logo
logo
PODCAST 43: Sharenting u českých rodičů: Nadměrné sdílení fotek dětí v sociálních médiích

PODCAST 43: Sharenting u českých rodičů: Nadměrné sdílení fotek dětí v sociálních médiích

29.08.2023
Kristina Březinová, Klára Majcíková
Učitel/učitelka
Ředitel/ředitelka
Rodiče
O účelu fotografie dítěte by měli rodiče přemýšlet již před jejím pořízením, nikoli až při jejím sdílení na sociálních sítích. Co můžeme považovat za nevhodné fotografie? Jaké zásady by měli rodiče dodržovat při sdílení fotografií svých dětí na sociálních sítích? O tom a dalších tématech uslyšíte v podcastu s Karlem Klatovským, manažerem vzdělávacích aktivit společnosti Microsoft ČR, kde také představí výsledky průzkumu sharentingu u českých rodičů.



Sharenting v Česku: Studie odhaluje rizika nadměrného sdílení dětských fotek online

Výzkumná zpráva Sharenting u českých rodičů, vypracovaná v roce 2022 Univerzitou Palackého v Olomouci ve spolupráci se společností Microsoft Česká republika, představuje první českou studii, která se zabývá problematikou nadměrného sdílení fotografií dětí na sociálních médiích. Zatímco existující výzkumy v oblasti internetové bezpečnosti se soustředí převážně na témata jako kyberšikana, otázka sharentingu zůstávala dosud opomíjena. V dnešní době však s rostoucím užíváním sociálních platforem nabývá toto téma na významu. Sharenting nese různá rizika a hrozby, a proto je hlavním cílem této studie zvýšit povědomí a informovanost v této oblasti.


Co to znamená sharenting?

Sharenting představuje nadměrné využívání sociálních médií rodiči ke sdílení obsahu souvisejícího s jejich dětmi. Tento obsah zahrnuje převážně fotografie, videa a popisy činností malých dětí. [1] V současné době existuje diskuse ohledně rodičovské odpovědnosti vůči právům dětí na soukromí. [2] Termín sharenting nemá v češtině dosud přesný ekvivalent. Pojem vychází z kombinace anglických slov „to share" (sdílet) a „parenting" (rodičovství).



Přehled výzkumu Sharentingu: Hlavní zjištění a poznatky

Průzkum Sharenting u českých rodičů, realizovaný Centrem prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s Microsoftem ČR, se zaměřuje na téma rizikového sdílení citlivých informací o dětech v online prostředí ze strany jejich vlastních rodičů. Výzkum probíhal od března do července 2022 a zahrnoval 2 481 rodičů, z nichž 87,4 % byly ženy. Tyto osoby pocházely z celé České republiky.

Kamil Kopecký, který vede výzkumný tým na Univerzitě Palackého v Olomouci, upřesnil, že studie zkoumá, jaké informace o svých dětech rodiče sdílejí v online prostředí a zda považují toto sdílení za rizikové. Často totiž rodiče nepřemýšlí o tom, že fotografie nebo video zachycující jejich dítě může být zneužito a může způsobit dítěti potíže. [3]


Výzkumníci se neomezovali pouze na zkoumání toho, jaké informace a obsah o svých dětech rodiče sdílejí. Snažili se také zjistit, zda čeští rodiče žádají o souhlas svých dětí před zveřejněním fotografií nebo videí, na nichž jsou děti zachyceny v citlivých situacích. Dále se zajímali o to, jaké druhy fotografií nebo videí jsou podle českých rodičů považovány za potenciálně nebezpečné. Výsledky ukázaly, že nejvíce nebezpečnými jsou podle většiny českých rodičů (76,3 %) fotografie, na kterých jsou děti zobrazeny nahé a je možné rozpoznat jejich obličej. Další nebezpečné typy fotografií zahrnují například ty, kde jsou děti úplně nahé a nelze rozpoznat obličej (71,9 %), částečně nahé a rozpoznatelný obličej (67,1 %) a také fotografie z koupání, které jsou považovány za rizikové přibližně 63,7 % rodičů. Naopak většina rodičů (77,1 %) považuje za bezpečné fotografie ty, na nichž jsou děti oblečeny a není možné rozpoznat jejich obličej. [4]


Karel Klatovský v podcastu prezentuje i další klíčové závěry z tohoto výzkumu: Podle studie 69 % rodičů sdílí online fotografie se svými dětmi, z nichž 64,7 % byly záběry, kde dítě bylo kompletně oblečené a obličej byl viditelný. Karel Klatovský označuje za znepokojující skutečnost, že dle výzkumu 6,7 % oslovených rodičů veřejně online sdílelo fotografie, na nichž bylo dítě částečně nahé a byl zřetelný jeho obličej.

