PODCAST 17. díl: Logopedická garance a prevence v MŠ

Jak předcházet vzniku poruch řeči a, pokud je to možné, eliminovat případné dopady? Pomoci může logopedická prevence již v mateřské škole. O jejích benefitech, o tom, jak přesně funguje a k čemu slouží tzv. logopedická garance, více v podcastu Marty Kozdas s Vladanou Jančíkovou a Jitkou Hübnerovou ze ZŠ, SŠ a speciálního pedagogického centra Březejc.

Speciálně pedagogické centrum Březejc

Hosté dnešního podcastu na téma logopedické prevence jsou speciální pedagožka-logopedka Jitka Hübnerová a Vladana Jančíková, ředitelka ZŠ a SŠ Březejc, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Jedná se o školu, která je zaměřena na vzdělávání žáků s mentálním i tělesným postižením, s více vadami i autismem. Součástí školy je speciálně pedagogické centrum, to však kvůli lepší dostupnosti pro žáky a rodiče z dalších škol funguje jako detašované pracoviště ve Velkém Meziříčí a také Třebíči. Toto centrum navštěvují klienti s mentálním i tělesným postižením, kombinovanými vadami, nejvíce však s narušenou komunikační schopností.

Vzhledem k tomu, že je ředitelka školy Vladana Jančíková také krajskou koordinátorkou logopedické péče, podílí se se svým týmem speciálně pedagogického centra nejen na logopedické koordinaci, ale také na logopedické garanci v mateřských školách Kraje Vysočina.

Logopedická koordinace a garance v MŠ

V roce 2009 vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství, díky němuž bylo možné sjednotit koordinaci logopedické péče celorepublikově. Vznikla jednotlivá centra logopedické koordinace (zpravidla se jedná o speciálně pedagogická centra), která dohlížejí na konkrétní kraj. Tento pozitivní krok napomohl s vyrovnáním mezikrajových rozdílů v logopedické péči, bylo také možné sjednotit postup při zjišťování speciálních vzdělávacích potřeb žáků a efektivně propojit sítě poskytovatelů podpůrných speciálně pedagogických poradenských služeb a vzdělávací nabídky pro žáky s narušenou komunikační schopností. Tento krok rovněž přispívá k efektivnější včasné identifikaci dětí a žáků s narušenou komunikační schopností.

Byly rovněž nově zřízeny pracovní pozice krajských koordinátorů pro logopedickou péči ve výše uvedených centrech. Jednotliví koordinátoři spolupracují se zřizovateli školských zařízení, s krajskými zařízeními, s poradenskými zařízeními, mají také na starosti další vzdělávání pedagogických pracovníků. Jednou z hlavních činností koordinátora je pak služba logopedické garance mateřským školám.



Logopedická garance

Jedná se o metodickou podporu pracovníkům ve školství, která probíhá formou depistážní činnosti v jednotlivých předškolních zařízeních, která poskytují služby minimální logopedické prevence. Díky této činnosti je možné včas podchytit děti se sníženou komunikační schopností, a to už kolem 3. roku věku. Logopedická garance obvykle začíná kontaktem ze strany školy, která musí podat žádost a následně získat od rodičů, kteří mají o tuto službu zájem, informovaný souhlas. Depistáž pak v praxi probíhá po skupinkách, složených obvykle ze dvou až tří dětí. Po prvotním navázání kontaktu (dítě se představí, řekne něco málo o sobě) odborník zkontroluje činnost mluvidel, včetně fyziognomie (zda se nejedná o zkrácenou podjazykovou uzdičku apod.) Posléze zkontroluje další jazykové roviny, například zda je dítě schopno adekvátně formulovat myšlenky, jaká je jeho aktivní a pasivní slovní zásoba, jak artikuluje aj. U zřetelných vad může navrhnout konzultaci u logopeda. Depistáž se v dané školce po určitém čase opakuje, aby bylo možné zhodnotit vývoj, doporučit změnu metodiky apod.

Logopedická prevence

V Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání lze ve vzdělávací oblasti Dítě a jeho psychika nalézt i podoblast Jazyk a řeč, kde je upřesněno, jakým způsobem u dětí rozvíjet řečové schopnosti, jazykové dovednosti receptivní i produktivní a dále také komunikativní dovednosti. „Dá se tedy konstatovat, že logopedická prevence je určitým způsobem už zakotvena v rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání“, upřesňuje Jitka Hübnerová.

