Obecný popis intervence
Rušení segregovaných škol a tříd spolu s nastavením spádových oblastí, které brání vzniku nové segregace, patří mezi klíčové nástroje desegregace. Týká se to jak škol navštěvovaných převážně romskými žáky a žákyněmi, tak těch, v nichž tvoří většinu žáci a žákyně z Ukrajiny a dalších zemí. Jedná se o systematickou změnu přístupu k romskému žactvu či žákům a žákyním z rodin s migrační zkušeností, která vyžaduje koordinaci mezi všemi okolními školami. Pouhé zrušení jedné segregované školy (či tříd uvnitř jedné ze škol) vede bez dalších návazných a provázaných opatření k opětovnému vzniku jiné takové školy. Proto je nutné propojit tento krok s politikou bydlení a dalšími opatřeními, která podporují rovné příležitosti.
Tato intervence a změna, které se dotýkají místní vzdělávací soustavy jako celku, mohou vyvolat obavy nebo negativní reakce části veřejnosti. Je proto nutné změny komunikovat citlivě, otevřeně a systematicky a zapojit do debaty a řešení všechny relevantní aktéry. Klíčovým sdělením je, že desegregace nevede ke zhoršení, ale naopak ke zlepšení kvality vzdělávání ve městě – jak ukazuje například praxe z Krnova.
Důležitá je nejen shoda aktérů (zřizovatel, školy, rodiče), ale také správná implementace. Ta zahrnuje nastavení spádových oblastí tak, aby žádná škola nebyla složením žáků a žákyň homogenní, a vytvoření podmínek pro kvalitní výuku v heterogenních kolektivech (viz dané intervence v katalogu). Součástí procesu je také podpora škol a sdílení dobré praxe mezi nimi.
V kombinaci s dalšími opatřeními, která podpoří úspěšnou proměnu škol a zabrání resegregaci, vede zrušení segregovaných škol (a tříd) k lepším vzdělávacím, životním a profesním příležitostem pro všechny žáky a žákyně i ke kultivaci školní kultury a vztahů ve městě.
Jak může nástroj pomoci při kompenzaci projevů sociálního znevýhodnění ve vzdělávání?
Zejména tam, kde segregované školy vznikají v blízkosti sociálně vyloučených lokalit, může být vzdělávací neúspěch spojený se sociálním znevýhodněním a nestabilním bydlením – bez ohledu na etnicitu. Rušení segregovaných škol a tříd pomáhá tuto situaci měnit tím, že vytváří podmínky pro spravedlivější rozložení žáků a žákyň mezi školami a kvalitní výuku v heterogenních kolektivech. Know-how, kterým disponuje pedagogický personál ze zrušené školy či zrušených tříd, je možné využít k posílení kvalitní pedagogické práce na školách, kde se nově vzdělávají žáci a žákyně se sociálním znevýhodněním.
Jak může nástroj pomoci při podpoře vzdělávání romských dětí (v rámci etnicky citlivého přístupu)?
Pokud ve městě vznikne škola, která je vnímána jako romská, vzdělávají se na ní často romské děti z různých částí města, ať už jsou pro ni spádové, či nikoli. Tato praxe bývá někdy obhajována domnělým zájmem dětí, které jsou do segregované školy umisťovány, a přetrvává i tam, kde mají ostatní školy dostatečnou kapacitu. Jsou popsány i případy, kdy jsou v rámci školy vytvářeny oddělené romské třídy. Rušení segregovaných škol a tříd je proto klíčovým krokem k naplnění práva na rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání. Tento krok otevírá cestu k systémové podpoře romských žáků a žákyň, začlenění romských reálií do života všech škol, sdílení know-how mezi školami a budování vztahů ve městě. V heterogenním prostředí se snižuje riziko nepřesných diagnóz a školy získávají podmínky pro kvalitní výuku, která respektuje potřeby všech žáků a žákyň. Úspěšná implementace vyžaduje koordinaci, komunikaci a doprovodná opatření, aby se zabránilo resegregaci a podpořila důvěra rodičů i veřejnosti (viz intervence spojené s tvorbou a implementací strategie k úspěšné desegregaci).
Jak může nástroj pomoci při podpoře vzdělávání dětí s různorodým etnickým a jazykovým zázemím a/nebo zkušeností s migrací?
Segregované ukrajinské školy a třídy vznikly v důsledku válečného konfliktu na Ukrajině jako akutní řešení krizové situace. Nejedná se ale o funkční a systémové řešení, výuka v těchto školách/třídách nemá dlouhodobý pedagogický rámec a dlouhodobé oddělování vede k nerovnému přístupu ke kvalitnímu vzdělávání a sociálním příležitostem.