Pokud jde o vzdělání rodičů, nelze potvrdit, že by hrálo statisticky signifikantní roli ve způsobu jejich chování na sociálních sítích. Nelze tvrdit, že rodiče s vyšším vzděláním jsou na internetu odpovědnější. Existují příklady fotografií se zcela nahými dětmi, které byly sdíleny jak ze skupiny s vyšším, tak s nižším vzděláním. I když některé skupiny mohou mít omezenější přístup k sociálním médiím, rizikové chování je patrné u všech skupin rodičů, nezávisle na jejich vzdělání.

Virtuální pasti: Nebezpečí spojená se sdílením dětských fotografií 

Karel Klatovský apeluje na rodiče, že je potřeba věnovat pozornost už samotnému vytváření fotografií. Je vhodné myslet už při focení na to, zda na záběru není něco nevhodného, co by tam být nemělo.

Navíc má většina rodičů nastaveno buď automatické zálohování fotografií na některém z úložišť, anebo je zálohuje na těchto úložištích ručně. Ani tady nemusí být fotografie chráněné, zejména pokud jsou uložené bez zabezpečení např. přístupovými údaji. Mnoho online úložišť má navíc v sobě zabudované algoritmy na vyhodnocování nevhodného obsahu a uživateli může být dočasně nebo trvale zablokován přístup k účtu jenom kvůli tomu, že ukládal fotografie částečně nebo úplně obnažených dětí.

Záměrem rodičů při sdílení fotografií svých dětí obvykle není dětem ublížit. Nicméně je třeba si uvědomit, že existuje výrazné riziko, že fotografie mohou uniknout z kontroly a dostat se do nevhodných rukou.

Fotografie, včetně těch, které byly například dále sdíleny mezi rodinnými příslušníky v uzavřených skupinách na platformách jako WhatsApp nebo Facebook Messenger, mohou skončit úplně jinde, než bylo původně plánováno. Stačí, aby jeden z členů rodiny ztratil svůj mobilní telefon, který nemá zabezpečený PIN kódem, anebo aby někde sdílel svoje přihlašovací údaje do některé z těchto sociálních platforem. Rovněž osobní účet na některé z těchto platforem může být například napaden malwerem nebo škodlivým softwarem a obsah účtu, včetně fotografií, tak může být zcizen.

Karel Klatovský v podcastu zmínil, že během některých vyšetřování byly fotografie nahých dětí z České republiky nalezeny například na zahraničních serverech v zemích jako Rusko nebo Brazílie.

Karel Klatovský dále popisuje situace ve školách, kde není neobvyklé, že děti mohou být vystaveny kyberšikaně, bodyshamingu nebo nepříjemným komentářům svých spolužáků. Tyto situace jsou často vyvolány online veřejně dostupnými fotografiemi dětí, například na sociální síti Facebook.

I když jde často o roztomilé fotografie, například když dítě sedí na nočníčku, je pobryndané při krmení, běží poprvé nahé k moři, nebo se koupe na zahradě, nemusí to znamenat, že sdílení těchto snímků je vždy bezpečné. Je nezbytné si pečlivě uvědomit, co konkrétně na fotografiích lze vidět.

Mnozí rodiče si sice uvědomují riziko sdílení nevhodných fotek, ale nemají už odhad, o které fotografie se může jednat. Karel Klatovský vyzývá rodiče, aby vždy zvážili, jak by se mohla situace vyvíjet v budoucnu, až toto dítě za několik let vyroste. Fotografie batolete s obličejem umazaným od jídla může sice působit roztomile, ale pokud ji najde na internetu dvanáctiletý spolužák dítěte, vytiskne a ukáže ostatním, může to vést k rozvoji různých forem šikany.

Je možné trvale odstranit již jednou nahranou fotografii na sociální síti? 

Pokud by některý rodič chtěl odstranit již dříve zveřejněnou fotografii na internetu, například na sociální síti Facebook, může ji sice smazat z vlastního profilu. Avšak nemá plnou kontrolu nad tím, jak se fotografie může dále šířit v rámci sociální sítě, buď kýmkoliv nebo blízkými osobami ve skupině, v závislosti na nastavení zabezpečení účtu uživatele. Existuje také možnost, že někdo bez jeho souhlasu stáhne a uloží fotografii na svůj pevný disk, nebo provede snímek obrazovky s fotografií a vytvoří z něj novou kopii. Toto vše je zase závislé na konkrétním nastavení zabezpečení účtu. Karel Klatovský dále zdůrazňuje: Je důležité si uvědomit, že jakmile fotografii jednou umístíte na internet, může si někdy žít svým vlastním životem."


