Obecný popis intervence
Semináře, debaty, osvětové aktivity a poradenství v oblasti vzdělávání jsou nástroje, které mohou na místní úrovni podpořit spolupráci mezi různými aktéry a přispět k tvorbě dlouhodobé strategie pro rovný přístup ke vzdělávání. Zároveň jsou základním předpokladem k jejímu úspěšnému naplňování. Nejde jen o předávání informací, ale především o budování důvěry, neformálních vazeb a sdíleného porozumění mezi školami, zřizovateli, zástupci úřadů (politiky/političkami i úředníky/úřednicemi z různých odborů), rodiči, neziskovými organizacemi, sociálními pracovníky a pracovnicemi a dalšími aktéry. Klíčové je participativní zapojení všech, kteří mohou ovlivnit směřování vzdělávací politiky v území.
Jak může nástroj pomoci při kompenzaci projevů sociálního znevýhodnění ve vzdělávání?
Tento nástroj pomáhá vytvářet prostředí, ve kterém se prohlubuje porozumění potřebám žáků a žákyň se sociálním znevýhodněním a snižuje se riziko jejich izolace. Semináře a debaty umožňují sdílet zkušenosti, hledat funkční způsoby podpory i společně reagovat na systémové překážky. Osvětové aktivity mohou přispět ke změně postojů veřejnosti, odbourávání stigmatizace a posílení spolupráce mezi školami, zřizovateli a komunitou. Poradenství pomáhá školám lépe nastavovat podpůrná opatření, rozvíjet práci s rodinami a vytvářet prostředí, které dětem poskytuje stabilitu a důvěru.
Jak může nástroj pomoci při podpoře vzdělávání romských dětí (v rámci etnicky citlivého přístupu)?
V případě romských žáků a žákyň mohou semináře, debaty a osvětové aktivity sehrát klíčovou roli při posilování porozumění, důvěry a spolupráce mezi školami, zřizovateli a romskými komunitami. Důležité je, aby se romští rodiče, odborníci a odbornice a zástupci či zástupkyně komunit zapojovali jako aktivní partneři a spolutvůrci obsahu, nikoli pouze jako účastníci. Otevřená diskuse o tématech spojených s etnicitou, diskriminací, identitou a vzdělávacími nerovnostmi může pomoci bourat stereotypy a zvyšovat citlivost vůči odlišným životním zkušenostem. Poradenství může být zaměřeno na práci s předsudky, rozvíjení kulturně citlivé komunikace a vytváření mostů mezi školami a komunitami.
Jak může nástroj pomoci při podpoře vzdělávání dětí s různorodým etnickým a jazykovým zázemím a/nebo zkušeností s migrací?
Semináře, debaty a osvětové aktivity, které předcházejí stereotypizaci ve vnímání dětí s různorodým etnickým a jazykovým zázemím nebo s migrační zkušeností, se zaměřují na témata vícejazyčnosti (udržování kontaktu s mateřským jazykem a jeho používání podporuje nejen školní úspěšnost, ale i psychickou pohodu dítěte – je součástí jeho identity), anti-bias přístupu (vědomé práci s předsudky) a transkulturního přístupu k multikulturalitě (zdůraznění zkušenosti jednotlivce a toho, že každý z nás prožívá vlastní osobitý příběh, i když v rámci určité kultury.) Právě zde může dojít k aktivnímu zapojení rodičů vícejazyčných dětí, kteří mohou vystoupit ne jako reprezentanti dané kultury, ale jako lidé s vlastní zkušeností ze života v různých kulturách.
Poradenství může zcitlivovat klíčové aktéry na potřeby související s výše zmíněnými tématy a může přispívat k vyšší orientaci vícejazyčných rodin v českém správním systému i společenských zvyklostech většinové kultury.
Na co si dát pozor při implementaci?
Rizikem je nízká účast nebo nedůvěra mezi aktéry, zejména pokud nejsou cíle aktivit dostatečně srozumitelné nebo pokud je jejich vedení formální. Semináře a debaty by měly být vedeny facilitátory či facilitátorkami, kteří mají zkušenost s participací, citlivou komunikací a prací s napětím ve skupině. Je důležité předcházet formalismu – tedy situacím, kdy se aktivity sice uskuteční, ale nevedou k reálným změnám ve spolupráci ani postojích.
Důraz by měl být kladen na kontinuitu a dlouhodobost – jednorázové akce obvykle nepřinášejí udržitelný dopad. Rizikem může být i jednostranné zaměření na osvětu bez vytvoření prostoru pro vzájemný dialog a reflexi moci – skutečně participativní proces znamená, že všichni aktéři mají možnost být slyšeni a ovlivnit výsledky.
Pro úspěšné zapojení rodin s migrační zkušeností či různorodým etnickým nebo jazykovým zázemím je potřeba předejít nejen jazykovému, ale také sociokulturnímu nedorozumění. Dobré je navázat spolupráci s interkulturními pracovníky a pracovnicemi, kteří do svého tlumočení zahrnují právě i znalost druhé kultury a (často díky své vlastní zkušenosti) přistupují citlivěji k detailům a tématům, která by představitelé majoritní společnosti mohli brát jako samozřejmá.
Před aktivním vystoupením vícejazyčného rodiče na společném setkání je také dobré probrat s ním osobně témata, o kterých chce mluvit, a především způsob jejich prezentování. I rodiče si s sebou mohou nést předsudky a stereotypy, které by mohly být v rozporu se záměrem akce.
Kde hledat inspiraci?
Klíčovou inspiraci kombinace setkávání formálních a neformálních aktivit nabízí zkušenosti z měst Velké Hamry a Krnov, které popisuje Metodický manuál pro rozvoj inkluzivního a kvalitního vzdělávání na místní úrovni – OSZ – 2021 (str. 50-56).
Organizace InBáze nabízí různé formy vzdělávání pedagogických pracovníků a pracovnic v oblasti interkulturního soužití, včetně spolupráce při organizaci komunitních aktivit školy. Ve videu představuje činnost interkulturního pracovníka či pracovnice na různých stupních škol.