Obecný popis intervence
Doučování je osvědčený podpůrný nástroj pro žáky a žákyně, kteří potřebují více času nebo individuální přístup při zvládání učiva. Jeho cílem není pouze doplnit chybějící znalosti, ale také posílit sebedůvěru, motivaci a vztah ke vzdělávání a učení.
Může probíhat individuálně i ve skupinách, ve škole, v neziskové organizaci nebo v domácím prostředí dítěte. Do realizace se zapojují učitelé/učitelky, asistenti/asistentky pedagoga, studenti/studentky nebo dobrovolníci/dobrovolnice. Úspěšné doučování propojuje akademickou a psychosociální podporu – kromě toho, že dětem pomáhá zvládat učivo, umožňuje jim zažít, že jejich snaha má smysl a že na ně někdo skutečně myslí.
Jak může nástroj pomoci při kompenzaci projevů sociálního znevýhodnění ve vzdělávání?
Pro děti se sociálním znevýhodněním bývá obtížnější získat doma podporu potřebnou pro zvládání školních nároků – rodiče mohou mít omezené kapacity, méně času či menší zkušenosti s fungováním školy. Děti navíc mnohdy nemají k dispozici vhodné zázemí pro domácí přípravu. Doučování proto představuje příležitost poskytnout jim systematickou podporu při učení, pomoct jim při osvojování základních studijních návyků a zároveň pro ně vytvořit prostor, ve kterém mohou v bezpečném prostředí rozvíjet své dovednosti i znalosti. Dobře nastavené doučování dokáže zmírňovat vzdělávací nerovnosti, snižovat riziko školního neúspěchu a vytvářet prostor pro individuální přístup, čímž zvyšuje šanci žáků a žákyň na úspěšné pokračování ve vzdělávání.
Jak může nástroj pomoci při podpoře vzdělávání romských dětí (v rámci etnicky citlivého přístupu)?
Pro romské děti může být doučování důležitým nástrojem, který pomáhá vyrovnávat nerovné startovní podmínky dané dlouhodobou marginalizací a strukturálním znevýhodněním. Často se totiž potýkají nejen s omezenými možnostmi podpory doma, ale i s nízkými očekáváními okolí, s předsudky a stereotypy. Tyto faktory mohou vést k oslabenému sebevědomí, obavám z odmítnutí či pocitu, že do školy nepatří. Doučování nabízí bezpečný prostor, ve kterém mohou děti získávat podporu, pozitivní zkušenosti s učením a postupně si budovat důvěru ve vlastní schopnosti.
Pokud je doučování vedeno citlivě a s ohledem na kulturní a jazykové zázemí dítěte, může významně posilovat jeho identitu i pocit přijetí. Přínosné může být i zapojování různorodých lektorů/lektorek – například romských asistentů/asistentek, studentů/studentek či pracovníků/pracovnic neziskových organizací – kteří mohou působit jako pozitivní vzory a ukazovat, že vzdělání je dosažitelné a má smysl. Význam má také zařazování romských dětí do smíšených doučovacích skupin, kde mohou společně pracovat se svými neromskými vrstevníky. Tím se nejen předchází stigmatizaci, ale zároveň se posiluje vzájemné porozumění a odbourávají se předsudky.
Jak může nástroj pomoci při podpoře vzdělávání dětí s různorodým etnickým a jazykovým zázemím a/nebo zkušeností s migrací?
Doučování dětí s nedostatečnou znalostí češtiny se může zaměřit na rozvoj jazyka a specifickým obsahem doučování může být pouze výuka češtiny jako druhého jazyka (ČDJ). Doučující pak používá materiály a metody výuky ČDJ. Pokud je obsahem doučování obsah školních předmětů, může doučující odstraňovat jazykovou bariéru a pomoci dětem pochopit jak učivo, tak i různé typy úkolů, se kterými se ve škole setkávají. Doučování může dětem, které nerozumí dobře česky, pomoci i zorientovat se v samotném procesu výuky, v typických situacích a úkolech, které se opakují. Doučující může také dítěti ukázat a pomoci osvojit si různé kompenzační strategie.