Nahlédnutí do motivace: Proč rodiče sdílejí fotky dětí online

Zaměření výzkumu ohledně sdílení obsahu na internetu se často soustředí na analýzu motivace, která vede rodiče ke sdílení online fotografií nebo videí dětí. [5] Jedna z analýz ukázala, že rodiče kojenců mohou online sdílením zmírnit pocity sociální izolace, spojené s tímto životním obdobím. Též vyplývá, že touha po mezilidském spojení posiluje jejich potřebu sdílet. [6] Jiná studie rovněž odhalila, že když čerstvé matky obdrží lajky a pozitivní komentáře k fotografiím sebe a svých dětí, sdílených na sociálních sítích, pociťují potvrzení v tom, že jsou dobrými matkami, a cítí se podpořeny. [7] Další průzkum ukázal, že i rodiče dospívajících se zapojují do sdílení informací o svých potomcích na sociálních sítích. Pohání je tu snaha sdílet svou hrdost z úspěchů svých dětí a informovat přátele a rodinu o jejich životech. [5]

Také dětské psycholožky Laura Andersonová Kirbyová a Lauren Turnerová Brownová poukazují na pozitivní aspekty sdílení, jako je možnost udržovat spojení s přáteli a rodinou, zejména v době, kdy lidé žijí stále více odděleně od sebe. [8]



Jak reagovat, když jiný rodič pořídí fotografii Vašeho dítěte?

Rodiče často zachycují své děti na různých dětských akcích, na koupalištích, oslavách narozenin a podobně. Tímto způsobem se děti mohou objevit na fotografiích, které rodiče původně nenafotili, například jak běží nahé do moře apod.

Jaká mohou rodiče přijmout opatření? Druhá strana nemá povolení k zveřejnění fotky s vaším dítětem na internetu, protože v rámci českého právního systému nese rodič odpovědnost za osobní údaje svého dítěte do jeho 15 let, a to včetně fotografií. Tímto je fotografie považována za osobní údaj.

Pokud tedy rodič chce na nějaké akci fotografovat jiné děti, tedy pořizovat, online ukládat a zveřejňovat snímky, na nichž jsou rozpoznatelné tváře jiných dětí, nebo kde jsou děti polonahé či dokonce nahé, vždy by měl požádat o ústní svolení rodiče těchto dětí.

Monitorování online aktivit dětí rodiči na sociálních sítích

Karel Klatovský navrhuje, že rodiče by měli být ve virtuálním prostředí pro své děti vzorem a chovat se odpovědně, aby minimalizovali negativní vlivy, které může mít používání internetu. Pokud jde o sdílení fotografií, platí zásada: Chovej se k druhým tak, jak bys chtěl, aby se chovali k tobě." To znamená, že při zveřejňování fotografií, ať už svých nebo fotografií svých dětí, by měli zvážit, zda by jim nevadilo, kdyby byly sdíleny někým jiným.

Každoročně společnost Microsoft Corporation provádí průzkum nazvaný Výsledky globálního průzkumu online bezpečnosti (v originále: Global Online Safety Survey Results). Tento průzkum se zaměřuje na vnímání bezpečnosti na internetu ze strany rodičů a dětí. Poslední zveřejněný průzkum, který vyšel v letošním roce, zahrnoval 16 222 respondentů z 16 různých zemí po celém světě. (Česká republika se do tohoto průzkumu nezapojila, nicméně některé evropské země, jako například Německo, se na něm podílely.) Z výsledků tohoto průzkumu vyplývá, že zhruba 91 % rodičů využívá minimálně jeden online nástroj, který slouží k zajištění online bezpečnosti svého dítěte. Nejčastěji se jedná o vytvoření dětského účtu na mobilu, počítači nebo herní konzoli. Tímto způsobem může být například omezen přístup dítěte k hrám nevhodným pro jeho věk nebo k určitým webovým stránkám.

Níže uvádíme vybraný přehled některých oblíbených a často využívaných služeb, které pomáhají rodičům sledovat a omezovat používání zařízení svých dětí. (Výběr těchto nástrojů je skutečně rozsáhlý, z tohoto důvodu zde ani nemůžeme uvádět jejich úplný výčet zájemci najdou více informací na internetu, kde si mohou projít různé uživatelské recenze, hodnocení odborníků a rozhodnout se samostatně pro volbu pro ně vhodného nástroje.)

