Obecný popis intervence
Jasně formulovaná vize a strategie školy pomáhá všem porozumět, proč a jak škola podporuje rovnost a kvalitní vzdělávání pro všechny děti. Pokud škola rovnost a rozmanitost pojmenuje jako své klíčové hodnoty, může to pozitivně ovlivnit klima školy, podpořit spolupráci mezi pracovníky a pracovnicemi a posílit důvěru mezi školou a rodinami. Takto ukotvená vize dává všem – včetně zřizovatele a rodičů – jasný signál o směrování školy.
Vize kvalitní a inkluzivní školy by měla být provázána s její strategií rozvoje a promítnuta do školního vzdělávacího programu. Může se opírat například o model Kvalitní školy České školní inspekce, o Pyramidu kvalitní inkluzivní školy nebo jiné osvědčené rámce. Do praxe by se měly promítat i prvky efektivních a ověřených programů, které pomáhají zohledňovat různorodé vzdělávací potřeby a životní kontexty žáků a žákyň – například Dobrý začátek, Začít spolu, Hodnotové vzdělávání (Cyril Mooney), Feuersteinova metoda instrumentálního obohacování a další.
Aby se vize stala skutečnou oporou každodenní praxe, měla by být doplněna o:
- konkrétní cíle, které odpovídají podmínkám školy a umožňují sledovat naplňování hodnot rovnosti a kvality;
- praktické nástroje a opatření, kterými škola cíle naplňuje – například podporu vyučujících, práci s třídním klimatem, zapojení podpůrných pozic nebo spolupráci s komunitou;
- systém pravidelné evaluace a sebereflexe, ideálně za účasti různých aktérů – pedagogů a pedagožek, žáků a žákyň, rodičů i zřizovatele;
- otevřenou a srozumitelnou komunikaci, která reflektuje různé jazykové, kulturní i sociální kontexty a je vedená způsobem, který posiluje důvěru a partnerství;
- zapojení všech pracovníků a pracovnic školy, včetně nepedagogického personálu, do sdílení a naplňování vize – protože jen tak se může stát základem celoškolního přístupu.
Důležité je, aby se vize skutečně promítala do každodenní praxe – například skrze konkrétní cíle, pravidelnou evaluaci, otevřenou komunikaci s rodiči nebo důraz na participaci žáků a žákyň. Škola, která deklaruje rovnost jako svou hodnotu, by zároveň měla usilovat o to, aby se tyto principy odrážely ve všech jejích činnostech – od výuky přes spolupráci s komunitou až po tvorbu školního prostředí.
Jak může nástroj pomoci při kompenzaci projevů sociálního znevýhodnění ve vzdělávání?
Vize orientovaná na rovnost a kvalitu vzdělávání pomáhá školám lépe identifikovat potřeby žáků a žákyň se sociálním znevýhodněním a systematicky pracovat na jejich podpoře. Promítá se do rozhodování o alokaci zdrojů, nastavování podpůrných opatření, personální politiky i práce s rodinami. Pomáhá zajistit, aby podpora nebyla závislá jen na individuálním nasazení, ale byla součástí dlouhodobé a sdílené snahy.
Transparentně formulované hodnoty a cíle přispívají k tomu, aby byla podpora vnímána jako spravedlivá reakce na rozdílné podmínky, nikoli jako zvýhodnění. Vize zároveň umožňuje, aby byla opatření provázaná a napojená na celoškolní přístup – tedy aby začínala u preventivních, univerzálně poskytovaných nástrojů a zahrnovala i další dvě úrovně intervencí: cílenou podporu pro ohrožené skupiny a intenzivní pomoc pro děti s výraznými potřebami. Takový rámec pomáhá škole plánovat podporu systematicky, efektivně a spravedlivě.
Jak může nástroj pomoci při podpoře vzdělávání romských dětí (v rámci etnicky citlivého přístupu)?
Vize školy, která staví na rovnosti, důstojnosti a respektu k rozmanitosti, může zásadně proměnit zkušenost romských žáků a žákyň ve vzdělávání. Pokud škola jasně deklaruje, že všechny děti mají právo na kvalitní vzdělávání bez ohledu na etnicitu, jazyk nebo kulturní zázemí, vytváří tím prostředí, kde se romské děti necítí jako výjimka, ale jako rovnocenná součást školní komunity.