Zrušení ukrajinských škol a tříd a začlenění dětí přicházejících z Ukrajiny do běžných škol zajistí větší kontakt s českým jazykem, vrstevníky i volnočasovými aktivitami. Zároveň tento krok urychlí integraci nejen žáků a žákyň, ale i celých rodin do české společnosti. Ukrajinské děti je třeba rovnoměrně rozmístit do různých škol, citlivě to komunikovat dětem, rodičům (českým i ukrajinským) i celé komunitě. Dobrou praxí je nabídka ukrajinského jazyka, historie i reálií jako nepovinného předmětu ve školách, kam se děti budou přesouvat. Všechny nově příchozí žáky a žákyně je vhodné zapojit do skupin pro jazykovou přípravu a poskytnout jim intenzivní výuku češtiny jako druhého jazyka, případně je do těchto skupin zařadit i nenárokově. V důsledku možného válečného traumatu je velmi důležité poskytnout těmto žákům a žákyním psychologickou podporu v různých formách.
Na co si dát pozor při implementaci?
Rušení segregovaných škol a tříd je zásadní krok, který může přinést pozitivní změny, ale zároveň nese významná rizika. Pokud se provede bez komplexního plánu, hrozí vznik nové segregace – například přesunem žáků a žákyň do jedné školy nebo vytvářením oddělených tříd uvnitř běžných škol. Proto je nutné propojit tento krok s úpravou spádových oblastí, podporou škol a opatřeními v oblasti bydlení.
Změny mohou vyvolat obavy rodičů i veřejnosti. Časté jsou obavy ze zhoršení kvality výuky, šikany nebo ztráty bezpečí. Pokud se komunikace zanedbá, může dojít k odporu nebo odchodu části majority na jiné školy. Je nezbytné komunikovat otevřeně, vysvětlovat přínosy společného vzdělávání a zapojit všechny aktéry do dialogu.
Dalším rizikem je nedostatečná podpora škol. Přechod na heterogenní kolektivy vyžaduje metodickou, personální i finanční oporu. Bez ní hrozí přetížení učitelů a učitelek, pokles kvality výuky a frustrace pedagogického sboru. Podpora musí zahrnovat asistenty a asistentky pedagoga, mentoring a sdílení dobré praxe.
Specifickým rizikem je špatné přijetí romských žáků a žákyň na nových školách. Pokud se nepracuje s třídními kolektivy a školní kulturou, mohou děti čelit rasismu, marginalizaci nebo šikaně. Je nutné zajistit, aby se cítily bezpečně a byly přijímané, a aby dostaly adekvátní podporu – stejně jako jejich rodiny.
Pokud se změny komunikují necitlivě, může dojít ke stigmatizaci žáků a žákyň a k posílení stereotypů. Je nutné pracovat s třídními kolektivy, předcházet šikaně a zajistit bezpečné prostředí pro všechny děti.
Organizační a právní komplikace mohou nastat při špatném nastavení spádovosti nebo nejasných pravidlech zápisu. Transparentní postupy a jasná komunikace směrem k rodičům jsou klíčové.
Bez průběžného vyhodnocování a reflexe může proces ztratit směr. Sběr dat a evaluace pomáhají sledovat dopady, předcházet problémům a udržet důvěru všech zapojených.
Úspěšná implementace vyžaduje komplexní plán, koordinaci aktérů, citlivou komunikaci a propojení s dalšími opatřeními, aby se zabránilo resegregaci a zajistila udržitelnost změny.
Kde hledat inspiraci?
Desegregační plán, jehož součástí jsou i kroky k rušení škol a tříd, jejichž složení neodpovídá demografické struktuře města/obce, jako inspiraci nabízí Doporučení veřejného ochránce práv (s. 124).
Tato praxe byla předpokladem úspěchu desegregačních strategií ve městě Krnov či v Ostravě-Porubě. Více informací o intervenci je k dispozici ve výzkumu Analýza segregace či v rámci metodiky dobré praxe MMR – Odboru pro sociální začleňování.
Specifikou praxi a podporu k rušení ukrajinských tříd a škol dodává projekt Střední článek podpory MŠMT.
Výzkumná verifikace
Zahraniční studie zkoumají desegregaci v USA v kontextu rušení nebo změně spádových obvodů, které segregovaly afroamerické žáky a žákyně do škol. Autoři typicky nacházejí pozitivní dopad na vzdělávání u žáků a žákyň z řad menšin a pozitivní nebo nulové dopady na majoritní žactvo (Billings a kol. 2013, Reber 2010, Lutz 2011). Data z Dánska (Schindler Rangvid 2019) pak ukazují, že zvýšení počtu žáků a žákyň se speciálními vzdělávacími potřebami může mít omezené negativní dopady na výsledky žáků a žákyň, kteří již ve třídách byli. Negativní dopady ale nejsou u škol, které již předtím s žáky a žákyněmi se speciálními vzdělávacími potřebami pracovali. Kvalitní pedagogická práce a další vzdělávání učitelů a učitelek může negativní dopady proto minimalizovat.
Soudem nařízená desegregace v USA vedla k lepšímu dosaženému vzdělání a práci, k vyšším příjmům, lepšímu zdravotnímu stavu v dospělosti a nižší šanci na uvěznění. Neměla žádný vliv na majoritní populaci.