S logopedickou prevencí je vhodné začít hned s nástupem dítěte do mateřské školy, tedy v době, kdy se rozvíjí aktivní slovní zásoba, řeč i myšlení dětí. Ve chvíli, kdy problémy přetrvávají i po 7. roce věku dítěte, jedná se už o vadu řeči – pak již nemá smysl provádět logopedickou prevenci a je vhodné dítě předat do péče logopeda.

U logopedické prevence se jedná o podporu přirozeného rozvoje komunikačních schopností u dětí v mateřské škole mladšího a předškolního věku. Jejím cílem je předcházet vzniku poruch řeči a případně, pokud je to možné, eliminovat její dopady. Logopedická prevence spadá do kompetence logopedického asistenta.

Výše uvedený metodický pokyn z roku 2009 přesně vymezuje kvalifikaci tohoto asistenta, který je buď absolventem bakalářského oboru speciální pedagogiky se zaměřením na logopedii, anebo v případě učitelek MŠ a ZŠ absolventem kurzu zaměřeného na logopedickou prevenci v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků anebo absolventem programu celoživotního vzdělávání zaměřeného na speciální pedagogiku – logopedii.

Pravomoci učitelů MŠ a ZŠ, kteří provádějí logopedickou prevenci, jsou pak jasně vymezené: neměli by například provádět korekci hlásek a terapeutické postupy, které posléze provádí odborný nebo klinický logoped v ambulanci.

Fáze logopedické prevence se rozdělují podle 4 jazykových rovin:

Jazykové roviny

  1. Pragmatická rovina řeči:

Jedná se o schopnost sdělovat myšlenky, vyjadřovat pocity, vedení dialogu. S touto jazykovou rovinou mají často problém děti s vývojovou dysfázií nebo s pervazivními vývojovými poruchami (patří sem např. dětský autismus, atypický autismus, Aspergerův syndrom).


  1. Lexikálně-sémantická rovina řeči:

Aktivní i pasivní slovní zásoba, pojmenovávání podle tematických oblastí, tvoření protikladů, zdrobnělin, schopnost postihnout dějovou posloupnost. S touto jazykovou rovinou mívají problém děti s opožděným vývojem řeči.


  1. Morfologicko-syntaktická rovina řeči:

Jinak též jazykový cit. To této roviny spadá např. skloňování slov, slovosled apod.


  1. Foneticko-fonologická rovina řeči:

Artikulace, komolení slovíček, vynechávání hlásek. Zde hraje hlavní roli tzv. fonematický sluch, tedy schopnost rozlišovat hlásky, které si jsou artikulačně podobné. Zkoumá se i sluchová paměť, sluchová analýza a syntéza.


Jak probíhá logopedická prevence?

Logopedická prevence ve školách začíná nejrůznějšími dechovými cvičeními, aby se posílil výdechový proud vzduchu. V další fázi se prevence zaměřuje na cvičení motoriky mluvidel – na cvičení s jazykem, se rty, bradičkou, nafukování tvářiček aj. Dále přicházejí na řadu artikulační cvičení, napodobování nejrůznějších přírodních a technických zvuků.

Logopedická prevence probíhá vždy formou hry tak, aby děti bavila. Učitelé MŠ mají k dispozici nejrůznější pomůcky, které souvisí s jednotlivými jazykovými rovinami a jichž je dnes na trhu nepřeberné množství. Nejdůležitější jsou však oni sami, to, jak s dětmi komunikují, jakým způsobem na ně mluví, čtou jim apod.


Tip pro rodiče:

Pro řádný rozvoj řečových schopností je nejdůležitější pozitivní vzor ze strany rodičů. Je důležité už od narození na dítě mluvit, navazovat s ním oční kontakt, mluvit v jednoduchých, krátkých větách, postupně také zapojit nejrůznější říkadla, písničky, dítěti číst a sdílet s ním prožitky.

Inspiraci lze nalézt také na stránkách www.logopediesusmevem.cz či v sekci logopedie na stránkách kouzelnavychova.cz. Odborníci také doporučují osvědčenou sérii metodických příruček Karly Svobodové Jazyk a řeč, která obsahuje obrazový a metodický materiál určený k podpoře správného a přirozeného vývoje řeči, a to také v interaktivní podobě.