Google Family Link

Tento nástroj od Googlu slouží rodičům ke sledování a správě toho, jak jejich děti využívají zařízení. Rodič si vytvoří účet pomocí aplikace Family Link a poté může pomocí této služby nastavit omezení pro dobu strávenou online, řídit, jaký obsah mohou děti vidět, a sledovat, kde se nacházejí. Konkrétně je možné například určit, že dítě může používat aplikaci Snapchat na svém mobilním telefonu jen hodinu denně. Další možností je omezit přístup k určitým webovým stránkám nebo obsahu vhodnému jen pro dospělé. Google Family Link je bezplatně dostupný ke stažení a nabízí také podporu v češtině. Aplikaci lze nainstalovat z obchodu Google Play či App Store.

Doporučené webové odkazy:

Family Link od Googlu – Bezpečí rodiny a nástroje pro rodičovskou kontrolu (families.google)

Google Family Link – Aplikace na Google Play

Google Family Link v App Storu (apple.com)

Informace o službě Family Link pro rodiče (google.com)


Apple Screen Time


Apple Screen Time je nástroj vyvinutý společností Apple, který je dostupný pro zařízení iPhone, iPad a iPod touch. Tento nástroj umožňuje rodičům monitorovat a regulovat používání zařízení svými dětmi. Pro využití Apple Screen Time si rodič zřídí účet na svém iPhone, iPadu nebo iPod touch. Tímto způsobem může sledovat dobu, kterou dítě stráví s používáním svého zařízení, a identifikovat, které aplikace využívá. Taktéž má schopnost nastavit omezení pro to, jaký obsah a činnosti mohou být prováděny. Apple Screen Time tvoří součást operačních systémů iOS a iPadOS a má podporu i v češtině.

Doporučené webové odkazy:

Uživatelská příručka pro iPhone - Podpora Apple (CZ)

Sdílení funkcí s rodinou - Podpora Apple (CZ)

Nastavení rodičovského dohledu prostřednictvím rodinného sdílení na iPhonu - Podpora Apple (CZ)

Nastavení zařízení dítěte prostřednictvím rodinného sdílení na iPhonu - Podpora Apple (CZ)

Nastavení funkce Čas u obrazovky pro člena rodiny na iPhonu - Podpora Apple (CZ)

Sdílení polohových údajů se členy rodiny a hledání ztracených zařízení na iPhonu - Podpora Apple (CZ)

Schvalování nákupů dětí pomocí Schvalování nákupů - Podpora Apple (CZ)

Qustodio

Qustodio představuje prostředek pro rodičovskou kontrolu, který slouží k dohledu nad užíváním zařízení ze strany dětí. Tento nástroj umožňuje rodičům stanovit limity ohledně času stráveného před obrazovkou, provádět filtrování nevhodného obsahu, sledovat aktivity na sociálních sítích a provádět mnoho dalších funkcí. Qustodio je dostupný pro operační systémy Windows, Mac, Android, iOS a Kindle, a to včetně podpory v českém jazyce. Aplikace je k dispozici jak v bezplatné, tak v placené (prémiové) verzi. Podpora v češtině není dostupná, ale na internetu lze najít mnoho praktických a podrobných uživatelských recenzí a návodů v češtině.

Doporučené webové odkazy:

Qustodio Parental Control App – Aplikace na Google Play

Kids App Qustodio – Aplikace na Google Play

Qustodio Parental Control App v App Storu (apple.com)

Parental control and digital wellbeing software | Qustodio

Qustodio Help

Microsoft Family Safety

Tento nástroj je začleněn do balíčku Microsoft 365 a umožňuje rodičům sledovat a regulovat využití zařízení svých dětí na platformách Windows, Xbox a Android. S touto službou mohou rodiče stanovit omezení času stráveného na obrazovce, provádět filtraci nevhodného obsahu, monitorovat aktivity na sociálních sítích a provádět další úkoly. Aplikace též usnadňuje blokování nevhodných aplikací a her a omezování prohlížení internetových stránek pouze na ty, které jsou vhodné pro děti. Rodič též má schopnost sledovat polohu dítěte. Nástroj je dostupný pro stáhnutí zdarma, avšak některé pokročilé funkce vyžadují předplatné Microsoft 365. Uživatelská podpora je rovněž dostupná v českém jazyce.

Praktický příklad se nabízí v situaci, kdy vyprší stanovený herní čas hraní na herní konzoli. V takové situaci má dítě možnost požádat rodiče o povolení k pokračování ve hře pomocí online žádosti. Rodič obdrží tuto žádost a může na ni reagovat, i když je například v práci.

