Obecný popis intervence
Školní psycholog/psycholožka je odborník/odbornicí, který/která poskytuje psychologickou podporu žákům a žákyním, vyučujícím i rodičům. Je pedagogickým pracovníkem /pedagogickou pracovnicí podle zákona o pedagogických pracovnících (§ 19 zákona č. 563/2004 Sb.). Ve škole působí jako součást školního poradenského pracoviště, kde jeho/její činnost vymezuje vyhláška o poskytování poradenských služeb ve školách. Jeho/její činnost ale může probíhat i mimo školu. Věnuje se diagnostice, konzultacím, prevenci, intervencím a podpoře duševního zdraví. Sleduje klima ve třídách, pomáhá při řešení náročného chování žáků a žákyň, podporuje jejich adaptaci a motivaci k učení. Spolupracuje s dalšími odborníky a odbornicemi, včetně klinických psychologů a psycholožek a pracovníků či pracovnic školských poradenských zařízení.
Jak může nástroj pomoci při kompenzaci projevů sociálního znevýhodnění ve vzdělávání?
Školní psycholog/psycholožka pomáhá identifikovat žáky či žákyně se sociálním znevýhodněním a sleduje jejich vývoj v čase. Provádí psychologickou diagnostiku, která pomáhá lépe porozumět potřebám žáků a žákyň a nastavit vhodnou podporu. Věnuje se prevenci a intervencím v oblasti sociálního klimatu třídy i celé školy, pomáhá řešit náročné chování žáků a žákyň a přispívá k vytváření bezpečného prostředí pro učení.
Podporuje rozvoj pozornosti, paměti a dalších dílčích funkcí důležitých pro vzdělávání. Pomáhá žákům a žákyním při adaptaci na školní prostředí a při jejich začlenění do kolektivu. Poskytuje individuální konzultace, které mohou posílit studijní motivaci a sebedůvěru dětí. Podporuje vyučující v péči o duševní zdraví žáků a žákyň i celého pedagogického sboru. Nabízí psychologické poradenství pedagogům a pedagožkám i zákonným zástupcům žáků a žákyň. Spolupracuje s klinickými psychology a psycholožkami a s pracovníky či pracovnicemi školských poradenských zařízení. Věnuje se také dalším činnostem souvisejícím s přímou pedagogickou prací.
Jak může nástroj pomoci při podpoře vzdělávání romských dětí (v rámci etnicky citlivého přístupu)?
Školní psycholog/psycholožka může v práci s romskými žáky a žákyněmi zohledňovat dopady dlouhodobé marginalizace, včetně menšinového stresu, nízké důvěry v instituce, obav z odmítnutí nebo přejímání nízkých očekávání. Tyto projevy mohou být důsledkem historické neviditelnosti romské kultury ve vzdělávacím systému, stereotypního zobrazování a nedostatku pozitivních vzorů. Psycholog/psycholožka může pomoci vytvářet bezpečné prostředí, ve kterém se dítě cítí respektováno, slyšeno a přijímáno.
Může také pomoci učitelům a učitelkám rozpoznat kulturní rozdíly v projevech chování, které by jinak mohly být mylně interpretovány jako problémové. Podporuje rozvoj zdravé identity dítěte, posiluje jeho sebedůvěru a motivaci k učení – zvláště pokud děti čelí negativnímu zobrazování vlastní skupiny v médiích, stereotypizaci nebo rasismu ve svém okolí.
Důležitou součástí práce školního psychologa /školní psycholožka je kultivace školního klimatu, které podporuje respekt k různorodosti. To může zahrnovat adaptaci školního prostředí i intervenčních programů na kulturní kontext žáků a žákyň – tedy nejen individuální práci, ale i ovlivňování školní kultury, zvyklostí nebo systémů.
Psycholog/psycholožka může také pomoci s rozpoznáním intersekčních identit – například když se u romského dítěte kombinují etnické, jazykové, sociální, genderové a další faktory, které ovlivňují jeho prožívání a vzdělávací zkušenost. V tomto kontextu je důležité, aby psycholog/psycholožka pracoval/a nejen s dítětem, ale i s učiteli či učitelkami, rodinou a komunitou – a to způsobem, který je citlivý, respektující a založený na důvěře.
Jak může nástroj pomoci při podpoře vzdělávání dětí s různorodým etnickým a jazykovým zázemím a/nebo zkušeností s migrací?