Taková vize umožňuje škole otevřeně pojmenovávat a řešit bariéry, které romským dětem brání v plném zapojení – například přetrvávající předsudky, nízká očekávání, institucionální nedůvěru nebo důsledky dlouhodobé marginalizace. Pokud je rovnost jednou z hodnot školy, může se stát základem kolektivního úsilí o změnu – nejen na úrovni jednotlivců, ale i v rámci systémových opatření.
Důležitým prvkem je také reprezentace a bezpečné prostředí pro různost identit. Když děti ve škole nevidí pozitivní romské vzory, nemají prostor být samy sebou nebo zažívají, že se jejich realita ve škole nepočítá, ztrácejí důvěru i motivaci. Vize školy může tento stav měnit – například podporou romských odborníků v rolích mentorů, spoluprací s komunitou, zapojením různých aktérů do tvorby školního prostředí nebo začleněním romské perspektivy do výuky.
Vize, která je citlivá k etnické rozmanitosti, zároveň pomáhá škole hledat rovnováhu mezi univerzálními principy a specifickými potřebami – a tím vytvářet prostředí, které je spravedlivé, důvěryhodné a skutečně inkluzivní.
Jak může nástroj pomoci při podpoře vzdělávání dětí s různorodým etnickým a jazykovým zázemím a/nebo zkušeností s migrací?
Koncepce péče o děti s různorodým etnickým či jazykovým zázemím zahrnuje kromě jednotlivých postupů a kompetencí konkrétních pracovníků a pracovnic zapojených do procesu integrace těchto dětí také význam a cíl této činnosti pro školu i pro společnost. Každodenní podpora dětí je doplňována celoškolními aktivitami, které akcentují vícejazyčnost a multikulturalitu jako přirozenou součást dnešního světa i jako zdroj potenciálu každého vícejazyčného dítěte. Pedagogové a pedagožky jsou v rámci dalšího vzdělávání podporováni v rozvíjení své interkulturní kompetence.
Naplňování takové koncepce významně přispívá k nastavení celkové kultury školy, která podporuje vícejazyčné děti ve vytváření nových přátelství, zapouštění kořenů a vrůstání do kultury nové země, aniž by se musely zříct kultury původní, která je důležitou součástí jejich identity.
Na co si dát pozor při implementaci?
Pokud se na vytváření vize podílí pouze vedení školy nebo úzký okruh pedagogů či pedagožek, může být vize formální, nesdílená a bez dopadu na praxi. Je důležité zapojit i další zaměstnance a zaměstnankyně školy, žáky a žákyně, rodiče a zřizovatele, aby měla šanci stát se skutečnou oporou každodenního fungování školy.
Vize, která explicitně pojmenovává podporu určitých skupin dětí (například žáků a žákyň se sociálním znevýhodněním nebo romských žáků a žákyň), může vyvolat nevoli, pokud není dostatečně vysvětlena nebo není doprovázena transparentními pravidly. Pomáhá otevřená komunikace, důraz na spravedlnost a zapojení různých perspektiv.
Pokud není vize v souladu s reálným fungováním školy, může působit nedůvěryhodně – jak na zaměstnance či zaměstnankyně, tak na rodiče a žáky nebo žákyně. Pro její smysluplné naplňování je klíčová pravidelná reflexe, ochota adaptovat postupy i postoje školy a schopnost reagovat na zpětnou vazbu.
Rizikem může být i to, že vize zůstane pouze na úrovni deklarací, aniž by se promítla do konkrétních opatření – například do výuky, podpory vyučujících, spolupráce s komunitou nebo tvorby školního prostředí.
Kde hledat inspiraci?
Základní metodické ukotvení a příklady dobré praxe modelu Kvalitní škola jsou k dispozici na metodickém portálu ČŠI.
Příklady zavádění programů Dobrý začátek či Feuersteinova metoda instrumentálního obohacování je možné nalézt v publikaci Metodický manuál pro rozvoj inkluzivního a kvalitního vzdělávání na místní úrovni – Principy a příklady dobré praxe (str. 77–81, 113–117).
Vhodné sady otázek k formulování vize, strategie dílčích oblastí nebo celkového ukotvení školního vzdělávacího programu v cíli dosahování inkluzivity školy nabízí například nástroj Index inkluze. Jak může být vize péče o vícejazyčné žáky a žákyně vtělena do školního vzdělávacího programu ukazuje výňatek ze ŠVP základní školy prof. Švejcara.