PODCAST 21. díl: Vývojová dysfázie 2. díl: Rady a tipy pro pedagogy a rodiče

PODCAST 21. díl: Vývojová dysfázie 2. díl: Rady a tipy pro pedagogy a rodiče

10.12.2021
Autorský tým APIV B
Učitel/učitelka
Školní poradenský pracovník/ce
Asistent/ka pedagoga
Rodiče
Ve 2. dílu podcastu o vývojové dysfázii s logopedkou Martinou Křivkovou přinášíme nejen konkrétní tipy o možnostech nápravy, ale celou řadu dalších informací o práci s těmito dětmi v předškolních i školních zařízeních.


Vývojová dysfázie: Rady a tipy pro rodiče a děti

minulém dílu podcastu s logopedkou Martinou Křivkovou jsme se blíže seznámili s problematikou vývojové dysfázie a naučili si ji nezaměňovat s opožděným vývojem řeči. Alfou a omegou je včasná a přesná diagnóza, obvykle kolem 4. roku věku dítěte, a následná práce s dítětem.

Při nápravě vývojové dysfázie je nutné po stanovení diagnózy vyhledat pomoc ze strany nejrůznějších odborníků – jedná se o tzv. kruhový model spolupráce, do nějž se zapojují rodiče, pedagogové, logopedi, případně další odborníci (psycholog, foniatr apod).

Poté, co psycholog stanoví diagnózu, vysvětlí rodičům, oč se u vývojové dysfázie jedná, a pošle je s dítětem za logopedem. Logoped posléze řídí dlouhodobou terapii a vede v ideálním případě logopedický deník (deník je také ke stažení v příloze pod textem).

Logopedický deník s ohledem na všechny jazykové roviny zaznamenává konkrétní postupy péče o dané dítě, monitoruje krok za krokem jeho vývoj a zrání a také pokroky. Finální podoba deníku se může různit, osvědčilo se například graficky odlišit a oddělit části s dechovými cvičeními, cvičení na artikulaci, slovní zásobu, hry na zlepšení sluchového vnímání aj.

S logopedickým deníkem pracují doma rodiče, může však sloužit také v mateřské nebo základní škole, kde podle něj mohou s dítětem pravidelně cvičit, co je třeba (učitel ani logopedický asistent nesmí sám vést terapii, to je práce logopeda!). Taktéž v něm lze nalézt konkrétní podpůrné aktivity, což nejsou jen samotná cvičení, ale i doporučení, jak s dítětem komunikovat, jak ho zapojit do kolektivu apod.

Tipy a doporučení při nápravě vývojové dysfázie

Klíčové je zapojení vícesmyslového vnímání. Pokud něco nejde sluchem, je ideální zapojit další smysly – zrak, čich, hmat.

Příklad

U věty „máma jí“ může mít dítě problém rozpoznat, že se jedná o dvě různá slova, zní mu to jako jeden souvislý zvuk. Pomocí dvou obrázků dítě snáze pochopí, že jde o dvě samostatná slova se specifickým významem a funkcí. Podobně lze graficky ztvárnit celé věty, jednotlivé slovní druhy, vysvětlit časové vztahy, posílit prostorové vnímání, bez ohledu na to, že dítě ještě neumí číst.


Zásadní je také uzpůsobit tempo a styl řeči: redukovat obsah, zřetelně artikulovat, vyjadřovat se přesněji – osvědčilo se také doprovázet informace gesty a mimikou.

Nikdy také není na škodu informaci zopakovat, možné jsou i kosmetické změny sdělení.

Vždy je však nutné řídit se radami logopeda a být si vědom toho, že v případě nápravy vývojové dysfázie se jedná o běh na hodně dlouhou trať.

Vývojová dysfázie a mateřské školy

Pokud je dítěti diagnostikována vývojová dysfázie a dostává se do péče logopeda, speciálně pedagogické centrum stanoví příslušná podpůrná opatření pro vzdělávání dítěte ve stávající mateřské škole. Pedagogové díky tomu vědí, jak se bude u dítěte konkrétně postupovat, co oni sami mohou a nemohou, zda má dítě doporučené nějaké speciální pomůcky, zda má docházet na předmět speciální pedagogické péče apod. U nejtěžších případů lze dle možností využít buď speciálních logopedických tříd, případně i speciální logopedické školy.

Vývojová dysfázie na základní škole

V těžších případech je velmi pravděpodobné, že logoped bude s dítětem pracovat i po přechodu na ZŠ. I zde by mělo mít dítě stanovena konkrétní podpůrná opatření. (Stoprocentní náprava během docházky do MŠ je u dětí se závažnějšími obtížemi málo pravděpodobná).

Problémy s přechodem na základní školu se většinou objeví až v průběhu 1. ročníku, kdy dítě postupně přestává stíhat a potřebuje víc času na práci i zafixování učiva. Na místě je vždy trpělivost ze strany učitele.

Nejčastější tyto děti mívají problémy s tzv. specifickými chybami. Jedná se o rozlišování souhlásek C, S, Z a Č, Š, Ž, dále o diferenciaci délky samohlásek. To, že dítě nepíše háčky a čárky, není lajdáctví, jak se jeho okolí často domnívá, ale problém se sluchovým vnímáním a rozlišováním těchto hlásek.

Podpůrná opatření by v takových případech měla směřovat k toleranci specifických chyb, k fixaci a automatizaci, a především by dítě mělo dostat více času na práci.

Další problémy obvykle na základní škole vyvstávají u četby textů, žáci se v nich hůře orientují a neumí v nich najít podstatné informace. Zde pomáhají opět vizualizace, např. podtrhávání klíčových slov, okénka, grafické zvýraznění částí textu, myšlenkové mapy nebo osnovy aj.

