logo

Spolupráce školy a školského poradenského zařízení

26.10.2025
Škola
Školské zařízení

Obecný popis intervence

Funkční spolupráce školy a školského poradenského zařízení (pedagogicko-psychologické poradny nebo speciálně pedagogického centra) je nezbytná pro správné určení speciálních vzdělávacích potřeb žáků a žákyň a nastavení vyšších stupňů podpůrných opatření ve vzdělávání žactva. Na základě doporučení školského poradenského zařízení (PPP, SPC) škola může ve větším rozsahu individualizovat výuku žáků a žákyň, může ale i získat potřebné financování na zajištění podpůrných pedagogických pozic – především asistentů a asistentek pedagoga a dalších. 

Spolupráci je potřebné rozvíjet z obou stran: Školská poradenská zařízení (ŠPZ) by měla aktivně oslovovat školy, vyžádat si informace o žácích a žákyních (kteří procházejí diagnostikou v ŠPZ), v ideálním případě také navštěvovat školy a konzultovat možnosti přímé podpory žáků a žákyň s vyučujícími. Školy by měly poradenským zařízením poskytovat veškeré potřebné podklady (informace o žactvu i o podmínkách ve škole a o potřebných podpůrných opatřeních a jejich využití), v odůvodněných případech by měly také žákům a žákyním a jejich rodičům doporučovat vyšetření v ŠPZ.     


Jak může nástroj pomoci při kompenzaci projevů sociálního znevýhodnění ve vzdělávání?

Úzká spolupráce se školou může být zásadní pro správnou identifikaci vzdělávacích potřeb žáka či žákyně při jejich vyšetření (diagnostice) ve školském poradenském zařízení (ŠPZ). Při diferenciální diagnostice je pro pracovníky a pracovnice ŠPZ mnohdy velmi obtížné určit rozdíly mezi projevy sociálního znevýhodnění, poruch učení, chování nebo třeba poruch vývoje intelektu (dříve označovaných jako mentální postižení). Řada školských poradenských zařízení navíc nemá k dispozici žádné diagnostické materiály určené pro identifikaci sociálního znevýhodnění (které je v poradenské praxi také označované jako „odlišné kulturní a životní podmínky“ žáka nebo žákyně). V rámci spolupráce je ideální, když škola poskytne školskému poradenskému zařízení výsledky identifikace sociálního znevýhodnění žáka či žákyně provedené ve škole podle metodického materiálu NPI. Školské poradenské zařízení tak dostane od školy jasné informace o sociálním znevýhodnění žáka nebo žákyně, může tyto informace zohlednit při jeho diagnostice, na základě nich jej zařadit do kategorie „žáků s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu odlišných kulturních a životních podmínek“ a doporučit potřebná podpůrná opatření.


Jak může nástroj pomoci při podpoře vzdělávání romských dětí (v rámci etnicky citlivého přístupu)?

U romských žáků a žákyň může úzká spolupráce mezi školou a školským poradenským zařízením (ŠPZ) přispět k citlivějšímu a přesnějšímu posouzení vzdělávacích potřeb. Diagnostika totiž může být ovlivněna jazykovým prostředím dítěte, jeho způsobem komunikace i zkušenostmi s nerovným zacházením ve vzdělávání. Pokud škola ŠPZ zprostředkuje informace o tom, jak se dítě ve škole cítí, jaké má vztahy s vyučujícími a spolužáky či spolužačkami nebo jaké bariéry v komunikaci a důvěře zažívá, může to významně napomoci lepšímu pochopení jeho potřeb a potenciálu. Efektivní přenos informací ze školy do ŠPZ může pomoci předcházet nesprávné diagnostice označující nadměrně vysoké počty romských žáků a žákyň jako žáky či žákyně s poruchou vývoje intelektu.

Součástí spolupráce může být také prevence a podpora bezpečného školního klimatu – například skrze doporučení pro metodika prevence či sociálního pedagoga nebo sociální pedagožky s výběrem programů zaměřených na vztahy, prevenci předsudků a posilování vzájemného respektu. Taková opatření přispívají k tomu, aby se romští žáci a žákyně ve škole cítili přijímaní a v bezpečí – což je klíčový předpoklad pro kvalitní diagnostiku i následnou podporu.


Jak může nástroj pomoci při podpoře vzdělávání dětí s různorodým etnickým a jazykovým zázemím a/nebo zkušeností s migrací?

U vícejazyčných dětí a žáků či žákyň může škola poskytnout školskému poradenskému zařízení podrobnější informace o provedené diagnostice jazykových kompetencí žáka nebo žákyně (realizují pracovníci a pracovnice školy, například s využitím metodických materiálů od META o.p.s.). Tyto informace mohou pracovníkům a pracovnicím ŠPZ pomoci k přesnější diagnostice speciálních vzdělávacích potřeb žáků a žákyň a k následnému doporučení potřebných podpůrných opatření.


Na co si dát pozor při implementaci?

Při implementaci je nutné, aby všichni aktéři postupovali obezřetně při předávání citlivých informací o žácích a žákyních. Pracovníci a pracovnice škol i školských poradenských zařízení jsou podle školského zákona vázáni mlčenlivostí, která v rámci odborné spolupráce zároveň umožňuje výměnu vybraných citlivých informací. I v těchto případech by však měly být sdíleny pouze informace relevantní pro podporu vzdělávání konkrétního žáka či konkrétní žákyně.


Kde hledat inspiraci?

Pro pracovníky a pracovnice škol je určena metodika Identifikace dětí a žáků se sociálním znevýhodněním (NPI, 2025), součástí volně dostupných materiálů k metodice je i formulář pro přenos výsledků identifikace mezi školou a školským poradenským zařízením. Pro diagnostiku jazykových kompetencí u vícejazyčných žáků a žákyň jsou určeny materiály od Meta o.p.s. Informace o spolupráci školy a PPP lze najít zde. Příklad úspěšné spolupráce, která primárně stojí na ochotě ŠPZ poskytovat služby přímo ve škole nabízí Metodický manuál pro rozvoj inkluzivního a kvalitního vzdělávání na místní úrovni – Principy a příklady dobré praxe.


Výzkumná verifikace

Kvalitativní studie z Norska zaměřená na spolupráci škol a institucí ekvivalentních školským poradenským zařízením poukazuje na potřebu jasně nastavených struktur, rámců a systematické spolupráce mezi institucemi a pracovníky a pracovnicemi, zejména ve fázi před identifikací speciálních vzdělávacích potřeb dětí. Cílem by měla být sdílená odpovědnost pracovníků a pracovnic škol a poraden za všechny žáky a žákyně, bez ohledu na to, zda u nich byla speciální vzdělávací potřeba formálně stanovena. Tato spolupráce má být podpořena rutinními postupy a vytvořením strukturovaných prostorů pro společnou reflexi, a to jak v rámci jednotlivých škol, tak mezi školami a poradenskými zařízeními.