Doporučené webové odkazy:

Microsoft Family Safety – Aplikace na Google Play

Microsoft Family Safety v App Storu (apple.com)

Microsoft Family Safety – aplikace pro sdílení polohy a čas strávený u obrazovky | Microsoft 365



Rodičovská kontrola na internetu: Proč je komunikace s dětmi klíčová

Zavedení rodičovské kontroly bez předchozí diskuze s dítětem ale nemusí být vždy a v každé situaci účinným přístupem. Existuje totiž možnost, že když si dítě například vypůjčí telefon od spolužáka ve škole, může se snadno dostat na webové stránky, které jsou mu rodičem zakázány. Z toho důvodu je vždy důležité komunikovat s dítětem a vysvětlit mu, proč zatím nemá povolený přístup na určité webové stránky nebo k určitým hrám. Klíčovým prvkem je kvalitní komunikace, která umožní rodičům vysvětlit, proč si přejí mít kontrolu nad obsahem, který se k dítěti dostává, a zároveň získat přehled o tom, jaké aktivity dítě na internetu provádí.

Bezpečnostní rady pro rodiče ohledně online aktivity dětí

Existuje mnoho zdrojů, kde rodiče mohou získat další informace o tématech spojených s online světem a bezpečností svých dětí na internetu. Například mohou prozkoumat sérii textů o jevu sharenting na webovém portálu E-Bezpečí. Tato série textů vznikla částečně na základě výzkumné zprávy o sharentingu u českých rodičů, kterou v roce 2022 zpracovala Univerzita Palackého v Olomouci ve spolupráci se společností Microsoft Česká republika.

Dalším zdrojem informací pro rodiče může být projekt Kraje pro bezpečný internet. Zde mohou rodiče najít rady, jak chránit své děti online a jak s nimi diskutovat o bezpečném užívání internetu.


Kraje pro bezpečný internet 

Projekt Kraje pro bezpečný internet je výsledkem spolupráce Asociace krajů ČR s cílem zvýšit povědomí o internetových rizicích a možnostech prevence. Projekt je finančně a organizačně podporován 13 kraji ČR a společnostmi Microsoft ČR a Gordic.

Iniciativa Kraje pro bezpečný internet klade důraz na to, že moderní technologie se staly běžnou součástí života. Tyto technologie zpřístupňují lidem snadnější komunikaci po celém světě, možnost online nákupů, zábavy a vzdělávání. Avšak s tím přicházejí také rizika, která si lidé musí uvědomit a naučit se s nimi zodpovědně pracovat. To zahrnuje schopnost chránit sebe i druhé před kybernetickými hrozbami, jako je například kyberšikana. [9]

Níže uvádíme odkazy na webové stránky projektu Kraje pro bezpečný internet, kterépro Vás mohou být zajímavé:

Kraje pro bezpečný internet (kpbi.cz)

Kraje pro bezpečný internet - YouTube

KyberGuru | Podcast on Spotify



Co nesmíme přehlédnout při šíření fotografií ve školním prostředí?

Co se týče používání fotografií pořízených ve školním prostředí učiteli, většina škol požaduje písemné souhlasy rodičů k tomu, aby mohly využívat tyto fotografie na sociálních sítích a webových stránkách školy. Na takovém dokumentu by mělo být optimálně uvedeno i časové období, pro které rodič poskytuje svůj souhlas.

V poslední době se zájem rodičů o téma internetové bezpečnosti výrazně zvýšil a mnoho z nich se tím zabývá. Pokud rodič nesouhlasí s tím, aby škola používala fotografie svého dítěte, má k tomu plné právo. Je však třeba si uvědomit, že rozhodnutí rodiče může mít pro dítě některé následky, které nejsou vždy snadné pochopit. Například takové dítě může být při skupinových fotografiích vyňato ze společné aktivity a cítit se vyčleněno z kolektivu. Proto je důležité, aby rodič s dítětem promluvil o svém rozhodnutí a vysvětlil mu, proč se nemůže zúčastnit určitých aktivit.

Jakmile dítě dosáhne patnácti let věku, může souhlasy k pořizování fotografií ve školním prostředí podepisovat samo.

Nebezpečí v online prostředí

Nová rizika spojená s internetovou bezpečností vznikají pro děti i rodiče a zahrnují nejen kyberšikanu a kyberbezpečnost, ale také nově i kybergrooming. V rámci celkového osvětového úsilí je důležité informovat rodiče, děti a učitele, aby byli schopni rozpoznat a předejít vznikajícím případům šikany ve školním prostředí.