Jazyk a řeč – obrazový a metodický materiál k podpoře správného a přirozeného vývoje řeči a logopedické prevenci (Vydavatel: MONTANEX, a.s.):

Svobodová Karla: Rozlišování slov ve větě

Svobodová Karla: Rozlišování slabik

Svobodová Karla: Rozlišování hlásek ve slově

Svobodová Karla: Jazyk a řeč - rozlišování slov ve větě - výukový interaktivní program CD-ROM


Mgr. Jitka Hübnerová

Vladana Jančíková

vystudovala speciální pedagogiku na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Svoje zaměření si rozšířila následným studiem logopedie na Karlově univerzitě v Praze. Praxi v oboru logopedie získala u klinického logopeda, kde pracovala jako logopedická asistentka.

Dlouhé roky působila na Speciální škole ve Žďáru nad Sázavou jako učitelka ve třídách pro děti s LMP. Po sloučení Speciální školy a Základní školy Žďár nad Sázavou se věnovala také logopedickému vedení dětí v přípravné třídě. Nyní pracuje ve Speciálním pedagogickém centru při ZŠ a SŠ Březejc ve Velkém Meziříčí.

Ve svém oboru se zajímá o problematiku opožděného vývoje řeči a vývojové dysfázie, podílí se na přednáškách o logopedické prevenci v MŠ a vhodných způsobech rozvoje komunikace dětí pro rodiče.

Jejím pedagogickým heslem je citát: „Hledejte potěšení v dětech, dopřejte dětem, aby se mohly potěšit s vámi, a bez odkladů užívejte každou radost.“ (Seneca)

Mgr. Vladana Jančíková

Jitka Hubnerova

je absolventkou Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, obor speciální pedagogika se zaměřením na logopedii, psychopedii a etopedii.

Celý život se profesně věnuje dětem a žákům se zdravotním postižením. Zpočátku jako učitelka, později jako zástupkyně ředitelky na základní škole pro žáky se zdravotním postižením. Po celou dobu se intenzivně věnuje logopedii.

Od roku 2009 pracovala ve Speciálně pedagogickém centru při ZŠ a SŠ Březejc jako speciální pedagog – logoped a zároveň jako krajská koordinátorka logopedické péče ve školství pro Kraj Vysočina. V současné době je ředitelkou ZŠ a SŠ Březejc, Sviny 13.


Doporučená literatura:

Hazuková, H. a kol. (2015). Rozvíjíme rozumové schopnosti dětí. Praha: Raabe.

Kejklíčková, I. (2016). Vady řečí u dětí. Praha: Grada

Kutálková, D. (2002). Logopedická prevence: průvodce vývojem lidské řeči. Praha: Portál.

Lipnická, M. (2013). Logopedická prevence v mateřské škole. Praha: Portál 2013.

Šáchová, I. (2017). Tvořivá logopedie a rozvoj řeči. Praha: Fragment.

vytisknout článek

Mohlo by Vás zajímat

Dítě se závažnou zdravotní diagnózou
Závažná diagnóza je pro všechny, kterých se týká, bezesporu traumatizující záležitost. Celá rodina vynakládá maximální úsilí k tomu, aby se s nastalou situací vyrovnala, a zaslouží si vaši plnou podporu a empatii. Tady je pár zásad a tipů, jak na to.
Byla jsem zasněná holka, co nosila domů dvojky nebo trojky. Že mám ADHD, to jsem se dozvěděla v 25 letech
Nakoukněte s námi do světa zasněné holky, která až v pětadvaceti letech zjistila, že má ADHD. Její upřímná zpověď odhaluje, jak se dá s poruchou pozornosti pracovat a studovat vysokou školu.
Jak pracovat s dětmi a jejich rodiči, je-li ve školní třídě dítě se speciálními vzdělávacími potřebami
Pokud máte ve třídě dítě se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP), vezměte to za správný konec! Přečtěte si, proč se vyplatí připravit všechny, kterých se to týká, a možná vás překvapí, že to nejste jen vy a děti ve třídě. Máme pro vás tipy i praktické příklady, jak a jaké informace získat i předat, aby nikdo nepřišel k újmě.
Potřebujete konzultaci s odborníkem?
Napište nám.