Obecný popis intervence
Cílem intervence je podpořit pedagogy a pedagožky mateřských a základních škol v rozvoji dovedností pro individuální práci s dětmi a zvýšit kvalitu každodenní výuky. Zvláštní důraz je kladen na práci s heterogenními kolektivy – vícejazyčnými a romskými dětmi či dětmi s migrační zkušeností nebo se sociálním znevýhodněním.
Hlavním nástrojem jsou učící se komunity učitelů a učitelek. Ty stojí na pravidelných setkáváních, sdílení zkušeností a vzájemné podpoře. Učitelé a učitelky zde mohou čerpat inspiraci od kolegů či kolegyň ze své školy i z dalších škol a školských zařízení v regionu, které mají praktické zkušenosti s různorodými skupinami žáků a žákyň. Setkávání mohou probíhat online, vhodnější je však osobní forma. Pro více informací o cílech, organizaci a průběhu komunitních setkání jsou k dispozici podrobnější materiály – například edu.cz, Pomáháme školám k úspěchu, Formativně.cz a další.
Jak může nástroj pomoci při kompenzaci projevů sociálního znevýhodnění ve vzdělávání?
Společné učení učitelů a učitelek a sdílení zkušeností v tématu podpory vzdělávání dětí a žáků a žákyň se sociálním znevýhodněním může zahrnovat široké spektrum témat, která odpovídají oblastem kompetenčního rámce učitelské profese. Mezi klíčové okruhy patří zejména:
- trauma respektující přístupy – porozumění dopadům chudoby, toxického stresu a dalších nepříznivých zkušeností na učení a vytváření bezpečného prostředí;
- pozitivní behaviorální podpora (PBIS) – podpora žádoucího chování a prevence problémů, citlivě vůči kulturním specifikům;
- univerzální design pro učení (UDL) a diferenciace – přizpůsobení výuky tak, aby byla přístupná a spravedlivá pro všechny děti;
- reflexe a metakognice učitelů a učitelek – průběžná analýza vlastní praxe a přizpůsobování výuky potřebám konkrétní třídy;
- kulturně relevantní pedagogika – uznání kulturního zázemí žáků a žákyň a zapojení jejich zkušeností do výuky;
- case-management, mentoring, tandemová výuka, včasná identifikace ohroženého dítěte a další přístupy, které se osvědčily při práci s dětmi se sociálním znevýhodněním.
Jak může nástroj pomoci při podpoře vzdělávání romských dětí (v rámci etnicky citlivého přístupu)?
Společné učení zaměřené na podporu romských žáků a žákyň by mělo zahrnovat témata, která pomáhají učitelům a učitelkám porozumět jejich potřebám a vytvářet inkluzivní prostředí. Mezi klíčové okruhy patří:
- anticikanismus a předsudky – rozpoznání a eliminace stereotypů, práce s vlastními postoji a prevence diskriminace;
- budování důvěry s rodinami – strategie pro navazování spolupráce s romskými rodiči, komunikace založená na respektu a partnerství;
- práce s romským jazykem a vícejazyčností – podpora kompetencí nejen v češtině, ale také využití mateřského jazyka ve výuce a komunikaci s dítětem i rodinou;
- začleňování romských reálií do výuky – využití kulturních a historických témat, která podporují identitu žáků a žákyň a obohacují vzdělávání všech dětí;
- podpora aspirací a motivace – jak pracovat s očekáváními, posilovat sebevědomí žáků a žákyň a podporovat jejich vzdělávací cíle;
- prevence šikany a rasismu – vytváření bezpečného prostředí, práce s třídními kolektivy a školní kulturou;
- role romských pedagogů/pedagožek a asistentů/asistentek – zapojení přirozených vzorů do vzdělávacího procesu a spolupráce s komunitními pracovníky a pracovnicemi;
- dopady marginalizace na psychiku a identitu – porozumění tomu, jak sociální vyloučení a diskriminace ovlivňují sebevědomí, motivaci a formování identity žáků a žákyň, a jak tyto dopady zmírnit prostřednictvím podpůrných strategií.
Jak může nástroj pomoci při podpoře vzdělávání dětí s různorodým etnickým a jazykovým zázemím a/nebo zkušeností s migrací?