Podle pravidelného průzkumu nazvaného Výsledky globálního průzkumu online bezpečnosti (v originále: Global Online Safety Survey Results), který každoročně realizuje společnost Microsoft Corporation, se 69 % účastníků letošního průzkumu (provedeného v roce 2023) setkalo během minulého roku s alespoň jedním internetovým rizikem. Účastníci tohoto průzkumu zahrnovali dospívající, rodiče dětí ve věku 6–17 let a další dospělé osoby. Tato rizika se týkala různých typů internetového obsahu, a to následovně:

Typ internetového obsahu

Procentuální zastoupení účastníků průzkumu, kteří se setkali v posledním roce s tímto obsahem

Dezinformace

51 %


Osobní rizika

45 %


Projevy nenávisti

35 %


Násilný obsah

33 %


Grafické násilí a krveprolití

28 %


Sexuální obsah

25 %


Kyberšikana, obtěžování a zneužívání

20 %


Hrozby násilím mně nebo jiným lidem

16 %


Sexuální nabídky

16 %


Sebepoškozování

15 %


Sebevraždy a obsah spojený se sebepoškozováním

15 %


Teroristický a násilný extremistický obsah

12 %


Šíření intimních fotografií bez mého souhlasu

11 %


Sexuální vykořisťování a zneužívání dětí

9 %


Zdroj: Výsledky globálního průzkumu online bezpečnosti, 2023. Digital Civility Index & Our Challenge | Microsoft Online Safety.

Je důležité poznamenat, že rodiče mladších dětí ve věku 6–12 let vyjádřili vyšší míru rizika (21 %) spojeného s kyberšikanou, obtěžováním a zneužíváním, než rodiče dospívajících ve věku 13–17 let (17 %).

Studie také odhalila rozdíly mezi pohlavími u dospívajících v oblasti vystavení určitému obsahu a obav z něj. Dívky zažívají na internetu více sexuálních rizik a obsahu sebepoškozování než chlapci. Chlapci se více obávají dezinformací a násilného obsahu, zatímco dívky se více obávají sexuálních rizik, kyberšikany a sebepoškozování.


Kyberšikana

Kyberšikana (známá též jako cyberbullying) představuje formu šikany, která využívá informační a komunikační technologie, jako jsou počítače, tablety, mobilní telefony, sociální sítě a emaily, k úmyslnému způsobení škody druhé osobě (jako je vydírání, obtěžování, zesměšňování, ohrožování, zastrašování a další). Tento jev zahrnuje účinkující, kteří se podobně jako u tradiční šikany dělí na tři role: agresora, oběť a přihlížející (publikum). Mezi běžné projevy kyberšikany patří:

  • Verbální útoky včetně pomluv, urážek, zastrašování, ponižování a zesměšňování.

  • Vytváření a sdílení audio a video záznamů, fotografií s cílem poškodit oběť.

  • Natáčení předem plánovaných videí, která dokumentují fyzický útok na oběť (tzv. Happy Slapping).

  • krádež identity a užívání identity oběti za účelem škodlivého jednání.

  • Vyzrazení soukromých informací.

  • Vydírání prostřednictvím moderních technologií.

  • Kyberstalking, což zahrnuje online obtěžování a pronásledování.

  • Další formy kyberšikany, jako je napadání uživatelů v diskuzních fórech nebo ostrakizace. [10

Doporučené webové odkazy:

Kyberšikanu u žáků nikdy nepodceňujte. Přinášíme rady k prevenci | Zapojmevšechny.cz (zapojmevsechny.cz)

VIDEO: Tipy pro prevenci kyberšikany na základní škole | Zapojmevšechny.cz (zapojmevsechny.cz)


Body shaming 

Body shaming je jev, který se objevuje ve společnostech po celém světě a představuje formu zesměšňování, kritiky nebo ponižování jednotlivce kvůli jeho fyzickému vzhledu. Tento jev často souvisí s nesplnitelnými společenskými standardy krásy a ideálů tělesnosti, které obvykle působí nereálně, diskriminujícím způsobem a neustále se mění. Body shaming je naneštěstí rozšířen i v online prostředí, zejména na sociálních sítích, jako jsou Instagram a TikTok, které se zaměřují na vizuální obsah. Anonymita a bezprostřednost internetu může vést k tomu, že lidé jsou ochotnější kritizovat a ponižovat ostatní kvůli jejich vzhledu. Tento jev v online prostoru může zahrnovat urážky v diskuzích, komentářích, chatovacích místnostech a dalších místech. Body shaming může zasáhnout různé aspekty vzhledu, jako je váha, výška, barva pleti, tvar těla, obličej, vlasy a další. To může také přispět ke kyberšikaně.

