logo

Podpora přechodu romských dětí ze speciálních škol do hlavního vzdělávacího proudu

22.09.2025

Obecný popis intervence

Za nadměrné a neoprávněné zařazování romských žáků a žákyň do škol určených pro žáky či žákyně se zdravotním postižením (škol zřizovaných podle § 16, odstavce 9 školského zákona, označovaných také jako školy „speciální“) byla Česká republika už v roce 2007 odsouzena Evropským soudem pro lidská práva, navzdory tomu ale tento problém přetrvává ve školství dodnes – zejména do škol určených pro žáky a žákyně s mírnou poruchou vývoje intelektu (dříve označovanou jako lehké mentální postižení) jsou romští žáci a žákyně i nadále zařazováni násobně častěji než jejich neromští vrstevníci. 

Intervence zaměřené na podporu přechodu romských žáků a žákyň ze speciálních škol do škol běžných by měly zahrnovat: 

  1. zlepšení diagnostiky speciálních vzdělávacích potřeb u romských žáků a žákyň ve školských poradenských zařízeních – inovované diagnostické procesy by měly lépe rozpoznat vlivy sociálního znevýhodnění a kulturních specifik žáků a žákyň; 
  2. postupné omezování kapacit určených pro žáky a žákyně s mírnou poruchou vývoje intelektu a preferenci zařazování těchto žáků a žákyň do škol hlavního vzdělávacího proudu (do běžných tříd nebo, u žáků či žákyň s kombinovaným postižením, do tříd speciálních); 
  3. rozvoj podpůrných opatření v běžných základních školách, včetně zajištění dostatečného počtu asistentů a asistentek pedagoga, kompletního obsazení pozic školních poradenských pracovišť, ale i rozvoj intervencí v oblasti sociální role školy. 


Jak může nástroj pomoci při kompenzaci projevů sociálního znevýhodnění ve vzdělávání?

Řada romských žáků a žákyň vzdělávaných ve speciálních školách zároveň patří mezi žáky a žákyně se sociálním znevýhodněním. Jejich zařazení do speciálního vzdělávání je často důsledkem nedostatečné diferenciální diagnostiky, která nedokáže spolehlivě rozlišit mezi dopady sociálního znevýhodnění a symptomy zdravotního postižení.

Intervence proto má potenciál pozitivně ovlivnit průběh vzdělávání právě u romských žáků a žákyň se sociálním znevýhodněním.

 

Jak může nástroj pomoci při podpoře vzdělávání romských dětí (v rámci etnicky citlivého přístupu)?

 Intervence je přímo specificky zaměřena na podporu romských žáků a žákyň.


Na co si dát pozor při implementaci?

Přechod romských dětí do běžných škol by neměl být vnímán jako jednorázová akce, ale jako postupný proces vyžadující dlouhodobou podporu všech zúčastněných. Je třeba počítat s možnými obtížemi v adaptaci dětí na nové prostředí a s potřebou intenzivní komunikace mezi školami, rodinami a podpůrnými službami. Klíčové je také pracovat s postoji a očekáváními pedagogů a pedagožek přijímajících škol a předcházet riziku opětovné segregace či šikany nově příchozích romských dětí. Přechod romských žáků a žákyň ze speciálních do běžných škol musí být vždy doprovázen odpovídající profesní přípravou pedagogů a pedagožek v běžných školách. Ta by měla zahrnovat další vzdělávání pedagogických pracovníků a pracovnic (DVPP) zaměřené na etnicky citlivé přístupy a na práci se žáky a žákyněmi se speciálními vzdělávacími potřebami a se sociálním znevýhodněním. Současně musí být v běžných školách zajištěna dostupnost podpůrných opatření nezbytných pro vzdělávání žáků či žákyň přicházejících ze speciální školy. Patří sem zejména podpora asistentů a asistentek pedagoga, speciálních nebo sociálních pedagogů a pedagožek, dostupnost potřebných pomůcek a možnost využití předmětu speciálně pedagogické péče.

 

Kde hledat inspiraci?

