Obecný popis intervence
Proměna spádových oblastí škol je jednou ze základních intervencí, která má potenciál zajistit rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání pro všechny děti, bez ohledu na jejich sociální, etnické či jazykové zázemí.
Jednou z cest je zavedení pravidla rovnoměrného rozdělení dětí se sociálním znevýhodněním, žáků a žákyň z romských rodin nebo vícejazyčných dětí s migrační zkušeností mezi všechny školy v dané lokalitě. Aby byla tato strategie dlouhodobě účinná, je vhodné ji propojit s politikou v oblasti bydlení, která brání opětovnému vzniku prostorové segregace.
Proces začíná identifikací cílových skupin dětí a jejich potřeb. Důležitá je také včasná komunikace s rodinami už v předškolním věku, aby byl přechod do základní školy plynulý, a též podpora v období zápisu. Pokud je nutné překonávat větší vzdálenosti, lze využít i zajištěnou dopravu dětí (busing) – s tímto řešením má částečnou zkušenost například město Kadaň, a jde také o běžnou praxi v zahraničí (například USA nebo Maďarsko).
Proměna spádovosti se ukazuje jako obzvlášť účinný nástroj při rušení segregovaných škol, protože umožňuje rodičům zvolit pro dítě nejbližší vhodnou spádovou školu. Úspěšný příklad tohoto přístupu najdeme například ve městě Krnov, kde byl využit v kombinaci s dalšími opatřeními a je pravidelně revidován. V některých případech lze spádové obvody nastavit i na úrovni ulic nebo jednotlivých domů – tuto praxi vyzkoušela například Ostrava-Poruba.
Pro správné nastavení spádovosti je klíčové vycházet z dat. Ty shrnujeme v sekci Data o vašem městě, kde mezi zdroje patří Mapaspadovosti.cz a přehled Lokalit sociálního vyloučení a segregace.
Jak může nástroj pomoci při kompenzaci projevů sociálního znevýhodnění ve vzdělávání?
Jedním z hlavních mechanismů, který udržuje a nadále posiluje segregaci ve vzdělávání, je rezidenční segregace – segregované školy vznikají v blízkosti sociálně vyloučených lokalit. Proměna spádovosti pomáhá tuto situaci narovnat tím, že umožňuje dětem navštěvovat různé školy v území. Díky tomu:
- mají lepší přístup ke kvalitnímu vzdělávání, protože obec/zřizovatel vytváří podmínky pro vyváženější složení škol a tříd;
- vznikají heterogenní kolektivy, které podporují jazykový rozvoj, sociální učení a aspirace;
- se snižuje riziko stigmatizace školy a následného „white flight“ (odchodu rodin z majority), k němuž dochází u škol, které jsou veřejností vnímané jako segregované.
Tento nástroj je nejúčinnější, pokud je propojen s další podporou rodin ohrožených sociálním znevýhodněním.
Jak může nástroj pomoci při podpoře vzdělávání romských dětí (v rámci etnicky citlivého přístupu)?
Umisťování romských dětí do určitých škol ve městě na základě jejich etnicity představuje zakázanou diskriminaci (viz část Problém segregace). Proměna spádových oblastí je jedním z nástrojů, jak tomuto stavu předcházet. Spravedlivé nastavení spádovosti:
- zabraňuje vzniku škol s homogenním složením žáků a žákyň, které neodpovídá složení populace v obci – to je klíčové pro naplnění práva na rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání;
- podporuje smíšené kolektivy, které přinášejí příležitosti pro jazykový rozvoj, sociální učení a vzájemné porozumění;
- umožňuje komunikaci s rodinami včas a citlivě, například už v předškolním věku, aby přechod do základní školy byl plynulý;
- pomáhá předcházet riziku nesprávné diagnostiky, protože brání vzniku škol s jednostranným složením žáků a žákyň;
- vytváří podmínky pro to, aby diagnostika probíhala individuálně, odborně a bez toho, aby její výsledky byly do takové míry ovlivněny sociálním znevýhodněním, kulturními specifiky, etnicitou nebo jazykovou bariérou.
Je důležité zdůraznit, že cílem není přesouvat romské děti, ale nastavit systém tak, aby žádná škola nebyla segregovaná. Tento přístup musí být doprovázen respektem k jazyku a kultuře romských rodin a opatřeními, která podporují jejich důvěru ke škole.
Jak může nástroj pomoci při podpoře vzdělávání dětí s různorodým etnickým a jazykovým zázemím a/nebo zkušeností s migrací?