Na co si dát pozor při implementaci?
Efektivita doučování může být ohrožena řadou praktických i systémových rizik. Jedním z nich je nesystematické a nahodilé nastavení podpory – pokud se doučování realizuje pouze krátkodobě, bez návaznosti na potřeby konkrétních žáků a žákyň a bez propojení s výukou, ztrácí svou účinnost a může u dětí vyvolávat frustraci.
Rizikem je také nedostatečná koordinace s učiteli či učitelkami. Pokud ti, kdo doučování vedou, nemají přístup k informacím o potřebách žáků a žákyň a neplánují svou práci v návaznosti na probírané učivo, hrozí, že doučování nebude odpovídat skutečným potřebám dětí.
Dalším úskalím je kvalita a připravenost lektorů či lektorek. Pokud nemají potřebné pedagogické dovednosti, citlivost k různorodosti a schopnost budovat důvěru, může být doučování méně efektivní.
Pozor je třeba dávat i na volbu prostředí doučování. Ve škole je rizikem, že doučování probíhá v příliš velkých skupinách nebo v čase, kdy jsou děti již unavené. V doučovacích klubech či v neziskových organizacích může být výzvou návaznost na školní výuku a nutnost dobré komunikace mezi školou a organizací. Při doučování v domácnostech dětí je zásadní citlivý přístup – například není vhodné posílat dobrovolníky či dobrovolnice do ubytoven a domácností dětí a jejich rodin bez předchozí průpravy a zcitlivění vůči situaci rodiny. V těchto případech jsou nezbytné příprava, supervize a jasně nastavená pravidla bezpečnosti i komunikace s rodiči.
Na organizační úrovni je třeba zajistit pravidelnou docházku a motivaci žáků a žákyň, aby se doučování nestalo stigmatizujícím nebo nebylo vnímáno jako trest pro akademicky méně úspěšné děti.
Na systémové úrovni je rizikem závislost na krátkodobých projektech a nejisté financování, které ohrožuje kontinuitu podpory. Pokud doučování není začleněno do širší strategie školy, zůstává doplňkem namísto plnohodnotného nástroje pro podporu rovného přístupu ke vzdělávání.
Kde hledat inspiraci?
Obecná doporučení k doučování jsou k dispozici například z metodických zdrojů NPI ČR. Specifické materiály, které rozvíjejí jazyk a jsou vhodné pro žáky a žákyně s jazykovou bariérou, jsou ke stažení na inkluzivniskola.cz k jednotlivým předmětům. Tamtéž lze najít potřebné materiály, pokud doučování zaměříme na rozvoj znalosti češtiny (výuku ČDJ).
Výzkumná verifikace
Výzkumná verifikace obecně potvrzuje efektivitu doučování, přesto zdůrazňuje vyšší efektivitu jeho různých parametrů:
Dle zjištění britského think tanku EEF je doučování 1:1 nákladnější, ale více efektivní. Optimální jsou 30 minutové lekce 3–5x týdně po dobu až 10 týdnů. Analýza metastudií o doučování doporučuje využívat skupinky 3 žáků pro efektivní a méně nákladní intervenci, doučování 1:1 doučování je nutné využívat výjimečně u žáků s vyšší potřebou. Podle jiné metastudie má doučování v malé skupině srovnatelně pozitivní výsledky jako doučování 1:1. Jde o efektivní opatření.
Dále například intervence v Chicagu se zaměřovala na chlapce – převážně afroamerické žáky 9. a 10. třídy, kteří měli nárok na oběd zdarma nebo zlevněný. Jednu hodinu denně absolvovali doučování (skládající se z neakademické části a z akademické – matematika) s nedávným absolventem vysoké školy (bez formálního pedagogického vzdělávání). Lekce probíhaly v počtu 2 žáků na jednoho mentora. Intervence zvedla výsledky v matematice i očekávané šance na dokončení školy (o 46 %, respektive 14 p. b.).
Pokud jde o romské děti a žáky metastudie intervencí shledala, že doučování pomáhá s dokončováním školy a pokračováním ve studiu po povinné školní docházce.