Nastavování pravidel komunikace a spolupráce školy a rodiny

Ilustrační foto | FOTO: APIV B

Základním principem, na kterém můžete vystavět pravidla vzájemné komunikace, je společný zájem na nejlepším fungování a maximálních možných výsledcích dítěte. Spolupráce rodičů a učitelů musí vycházet z rovnoprávného vztahu obou stran.

Proces nastavování pravidel komunikace školy a rodiny musí začít už před nástupem dítěte do školy a pak vždy na začátku každého školního roku. Je dobré, aby první setkání školy s rodiči i budoucím žákem proběhlo ještě před nástupem dítěte do školy. Účelem takového setkání je poznat se navzájem, navázat přátelský, otevřený vztah, získat důležité informace o dítěti, zjistit vzájemná očekávání a společně s rodiči vytvářet pravidla vzájemné spolupráce a komunikace. [1]

Na co se můžete zeptat rodičů ještě před vstupem jejich dítěte do 1. třídy? [2]

• Co byste chtěli, aby se vaše dítě v průběhu tohoto školního roku naučilo?
• Jaké činnosti děláte společně s dítětem nejraději?
• Má vaše dítě nějakou zkušenost, o které bych jako učitel měl vědět?
• Na co jste u svého dítěte nejvíce pyšní?
• Jaké jsou oblíbené hry a aktivity vašeho dítěte?
• Jak se vaše dítě chová, když je rozrušené, a jak nejlépe s ním v takové situaci jednat?
• Co dalšího bychom měli o vašem dítěti vědět?
• Jakým způsobem byste se chtěli zapojit do aktivit ve třídě a ve škole?
• Jaká jsou vaše očekávání směrem ke škole, výuce, třídnímu učiteli?

Proč by měla být následná komunikace s rodiči pravidelná?

Zabráníte tak tomu, že se rodiče od školy dozvědí jen nepříjemné informace v okamžiku, kdy nastane problém [3]. Z rodičů se tak nestanou pouze obránci dítěte, z vás není jen zvěstovatel špatných zpráv. Škola se na druhou stranu může dozvědět o tom, co se děje u dítěte doma, aby mohla případně reagovat.

Proč by měla být následná komunikace s rodiči transparentní?

Rodiče by měli vědět, na koho se mohou se svými dotazy a informacemi obracet.

Dokumenty a informace ze strany školy by měly být snadno dohledatelné. [3]

Jak pravidla komunikace s rodiči co nejlépe nastavit a vysvětlit? [4]

Očekávání a potřeby

• Vyjasněte si očekávání a potřeby. Konkrétně a v klidu (všechno není jasné a samozřejmé). Ideální jsou k tomu rodičovské schůzky na začátku roku.
• Některým očekáváním a potřebám rodičů můžete vyhovět, jiným ne, a to i z důvodů plnění školního vzdělávacího plánu, řádu školy, interních pravidel, vašeho objemu času, vašeho rozsahu aktivit (například s dětmi na školy v přírodě nejezdíte) apod. Je vhodné si vše vyjasnit hned na začátku.

Dohoda mezi rodiči a školou

• Vytvořte a podepište dohodu s rodiči. Hned na začátku školního roku.

Vytvoření pravidel

• Pravidla formulujte srozumitelně, přívětivě a konkrétně.
• Napište, co se má dělat, nikoli co se dělat nemá. A jedna A4 stačí.

Diskuse a vysvětlení

• Na diskusi a vysvětlení pravidel si nechte dost času.
• Nevynechejte ani postupy pro řešení možných problémů.

Na koho se obracet

• Vytvořte přehlednou strukturu toho, kdo je za co zodpovědný a koho kvůli čemu kontaktovat.

Konzultační hodiny

• Kdy jsou?
• Kam je možné přijít?
• Jak je možné si domluvit schůzku?

Vzájemné informování

Za jaké situace informuje škola rodiče a naopak?