Pro práci s dětmi s různorodým etnickým a jazykovým zázemím či migrační zkušeností je důležité orientovat se především v tématech:
- vícejazyčnosti – například proč je třeba podporovat kontakt s původním jazykem i při osvojování jazyka nového, proč má na podporu nárok i dítě z vícejazyčné rodiny, které v ČR vyrůstá od narození;
- fenoménu vykořenění a trauma respektujícího přístupu souvisejícího s válkou či vysídlením (migrací);
- anti-bias přístupu – aktivní zpochybňování stereotypů a předsudků;
- transkulturního přístupu v multikulturní výchově – respektování potřeb jedince, práce s jeho zkušeností jako s individuální výpovědí (ne obecnou zprávou o celé kultuře, z níž pochází).
Na co si dát pozor při implementaci?
Zásadní je společný výběr spolupracujících škol a pedagogů a pedagožek za účasti vedení i učitelů a učitelek. Vybraná škola musí sdílet cíle podpory romských a vícejazyčných žáků a žákyň a mít s nimi srovnatelnou zkušenost. Pokud tato shoda chybí, nástroj ztrácí efekt a může být i kontraproduktivní. Výběr by měl zohlednit ochotu školy spolupracovat, otevřenost k inovacím a schopnost sdílet dobrou praxi.
Hlavní rizika:
- formálnost bez skutečného sdílení – pokud setkání učitelů a učitelek zůstanou na úrovni povinných porad, bez otevřené výměny zkušeností, ztrácí intervence smysl; je nutné vytvořit bezpečné prostředí pro sdílení a reflexi praxe;
- nedostatečná podpora ze strany vedení škol – bez aktivního zapojení ředitelů a ředitelek a jejich podpory pro účast učitelů a učitelek hrozí nízká motivace a neefektivní realizace;
- nejasné cíle a struktura – pokud není jasně definováno, co je cílem společného učení, může se setkávání stát neefektivní a ztratit přidanou hodnotu;
- riziko reprodukce stereotypů – bez odborného vedení mohou učitelé a učitelky sdílet postupy, které posilují předsudky vůči romským žákům nebo žákyním, žákům a žákyním s migrační zkušeností nebo žákům či žákyním se sociálním znevýhodněním; je proto důležité zajistit kvalitní facilitaci a oporu v odborných zdrojích;
- nedostatečná kontinuita – jednorázová setkání bez dlouhodobého plánu nevedou k trvalé změně praxe; je potřeba nastavit pravidelnost a sledovat dopady;
- nedostatečné propojení s praxí – pokud se sdílení nepromítne do konkrétních změn ve výuce, zůstane pouze teoretické; doporučuje se kombinovat diskusi s ukázkami praxe a mentoringem;
- nepřijetí citlivých témat – témata jako anticikanismus, marginalizace nebo trauma mohou být pro učitele či učitelky náročná; je nutné zajistit citlivé vedení, prostor pro otázky a podporu při změně postojů.
Kde hledat inspiraci?
Metodické zdroje a standardy učících se profesních komunit učitelů a učitelek nabízí například materiály Pomáháme školám k úspěchu, Partnerství 2030+ a další.
Praxi společného učení mezi základními školami lze vidět na příkladu ZŠ TGM Svitavy. V rámci tvorby strategie rozvoje školy, úprav ŠVP a posilování kvality pedagogické práce navštívil ředitel s částí pedagogů a pedagožek přibližně 15 inspirujících škol v ČR (popsáno v příkladech dobré praxe metodiky MMR).
Podkladem k tématu vícejazyčnosti může být například příručka Co by měli učitelé vědět o vícejazyčnosti nebo infografika Proč a jak rozvíjet vícejazyčnost.
Konzultace, workshopy i webináře k problematice práce s předsudky nabízejí lektorky na webu Anti-bias.cz.
Skvělým vstupem do tématu může být příspěvek nigerijské autorky Chimamandy Ngozi Adichie v TED Talk. Pro diskuzi ve třídách je pak vhodné využít výstupy některé ze tří videokampaní organizace META.
Výzkumná verifikace
Pozitivní efekt Collective teacher efficacy na well-being, vyhoření atd.
Profesní učící se komunity měly nepřímý pozitivní vliv na výsledky v matematice (skrz vyšší užití kognitivní aktivace ve výuce).