Obecný popis intervence
Školní sociální pedagog či pedagožka (nově pedagogický pracovník / pedagogická pracovnice podle zákona o pedagogických pracovnících) může být důležitým aktérem v podpoře desegregace a rovného přístupu ke vzdělávání. Jeho/její role spočívá v propojování školy s životními zkušenostmi žáků a žákyň, v podpoře jejich začlenění do školního prostředí a v posilování důvěry mezi školou, rodinami a komunitou. Pracuje s celým školním prostředím – nejen s jednotlivými žáky a žákyněmi, ale i s třídními kolektivy, pedagogickým sborem a dalšími aktéry. Může pomáhat při identifikaci bariér, které brání žákům a žákyním v plném zapojení do vzdělávání, a také se podílet na hledání řešení, která jsou citlivá k různorodosti a zároveň systémová.
V kontextu desegregace může sociální pedagog či pedagožka přispívat k tomu, aby škola byla otevřená různým kulturním zkušenostem, aby se předcházelo stigmatizaci a aby se budovalo prostředí, kde se každý žák a každá žákyně může cítit bezpečně a respektovaně. Jeho/její práce může zahrnovat podporu školní docházky, návštěvy rodin, facilitaci spolupráce s rodiči, koordinaci podpůrných služeb, spolupráci s poradenskými zařízeními, neziskovými organizacemi a dalšími institucemi, ale také reflexi předsudků a stereotypů, které mohou ovlivňovat školní klima.
Důležité je, aby sociální pedagog nebo pedagožka nebyli vnímáni jako „řešitelé problémů“, ale jako součást týmu, který společně vytváří podmínky pro rovné vzdělávání. Jejich přístup by měl být založen na respektu, důvěře a schopnosti pracovat s komplexitou sociálních situací, které se ve škole objevují.
Jak může nástroj pomoci při kompenzaci projevů sociálního znevýhodnění ve vzdělávání?
Sociální pedagog může sehrát klíčovou roli v podpoře žáků, kteří čelí sociálnímu znevýhodnění. Pomáhá identifikovat bariéry, které brání dětem plně se zapojit do vzdělávání – ať už jde o nepravidelnou docházku, nízkou studijní motivaci, jazykové obtíže nebo nedostatek podpory v domácím prostředí. Je důležitým aktérem včasné identifikace ohrožených žáků a může pracovat metodou case managementu – tedy koordinovaně a systematicky s jednotlivými případy, ve spolupráci s dalšími odborníky.
Podporuje žáky při adaptaci na školní prostředí, pomáhá jim orientovat se v režimu školy, navazovat vztahy se spolužáky i učiteli a zapojovat se do školních i mimoškolních aktivit. V případě potřeby navštěvuje rodiny, zprostředkovává komunikaci mezi školou a rodiči, pomáhá s přípravou na výuku nebo se zajištěním pomůcek.
Spolupracuje s poradenskými pracovníky školy, neziskovými organizacemi, OSPOD a dalšími institucemi, které mohou přispět k vytvoření podpůrného rámce pro vzdělávání žáků. Jeho práce je založena na důvěře, respektu a schopnosti citlivě reagovat na různorodé životní situace dětí.
Jak může nástroj pomoci při podpoře vzdělávání romských dětí (v rámci etnicky citlivého přístupu)?
Sociální pedagog nebo pedagožka může být důležitým spojencem romských žáků a žákyň ve škole – nejen jako podpora při adaptaci na školní prostředí, ale i jako člověk, který pomáhá vytvářet bezpečný prostor pro jejich zkušenosti, identitu a hlas. Jeho/její práce může zahrnovat citlivou komunikaci s rodinami, podporu důvěry mezi školou a rodiči, facilitaci kontaktu s komunitními aktéry nebo pomoc při orientaci v systému vzdělávání.
V rámci etnicky citlivého přístupu je důležité, aby sociální pedagog či pedagožka nevycházeli z předpokladů o tom, co romští žáci a žákyně potřebují, ale aby naslouchali jejich individuálním zkušenostem a respektovali jejich různorodost. Mohou pomáhat vyučujícím i žákům a žákyním reflektovat vlastní postoje, stereotypy a očekávání, které mohou ovlivňovat vztahy ve třídě i rozhodování o podpoře.
Jejich role není v tom být „odborníky na Romy a Romky“, ale v tom být partnery, kteří pomáhají škole vytvářet prostředí, kde se romští žáci a romské žákyně mohou rozvíjet bez pocitu stigmatizace, s důvěrou ve vlastní schopnosti a s vědomím, že jejich identita je respektována.
Na co si dát pozor při implementaci?
Rizikem může být, že sociální pedagog či pedagožka budou vnímáni jako řešitelé problémů nebo jako náhradníci za jiné podpůrné profese, což může vést k jejich přetěžování, nejasnému vymezení kompetencí nebo izolaci v rámci školního týmu. Pokud není jejich role dobře ukotvena, může se stát, že jejich podněty nebudou brány vážně nebo že budou působit pouze reaktivně – tedy až ve chvíli, kdy se problém projeví – místo toho, aby mohli působit preventivně a systémově.
V kontextu práce s romskými žáky a žákyněmi je důležité, aby nebyli vnímán jako odborníci na romskou národnostní menšinu, ani jako prostředníci mezi školou a romskými rodiči, nebo dokonce místní romskou komunitou. Takové očekávání je nereálné a může být zatěžující.
Rizikem je také, že nebudou mít dostatečnou oporu v týmu nebo vedení školy, což může vést k frustraci, vyhoření nebo rezignaci na systémovou práci. Jejich role by měla být jasně definovaná, ukotvená v kultuře školy a podporovaná vedením i ostatními kolegy a kolegyněmi.
Kde hledat inspiraci?
Komlexní metodickou podporu k činnostem nabízí Metodika pro sociální pedagogy a dále Průvodce ředitele školy, kde jsou popsány efektivní metody využití sociálního pedagoga či pedagožky a příklady dobré, či nežádoucí praxe. Jedná se o výstupy Rozvoj rovného přístupu ke vzdělávání ve městě Ostrava.
Financování pozice lze zajistit z přestředků státního rozpočtu (z PHPmax pro ZŠ, dále z PHmax či specifických prostředků pro indexované školy), využít se dají evropské prostředky či příspěvek zřizovatele.
Výzkumná verifikace
Portugalská studie ukazuje že spolupráce mezi aktéry (7 zapojenými subjekty), zejména pak předávání informací, výrazně pomáhá při zvyšování školní docházky a je pozitivně vnímána všemi aktéry.
Přínosy sociálních pedagogů a pedagožek na Slovensku srováná následující studie.
Pozitivní přínosy „education mediators" pro menšiny v Kosovu.