Vědí rodiče, na koho se můžou obrátit v případě, že:

• 
  
  • je jejich dítě nemocné?
  • chtějí poznat prostředí školy?
  • se chtějí zapojit do výuky?
  • by rádi sdělili nějaké nápady nebo poskytli zpětnou vazbu?
  • nejsou spokojeni s tím, jakým způsobem s nimi komunikujete?
  • potřebují vysvětlit něco ze školního řádu?
  • mají podezření, že je jejich dítě obětí šikany?
  • chtějí škole věnovat sponzorský dar?
  • rádi by měli možnost sledovat průběh školního dne (dokumentace práce, informace na internetu, elektronická žákovská knížka)?  

Nastavení pravidel při osobních konzultacích: Jak vést složitá jednání s rodiči? [5]

1. Pečlivě si připravte fakta a argumenty. Ujasněte si s rodiči předem obsah schůzky.
2. Setkání naplánujte na dobu, která rodičům vyhovuje.
3. 
   
   • Nabídněte jim více termínů.

3. Vyberte vhodný prostor pro jednání a klidnou atmosféru.

1. 
   
   • Nabídněte rodičům i dítěti (a dalším účastníkům) občerstvení.
   • Buďte laskaví a usměvaví. Přispěje to ke snížení napětí.

4. Stanovte si jasný časový rámec.
5. Dejte rodičům prostor k jejich vyjádření, zhodnocení situace, postřehům.
6. Představte svůj úhel pohledu.

1. 
   
   • Udržte si nadhled.
   • Nejprve vyjádřete pozitiva (úspěchy, pokroky, silné stránky).
   • Poté sdělte informace o tom, co se nedaří (neúspěch, problém, slabé stránky).

7. Dejte prostor pro diskusi.

1. 
   
   • Zaměřte se na to, aby všichni (učitel, rodič i žák) měli stejný časový prostor pro své sdělení.
   • Rodič i žák jsou vašimi partnery v rozhovoru. Mluvte s nimi klidně a s respektem.

8. Navrhněte konkrétní krok vedoucí ke zlepšení.

1. 
   
   • Před koncem setkání se domluvte na tom, jak budete pokračovat a jaké konkrétní kroky podniknete.

9. Spolupracujte s výchovným poradcem a třídním učitelem.
10. Ze setkání udělejte zápis.

Rodiče i škola mají společný cíl – dobro dítěte. Vytvořením pravidel vzájemné komunikace ukazují hned od počátku, že se chtějí společně domluvit. Společnou dohodou dávají najevo partnerství a vytvořenými pravidly získávají nástroj, jak o vzájemný vztah a o svěřené dítě pečovat.

Příloha 1: Dohoda mezi rodinou a školou

Zdroje:

[1] Křemenová, J. (2015). Učí se celá škola: Spolupráce a komunikace s rodiči. Fakta, s. r. o. Žďár nad Sázavou, s. 5

[2] Křemenová, J. (2015). Učí se celá škola: Spolupráce a komunikace s rodiči. Fakta, s. r.o. Žďár nad Sázavou, s. 5

[3] Felcmanová, A. (2013). Rodiče – nečekaní spojenci: jak rozvíjet partnerský dialog mezi školou a rodinou. Člověk v tísni, vzdělávací program Varianty, Praha, s. 23. ISBN 978-80-87456-45-3.

[4] Felcmanová, A. (2013). Rodiče – nečekaní spojenci: jak rozvíjet partnerský dialog mezi školou a rodinou. Člověk v tísni, vzdělávací program Varianty, Praha. ISBN 978-80-87456-45-3.

[5] srov. Felcmanová, A. (2013). Rodiče – nečekaní spojenci: jak rozvíjet partnerský dialog mezi školou a rodinou. Člověk v tísni, vzdělávací program Varianty, Praha, s. 41. ISBN 978-80-87456-45-3. a Křemenová, J. (2015). Učí se celá škola: Spolupráce a komunikace s rodiči. Fakta, s.r.o. Žďár nad Sázavou, s. 9