V oblastech s dostupným krátkodobým ubytováním nebo s lepší nabídkou pracovního uplatnění, například v blízkosti továren, často žijí rodiny s migrační zkušeností, včetně rodin prchajících před válečným konfliktem. Dopady těchto demografických změn mohou neúměrně dopadat na nejbližší školu, zatímco kapacity jiných škol v okolí zůstávají nevyužité.
V některých situacích proto nestačí upravit spádovost pouze na úrovni celé obce. Je potřeba pracovat s detailnějším vymezením spádových obvodů, například na úrovni jednotlivých ulic, domů nebo menších lokalit, a zapojit do spolupráce více okolních, případně i vzdálenějších zřizovatelů škol.
Úprava spádových oblastí pomáhá předcházet segregaci a podporuje smíšené kolektivy, které jsou důležité pro zdravý sociální vývoj dětí i pro dobré klima ve školách, v obcích i mimo ně. Pokud děti uprchlíků navštěvují školy v různých částech města nebo v jiných obcích, snáze se propojují s širší komunitou, navazují vztahy s vrstevníky a rychleji se začleňují. Je nutné zajistit dobrou dopravní obslužnost, ideálně i s navázáním dalších komunitních akcí mimo školu. Školy tím získávají větší zkušenost s prací s vícejazyčnými žáky a žákyněmi a posilují kompetence v oblasti inkluze.
Veškeré změny je nutné citlivě a srozumitelně komunikovat rodičům všech dětí, jak majoritním, tak rodičům s migrační zkušeností. Pravidla spádovosti by měla být nastavena transparentně a platit pro všechny stejně.
Na co si dát pozor při implementaci?
Formální změna bez reálného dopadu: Pouhé překreslení spádových obvodů bez dalších doprovodných opatření, jako je úprava kapacit škol, zajištění dopravy, podpora pedagogických týmů nebo promyšlená komunikace změn, obvykle nevede ke zlepšení situace.
Nedostatek doprovodných opatření: Proměna spádovosti sama o sobě nestačí. Je nutné ji propojit s politikou bydlení, podporou rodin, prací s vyučujícími a opatřeními pro plynulý přechod dětí do školy (například předškolní příprava, jazyková podpora). Zároveň je nutné neustále sledovat a revidovat nastavení spádů s ohledem na pohyby v rodin a žákovské populace v obci.
Nedostatečná kapacita škol: Je nutné upravit kapacity škol tak, aby odpovídaly nové spádové populaci. Pokud to není zajištěno, může dojít k frustraci rodičů a odporu vůči změnám.
Riziko „white flight“: Pokud změny nejsou dobře komunikovány a doprovázeny podporou škol, může část majority reagovat odchodem do jiných škol nebo mimo veřejný systém. Transparentní komunikace a zapojení rodičů jsou klíčové.
Citlivá komunikace: Změny spádovosti mohou vyvolat obavy. Je důležité zdůrazňovat princip rovnosti a kvality vzdělávání pro všechny, nikoli přesouvání dětí. Zapojení obcí, škol a rodičů do procesu je nezbytné.
Kde hledat inspiraci?
Příběh pokusu (Sokolov) i úspěšného města (Krnov), které upravily spádové obvody za účelem desegregace, jsou popsány v analýze Agentury pro sociální začleňování (str. 70–77). Opatření také popisuje doporučení Veřejného ochránce práv (str. 50). Dalším příkladem je městský obvod Ostrava-Poruba, kde cílenou práci s nastavením spádovosti dle vchodů bytových domů mezi více škol zahájili již před více 10 lety.
Výzkumná verifikace
Zahraniční studie se věnují desegregaci v USA v souvislosti s rušením nebo změnami spádových obvodů, které vedly k segregaci afroamerických žáků a žákyň ve vzdělávání. Autoři typicky nacházejí pozitivní dopady na vzdělávací výsledky žáků a žákyň z menšin a pozitivní nebo neutrální dopady na majoritní žactvo (Billings a kol. 2013, Reber 2010, Lutz 2011). Data z Dánska (Schindler Rangvid 2019) pak ukazují, že zvýšení počtu žáků a žákyň se speciálními vzdělávacími potřebami může mít omezené negativní dopady na výsledky žáků či žákyň, kteří již ve třídách byli. Negativní dopady ale nejsou u škol, které již předtím s žáky a žákyněmi se speciálními vzdělávacími potřebami pracovali. Kvalitní pedagogická práce a další vzdělávání pedagogických týmů může negativní dopady proto minimalizovat.