Podrobnosti o rozsahu body shamingu mezi českými dětmi poskytuje výzkum s názvem „Děti a kult krásy v online světě" provedený v roce 2022 ve spolupráci s O2 a Univerzitou Palackého v Olomouci. Z výzkumu vyplývá, že třetina českých dětí se setkala s posměšky ohledně svého online profilu, 14 % dětí zažilo negativní komentáře týkající se jejich vzhledu a 11 % dětí bylo uráženo kvůli své postavě. [10]

Kybergrooming

Termín kybergrooming (anglicky: child grooming, online grooming) označuje online chování uživatelů internetu, přezdívaných kybergroomery či predátory, kteří si záměrně budují falešnou důvěru s obětí s cílem nalákat ji do osobního setkání v reálném světě. Toto setkání může mít tragické následky, jako je sexuální zneužívání, fyzické násilí, dětská prostituce, vytváření dětské pornografie a další. Kybergrooming představuje formu psychické manipulace, při níž dospělý uživatel, často za použití falešné identity, navazuje komunikaci s dítětem a využívá různé strategie, jako je zrcadlení, phishing, profilování oběti, lákání, uplácení, snižování zábran, sexuální obsah a další. Tato praktika zahrnuje několik trestných činů, jako je vydírání, sexuální nátlak a nelegální kontakt s dítětem. [11]


Pět zásad pro bezpečné sdílení fotografií dětí na internetu

Na závěr přinášíme přehled několika zásad, které by měli rodiče respektovat při bezpečném sdílení fotografií (a videí) svých dětí na internetu:

  1. Při pořizování fotografií se zamyslete nad tím, zda je daný záběr dítěte opravdu nutný a jakým způsobem bude v budoucnu využit. Mějte na paměti, že i zdánlivě neškodné fotografie mohou v budoucnu přivodit vážné problémy dítěti ve společnosti vrstevníků.

  2. Uvědomte si, že hotová fotografie bude uložena v telefonu (a pravděpodobně i na některém online úložišti). Je-li fotografie uložena na volně přístupném a nezabezpečeném úložišti, může se bez vašeho vědomí šířit.

  3. Promyslete, jakými kanály a komu budete fotografii sdílet. Pokud ji zveřejníte na sociálních sítích, uvažujte o zabezpečení svého účtu. I sdílení v omezeném kruhu přátel nemusí zabránit dalšímu nekontrolovanému šíření.

  4. Při pořizování fotografií vašich dětí ve škole a při školních akcích je nezbytný písemný souhlas rodiče, pokud je dítěti do 15 let. Od 15 let věku může dítě souhlas poskytnout samo.

  5. Chcete-li fotografovat jiné děti na společných akcích, a je jim méně než 15 let (a fotografie zahrnuje rozpoznatelné obličeje), vyžádejte si souhlas jejich rodičů. U dětí starších 15 let žádejte jejich souhlas přímo.

Doporučená literatura:

Haley, K. (2020). Sharenting And The (Potential) Right To Be Forgotten. Indiana Law Journal. 2020; 95 (3): 1005–1020.

Hamplová, Š. (2021). Sharenting jako nový projev rodičovství na sociálních sítích. [online]. Magisterská diplomová práce. Olomouc: Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. Katedra mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky. Vedoucí práce: doc. PhDr. Daniel Bína, Ph.D. Dostupné z: MDP_Hamplova_Sarka.pdf (theses.cz) 

Magdoňová, J., Cibulka, J. (2022). Sharenting: rozmyslete si, co o vašich dětech vystavíte na internet (podcast). [online]. © 1997–2023 Český rozhlas. Dostupné z https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/technologie/cookies-soukromi-sharenting-deti-online_2210121258_cib. 

Marasli, M., Suhendan, E., Yilmazturk, N. H., & Cok, F. (2016). Parents’ shares on social networking sites about their children: Sharenting. The Anthropologist24(2), 399–406.

Ouvrein, G., & Verswijvel, K. (2019). Sharenting: Parental adoration or public humiliation? A focus group study on adolescents' experiences with sharenting against the background of their own impression management. Children and Youth Services Review99, 319–327.


Zdroje:

[1] Meakin, N. (2013). The pros and cons of 'sharenting'. [online]. Guardian News & Media Limited or its affiliated companies. Dostupné z https://www.theguardian.com/lifeandstyle/2013/may/18/pros-cons-of-sharenting. [dat. cit. 15. 8. 2023].

