Foto zdroj: Freepik
Jak na vstřícné školní prostředí
Žáci a žákyně, kteří do českých škol přicházejí z odlišných kultur, potřebují pro začlenění a fungování dostatečnou pomoc. Kristýna Šeniglová vychází ve své prezentaci z tříúrovňového modelu podpory WELCOME, který má kořeny v americkém univerzitním prostředí. Jeho cílem je nastavit fungující systém pro celou školu tak, aby se co nejvíce předešlo problémům skupin nebo jednotlivců.
Úroveň 1: Týká se prostředí celé školy a funguje jako prevence problémů.
Úroveň 2: Jde o konkrétní práci se skupinou dětí, např. žactvem s OMJ.
Úroveň 3: Individuální podpora konkrétního žáka nebo žákyně.

Celoškolní nastavení jako prevence problémů
Pro vytvoření podporujícího prostředí je užitečné začít důkladným zmapováním celoškolní situace. Patří sem nejen znalost individuálních zkušeností nově příchozích žáků a žákyň a průběh jejich adaptace, která obvykle trvá 3 až 5 let, ale také přehled o tom, jaké informace a zdroje mají skutečně k dispozici. Je důležité, aby věděli, kde najdou školního psychologa či psycholožku, jak je mohou kontaktovat či zda mohou využít tlumočnické služby. Stejně podstatné je vyřešit jazykovou přípravu, například zda bude škola organizovat skupinovou výuku češtiny jako druhého jazyka.
Velkým pomocníkem je školní tým, který se dětem s OMJ bude věnovat. Jeho členové a členky by měli mít jasně definované kompetence, role a konzultační hodiny. Důležitou součástí začleňování jsou také rozhovory s dětmi i jejich rodiči. Ty pomohou nejen navázat vztahy, ale také odhalit včas případné problémy. Škola může nováčkům z odlišného kulturního prostředí pomoci i drobnými úpravami, jako je vyvěšení důležitých nápisů v jazyce, kterému rozumějí.
Přátelské třídní prostředí Do atmosféry třídy se promítají i zdánlivé maličkosti jako například snaha vyučujících a spolužáků a spolužaček osvojit si správnou výslovnost jmen dětí s odlišným mateřským jazykem (dále OMJ). Jde o drobnosti, které ale posilují pocit přijetí. V rámci třídy je dobré mít několik určených pomocníků, kteří nově příchozí provedou běžnými situacemi ve škole a pravidelně ověřují, zda nováčci nepotřebují s něčím poradit. Nejen pro žáky a žákyně s OMJ je důležité klidné a příjemné školní prostředí. Pokud to prostory umožní, je vhodné mít ve třídě relaxační koutky, kde si děti mohou odpočinout. Během výuky lze pro uvolnění napětí využít senzomotorické pomůcky jako antistresové míčky nebo masážní prstýnky. Vyučující může děti seznámit s různými relaxačními technikami a společně je zkoušet. Infografiky s návody lze jako připomínku vyvěsit přímo ve třídě. Možností jsou buď obrázkové, nebo vícejazyčné materiály. Metody pro uvolnění svalového napětí:
Tipy pro seberegulaci:

Psycholožka Kristýna Šeniglová v rámci svého příspěvku doporučila vyučujícím řadu konkrétních aktivit, které pomáhají se začleněním dětí s OMJ do třídního kolektivu. Lze je využít pro práci s jakýmkoli kolektivem pro udržení přívětivého prostředí v dané třídě.
Seznamovací otázky – každý ve třídě si napíše otázku (např. oblíbená zmrzlina či hudba) a pokládá ji spolužákům. Aktivita pomáhá uvědomit si, jak mnoho mají děti společného bez ohledu na odlišný jazyk či kulturu.
Růže a poupě – krátká aktivita vhodná například do ranního kruhu nebo třídnické hodiny. Žáci a žákyně jmenují jeden drobný úspěch („růže“) a jednu věc, na kterou se těší („poupě“). Vytváří to prostor pro sdílení, které podporuje vztahy a snižuje napětí.
Jak běží můj motor – děti se zamyslí, jak se aktuálně cítí, jestli jsou plné energie, nebo naopak v útlumu. Naučí se sledovat vlastní prožívání nezávisle na jazyce. Vyučující dobře vidí, zda je vše v pořádku, nebo jestli žáci a žákyně nepotřebují krátkou pauzu či změnu aktivity.
5 podporujících osob – žáci a žákyně si obkreslí ruku na papír. Do jednotlivých prstů si zapíšou 5 osob, které pro ně představují podporu a bezpečí ve školním prostředí. Pokud nevyplní hned všechna místa, mohou se k listu postupně vracet. Do prostoru kolem ruky si zaznamenávají další zdroje podpory jako například koníčky, přátele, terapie.
Mapování nálady ve třídě – vizuální škála, na které děti ukážou na začátku hodiny, jak se cítí. Vyučující získá během chvilky představu o tom, jaká atmosféra ve třídě panuje.
Individuální podpora
Když už dojde k tomu, že žák či žákyně řeší závažnější problémy, je nutná individuální podpora. Pokud je to možné, situaci řeší školní psycholog či psycholožka. Pomáhá porozumět jejich prožívání a společně hledají způsoby, jak zvládat úzkost, smutek nebo příznaky spojené s traumatickou zkušeností. Cílem není pouze vyřešit aktuální krizi, ale vytvořit pro dítě bezpečný rámec, ve kterém může postupně znovu nabývat stabilitu a učit se zvládat náročné situace. Neméně důležitá je spolupráce – zapojení školního poradenského pracoviště. V akutních situacích mohou vyučující i rodiče využít linku 116 000, která ihned poskytne radu a další kontakty ve spádové oblasti.
Tip: Podívejte se na záznam celé přednášky.
Jazyková podpora, přijímačky i maturity – co nově čeká studující s odlišným mateřským jazykem? Přehled legislativních novinek i zkušeností z praxe přinesl devátý ročník konference Přijímáme, začleňujeme a vzděláváme děti/žáky cizince IX. V článku najdete souhrn nejdůležitějších informací z dopoledního programu a odkazy na dostupné prezentace, které se týkají mateřských, základních i středních škol.
Také v letošním školním roce 2025/2026 budou mít žáci z Ukrajiny s dočasnou ochranou nárok na úpravy podmínek u přijímacích zkoušek na střední školy. Konkrétně jim bude prodloužen čas na vypracování testu o 25 % a budou moci používat překladový slovník. Tyto úpravy vycházejí z nově vydaného Opatření obecné povahy, které MŠMT zveřejnilo na svých webových stránkách. Níže citujeme jeho znění:
Na začátku školního roku je důležité zjistit úroveň a jazykové potřeby dětí a žactva s odlišným mateřským jazykem. K tomu Vám mohou pomoci různé postupy, nástroje i legislativní opora.