Editorial
Vážené čtenářky a čtenáři,
jsem velmi ráda, že nové číslo časopisu, které máte před sebou, otevírá zcela nové obzory, do kterých jsme doposud neměli možnost nahlédnout.
Překlad úvodní kapitoly z knihy slavného amerického psychologa Paula Torranceho (z roku 1965), s názvem „Emerging Concepts of Giftedness” nastoluje témata a otázky, jež jsou stále aktuální a na které jsme doposud, dle mého názoru, nenašli dokonalé odpovědi. Upozorňuje nás například na terminologické nejednoznačnosti a rizika spojená s úzce vymezeným konceptem nadání, poukazuje na rozmanitost schopností, i na důležité vývojové aspekty, které není možné při úvahách o talentech opomíjet.
Příspěvek Lenky Hříbkové přináší čtenářům podrobný přehled o odborných organizacích, výzkumných i prakticky zaměřených projektech, které se tématem nadání v České republice zabývají. Jsme velmi rádi, že zajímavých a smysluplných projektů u nás v posledních letech přibylo. Na druhou stranu si uvědomujeme, že tento přehled není ani konečný, ani neměnný. Velmi rádi jej budeme společně s Vámi dále rozvíjet a aktualizovat. Uvítáme proto nové odkazy a podněty, o které by bylo možné stávající přehled průběžně obohacovat.
Studentské příspěvky nás zavedou do dvou různých oblastí. Michal Jabůrek přináší přehled našich a zahraničních škál, které slouží pro vyhledávání nadaných žáků a studentů. Tyto nástroje jsou v zahraničí hojně využívány, jelikož jsou velmi vhodným doplňkem ke standardně užívaným diagnostickým metodám. Jejich potenciál lze však využít také během tzv. screeningu, tedy plošného vyhledávání nadaných žáků, zejména ve školním prostředí, ale i v rodině nebo v zájmových aktivitách. O některých těchto škálách jsme vás již v minulém čísle informovali, některé jsou dokonce u nás již dostupné, další jsou teprve ve fázi příprav.
Výzkum Hany Studené nám otevírá nové téma hudebního nadání. Upozorňuje na rozmanitost v trajektoriích hudebního vývoje např. v odlišném věku, kdy respondenti započali svojí hudební činnost, v sociálních vlivech, které hrály důležitou úlohu při rozvoji jejich hudebního zájmu a nadání. Jistě mnohé z nás povede k úvahám o tom, zda a jaké jsou specifické vývojové trajektorie pro různé druhy nadání.
Vážené čtenářky a čtenáři, velmi si ceníme Vaší přízně. Těšíme se na další zajímavé texty, na Vaše zkušenosti, ale i aktuality ze světa nadání a nadaných.
Uzávěrka dalšího čísla je 30.11.2014.
Pěkné letní dny,
Šárka Portešová
Rodící se koncepce nadání
Kapitola z autorovy knihy Gifted Child in the Classroom. New York: MacMillan, 1965.
Základní informační zdroje a portály o problematice nadaných v ČR
Dnes již řada škol začlenila do svého školního vzdělávacího programu téma podpory nadaných žáků a tuto podporu realizuje. Bývalým Institutem pedagogicko-psychologického poradenství v Praze byla vytvořena síť pedagogicko – psychologických poraden, která umožnila zaměřit se minimálně jedné poradně v každém regionu více na nadané žáky. Tyto poradny nadání diagnostikují, poskytují poradenské služby a spolupracují s poradenskými pracovišti škol. Pomáhají tak učitelům, žákům i rodičům nadaných při vzdělávání a jejich výchově.
Přehled českých a zahraničních posuzovacích škál pro identifikaci nadání u dětí předškolního a školního věku
Cílem této studie je poskytnout přehled českých a zahraničních posuzovacích škál pro identifikaci nadání v předškolním a školním věku. Byť se objevují námitky proti validitě těchto nástrojů, existuje řada studií prokazujících, že posuzovací škály mohou být užitečnou součástí procesu identifikace nadání. Kromě toho, že jsou vhodným doplňkem k jiným nástrojům během individuálního vyšetření při snaze o zpřesnění diagnostických závěrů, může být jejich potenciál využit také během tzv. screeningu. Hlavní část předkládané studie tvoří dvě části. První z nich zachycuje aktuálně nejrozšířenější zahraniční posuzovací škály k identifikaci nadání. Druhá část poskytuje přehled posuzovacích škál dostupných v České republice a českých výzkumných studií, které byly v této oblasti realizovány.
K vývoji hudebního zájmu a nadání
Cílem příspěvku je prezentování základních charakteristik skupin, které se různým způsobem věnují hudební činnosti. Tyto charakteristiky byly zjištěny ve výzkumném šetření, jehož výsledky dokládají různé trajektorie vývoje hudebního zájmu a osobnosti s tímto zájmem. Autorka pracovala se třemi skupinami respondentů: 1) Pracující s hudebním koníčkem, 2) Studenti hudby, 3) Studenti VŠ s hudebním koníčkem. Jednalo se o 33 respondentů ve věku mladé dospělosti (20- 30 let). Tento výzkum je kvalitativního typu. Informace o hudebním vývoji autorka získala prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů, které následně detailně přepisovala a analyzovala. Jako výsledek předkládá zjištěné typické charakteristiky jednotlivých skupin hudebníků. Upozorňuje na rozmanitost v trajektoriích hudebního vývoje např. v odlišném věku, kdy respondenti započali svojí hudební činnost, v sociálních vlivech, které hrály důležitou úlohu při rozvoji jejich hudebního zájmu a nadání, rovněž zmiňuje také úlohu samotného hudebního vzdělání.