[2] Steinberg, S. (2017). Sharenting: Children's Privacy in the Age of Social Media (March 8, 2016). 66 Emory L.J. 839 (2017), University of Florida Levin College of Law Research Paper No. 16-41, Dostupné z: https://ssrn.com/abstract=2711442. [dat. cit. 15. 8. 2023].

[3] (2022). Jak se čeští rodiče staví ke sdílení fotografií svých dětí na sociálních sítích? [online]. Praha: Microsoft ČR. Dostupné z: Jak se čeští rodiče staví ke sdílení fotografií svých dětí na sociálních sítích? – Microsoft News Center. [dat. cit. 15. 8. 2023].

[4] Kopecký, K., Szotkowski, R., Mičková, H., Nováková, A. (2022). Sharenting u českých rodičů (výzkumná zpráva). [online]. Centrum prevence rizikové virtuální komunikace, Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. © Univerzita Palackého v Olomouci & Microsoft Česká republika. Dostupné z: file (e-bezpeci.cz). [dat. cit. 15. 8. 2023].

[5] Walrave, M., Verswijvel, K., Ouvrein, G., Staes, L., Hallam, L., & Hardies, K. (2022, March). The limits of sharenting: Exploring parents’ and adolescents’ sharenting boundaries through the lens of communication privacy management theory. In Frontiers in Education (Vol. 7, p. 803393). Frontiers Media SA.

[6] Brosch A. (2016). When the child is born into the Internet: sharenting as a growing trend among parents on Facebook. [online]. "The New Educational Review" (2016, no. 1, s. 225–235). Dostupné z: Brosch_When_the_child_is_born_into_the_Internet.pdf (us.edu.pl). [dat. cit. 15. 8. 2023].

[7] Kumar, P., & Schoenebeck, S. (2015). The modern day baby book: Enacting good mothering and stewarding privacy on Facebook. In Proceedings of the 18th ACM conference on computer supported cooperative work & social computing (pp. 1302–1312).

[8] Vinney, C. (2022). The Impact of 'Sharenting': How Much Info Is Too Much? [online]. Dotdash Media, Inc. Dostupné z:  https://www.verywellmind.com/the-impact-of-sharenting-6361714[dat. cit. 15.8.2023].

[9] (2021). O projektu. © 2021 Kraje pro bezpečný internet. Dostupné z: https://www.kpbi.cz/o-projektu. [dat. cit. 15. 8. 2023].

[10] Kopecký, K. (2023). Co je body shaming?. E-Bezpečí, roč. 8, č. 1, s. 20–24. Olomouc: Centrum prevence rizikové virtuální komunikace, Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. ISSN 2571-1679. Dostupné z: https://www.e bezpeci.cz/index.php?view=article&id=3173. [dat. cit. 15. 8. 2023].

[11] (2019). Co to je kybergrooming? [online]. Webový portál E-Bezpečí. Olomouc: Centrum prevence rizikové virtuální komunikace, Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. Dostupné z:  https://www.e-bezpeci.cz/index.php/71-trivium/1421-co-je-kybergrooming[dat. cit. 15. 8. 2023].


Mohlo by Vás zajímat

ZŠ Maxe Švabinského v Teplicích inovuje přístup k žákům a žákyním ze sociálně znevýhodněného prostředí – část 3.

Škola Maxe Švabinského v Teplicích, kterou navštěvuje vyšší počet žáků a žákyň ze sociálně znevýhodněného prostředí, se rozhodla začlenit do svého poradenského týmu sociální pedagožku. Tento krok byl realizován díky účasti školy v projektu Podpora rovných příležitostí při NPI ČR. Ve třetí, závěrečné části této série se budete moci dočíst o tom, jak nová členka týmu pomáhá žákům a žákyním druhého stupně s přechodem na střední školy a odborná učiliště a jak zvládá komunikační výzvy s rodiči.

PODCAST 54: Školské rady: Nevyužitý potenciál klíčového pilíře českého vzdělávacího systému

Nikola Křístek, odborník na školskou legislativu, školní evaluaci a rozvoj demokratické kultury ve školách, odpovídá na otázky moderátorky Marty Kozdas o významu školské rady v rámci školského systému a o tom, kdo bývá jejími členy. V rozhovoru se také dozvíte, jak jsou školské rady zakotveny v českém vzdělávacím systému jako nezávislý orgán a jaký je jejich současný význam a funkce.

Zobrazit další články