Obecný popis intervence
Terénní pracovníci a pracovnice působí přímo v lokalitách, kde aktivně vyhledávají rodiny s dětmi, které se nacházejí v nepříznivé životní situaci. Pracují v rámci registrovaných služeb (například terénní programy nebo sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi) a pomáhají s orientací v dostupných službách, komunikací s institucemi a řešením konkrétních problémů spojených s bydlením, financemi, zdravím nebo péčí o děti. Díky pravidelnému kontaktu s rodinami mohou včas identifikovat potřebu podpory v oblastech, které mají vliv na vzdělávací šance dětí.
Jak může nástroj pomoci při kompenzaci projevů sociálního znevýhodnění ve vzdělávání?
Terénní pracovníci a pracovnice pomáhají rodinám zvládat náročné životní situace, které mohou negativně ovlivnit vzdělávací dráhu dítěte. Fungují jako most mezi školou a rodinou – pomáhají s vyřizováním podpůrných nástrojů (například obědy do škol nebo dávky mimořádné okamžité pomoci – MOP), účastní se případových konferencí a podporují pravidelnou docházku. Identifikují ohrožené děti (například s využitím karty KID) i děti s rizikem školního neúspěchu a pomáhají rodiny nasíťovat na potřebnou podporu, která zahrnuje i školu. Pracují formou case managementu a jsou důležitou součástí mezioborové spolupráce. V některých případech se podílejí i na zajištění nebo zprostředkování doučování.
Jak může nástroj pomoci při podpoře vzdělávání romských dětí (v rámci etnicky citlivého přístupu)?
Terénní pracovníci a pracovnice podporují důvěru romských rodin ve vzdělávací proces – pomáhají navazovat vztahy s vedením školy a vyučujícími, vysvětlují fungování školy a vzdělávacího systému. Doprovázejí rodiče a děti k zápisu, na úřady nebo k lékaři či lékařce, čímž přispívají k prevenci diskriminačních situací. Díky znalosti místního prostředí pomáhají odbourávat bariéry mezi školou a rodinou, zejména pokud sami sdílejí romskou identitu nebo zkušenost s marginalizací. Podporují zapojení romských rodin do dění v lokalitě, komunitní práci a participaci. Mohou přispívat k rozvoji identity romských dětí tím, že posilují jejich vztah k vlastnímu jazyku, kultuře a historii.
Jak může nástroj pomoci při podpoře vzdělávání dětí s různorodým etnickým a jazykovým zázemím a/nebo zkušeností s migrací?
Terénní pracovníci a pracovnice podobně jako interkulturní pracovníci a pracovnice pomáhají při porozumění fungování českého školství, dokážou zprostředkovat komunikaci s vyučujícími, a podpořit tak jejich aktivnější zapojení do vzdělávacího procesu dítěte. Doprovody s tlumočením napomáhají předcházení nedorozumění a diskriminačního jednání. S rodinami s migrační zkušeností se mohou setkávat i terénní pracovníci či pracovnice sociálních služeb (například v rámci mapování životních podmínek na ubytovnách), které se na tuto cílovou skupinu přímo nezaměřují. V rámci své práce mohou narazit na případy, kdy děti nedocházejí do školy, rodina se neorientuje ve vzdělávacím systému a podobně. V takovém případě je důležité, aby pracovníci a pracovnice měli dostatečné informace o možnostech podpory a dokázali tyto rodiny nasměrovat na vhodný typ služby.
Na co si dát pozor při implementaci?
Rizikem může být přetížení terénních pracovníků či pracovnic, nejasné vymezení jejich role nebo nedostatečná koordinace s dalšími místními aktéry. Důležité je zajistit kvalitní zaškolení, supervizi a jasně definované kompetence.
Rizikem je také očekávání, že terénní pracovník nebo pracovnice vyřeší všechny problémy rodiny – podpora musí být týmová a systémová. Pokud není spolupráce s rodinami založena na důvěře, může být podpora neúčinná. Na druhou stranu, pokud pracovník či pracovnice pocházejí z místní romské komunity, mohou čelit zvýšeným očekáváním nebo složitým vztahovým situacím – je důležité zajistit jim oporu a bezpečné pracovní podmínky. Je klíčové nastavit jasné hranice pracovní role, aby nedocházelo k jejímu prolínání s osobním životem a aby se pracovník či pracovnice necítili zahlceni.
V případě jazykové bariéry při kontaktu s rodinami s migrační zkušeností je vhodné předávat informace také prostřednictvím letáků s nabídkou sociálních služeb v regionu v příslušném jazyce, případně alespoň v angličtině.
U terénních pracovníků nebo pracovnic s migrační zkušeností je dobré počítat s tím, že mohou u členů a členek komunity vzbuzovat vyšší očekávání ohledně rozsahu podpory nebo rychlosti řešení situací.
Kde hledat inspiraci?
Metodický manuál Agentury pro sociální začleňování popisuje několik příkladů inspirativní práce:
- například město Velké Hamry, kde terénní pracovníci a pracovnice pocházejí přímo ze sociálně vyloučeného prostředí či umí například romsky, což zvyšuje efektivitu jejich práce;
- město Kadaň má sociální terénní pracovníky a pracovnice přímo Romy a Romky;
- Praha 7 představuje zajímavý příklad ukotvení sociálních pedagogů a pedagožek, kteří jsou napůl zaměstnanci a zaměstnankyně škol i samotného města a doplňují tak kapacity sociálních služeb;
- organizace Vějíř Kladno provozuje dětské skupiny a zaměstnává terénní pracovníky a pracovnice, kteří podporují děti se sociálním znevýhodněním a romské žáky a žákyně v navázání důvěry k cizímu prostředí (příprava na předškolní a školní vzdělávání - viz intervence zaměřené na předškolní centra či kluby).
Výzkumná verifikace
Starší studie ukázala, že oslovení rodičů středoškoláků vedlo k vyššímu zapojení do dobrovolnictví, učení doma i dalších aktivit souvisejících s výchovou.
Z další metaanalýzy vyplynulo, že jde o nákladnou intervenci a je důležité pracovat také na přístupnosti běžných služeb, které mohou být stejně efektivní. Úspěšnost terénních pracovníků a pracovnic je podmíněná důvěrou komunity.
Studie v anglickém jazyce jsou dostupné například zde:
The higher the outreach worker's trust status, the lower the imperative that they negotiate the intervention focus
Revitalizing the Role of Home Visiting by School Social Workers