve školské radě pro efektivní fungování?

Pro efektivní fungování školské rady je klíčové podporovat vztahy ve dvou hlavních oblastech:

Vnitřní kultura a mezilidské vztahy – „měkká složka“

Budování pozitivního klimatu a mezilidských vztahů v radě je zásadní. Toho lze dosáhnout například pravidelnými společnými (výjezdními) akcemi, kde členky a členové rady mají možnost probrat potřebná témata a vzájemně se lépe poznat. Pokud je v týmu někdo, kdo do něj nezapadá, situace se může řešit tak, že specifické úkoly budou vykonávat jen konkrétní členky a členové rady. Například oponenturu školního řádu může provádět část týmu, která poté seznámí ostatní členky a členy s výsledným návrhem. Zbylé členky a členové se následně k návrhu vyjádří.

Společná pravidla – „tvrdá složka“

Hlavní kompetencí školské rady je stanovování pravidel jednání a chování a definování svých cílů. Rada by měla fungovat jako strategický orgán školy s jasným zaměřením na klíčové cíle. Pokud však škola nemá jasně definovanou strategii, může radě chybět směr a může se zabývat méně podstatnými záležitostmi, jako je například přezouvání dětí.

Řešení konfliktů ve školské radě: Důležitost ozdravných mechanismů

Konflikty ve školské radě nejsou nic neobvyklého nebo špatného, je ale důležité mít zavedené ozdravné mechanismy.

Typy konfliktů:

Věcná debata s odlišnými názory

V těchto případech je vhodné přizvat externí facilitátorku nebo facilitátora, kteří nejsou členy školské rady. Členky a členové rady by raději neměli přejímat roli facilitátorky/facilitátora, protože mají mandát a odpovědnost za důkladné projednání věcných záležitostí. Pokud by převzali roli facilitátorky/facilitátora, nemohli by nestranně řešit problém.

Osobní spor

Kompetentní členky a členové rady si většinou dokážou osobní problémy vyřešit sami. Pokud však následkem osobního sporu někdo rezignuje, není to optimální řešení. Dobrá členka či člen školské rady by měli být proaktivní a ne odcházet. Pokud cítí, že nemají vhodné podmínky pro výkon svého mandátu, měli by požádat o expertní podporu. Spor lze poté řešit specializovanými technikami, jako je facilitace s mediačními prvky nebo mediace, což jsou osvědčené techniky řešení sporů na pracovišti. Pokud ve škole působí školní mediátor(ka), může pomoci identifikovat spor a najít cestu k další spolupráci.

Konflikt jako budík: Jak Restorativní škola podporuje pozitivní školní prostředí

Konflikt je jako budík- nikdo ho nemiluje, ale všichni jsme rádi, když zazvoní, protože upozorňuje na přítomnost větší potřeby, které je třeba se věnovat. Pracovnice a pracovníci neziskové organizace Restorativní škola věří, že škola je pozitivním prostorem a snaží se zajistit, aby se v ní všichni cítili dobře a konflikty byly efektivně řešeny.

Organizace nabízí tři základní služby:

Podpora efektivity školských rad

Restorativní škola podporuje a vzdělává členky a členy školských rad s přesvědčením, že každá rada má významný potenciál pro obnovu a řešení náročných situací přímo ve škole. Tímto způsobem spojuje všechny zainteresované strany a podporuje jejich další komunikaci a spolupráci.

Příprava školení facilitátorek a facilitátorů a specializace na školní mediaci

Organizace připravuje externí mediátorky a mediátory, kteří mají zkušenosti například s rodinnou nebo obchodní mediací, aby rozuměli školnímu prostředí a mohli účinně fungovat jako mediátorky a mediátoři ve školách.

Pomoc pracovnicím a pracovníkům škol stát se interními mediátorkami a mediátory

Restorativní škola učí pracovnice a pracovníky škol, aby mohli vykonávat mediační roli přímo ve škole. Zaměstnankyně a zaměstnanci organizace mají také mnohaleté zkušenosti s peer-to-peer mediací ve školách.

Více o organizaci a jejích službách naleznete na webových stránkách organizace (www.restorativniskola.cz), kde mají jednotlivé programy jako Školní mediace, Školské rady a Školní facilitace svou vlastní sekci.

Doporučené webové odkazy:

Školské rady.CZ | (skolskerady.cz)

První zasedání školské rady. Školské rady.CZ | (skolskerady.cz)

Doporučené texty:

Mountford, M. (2004). Motives and power of school board members: Implications for school board-superintendent relationships. Educational Administration Quarterly, 40(5), 704-741.

NPI ČR. (2024). Průvodce strategickým a akčním plánováním. [online]. Praha: NPI ČR. Dostupné z: Průvodce strategickým a akčním plánováním - OrgPad.

Zdroje: 

[1] Kol. autorů. (2023). School board governance models and best practices. [online]. Diligent Corporation. Dostupné z: https://www.diligent.com/resources/blog/school-board-governance-model. [dat. cit. 9. 6. 2024].