logo

Zařazení romských reálií a reálií různých zemí do kurikula

14.10.2025

Obecný popis intervence

Úprava školního kurikula tak, aby reflektovalo různé kulturní perspektivy, životní zkušenosti žáků a žákyň a diverzitu společnosti, zahrnuje například zařazování témat z historie, literatury a kultury Romů a dalších marginalizovaných skupin, interkulturní výchovu, důraz na rovné příležitosti, kritické myšlení a rozvoj občanských kompetencí. Cílem je zajistit, aby se všechny děti mohly v obsahu výuky alespoň někdy poznat, pochopit svůj svět a rozvíjet pozitivní vztah k sobě i ostatním.


Jak může nástroj pomoci při kompenzaci projevů sociálního znevýhodnění ve vzdělávání?

Texty a témata, které čerpají ze zkušeností různých skupin, mohou být pro některé děti příležitostí najít ve výuce situace a postavy, které jim jsou v něčem blízké – například prostředím, rodinnou dynamikou nebo každodenními starostmi. Vhodně zvolené ukázky mohou podpořit vnitřní motivaci, posílit vztah dětí ke škole a otevřít prostor pro sdílení i reflexi. Zároveň mohou napomáhat vytváření prostředí, ve kterém je rozmanitost přirozenou součástí školního života, nebo otevírat témata jako spravedlnost, soudržnost a solidarita. Zařazování romských reálií a reálií dalších zemí do kurikula upevňuje hodnoty, které jsou důležité pro školní komunitu i širší společnost.


Jak může nástroj pomoci při podpoře vzdělávání romských dětí (v rámci etnicky citlivého přístupu)?

Zařazení romské historie, kultury, jazyků a současnosti do výuky může významně přispět k tomu, aby se romské děti cítily ve školním prostředí respektované a přijímané. Pokud se romské reálie objevují jako přirozená součást učiva – nikoliv jen jako okrajové téma – mohou děti snáze vnímat školu jako místo, které s jejich zkušeností počítá. Vhodně zvolené ukázky literatury, práce s jazykem, zmínky o romských osobnostech nebo příběhy každodennosti mohou posílit sebevědomí dětí, napomoci rozvoji pozitivní identity a zvýšit jejich zapojení do výuky.

Zároveň má takto upravené kurikulum potenciál zlepšovat vztahy ve třídě a posilovat vzájemné porozumění – tím, že všem dětem nabízí příležitost poznávat rozmanitost světa kolem sebe. Pro děti, které se s romskou kulturou nebo každodenní zkušeností Romů a Romek běžně nesetkávají, to může být jeden z mála kontaktů s informacemi, které nejsou zatížené stereotypy nebo zkresleními běžnými ve veřejném prostoru.

Romové jako národnostní menšina nemají vlastní stát, který by systematicky podporoval jejich jazyk, kulturu nebo vzdělávání v zahraničí – jak je běžné u jiných menšin. Česká republika proto nese odpovědnost za vytváření podmínek pro zachování a rozvoj romské jazykové a kulturní identity. Tuto odpovědnost potvrzuje i podpis Evropské charty regionálních či menšinových jazyků, na jejímž základě je romština chráněna jako menšinový jazyk.


Jak může nástroj pomoci při podpoře vzdělávání dětí s různorodým etnickým a jazykovým zázemím a/nebo zkušeností s migrací?

V rámci standardní výuky reálií různých zemí a historie může být posílen obsah v souvislosti se zeměmi, z nichž pocházejí děti nebo rodiče dětí ve škole. Může to přispět k tomu, aby se děti více zajímaly o svou zemi původu, ostatní děti uvidí kontext a souvislosti, což může významně přispět ke vstřícnému klimatu ve třídě a k respektu k dětem, které jinak mohou být vnímány hlavně skrze jazykovou bariéru.


Na co si dát pozor při implementaci?