Školní psycholog/psycholožka může být pro dítě z odlišného kulturního a jazykového prostředí oporou již při vstupu do českého vzdělávacího systému. Ať už k němu dojde během řádných zápisů do MŠ/ZŠ, nebo kdykoli v průběhu další docházky, je vhodné, aby byl psycholog/psycholožka rodičům vícejazyčného dítěte v této situaci k dispozici pro případnou konzultaci a aby zejména v prvních dnech po příchodu do školy situaci dítěte monitoroval. Složitý a dlouhodobý proces adaptace v nové zemi, na nový kolektiv a vzdělávací systém může být kombinovaný s různě náročnými okolnostmi migrace (například nucené vysídlení, nesouhlas s rozhodnutím rodičů opustit domov, stres z nedorozumění, pocit nestability, neukotvenosti, hledání kulturní identity a další). To se pak často projevuje v chování či zdánlivě malém vzdělávacím pokroku dítěte. Psycholog/psycholožka může pracovat individuálně s dítětem i s třídním kolektivem v rámci preventivních aktivit, ale také kooperovat se všemi pedagogy a pedagožkami (osvětlování fenoménu vykořenění a zásad trauma respektujícího přístupu) či s kolegy a kolegyněmi ze ŠPP (podíl na nastavování a vyhodnocování podpůrných opatření).
Důležitou součástí role školního psychologa/psycholožky je dávat neustále najevo (nejen vícejazyčným dětem), že na řešení náročných životních situací není nikdo sám, pokud si dokáže říct o pomoc.
Na co si dát pozor při implementaci?
Efektivní působení školního psychologa / školní psycholožky vyžaduje jasné vymezení jeho/její role a realistická očekávání ze strany vedení školy i pedagogického sboru. Pokud nejsou cíle a požadavky dobře vyjasněny, může docházet k přetěžování psychologa/psycholožky nebo k neefektivnímu využívání jeho/jejích kapacit.
Školní psycholog/psycholožka je součástí školního poradenského pracoviště, které musí fungovat jako celek. Pokud není zajištěna koordinace a spolupráce mezi jednotlivými členy týmu, může být práce psychologa/psycholožky izolovaná a méně účinná. Důležitá je také pravidelná evaluace jeho/její činnosti – nejen individuálně, ale i v rámci celého poradenského systému školy.
Nelze spoléhat pouze na činnost školního psychologa / školní psycholožky – je nutné rozvíjet kompetence všech vyučujících v oblasti školního klimatu, prevence psychosociálních problémů a práce s různorodými skupinami žáků a žákyň. Psycholog/psycholožka může být odborným průvodcem / odbornou průvodkyní, ale nemůže nahrazovat systémovou práci školy.
Dalším rizikem je nedostatečné začlenění psychologa/psycholožky do běžného života školy – pokud je vnímán/a jako externí odborník/odbornice bez vazby na pedagogický tým, může být jeho/její práce méně efektivní. Důležitá je důvěra, otevřenost a sdílení informací v rámci školy i směrem k rodinám.
Ve vztahu k vícejazyčným dětem je důležité zajistit dostatečné porozumění, tedy dbát na to, aby poskytovaná intervence byla přístupná i bez hlubší znalosti jazyka. V případě potřeby doporučujeme najít vhodný zprostředkující jazyk při společné komunikaci nebo zajistit tlumočení.
Je třeba také citlivě pracovat s některými kulturními stereotypy, které vnímají psychologickou podporu jako nechtěnou stigmatizující nálepku. Toto vnímání ze strany rodičů je třeba v samotném začátku rozptýlit tím, že bude rodičům dobře vysvětlen podpůrný systém ve vzdělávání ČR a že cílem školy i rodičů je nejlepší zájem dítěte a jeho plnohodnotné zapojení.
Kde hledat inspiraci?
Komplexní metodické vymezení pozice školního psychologa / školní psycholožky nabízejí materiály Mají na to – Jak podpořit sociálně znevýhodněné děti na ZŠ organizace Člověk v tísni.
Inspiraci k efektivnímu využití školního psychologa / školní psycholožky pro ředitele a ředitelky škol lze hledat v metodických materiálech projektu Rozvoj rovného přístupu ke vzdělání ve městě Ostrava.
Financování pozice lze zajistit z prostředků státního rozpočtu (z PHPmax pro ZŠ, dále z PHmax či specifických prostředků pro indexované školy, popř. jako podpůrné opatření), využít se dají evropské prostředky či příspěvek zřizovatele.
Inspiraci ke skupinovým preventivním aktivitám nenáročným na jazykovou úroveň poskytují Metodiky pro práci s třídním kolektivem s dětmi s OMJ. Video z kampaně Život je teď zdůrazňuje důležitost mluvení o duševním zdraví i aktivním hledání podpory.
Výzkumná verifikace
Zahraniční výzkumy ze Spojených států analyzují přínos pracovní pozice counselors, která je nejbližší rolím školního psychologa /školní psycholožky a sociálního pedagoga / sociální pedagožky. Tito odborníci a odbornice se věnují prevenci školního neúspěchu, podpoře pozitivního klimatu, řešení výchovných problémů i informovanosti žáků a žákyň a jejich zákonných zástupců. Zaměřují se především na žáky a žákyně se sociálním znevýhodněním a na žáky a žákyně ohrožené školním neúspěchem.
Studie (Carell a Carell 2006, Carell a Hoekstra 2014, Mulhern 2020) ukazují, že přítomnost counselora zvyšuje školní docházku a snižuje předčasné odchody ze vzdělávání. Zároveň přispívá k lepšímu klimatu ve škole a nižší míře kázeňských problémů.