Užitečným zdrojem inspirace mohou být neziskové organizace (například Vzájemné soužití, Awen Amenca a další), které se věnují podpoře přechodu dětí ze speciálních škol do běžného vzdělávání. Cenné podněty mohou poskytnout příklady dobré praxe ze škol, které úspěšně individualizují výuku a vytvářejí podmínky pro začleňování žáků a žákyň se speciálními vzdělávacími potřebami. Obecně však mnoho příkladů systematického (plošnějšího a řízeného) přechodu žáků a žákyň ze speciálních do běžných škol a tříd hlavního vzdělávacího proudu nemáme.

 

Výzkumná verifikace

V současnosti neexistuje v českém prostředí robustní výzkumná evidence, která by přímo ověřovala dopady a efektivitu cílené podpory přechodu romských dětí z praktických škol do hlavního vzdělávacího proudu. Některé dílčí poznatky však můžeme čerpat ze zahraničních i domácích studií zaměřených na příbuzná témata.

Výzkum Szumského a Karwowského (2014) přináší poznatky podporující intervenci přechodu romských dětí z praktických škol do hlavního vzdělávacího proudu. Autoři na velkém vzorku téměř 900 polských žáků a žákyň s lehkým mentálním postižením (LMP) srovnávali úroveň školních výsledků a sociální a emoční integrace těchto žáků a žákyň ve speciálních, integračních a běžných školách. Zjistili, že žáci či žákyně v inkluzivních formách vzdělávání (integrační a běžné školy) dosahovali signifikantně lepších studijních výsledků než žáci a žákyně ve speciálních školách, i když velikost účinku byla slabá.

To je v souladu se závěry dřívějších metaanalýz a přehledových studií z jiných zemí (Carlberg a Kavale, 1980; Freeman a Alkin, 2000). Výzkum tedy naznačuje, že vzdělávání v běžném školním prostředí může zlepšit akademické výsledky i u žáků a žákyň s LMP. Současně však studie ukazují, že žáci a žákyně ve speciálních školách dosahovali vyšší míry emoční a sociální integrace než ti v integračních a běžných třídách. To upozorňuje na potřebu věnovat zvýšenou pozornost sociálnímu klimatu a podpoře vztahů při přechodu do běžného vzdělávání.

Metaanalýza Oh-Younga a Fillera (2015) ukazuje, že žáci a žákyně se speciálními vzdělávacími potřebami dosahují v inkluzivním prostředí lepších výsledků, a to zejména při poskytování cílené podpory. V této souvislosti další metaanalýza ukazuje, že přítomnost dětí s podpůrnými opatřeními má slabý, ale pozitivní vliv na ostatní žáky a žákyně v takové inkluzivní třídě (Szumski et al., 2017). Celkově tyto poznatky podporují smysluplnost přechodu romských žáků a žákyň ze speciálních škol do hlavního vzdělávacího proudu za předpokladu, že je tento proces doprovázen kvalitní diagnostikou a adekvátními podpůrnými opatřeními.

Mohlo by Vás zajímat

Nová série bezplatných webinářů k desegregaci a podpoře rovného přístupu ve vzdělávání (podzim 2026)

Jak vytvářet prostředí, ve kterém má každé dítě rovnou šanci na úspěch? Národní pedagogický institut Vás zve na sérii nových webinářů zaměřených na desegregaci a rozmanitost ve třídách. Webináře jsou určeny nejen vedení škol a zástupcům zřizovatelů škol, jichž se desegregace týká, ale i všem vyučujícím a poradenským pracovníkům a pracovnicím ve školách i školních poradenských zařízeních. Vítáni jsou i pracovnice a pracovníci z organizací realizujících volnočasové aktivity či sociální služby a další.

Nová série bezplatných webinářů k desegregaci a podpoře rovného přístupu ve vzdělávání

Jak vytvářet prostředí, ve kterém má každé dítě rovnou šanci na úspěch? Národní pedagogický institut ČR (NPI) zve vedení škol, vyučující i pracovníky a pracovnice školních poradenských pracovišť a zařízení (ŠPP a ŠPZ) na sérii nových podzimních webinářů a workshopů zaměřených na desegregaci a rozmanitost ve třídách.