U cizích jazyků se doporučuje posílení konverzační roviny, práce s nejrůznějšími obrazovými materiály a opět v co největší míře vizualizace.


Tip! 

U vývojové dysfázie je nejdůležitější trpělivost, a to jak ze strany rodičů, tak pedagogů, protože u nápravy se jedná o skutečně dlouhodobou záležitost. Tyto děti by nikdy neměly být srovnávány s okolím a vrstevníky, nemělo by se poukazovat na jejich nedostatky a to, co jim nejde. Klíčovou roli naopak hraje pochvala, akcentování drobných úspěchů a zdánlivých maličkostí, které mohou dítě/žáka pozitivně motivovat.


Vývojová dysfázie

Vývojová dysfázie není totéž co opožděný vývoj řeči. Jedná se o stav, který přetrvává i přes hraniční věk 4 let věku a zasahuje i další oblasti. Pak se může jednat o vývojovou dysfázii, tedy o specificky narušený vývoj řeči, který se projevuje sníženou schopností, až neschopností verbální komunikace, jež není ovlivněna podmínkami. Jedná se o děti, které nemají žádný mentální handicp, třebaže celkový projev navenek může u laické veřejnosti někdy vzbuzovat zdání, že je dítě mentálně postižené. Klíčová je okamžitá a cílená pomoc, a to celého týmu odborníků: lékaře, speciálního pedagoga, logopeda, neurologa, foniatra či psychologa. 

Vývojová dysfázie je zapříčiněna poruchou zpracování řečového signálu, často se jedná o dědičnou záležitost, jíž trpí převážně chlapci.

V případě vývojové dysfázie je zasažena jak hloubka a struktura řeči, tak i povrch. Dítě chybuje ve slovosledu, vypouští slova, má problém s hůře uchopitelnými slovními druhy (spojky, předložky, zájmena apod.), nepoužívá správné gramatické koncovky, jeho slovní zásoba je omezená, v řeči dochází také k redukcím hlásek a celých slabik, případně jejich záměnám.

Dítě má však také narušené sluchové vnímání – špatně zpracovává melodie, rytmus, akustický signál. Tyto problémy se podepisují na analýze a syntéze slov.

S vývojovou dysfázií se pojí také potíže se zrakovým vnímáním. U těchto dětí bývá častá porucha rozlišování barev, tvarů, mají narušenou orientaci v prostoru a čase (neví například, co znamená ráno, večer apod.)

Bývají také narušené motorické funkce a časté bývají poruchy pozornosti – psychomotorický neklid a někdy i emocionální labilita (nevnímá, co se kolem něj děje).

Logicky se všechny tyto problémy odrážejí i na sociální interakci a sociálních kompetencích dítěte – hůře navazuje vztahy s vrstevníky, nezapojuje se do her, má velké problémy se změnami a adaptací.





Mgr. Martina Křivková – logopedka s 35letou praxí

Ilustrační foto 1. Vlevo Martina Křivková, vpravo redaktorka Marta Kozdas. | FOTO: APIV B

lustrační foto 1. Vlevo Martina Křivková, vpravo redaktorka Marta Kozdas. | FOTO: APIV B


Martina Křivková vystudovala magisterský obor speciální pedagogiky (se zaměřením na logopedii, surdopedii, specifické poruchy učení) a následně se věnovala 3 roky specializovanému studiu logopedie ve školství, které jí umožnilo proniknout do hloubky a získat cennou praxi. Po dokončení studia začala poskytovat ve speciálně pedagogickém centru metodické, diagnostické a terapeutické poradenství dětem, žákům, studentům, rodičům a pedagogům.

Vypracovala pro oblast logopedie metodické příručky, názorné pomůcky a pracovní listy. V současné době působí i jako logopedka ve speciálně pedagogickém centru v Jihlavě a v logopedické poradně, věnuje se vzdělávání pedagogů v oblasti narušené komunikační schopnosti.

Je autorkou nástroje logopedický deníkJe rovněž autorkou nástroje Obrázkové magnety.

Více info: Logopedická poradna | ERUDITO – školicí a ubytovací centrum



TIP! Inspirace a další vzdělávání k tématu poruchy řeči

Pro zájemce o řečovou výchovu dětí pořádá Národní pedagogický instituthttps://www.nidv.cz/vzdelavaci-programy nejrůznější vzdělávací programy, webináře atd., například Logopedický asistent – primární logopedická prevence ve školství.

Logopedickou garancí a prevencí v MŠ se také zabývá 17. díl podcastu Zapojme všechny

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––

Ke stažení:

Příloha 1: Křivková, M. Logopedický deník a jeho využití v intervenci

Pozn.: Jedná se o materiál z veřejně dostupné databáze OP VK (MŠMT), volně přenositelný pro účely vzdělávání. 



Doporučená literatura:

Kutálková, D. (2018). Opožděný vývoj řeči: dysfázie: metodika reedukace. Praha: Septima.

Kutálková, D. (2005). Vývoj dětské řeči krok za krokem. Praha: Grada.

Kutilová, M. a Tichá, M. (2021). Vývojová dysfázie: Průvodce pro rodiče a další zájemce o tuto problematiku. Vsetín: Libristo.

Sychrová, P. (2013). Selektivní mutismus v dětském věku v otázkách a odpovědích. Dostupné na: Selektivní mutismus v dětském věku v otázkách a odpovědích | Šance Dětem (sancedetem.cz),



Mohlo by Vás zajímat

Další zajímavé odkazy a materiály

Na závěr seriálu o podpoře žáků s NKS vám na následujících řádcích nabízíme několik tipů na další dostupné zdroje k tématu. Věříme, že seznam může posloužit pro hlubší seznámení s tématem, případně k navedení na další zdroje.

Zobrazit další články