Zařazování romských či jiných reálií by mělo být promyšlené a systematické – nestačí jednorázové nebo dekorativní aktivity, které mohou působit exotizujícím dojmem. Obsah by měl být rozmanitý a měl by vyvažovat tradiční i současné prvky.

Romskou kulturu a historii je důležité představovat v celé její šíři. V dějepise například neopomíjet aktivní účast Romů a Romek v protifašistickém odboji nebo disentu a nezužovat jejich zkušenost na oběti holokaustu nebo objekty asimilačních politik. V oblasti kultury lze využít literaturu romských autorů a autorek, pracovat s výtvarným uměním, filmem, divadlem – a nesoustředit se čistě na hudbu a tanec. Stejně tak je vhodné zařazovat autory ze zemí, odkud pocházejí vícejazyční žáci ve třídě. Vhodné je také představovat romské osobnosti či osobnosti s migrační zkušeností z různých profesí.

S tématy spojenými s romstvím je třeba pracovat citlivě. Ne všechny děti se k romské národnosti otevřeně hlásí, a proto je důležité vytvářet prostředí, ve kterém se necítí pod tlakem definovat sebe sama způsobem, který jim není vlastní. Různost prožívání a vnímání vlastní identity i souběh různých kulturních vlivů si zaslouží respekt.

Neodborné nebo stereotypní zpracování témat může mít opačný efekt a přispět k upevňování předsudků místo jejich zpochybnění. Pedagogové a pedagožky proto potřebují podporu – ať už formou sdílení dobré praxe, konzultací nebo supervize. Cílem je, aby se necítili nejistí a mohli s důvěrou vést výuku zaměřenou na rozmanitost a budování zdravé identity.

Aby bylo možné s tématy spojenými s romstvím a vícejazyčností pracovat opravdu citlivě a podpůrně, je důležité, aby vyučující rozuměli širším souvislostem – například tomu, co znamená dlouhodobá marginalizace, jak ovlivňuje přístup ke vzdělávání nebo jak se může projevovat menšinový stres u dětí, které zažívají tlak na popření své identity nebo přizpůsobení se většinovým normám. Tyto souvislosti pomáhají porozumět konkrétním situacím, které ve třídě nastávají, a předcházet zraňujícím či vylučujícím reakcím.

Pokud je rozmanitost pouze deklarovaná (například v dokumentech školy), ale není přítomná ve skutečné výuce, děti to zpravidla velmi rychle rozpoznají. To může prohloubit jejich nedůvěru ke škole i dospělým.


Kde hledat inspiraci?

Příručka Mají na to - Jak podpořit sociálně znevýhodněné děti na ZŠ organizace Člověk v tísni ukazuje citlivé zapracování romských reálií do výuky běžných předmětů.


Výzkumná verifikace

Studie z Velké Británie ukazují efektivní metody integrace romské kultury do kurikula, které vedou k většímu vzájemnému porozumění žáků a žákyň a větší podpoře romského žactva ze strany jejich rodin. Jako příklad je například uvedeno využití romského komiksu o holocaustu jako pomůcky při výuce dějepisu.

Podle přehledu literatury zkoumající úspěšné intervence integrace romských žáků a žákyň má inkluzivní kurikulum významný dopad na sociální kohezi i vzdělávací výsledky.


Mohlo by Vás zajímat

(De)segregace a podpora vzdělávání romských žáků a žákyň: Dobrá praxe na Slovensku

Romové a Romky jsou dlouhodobě jednou z nejpočetnějších a nejvíce marginalizovaných etnických menšin ve společnosti i ve školách v České republice. Řada romských žáků a žákyň v našich vzdělávacích institucích čelí dopadům segregace – někteří jsou vzděláváni v oddělených třídách, někteří plní školní docházku v jedné z osmdesáti segregovaných „romských“ škol, které v ČR máme. (De)segregace a podpora vzdělávání romských žáků a žákyň tak představují v našem školství velmi důležitá témata, při jejichž řešení nechybně stojí za pozornost příklady dobré praxe ze zahraničí.

Zobrazit další články