Obecný popis intervence
Školní družina, klub či kroužky přímo v základní škole představují prostor pro neformální vzdělávání, rozvoj zájmů a budování vztahů mezi dětmi. Nabízejí širokou paletu aktivit – od uměleckých přes sportovní až po volnočasové – a mohou přispívat k celkovému rozvoji dětí, včetně dovedností jako jsou komunikace, spolupráce nebo samostatnost. Jsou přirozenou součástí školního prostředí a mohou navazovat na další formy podpory, například doučování.
Jak může nástroj pomoci při kompenzaci projevů sociálního znevýhodnění ve vzdělávání?
Školní družina, klub či kroužky umožňují dětem trávit celý den ve známém a bezpečném prostředí školy, které jim poskytuje potřebné zázemí pro rozvoj. Děti zde mohou navazovat vztahy, poznávat nové věci, věnovat se zájmům, udělat si domácí úkoly nebo sportovat. V ideálním nastavení družina nabízí i odpolední stravování. Takové prostředí může být obzvlášť důležité pro děti, které doma nemají dostatek prostoru, klidu nebo podpory pro učení. Škola tímto způsobem vytváří podmínky pro překovávání nerovností v přístupu ke vzdělávání a zároveň posiluje vztahy s rodinami.
Jak může nástroj pomoci při podpoře vzdělávání romských dětí (v rámci etnicky citlivého přístupu)?
Pro romské děti mohou být tyto aktivity důležité nejen pro rozvoj dovedností, ale i pro posílení sociálních vazeb a pocitu přijetí. Když jsou kroužky a družina dostupné a citlivě reagují na jejich potřeby, snižují riziko izolace a podporují začleňování do kolektivu. Program může reflektovat kulturní zázemí dětí – například zařazením prvků romského jazyka, kultury, historie nebo současnosti – vždy však s ohledem na přání a potřeby samotných dětí a rodin.
Jak může nástroj pomoci při podpoře vzdělávání dětí s různorodým etnickým a jazykovým zázemím a/nebo zkušeností s migrací?
U vícejazyčných dětí se v těchto neformálních aktivitách spojuje další příležitost k osvojování komunikace ve vyučovacím jazyce s prohlubováním vrstevnických vztahů a rozvíjením jejich talentů a zájmů. Fakt, že se kroužky odehrávají v rámci školní družiny nebo v prostorách školy, posiluje pozitivní vazbu dítěte k místu, kde se dopoledne učí, a zároveň je pro jeho rodiče velkým ulehčením při orientaci v nabídce volnočasových aktivit a při jejich organizačním zajištění.
Na co si dát pozor při implementaci?
Pokud jsou tyto aktivity vnímány jako centra určená výhradně pro romské děti nebo děti z jiných marginalizovaných skupin, může to vést k prohlubování segregace a neúčasti ostatních.
Rizikem je také to, že v družině zůstávají převážně děti, které nemají jiné možnosti trávení volného času, což může posilovat nerovnosti. Je proto důležité, aby program byl dostatečně atraktivní pro všechny děti, nabízel pestrou škálu aktivit a vytvářel prostředí, kde se cítí vítaně různorodé skupiny.
Pro rodiče vícejazyčných dětí nemusí být přínos nějaké formy organizace volného času vždy zcela zřejmý. Téma je tedy potřeba probrat ideálně již na první společné schůzce a zajistit rodičům srozumitelné informace ve formě tlumočení či písemných podkladů.
Kde hledat inspiraci?
Metodickou oporu pro účast romských dětí či dětí se sociálním znevýhodním v aktivitách neformálního (zájmového, volnočasového atd.) vzdělávání nabízí metodiky organizace Člověk v tísni či Nové školy, o.p.s. (s. 43) a další.
Přínos volnočasových aktivit pomohou představit například tato videa nebo materiál Desatero proč přihlásit děti na volnočasové aktivity, který je dostupný v různých jazykových verzích.
Výzkumná verifikace
Studie z Velké Británie říkají, že mimoškolní aktivity mají mírny pozitivní efekt na úspěch vzdělávání a na motivaci studovat. Oba tyto efekty jsou silnější u žáku z rodin s nízkým socio-ekonomickým statusem. Nejefektivnější byly akademické kroužky, následovány sportovnímy a nejmenší efekt byl u kroužků méně strukturvovaných (volnočasových).