Editorial
Milé čtenářky, milí čtenáři,
dovolujeme si vám přinést nové číslo Světa nadání. Úvodní reprint jsme tentokrát vybírali mezi texty Paula Wittiho, jednoho z průkopníků péče o nadané žáky v USA. Autor často navazuje na práce L. Hollingworthové a L. M. Termana, jeho přístup je však více pedagogicko-psychologický, zaměřen na individualitu a na specifické vzdělávací potřeby nadaných dětí. To je koneckonců dobře znát i z vybraného reprintu s názvem Charakteristiky nadaných a tvořivých žáků a jejich potřeba čtenářských zážitků. Nezapomínáme v dnešní počítačové době na to, že nadané děti potřebují přijímat nové různorodé podněty a informace i z knih?
Oba další příspěvky nás zavedou blíže k matematickému nadání. První z nich otevírá vůbec poprvé na stránkách našeho časopisu okno do české historie matematiky. Autoři Helena Durnová a Jan Kotůlek ukazují na příkladu geniálního českého matematika Václava Hlavatého, jak obtížné bývá nadání odhalit a k jak nesprávným závěrům by nás dovedlo pouhé spoléhání se na výborné školní známky či účast v matematických soutěžích. Formování nadání je dlouhodobý proces, vyžaduje čas a pečlivý přístup a zejména neúnavnou mravenčí práci. Zajímavý pohled na tuto problematiku nabízí příběh Kterak nadaný kvartán udolal učitele.
I další studie se týká identifikace nadání v matematice. Eva Semerádová přináší empirickou stať s názvem Matematicky nadaní žáci očima studentů učitelství matematiky. Autorka analyzuje práce studentů učitelství matematiky, ve kterých se zabývali popisem matematicky nadaného žáka pozorovaného v rámci svých praxí ve školách. Texty byly zpracovány kvalitativní metodou zakotvené teorie.
Tento příspěvek letní číslo uzavírá. Přejeme vám klidný, začátek školního roku. Už teď se těšíme na vaše další příspěvky. Uzávěrka dalšího čísla je 30. 11. 2017.
Šárka Portešová
za redakční radu časopisu
Charakteristiky nadaných a tvořivých žáků a jejicch potřeba čtenářských zážitků
S příchodem inteligenčních testů a s rozšířením jejich používání se v amerických školách upřela pozornost na širokou škálu schopností žáků v každé třídě a na následnou potřebu úprav a rozšiřování kurikula. Snahy o zohlednění individuálních rozdílů se v různé míře objevily téměř ve všech školách. Byla zavedena speciální opatření pro žáky, kteří se učí pomalu nebo jsou retardovaní, ojediněle bylo navrhováno i obohacování zkušeností nadaných. Obecně byl přijat koncept nadaného dítěte jako jedince s vysokým IQ a toto přesvědčení ve školství dlouhodobě přetrvává. Rozsáhlé Termanovy studie, které následovaly po průkopnických pracích Bineta, vyústily do testování velkého množství dětí a mladistvých a přiřazování IQ skórů různým kategoriím schopností. Děti, které získaly IQ 130 a vyšší, byly označeny jako „nadané“. Takové děti představovaly v prvních šetřeních asi 1 procento žáků elementárních škol , později byla uváděna procenta poněkud vyšší.
Kterak nadaný kvartán udolal učitele
V tomto článku se zabýváme cestou Václava Hlavatého (1894–1969) k matematice. Hlavatý nebyl geniální jako třeba Hermann Minkowski či John von Neumann. Svou prací se však zařadil mezi elitu matematiků 2. poloviny 20. století.
Matematicky nadaní žáci očima studentů učitelství matematiky
V článku jsou analyzovány práce studentů učitelství matematiky, ve kterých se měli zabývat popisem matematicky nadaného žáka pozorovaného v rámci své praxe ve škole. Texty byly zpracovány kvalitativní metodou zakotvené teorie. Odhalena byla čtyři hlavní témata, jichž si studenti učitelství všímali (řešení úloh, motivovanost a aktivita, obecné schopnosti, sociální schopnosti a ostatní projevy), v článku jsou podrobně popsána a ilustrována citacemi ze studentských prací. Prvním cílem článku je určit, jakých vlastností si studenti učitelství matematiky všímají u nadaných žáků, a zjistit, zda jejich popis koresponduje s teoretickým vymezením matematického nadání. Druhým cílem je přiblížit plasticky problémy a silné stránky matematicky nadaných žáků čtenářům, kteří s vyučováním matematicky nadaného žáka nemají zkušenosti.
